Svět psychismu láká mnoho lidí, ale přivádí je jen do stínů Skutečnosti a ne do Skutečnosti samotné. Psychické síly se v nás mohou rozvinout samy od sebe díky mystickému sebevzdělání, ale neměly by být vyhledávány jako cíl. Tyto síly jsou latentní u všech lidí, ale činné jen u několika. Neměly by být vyhledávány dříve než je nalezena samotná božská duše. Hledající by mněl odmítat přijímat síly, které dělají zázraky, protože může být sveden ze správné cesty a držen v zajetí vlastního ega, což mu brání ve vývoji. Tyto síly značně zdokonalené se objeví, když ego opadne, protože se jedná o síly náležící universální Mysli a ne egu.Do jaké míry se ztotožníme s universální Myslí, do té míry budeme projevovat tyto zázračné síly.

Psychické zkušenosti, které můžeme na naší cestě zažít, mohou být důležitou fází, ve které nám Nadjá sděluje určité pravdy formou mentální představy. Nejsou důležité samy o sobě, ale důležitá pro jeho duchovní život je, jeho reakce na ně.Existují temné oblasti, nižší světy, do kterých bychom neměli zasahovat ve snaze stát se jasnovidnými.Pokud se chceme vyhnout neznámým hrůzám, neměli bychom vyhledávat okultní síly a zajímat se o neviditelné duchy. I když okultní síly můžeme používat zlovolně anebo blahodárně, většinou je to více ke zlu než k dobru. Cesta slyšení hlasů a automatického psaní vede většinou dále od Boha. Okultista rád komplikuje jednoduché pravdy nebo zastírá důležité.

Veškeré okultní zkušenosti a vidění duchů jsou mentální a ne duchovní. Protože mysl má různé latentní síly, které náležejí egu, nikoli Nadjá. Hledající by se neměl starat o okultní stránku, ale jeho hlavním cílem musí být realizace čistého Bytí. Pěstování okultních sil je jistý způsob jak zabránit duši, aby se odhalila.Nadjá musíme hledat ve vší čistotě a pro ni samu, jinak neobdržíme jeho Milost potřebnou pro nalezení. Okultismus je cestou nejasného rozlišování a chybné volby, která je obklopena nevyhnutelnými nebezpečími a posetá zostřenými léčkami. Vede k němu zvědavost a touha mít magické síly. Pokrok na této cestě zesiluje ego, kdežto pokrok na pravé cestě ho zmenšuje. Jestliže nebudeme opatrní, kritičtí, vyrovnaní a ukáznění, můžeme po mnoha letech zjistit, že se pohybujeme stále dokola v labyrintu okultismu.

Mysl je schopna oddávat se fantaziím i podřídit se myšlenkám plným přání, proto oživené pověry pozvednuté na úroveň zjevení, přitahují tolik studentů okultismu. Kabalistická magie a démonické nadpřirozeno se stává pastí pro mnohého neosvíceného poutníka. Můžeme si vybrat, zdali zvolíme bezpečnou stezku s poklidným hledáním boha v sobě, nebo truchlivou stezku nebezpečného okultismu, na které budeme po dlouhých létech jí věnovaných pociťovat lítost. První cesta je božská a může vést jen ke většímu konečnému štěstí. Druhá je temná a často způsobuje mravní úpadek i mentální narušenost. Existují cesty, na kterých lze získat tyto síly, ale rozcházejí se s Hledáním. Ty mohou velice snadno zvětšit samolibost člověka, znásobit jeho tužby a zesílit iluze, které ho zahalují mlhou.

Některé cesty nás mohou učinit posedlými a skončit šílenstvím, nebo mohou vést k nekromanii, čarodějnictví a černé magii. Tím, že se člověk snaží oslavovat své ego nebo podrobovat jiné lidi své vůli, povede k jeho porážce a zničení právě těmito silami, které snaží vyvolat. Měli bychom vyhledávat pouze čistý a s ničím nesmíšený božský život a ne uspokojování okultní zvědavosti. Pokud se ten, kdo získá okultní nebo psychické síly, ještě neosvobodil od svých vlastních emočních nevyrovnaností, intelektuálních nedostatků a svého egoismu, přivede pravděpodobně do nebezpečí sám sebe i ostatní a to způsobí více zla než dobra. Jestliže se někdo věnuje Hledání jen proto, aby získal více síly pro své ego, ať už je to síla okultní, magická nebo psychická, tak pouze marní svůj čas.

Z realizace Nadjá může vzejít jen dobro, ale ze sledování falešných cest, které předstírají, že vedou k této realizaci, může vzejít jen zlo. Ten, kdo má pocit, že se musí vydat na cestu okultních zkušeností, se zcela mýlí. Místo očekávaného dobra, ho většinou tyto praktiky přivedou k vážné nerovnováze, duševním vyšinutím a nebezpečným událostem. Ti, kdo hledají okultní síly a nadlidské schopnosti, kráčejí po špatné cestě, která vede ke zvětšování ega a ne k podmanění jeho sil. Získá-li někdo jakékoli neobvyklé schopnosti, vystavuje se riziku, že se zvětší jeho samolibost a domýšlivost, i když tvrdí, že si přeje být jen nástrojem v Božích rukou. Nebezpečí se týká především některých léčitelů.

