Již pár let se zabývám studiem všeho, co se nějakým způsobem dotýká středověkého templářského řádu a především pak „Sionství převorského“. Jde o to, že toto společenství s velkým úspěchem používalo jistý kódovaný jazyk, který později převzaly i zednářské komunity. Tento komunikační nástroj má mnoho názvů. Předpokládám ale, že čtenářům bude asi nejznámější označení „jazyk ptáků“ nebo „ptačí jazyk“. Můžeme se ovšem setkat i s takovými názvy jako andělský jazyk či „Enochiánský jazyk“.

Mimoto se ukazuje, že jde o nástroj, který je shodný s tzv. „zeleným jazykem“ alchymisty Fulcanelliho, který s poměrně velkou pravidelností používal ve svých „kódových pasážích“. Prvky „ptačího jazyka“ jsou spatřovány v hovorové kabale, a to především v gnostickém pojetí geometrie a kamenné architektury (alchymisticky strukturovaných gotických katedrálách). Prvky tohoto jazyka jsem objevil v konstruktci „Chrámu sv. Víta“, „Chrámu sv. Barbory“ a na Slovensku pak v prostředí „Košického Dómu“.

V současné době lze konstatovat, že tento foneticky vpravdě multi-kulturní nástroj je v prostředí Evropy rozšířen již po staletí. My však musíme pátrat po jeho původu. Toto pátrání jsem po jisté době spatřil velmi zajímavým, ba v mnoha ohledech i překvapujícím. Zjistilo se totiž, že jde o velmi, ale skutečně velmi starou jazykovou strukturu, která má své kořeny na dalekém východě v oblasti Himálaje, konkrétně pak v Tibetu. Na základě celé řady zjištění začínám být přesvědčen i o tom, že se jeho původní kořeny nachází mimo tuto planetu.


Jazyk ptáků.

Výše uvedená zjištění mne pochopitelně donutila koncentrovat svou pozornost právě do Tibetu a během poměrně krátkého okamžiku se přede mnou rozvinulo velké množství nesmírně zajímavých souvislostí. Je všeobecně známo, že každá jazyková struktura úzce souvisí s kvalitou vědomí, které takový jazyk aktivně používá. Po pravdě řečeno, ho

Zaregistrujte se a čtěte dál,
získáte 8 dní předplatného
na zkoušku zdarma

Najděte svou cestu k transformaci s naší rozsáhlou nabídkou videí a článků, které rozšíří vaše obzory.

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly