O karmě

Mnohokrát jsme svědky toho, že nevinní lidé trpí díky činům zlých a sobeckých lidí. Většinou to pokládáme za nespravedlnost aniž bychom si uvědomili, že i ti, kteří jsou nevinní, pravděpodobně ve své minulosti prováděli zlé skutky. Z televizních zpráv i z tisku se velmi často dovídáme o lidech, kteří způsobují utrpení jiným. To svědčí o jejich neznalosti vyšších zákonů, neboť těmito činy v podstatě trestají sami sebe. Světová idea zaznamenává veškeré činy skrytým způsobem a zrcadlí zpět patřičné důsledky. Vše funguje podobně jako ozvěna.

Ve všech lidských záležitostech existuje spravedlnost, kterou však běžně nelze spatřit. Víra, že z nás sejme nějaký spasitel břemeno našich hříchů, je nesprávná. Svalovat důsledky naší nedbalosti na Boží vůli je nepřijatelné. Každý nese zodpovědnost sám za sebe a vše, co vykonal v oblasti činů nebo myšlenek, bude zpět vrženo na něj. Správné nebo nesprávné použití naší svobodné vůle v přítomnosti, rozhoduje o událostech našich budoucích životů. Život je moudrý, když nám vrací důsledky našich činů. Tím nám umožňuje těžit z chyb, kterých se dopouštíme a uvědomit si, co je třeba v našem charakteru změnit.

Celý lidský život je pod vládou zákona karmy. Z tohoto pohledu každý z nás vytváří svůj vlastní osud a musíme jen sami sobě děkovat nebo se obviňovat z toho, co prožíváme. Chceme-li pochopit důležitost utrpení v životech lidí, musíme správně pochopit princip karmy jako sílu uvedené do pohybu našimi skutky. Zasloužený trest je tvrdou formou výchovy. Proto je karma spíš výchovná než trestající. Naše nesprávné jednání dopadá zpět na nás stejně tak, jako naše dobré činy utvářejí zpětným odrazem dobrý osud. Tento zákon morální zodpovědnosti je nevyhnutelný a platí stejně ve vztahu k jednotlivcům i k celku. Je to neosobní síla, kterou nemůžeme změnit svými modlitbami.

Karma je neoddělitelnou součástí univerzální síly. Je součástí rovnováhy vesmíru, přináší zpětný odraz a záznam. Vůle karmy je přítomna ve všech událostech našeho života. Je odrazem našeho vlastního konání, příčina uvedená do pohybu vůlí, ale rozhodně ne výsledek. Karma je utvářena našimi činy, udržovanými myšlenkami a také tím, co intenzivně pociťujeme. Nauka o karmě nás učí, že příčiny svého současného údělu musíme hledat ve svých myšlenkách a činech vykonaných v tomto životě nebo v minulých vtěleních. Všechny události, kterými procházíme, nemusí být karmického charakteru, mohou být pouze tím, co v daném okamžiku potřebujeme pro utváření charakteru, vývoj nebo nápravu.

Všechny karmické tendence nejsou ve vědomí přítomny současně. Některé musí ještě přejít z potenciálního do aktivního stavu. Činnost zákona vyrovnání je prováděna způsobem, který je mimo lidské chápání. Objevuje se náhle jediným tajemným zásahem. Každý čin je odražen zpět na toho, kdo ho vykoná, a stejně tak je každá myšlenka odražena zpět ke svému zdroji. Vyhnout se tvorbě špatné karmy vyžaduje předvídání následků činnosti, postoje nebo názoru. Pokud se nejsme schopni poučit ze své zkušenosti, budeme muset přijmout lekce, které nám udělí nově vytvořená karma.

