VOYNICHŮV MANUSKRIPT (2)

Existuje velmi starý a přesto doposud nerozluštěný rukopis, který všeobecně vešel ve známost jako „Voynichův rukopis“, a to po jeho objeviteli Wilfredovi Voynichovi. V současné době se předpokládá, že tento podivuhodný materiál vznikl v období mezi roky 1400 – 1600 př.n.l.. I když pochopitelně existuje ohromné množství různých pohledů na tento materiál a s nimi také i jiné datace jeho vzniku.

Samotný rukopis je napsán v abecedě, která je navržena tak, aby poměrně unikátním způsobem skrývala původní informace. Abeceda byla sama o sobě vytvořena tzv. „Voynichovou skupinou“. Jde o pracovní označení velmi specifických učenců a několika tajných společností, kteří se na vývoji abecedy podíleli dlouhé roky.

Faktem je, že „Voynichův rukopis“ byl napsán v kódu, který doposud ani ti nejlepší lingvisté a kryptologové nedokázali rozluštit. Říká se, že si na něm spolehlivě vylámali zuby i autoři známého „Purpurového kódu“. Mám dokonce za to, že Yalská Univerzita, která má originál „Voynichova rukopisu“ v držení, před léty vyhlásila, že ten, kdo rozlomí kód „Voynichova manuskriptu“, obdrží odměnu ve výši jednoho milionu dolarů.

Jedním z mnoha a mnoha výzkumníků, kteří se celý život zaobírají výzkumem této písemnosti, je i James Finn, který ve svých materiálech popisuje, jak mu na první pohled byla abeceda použitá ve „Voynichově rukopisu“ známá, ale i když má ve své sbírce stovky různých abeced z různých míst světa a různého času, ani jedna neodpovídala našemu materiálu.

Nakonec se zdálo, že nejjednodušším řešením bude nastavit počítač do módu „E.V.A“ (European Voynich Alphabet), což je ve skutečnosti velmi specifický rozklad Latinky, který slouží pro vykreslování zvláštní grafiky „Voynichova manuskriptu“ a jehož autory jsou Rene Zanbergen a Gabriel Landini.

Finn popisuje, jak se hodiny a hodiny probíral textem, až ho začalo silně přitahovat slovo „AINR