"EXTREME REPORT": Podivné aktivity na periferii naší Sluneční soustavy a hypotéza "Elektrického Vesmíru". Zpráva č.5, část třetí

Hubleův teleskop před několika lety odhalil jednu z velmi neobvyklých dlouhých planetárních mlhovin, která je patrná na obrázku níže. Vědci se domnívají, že planetární mlhoviny by mohly být klíčem k pochopení toho, jak se vesmír stal obohacen o těžší prvky, přesto však vědci nejsou schopni pochopit, jak se poměrně dokonale kulatá hvězda může proměnit v tak neobvykle vypadající mlhovinu, která doslova vypadá jako neonové světlo.

Na toto téma je prý odpověď poměrně jednoduchá, ale vyžaduje pochopení procesu, kdy elektrický výboj v plazmatu může vytvořit trubkovitý útvar, kdy elektrický proud probíhá šroubovitě kolem podélné osy onoho trubkovitého tvaru. Dodatečné vypouštění energie způsobuje, že plášť září, a dokonce to může vytvářet několik vložených plášťů. Plášť je vlastně minimálně dvouvrstvého charakteru. Jednotlivé vrstvy jsou jako plechy, kde se na jedné straně indukují kladné náboje a na straně druhé pak záporné náboje. Z tohoto důvodu registrujeme silné elektrické pole mezi jednotlivými stranami a elektrický proud se pak šroubovicově obtáčí podél této pochvy.

Protáhlá planetární mlhovina Henize 3 a 401 se nachází v souhvězdí Carina ve vzdálenosti asi 10 000 světelných let od naší galaxie. Obrázek ukazuje dvě velmi dlouhé válcovité struktury s nitkovou strukturou, která je na svém konci jakoby potrhaná.

Vzhledem k tomu, že světlo se tvoří na podkladu elektrických výbojů, je relevantním modelem pro výzkum mlhovin laboratoř na bázi sofistikované „plynové výbojky“ svou charakteristikou se přibližující neonovému světlu, které vyzařuje světlo pouze na budící frekvenci plynu. Astronomický model rázové vlny z exploze předpovídá poměrně masivní vyzařování světla na mnoha frekvencích vzhledem k teplotě plynu. Ale více jak 90% světla z planetární mlhoviny plyne na jedné frekvenci, a to dvojmocně ionizovaného kyslíku. Tento fakt samozřejmě platí i pro výše uvedenou mlhovinu Henize.

V elektrickém Univerzu se hvězdy formují ve smyčky (uzly), a to v bráz