Určitá forma rovnováhy je vklíněna mezi dva druhy karmy. Špatná karma může být zmírněna nebo dokonce překonána, ale stejně tak dobrá karma může být omezena nebo dokonce smazána. Nezvratný zákon vyrovnání ovládá náš život, vytváří dobré či špatné výsledky z příčin a vyrovnává naše dobré nebo špatné skutky s jejich následky. Pokud ve své činnosti zvolíme nesprávný cíl nebo budeme mít nečestné přání, pocítíme utrpení jako následek své volby. V každém špatném činu je již obsažen jeho nepříjemný zpětný účinek. Jesliže neodstraníme příčinu svého utrpení, tak nás naše další činy povedou do ještě větších nesnází.

Hledající zaplatí za své nesprávné intelektuální chování a nesprávné morální počínání neúspěchem v poznání pravdy. Lidé, kteří neberou svůj život příliš lehkovážně, se učí z lekcí utrpení, když se rozhodnou nedopustit se podruhé téže chyby. Utrpení, které jsme sami na sebe uvrhli, by nás mělo vést k přijetí spravedlnosti, vyznání svých hříchů a změně našeho chování. Filozof snáší utrpení s důstojností, neboť si uvědomuje, že je v něm ukryto nějaké poselství, kterému se má naučit. Jakmile nastoupíme cestu skutečného hledání, naše karma se zrychlí. Různé části mysli a charakteru jsou přinuceny k činnosti a to je nutné pro náš rychlejší pokrok.

Zákon karmy není žádnou východní náboženskou fantazií, ale je zákonem, který učí člověka zodpovědnosti a přijetí důsledků vlastních činů. Je stejně pravdivý ať v něj věříme nebo ne. Velká část našich vnějších strastí a nesnází pochází z chyb a slabostí charakteru. Takto se stáváme objetí svých dřívějších činů a pošetilostí. Kdyby si lidé uvědomili, že zákon vyrovnání je stejně platný jako kterékoliv zákony jejich země, zřejmě by byli ve svém konání více opatrní. Nedocházelo by k vědomému nebo dobrovolnému ublížení jiným lidem, protože by si uvědomovali , že tím ublíží sami sobě.

Pokud se u nás objeví výčitky svědomí nad zlem, které jsme spáchali a povedou až k pocitu lítosti, existuje možnost, že bude zmírněn nebo vymazán záznam těžké karmy milostí Nadjá. Pokud chceme změnit svou karmu, musíme změnit své postoje k lidem, věcem a také vůči sobě. Jestliže se nám podaří určitou negativní kvalitu ve svém postoji nahradit kvalitou pozitivní, určité karmické důsledky, které jsme si sami přivodili, mohou skončit samy od sebe. Ve svém vlastním životě i životech ostatních můžeme vypozorovat souvislost příčiny a následku.

Karma nemusí být vždy nepříjemná, neboť se nám vrací i to dobré co jsme myslili a vykonali. Dobré jednání v minulých životech přináší příjemné dobrodiní v životě současném. To, čím budeme v životě procházet a v jakém prostředí budeme žít, určuje naše individuální i kolektivní karma a částečně to ovlivňuje i potřeba duchovní evoluce. Nesmíme si vysvětlovat karmu jako něco, co nyní utváříme a co se bude uvolňovat v budoucích inkarnacích. Ona je nejvíce činná v našem současném životě. Přináší nám to, co je nezbytné pro náš vývoj. Uvolněná karma se projevuje událostmi, které mohou vypadat jako náhody.

Většina lidí nehledá pravou moudrost pokud je jejich život snadný a bezstarostný. Mnoho lidí bývá přivedeno k zájmu o Hledání působením karmických sil, které je z jejich duchovní netečnosti probudily díky zklamání, ztrátě a bolesti. Teprve nesnáze a utrpení způsobené jejich vlastní karmou je přinutí hledat vyšší smysl života. Vytváření karmických následků se nevyhneme ani tehdy, pokud se budeme úmyslně snažit vyhnout činnosti, protože důsledky jsou vyvozeny z toho, čeho jsme se dopustili stejně tak jako z toho, co jsme opomněli udělat. Pokud se sami nepřimějeme k vlastní kázni, život to za nás učiní později a také bolestněji.

