TAJEMNÝ GRIGORIJ RASPUTIN: "A má násilná smrt pak vyvolá velké katastrofy v Ruské Říši ..."

V noci na 30. prosince v roce 1916 byl brutálně zavražděn úkladnými vrahy (kněz F. F. Jusupov, V. M. Puriškevič, velekněz Dmitrij Pavlovič a důstojník britské rozvědky O. Reiner) stařec Grigorij Rasputin, který měl ve své době obrovský vliv na tehdejšího krále a královnu. Zarážející na této velmi smutné skutečnosti je fakt, že stařec sám si svou vlastní násilnou smrt předpověděl a zároveň varoval, že bude předzvěstí velké revoluce a bratrovražedných bojů. Pozdější vyšetřování skutečně potvrdilo, že jeho vražda v sobě nesla čistě politický motiv a byla v zájmu vnějších i vnitřních nepřátel Ruska.

Nevím, jak kdo z mých čtenářů studoval život tohoto veskrze obdivuhodného a rozporuplného člověka, avšak s klidem lze konstatovat, že Grigorij Rasputin je speciálně a ryze ruský fenomén, který v dějinách Ruska nemá obdoby. Dozvídáme se, že do třiceti let věku jeho života byl Rasputin dle jeho vlastních slov playboy, opilec vedoucí nemravný a zhýřilý život. To vše se však mění jako mávnutím kouzelného proutku v době, kdy začínal být ovlivněn rozhovory s poutníky. Zdá se, že jejich vliv dramaticky změnil jeho život.

Grigorij Rasputin doslova ze dne na den přestává pít, kouřit, přestává jíst maso a odchází na poutě, které ho dovádějí do celé řady posvátných míst světa. Takto cestoval do Jeruzaléma, navštívil horský mnišský stát Athos, studoval v Kyjevě a navštívil posvátné Bílé hory. Po tři roky chodil v řetězech a vedl neveřejné disputace s mnichy v klášterech v Tobolsku, Tjumeni nebo Verchotursku. Na konci svých cest se setkal i s duchovním královské rodiny, episkopem Teofanesem, který Rasputina představil jako obyčejného zbožného rolníka.

Car Mikuláš II. byl považován za jednu z nejvýznamnějších postav ruských vladařů ve službě a péči o obyčejné lidi. Zdá se, že si v mnohém Mikuláš II. s Rasputinem rozuměl a rozhodně si svou filozofií byli hodně blízcí. Velký význam pro finální sblížení s královskou rodinou však měl Rasputinův postoj k churavějícímu mladému dědici Ale