Veškeré formy proroctví musí být přijímány s opatrností, a stejně tak i poselství sdělovaná médii. Měli bychom se mít na pozoru před těmi, kteří zaměňují subnormální za nadnormální, výplody podvědomí za božská poselství a citové vzrušení za duchovní znovuzrození. Spiritismus, který uctívá a považuje poselství duchů za poselství boží, se odklonil ze správné cesty. Je všeobecně známo, že tato poselství jsou často zlomyslná a lživá. Mnoho současných rádoby proroků předpovídá některé světové události v určitém roce. Jakmile se toto datum naplní a nic se nestane, posunou svou předpověď na pozdější dobu nebo poskytnou nějaké přijatelné vysvětlení.

Použití síly získané koncentrací k poškození druhých nebo podřízení jejich vůle vlastní vůli, je černá magie. Konečnému trestu spravedlnosti pak už není možné uniknout. Každý, kdo provozuje čarodějnictví, černou magii nebo kouzelnictví, se vystavuje vážným nebezpečím vedoucím k šílenství. Ti, kteří se zabývají psychickými a spiritistickými praktikami, vystavují se díky své neznalosti nebezpečným silám, které vyvolávají a s kterými si pohrávají. Astrální cesty a putování po mentálních pláních, které provádějí okultisté, nejsou ani zdaleka tím, za co jsou považovány. Jedná se pouze o subjektivní vize a sny spřádané myslí pod různými vlivy. Také okultní světy jsou pouze fata morgány zrozené z představivosti.

V hypnotismu i spiritismu je umožněno, aby lidská mysl za určitých okolností vstoupila do jiné lidské mysli a je schopna druhou mysl ovládat. To je možné především v případě, že se člověk dobrovolně otevře vlivu jiného člověka. Pokud je hypnóza používána s nekalými úmysly, přibližuje se černé magii a čarodějnictví, pak musí být zapovězena. Ale je vítána pokud má hypnotizér čestný charakter a využívá ji především v oblasti léčení. Kdokoli se podřídí vládě jiné bytosti, stává se vůči ní bezmocný a naprosto podléhá její moci. Hypnóza a sugesce může být velmi nebezpečná, proto by její provádění mělo být umožněno jen důvěryhodným osobám a pouze k léčebným účelům.

Mnoho hledajících, kteří začali s dobrodružstvím praktického mysticismu bez jeho teoretického studia, upadá místo toho do provádění mediumity. Ve stavu mediumity jsou mysl, vůle a tělo vtělené bytosti částečně nebo úplně dány k dispozici nevtělené bytosti. Mnozí z duchů, kteří ovlivňují média jsou zlí, ďábelští, zrádní a prolhaní. Někteří jsou neškodní a jen málo jich může být i dobrých. Zlí duchové umí dobře napodobovat vyšší bytosti, představují se pod vznešenými jmény a snaží se tak přesvědčit médium, že sdělení, které obdrží je pravé. Ten, kdo hledá vyšší život, by se měl tomuto stavu vyhnout. Ten, kdo provádí mediumitu, z toho nemá žádný duchovní prospěch. Protože se stává pouhým zprostředkovatelem i těch nejvznešenějších vyjádření, které skrze něj plynou.

Pokud se chceme vyhnout zbytečnému mravnímu a psychickému nebezpečí, měli bychom se vyhnout zahrávání si s hypnózou a mediumitou. Spiritismu se můžeme vyhnout, když odmítneme provádět jakákoliv cvičení, která vedou přímo k mediální podřízenosti jiné bytosti. Žádný duchovní pokrok nemůže být učiněn prostřednictvím spiritismu ani hypnotismu. Tyto schopnosti mohou mít určitou hodnotu pouze pro vědecké bádání a nemohou vést člověka k překročení ega, bez čehož zůstává Nadjá nedosažitelné. Hledající musí být dostatečně informován o nástrahách mediumity, nebezpečí mysticismu a riziku necvičené intuice, aby se jim mohl úspěšně vyhnout a nesejít z cesty.

Okultismus se svými zářivými a strhujícími sliby může být velmi lákavý, přesto že vede ke klamu a nebezpečí. Honba za zázraky brání člověku v nalezení pravdy, neboť jej očekávání zázraků vyvádí z rovnováhy. Hledání v psychických oblastech vede jen k přízraku skutečnosti. Psychickými a okultními metodami lze učinit jen iluzorní a přechodný pokrok. Každý, kdo je omámen okultismem, odbočuje z pravé cesty a přes všechnu svou námahu bude ztracen. Ti, kdo hledají spíše vzrušení než pravdu, mohou nalézt rozmanité zkušenosti a strávit v nich celý život. Ale pravdu po cestě míjí. Ten, kdo usiluje o moudrost, se nezabývá spiritismem. Nezaměňuje božskou Pravdu s okultismem a magií, se spiritismem a psychismem. Protože jediný bezpečný způsob mediumity, který si může dovolit, je, podvolit se vůli Nadjá.



Paul Brunton: „Je faktem, i když ne všeobecně známým , že vůdce Hitler po léta tajně pěstoval zvyk ponořovat se poměrně často do stavů pasivních polovičních transů. Příležitostně používal velký krystal, aby navodil tento stav. Věřil, že v tomto stavu je ve styku s okultními silami, s vedením ducha, od kterého získával jak vedení tak inspiraci. Aby se mohl radit se silami, které ho ovládaly a aby mohl zesilovat styk s nimi pomocí těchto transů, vybudoval ve výšce dvou tisíc metrů na zasněženém srázném vrcholu hory Kehlstein soukromý útulek se skleněnými stěnami, kam na rozdíl od slavného horského místa odpočinku v Berchtesgadenu byly návštěvy jen zřídkakdy povolovány. Tak mohl setrvávat ve skutečné samotě, kterou tento styk vyžadoval."

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.