Padesát let staré tajemství Von Brauna: americký Explorer I objevil něco, co mohlo zachránit svět (12)

Je těžké vyzdvihnout vědecký i politický význam von Braunova prvotního objevu s Explorerem I (který byl, jak jsme již uvedli, potvrzen Explorerem III a IV a všemi třemi starty rakety Vanguard). Stejně tak je těžké zveličit všechny potvrzené spojitosti s DePalmovými zcela nezávislými pokusy s rotací.

Zapomněl jsem něco?

Třístupňová raketa amerického námořnictva Vanguard rovněž využívala ve svém třetím stupni tuhá paliva… takže musel být také během hoření roztočen kvůli „stabilizaci“ na 100 ot./min (níže)!

A samozřejmě tu byl i Allais…

VŠECHNY tyto nezávislé dynamické výsledky odhalily „obrovské, zející díry“ v konvenční „Newtonově mechanice“. A to již nemluvím o tom, co to udělalo s „obecnou teorií relativity“! Přesto hlavní proud vědy a novináři, včetně těch, kteří posledních 50 let psali o vesmírném programu, vesele pokračovali dál, jako kdyby nic nebylo špatně!
Samotný DePalma, který získal vzdělání fyzika na dvou předních univerzitách na této planetě - Massachusettském technologickém institutu a Harvardu - léta bojoval s neobyčejnými důsledky svého „pokusu s rotující kuličkou“ (poprvé provedený v r. 1972) předtím, než nakonec publikoval hypotetické, ale dalekosáhlé závěry …
„… práce tohoto autora s rotujícími objekty začala okamžikem měření setrvačnosti gyroskopů při nuceném precesním pohybu. Zvýšené momenty setrvačnosti objevené pro precesní pohyb byly převedeny do série měření kyvadel s rotujícím závažím. Ačkoliv objevy inerciálních jevů spojených s precesí a kmitáním kyvadla s rotujícím závažím byly velmi provokativní, tento autor (několik let) odolával tlakům přestat s pokusy s rotujícími objekty ze dvou důvodů.

Zaprvé neměl žádný důvod k tomu, aby byl schopen předpovědět pohyb volně padajícího objektu na základě inerciálních změn, které změřil a které se týkaly situací s rotujícími objekty. Zadruhé nebyl žádný důvod předpokládat, že by inerciální změny ovlivni