Na Měsíci byly nalezeny stopy po aktivitě pravěkých zřejmě pozemských civilizací (2)

Otázka: Jaký je váš názor ohledně stop po pravěké civilizaci na Měsíci? Máme co do činění s novou Atlantis?

Odpověď: Osobně jsem přesvědčen, že projekt Apollo potvrdil existenci úžasné pravěké civilizace, která po sobě zanechala stopy na Měsíci. V této chvíli jsme přesvědčeni, že nejde o nějakou autochtonní civilizaci, která by se vyvíjela přímo na měsíčním povrchu.

Spíše máme za to, že jde o nám zcela neznámou pozemskou pravěkou civilizaci, která měla svoje základny na Měsíci, případně by do úvahy přicházela civilizace mimozemského charakteru. Ovšem vzhledem k tomu, že jsme objevili mezi artefakty jisté indicie naznačující stopy Lemurské civilizace, přikláníme se spíše k variantě pozemské civilizace.

Zatím se nám podařilo publikovat pouze malý zlomek toho, co se o této starobylé civilizaci podařilo zachytit prostřednictvím jednotlivých výprav misí Apollo. Každopádně šlo o velmi vyspělou formu kultury, která se dokázala pohybovat minimálně v celém komplexním prostředí naší Sluneční soustavy.

Navíc máme k dispozici důkazy, které naznačují, že měla své základny i na jiných tělesech našeho systému. Pakliže přijmeme tento fakt (a ono nám zřejmě nic jiného nezbude), pak je evidentní, že stávající Darwinova teorie vývoje druhu je zralá ke komplexní a zcela fatální revizi. Na to se nabalují další a další věci.

V podstatě jde o nezadržitelný dominový efekt. A právě této situace se jisté velmi vlivné a mocné světové instituce nesmírně bojí. V tomto případě máme totiž na spadnutí celosvětovou velmi dramatickou kulturní revoluci, která bude sice velmi bolestivá, ale nakonec posune lidstvo obrovským způsobem dopředu. Ve skutečnosti jsme objevili cosi, o čem se po tisíce a tisíce let píše ve starobylých filozofických spisech a traktátech.

Všude tam nacházíme zmínky o neuvěřitelně mocných a pokročilých formách naší civilizace, které se tu nacházely daleko před tím, než vůbec bylo zaseto semínko evoluce lidské kultury současné. Chceme-li se dotknout těchto civilizací, pak musíme stovky a stovky milionů let dozadu a možná ještě dál, třeba jednu nebo dvě miliardy let.

Pro mnohé z nás jsou takové myšlenky nepřijatelné, ale kdo z nás může říci, co se na povrchu této planety ve skutečnosti nacházelo před miliardou let. I ty nejpokročilejší technologie za tu dobu smetly z povrchu zemského klimatické a tektonické katastrofy rozsahu pro nás těžko představitelného.

Jediným spojujícím prvkem je pár fosilií, které máme k dispozici, ale to je skutečně velmi málo, pokud bychom si chtěli troufat popsat komplexní stav na povrchu naší planety před miliardou let. Tak toto všechno a mnohé další věci se nám honí hlavou od chvíle, kdy jsme přišli na stopu zcela převratných objevů na měsíčním povrchu.

Vidíte, a naše společnost je taková, že místo toho, abychom oslavovali a vzájemně se těšili z nebývalého úspěchu, který definuje možná ty nejúžasnější objevy za celou historii této poslední civilizace, jsou všechny klíčové indicie pod zámkem a přísně utajovány před zbytkem světa. Zdá se vám tento přístup normální? Nám tedy rozhodně nikoliv, a proto ta naše cílená publicistická aktivita. Chceme změnit stávající stav věci. Všichni si to zasloužíme.

Otázka: Je pravda, že se Nikita Chruščov o tomto tajemství dozvěděl od Kennedyho, který jej navíc vyzval k uspořádání společné expedice na Měsíc? Jak se stavíte k těmto informacím?

Odpověď: Nevíme, zda prezident Kennedy s Chruščovem sdílel informace vyvěrající z poměrně rozsáhlého výzkumu z počátku šedesátých let, jehož závěrečné hodnocení je známé jako „Zpráva z Brookings“, ve které je mimo jiné předpovězeno, že v případě, že se člověk dostane na Měsíční povrch, dojde k nálezům, které jasným způsobem sdělí, že se v jisté době na měsíčním povrchu pohybovala vysoce sofistikovaná civilizace.

Na druhou stranu však víme, že krátce po zahájení programu Apollo (25. května 1961) bylo pro Kennedyho jistou prioritou „létat na Měsíc“ společně se Sověty. Tuto svou vizi nakonec také sdělil tajně Chruščovovi hned během prvního dne summitu ve Vídni. Tuto svou představu později Kennedy i několikrát zopakoval a dokonce i na veřejnosti.

Podle vyjádření syna Nikity Chruščova – Sergeje – byl jeho otec návrhy amerického prezidenta nejdříve hodně zaskočen a velmi dlouho váhal se této možnosti otevřít, ale nakonec tento návrh přijal. Bylo to 12. 11. 1963. Avšak o deset dní později byl Kennedy zavražděn.

Jsme hluboce přesvědčeni, že právě v těchto chvílích, tedy několik týdnů před smrtí, musel prezident Kennedy s Chruščovem sdílet utajované informace. A tyto utajované informace se týkaly toho, že kousek odsud, prakticky „hned za rohem“ byly nalezeny neklamné indicie o pohybu cizí vysoce pokročilé inteligence.

Jak jinak vysvětlit, že dva zapřísáhlí ideologičtí a geopolitičtí nepřátelé, schopni téměř vyhubit celé lidstvo v jaderné válce, jsou schopni se náhle a velmi rychle dohodnout na společné expedici na Měsíc? A to v době té nejhlubší studené války.

Podle našeho názoru mohl spojit tyto dva tábory jedině a pouze nějaký nezávislý třetí faktor velmi výbušné povahy. Jenomže celý tento plán zemřel ve chvíli, kdy byl prezident Kennedy zabit. Na tomto místě bych chtěl ještě jednou zdůraznit, že k atentátu došlo pouze pár dní poté, co byla uzavřena dohoda.

Otázka: Zdá se, že na Měsíci byl nalezen způsob jak ovládnout gravitaci. Byla již tato cesta nějakým způsobem testována?

Odpověď: Ve druhé kapitole naší knihy „Dark Mission“ popisujeme padesát let výzkumu gravitační síly z pohledu vynikajícího sovětského astrofyzika Nikolaje Kozyreva. Zdá se, že již za dob Sovětského svazu bylo dosaženo schopnosti uměle a řízeným způsobem vyvolat gravitaci. Jsem přesvědčen o tom, že především současný ruský výzkum na tomto poli nezávisle na dalších okolnostech potvrzuje to, co piloti NASA objevili na Měsíčním povrchu.

O tom, že na měsíčním povrchu byla nalezena cesta k tomu, jak nakonec ovládnout gravitaci, není pochyb, otázkou však je, jak dalece jsme schopni se po této cestě vydat a dojít do cíle. Po pravdě řečeno, na základě toho všeho, co vím, jste vy, Rusové, v této chvíli jediní, kteří jsou způsobem svého vědeckého myšlení připraveni se po takové cestě vydat. Tedy na rozdíl od nás, Američanů. Říkám to skutečně velmi upřímně a vycházím přitom z poznatků, které mám k dispozici.

-pokračování-