Nemusíme trestat nikoho, kdo se vůči nám proviní, neboť víme, že síla karmy to učiní za nás. Každý, kdo páchá bezpráví, ten hromadí své chyby a hříchy tak dlouho, až na něj jednoho dne udeří karmická odplata. Působení odplaty zasahuje nejen ty, kteří konají zlo, ale také ty, kteří opomíjejí vykonat správný skutek, i když je to daleko menším karmickým hříchem. Nebudeme-li jednat v pravý čas správným způsobem, musíme počítat s tím, že nám to může přinést odpovídající následky. Část karmy také zasáhne ty, kteří jsou těsně spjati s osobou, která ji vyvolala. Karma se může jevit jako trestající nebo odměňující, ale ve skutečnosti je neutrální.

Příroda je velice moudrá a spravedlivá, když nikoho nezvýhodňuje, ale dává nám to, co si zasloužíme. Časem se naučíme přijímat vše co se nám stane, jako nejvyšší vůli. Nebudeme naříkat nad ranami osudu, protože již dříve utvořená karma nejde zastavit a její důsledky budeme muset protrpět. Jednou pochopíme, že zlo a chyby, které jsou výplodem našeho ega, jsou příčinou nesnází, které nám přináší tento zákon vyrovnání. Některé události, které nás postihnou, nesouvisí s karmou z minulých životů, ale náleží příčinám započatým v současném životě.

Každý z nás vláčí napříč inkarnacemi břemeno nahromaděné karmy. Není důležité jak je těžké, ale jak jej neseme. Každý člověk během svého života učiní mnoho nesprávných rozhodnutí a pak trpí jejich následky. Pokud se poučí z těchto lekcí, vyhne se mnohým nepříjemným zkušenostem ve svém příštím vtělení. Jak by bylo užitečné znát výsledky svých činů v době, kdy jsme je prováděli. Mohli bychom se tak vyhnout mnohému utrpení, neúspěchu a zklamání. S přibývajícími životy karma sílí nebo slábne, podle toho do jaké míry se odpoutáváme od ega.

Přijetím zákona karmického vyrovnání můžeme předejít mnohému utrpení, uvědomíme si zodpovědnost za svůj osud a nebudeme ho již pokládat za dílo náhody či rozmarnosti boha. Lidé, kteří jsou bez zájmu o Pravdu a poznání, ovládáni svými touhami a naivními cíli, kráčejí dlouhou a pomalou cestou. Volí si cestu poučování karmou a pokud si myslí, že mohou procházet životem aniž by akceptovali vyšší zákony, nevyhnou se důsledkům svých činů. Musíme být zodpovědní za své činy i myšlenky a přijmout jejich spravedlivé následky. Lidé trpí karmou, kterou si způsobili svým vlastním chováním. To však neznamená, že je musíme ponechat jejich osudu.

Karma je nezvratná rovnice mezi chováním a následkem, myšlením a okolím, mezi charakterem a předurčením. Každý z nás je stále souzen a život sám ve spolupráci s karmou je naším soudcem. Nejsou to pravidla a zákony, které vymyslel člověk, co vládne této zemi, ale je to zákon karmy. Již od raného dětství bychom měli být poučováni a vedeni k odpovědnosti za utváření příčin, které mají za následek utrpení. Život nám dluží a vrací jen to, co jsme mu dali. Pokud by lidé díky nauce o karmě pochopili, že není jedno zda konají dobře nebo špatně a probudilo by to jejich mravní zodpovědnost, pak by byla potvrzena její praktická hodnota.

Paul Brunton: "Karma vstupuje do hry, jen když je karmický vtisk dosti silný, aby přetrval. V případě mudrce, protože jedná se životem jako se snem, protože se na něj dívá jako na jev, jsou všechny jeho zkušenosti jen na povrchu. Jeho hluboká vnitřní mysl zůstává nedotčena. Proto si z nich netvoří karmu, proto může, když odchází z těla při smrti, navždy skoncovat s kruhem zrozování a smrti."