Studená fúze, mezidimenzionální frekvence, tajemství Cydonie aneb cosi je nám opět zatajováno (3)

Po prvotních překvapujících událostech spojených s objevem Ponse a Fleischmanna uplynulo několik let a několik prestižních institucí po celém světě začalo hlásit pozitivní výsledky s aktivací „NHE“. Mezi tyto instituce patřily například „SRI International“, „Los Alamos National Laboratory“, „Shell Research Toyota“, „Caterpillar“, „Hitachi“, „Matsuchita“ a „Canon“.

V pozitivním trendu však ve skutečnosti pokračovalo několik desítek dalších soukromých vývojových a experimentálních pracovišť, vojenských a vzdělávacích institucí včetně laboratoří NASA, které pěkně v klidu a potichu tento jev zkoumaly ve svých vlastních podmínkách. Výsledky mnoha z výše uvedených institucí byly uvedeny v celé řadě vysoce respektovaných časopisů včetně „Fusion Technology“, „The Journal of Electroanalytical Chemistry“ nebo „International Journal of Hydrogen Energy“.

Naopak jiné časopisy jako „Journal of Physical Chemistry“, „Electrochemica Acta“, „Il Nuovo Cimento“ nebo „Journal of Fusion Energy“ a další se rozhodly výše uvedené výzkumy bagatelizovat s tím, že neexistují žádné pozitivní důkazy pro efekt „NHE“ s tím, že to, co z dosavadního výzkumu vzešlo, je jen o málo víc než „laboratorní zbožné přání“. Po pravdě řečeno, taková reakce se mi jeví jako silně iracionální.

Buďto studená fůze existuje, nebo neexistuje, a pokud existuje, pak ať chceme, nebo nechceme, musí být zákony fyziky revidovány tak, aby racionálním způsobem akceptovaly nastálou situaci. Jde o velmi závažnou věc a mám za to, že i má imaginativní osoba bude schopna si velmi dobře představit, že důsledky takové revize jsou ve své podstatě prostě mimořádné. A fakta týkající se dosavadních výsledků výzkumu, si myslím, jsou dostačující k tomu, aby se avízovaný proces mohl spustit.

Například profesoři fyziky dr. Francesco P