ODHALENÍ PRASTARÉHO TAJEMSTVÍ BYTOSTÍ ANUNNAKI --- PRŮRVA V ČASE A SVĚTLO MEZI DIMENZEMI --- ÚČEL LIDSTVA A MEČ ČASU (2012 - 2022) (5)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

13.07.2010 Exkluzivně

Může být v současné době již velmi vyspělá technologie bytostí Anunnaki nějakou hrozbou pro naší lidskou společnost?

Jak jsem předeslal v předchozím materiálu, je třeba mít neustále na zřeteli, že stávající útržkovité informace naznačující úroveň technologické infrastruktury Anunnakiů jsou minimálně 3600 let staré. Bylo by tedy do určité míry rozumné se domnívat, že aktuální návrat této inteligence by byl doprovázen podstatně vyšší technologickou úrovní.

V současné chvíli se stále můžeme, alespoň na té oficiální úrovni, pouze domnívat, co všechno by tento fakt v reálu znamenal. Nicméně i tak si můžeme položit evidentně velmi vtíravou otázku: „Znamenal by tento stav nějakou zjevnou hrozbu pro naší lidskou společnost?“ Tuto otázku jsem předestřel zcela záměrně a je tu skutečně na místě. Odpověď na ní (ať taková či onaká) se velmi překvapivě dotýká lidské psychologie.

Troufám si tvrdit, že pokud bychom takový dotaz zařadili do jakési experimentální ankety, zjistili bychom, že asi tak 75% všech dotázaných odpoví: „Ano, znamenalo by to hrozbu pro člověka.“ Někdo by si mohl říci, že jde o poměrně vysoké procento. To je sice pravda, ale vychází z celé řady analogických statistik. V našem případě je odpověď na takovou otázku ovlivněna především těmito třemi velmi zásadními a svým vlivem skutečně silnými faktory:


1) Přímá genetická zkušenost vlastního lidského společenství

Je tu velmi smutné memento lidské historie vtisknuté do lidského genetického kódu skrze prakticky nekonečnou řadu neméně smutných zkušeností, kdy si národ nebo etnikum disponující sofistikovanější technologií dříve či později vytvořil zálusk na méně technologicky zdatné sousedy.

Mohli bychom na tomto místě vyjmenovat stovky velmi významných případů, kdy k takovému selhání skutečně došlo. Konec konců i současná geopolitická hra ve svých taktických a strategických pravidlech dbá velmi významně na to, aby jedna mocnost neměla možnost technologicky převýšit mocnosti ostatní. V nedávné historii byla takovým příkladem nechvalně známá „studená válka“.

Dnes je známo, že lidská psychika, která v mnohém ovlivňuje lidská rozhodnutí, je velmi masivním způsobem ovlivněna touto dlouhodobě historickou zkušeností a tak charakter lidského uvažování, aniž si to vůbec sami uvědomujeme, je silně ovládán touto generativní zkušeností. Z tohoto důvodu není vůbec žádným problémem nahradit prvek „cizí národ“ prvkem „mimozemský národ“.



2) Intelektuální zkušenosti vyplývající z útržkových fragmentů z dob před 3600 lety

Druhým významným ovlivňujícím faktorem jsou nepřímé historické zkušenosti prostřednictvím fragmentů celé řady historických artefaktů. Jde především o písemné a zčásti obrazové informace z období Babylonské a Sumerské říše, které jsou však velmi izolované povahy a jednoznačně vytržené z kontinuálního kontextu historických dat.

Už z tohoto důvodu je velmi na pováženou brát překlady takto vytržených datových ostrůvků za věrohodný materiál k dalšímu vážnému používání. Bohužel přesně těmito aspekty jsou charakteristické dobové překlady dr. Sitchina, které jsou pak širší zájmovou čtenářskou a vůbec studijní obcí brány jako skutečně faktický materiál.

Navíc, jak dokladují nedávné velmi rozsáhlé studijní analýzy Antona Parkse, jsou překlady dr. Sitchina v mnoha směrech chybné, přičemž je velmi častým případem, že dochází k chybné interpretaci u extrémně důležitých výrazů, na kterých často závisí míra pochopení podstatně širšího kontinuálně významového celku.

Nelze opomenout ani gigantický studijní materiál prof. Maximilliena Lafayetta Ph.D., který během posledních dvou let poskytl úzkému okruhu zájemců o naší problematiku více jak 80 podrobně zpracovaných učebnic, které se ovšem staví obecně k problematice Anunnakiů, řekl bych, zcela opačných způsobem než práce dr. Sitchina.

Předpokládám, že za těchto okolností by bylo velmi pošetilé nechávat se ovlivňovat v rámci svého vnitřního rozhodování jednou, druhou nebo třetí stranou. Sděluji to takto záměrně, abych nebyl ze strany mé čtenářské obce „obviněn“ z předpojatosti.

Osobně si však troufám tvrdit (na základě poměrně obsáhlého a podrobného seznámení se s dílem Parksovým stejně tak, jako Lafayettovým), že bych se rozhodně nejméně v rámci svých vlastních úvah směřujících k odpovědi na výše postavenou otázku nechal ovlivnit materiálem Sitchinovým. Ostatně důvody proč tomu tak u mne je, jsem právě uvedl.



3) Strach z neznáma

Jak vidíme, jde o další výrazný psychologický prvek lidské bytosti. Již pěknou řádku let je prokázáno, že míra potenciálu neznalosti nebo „faktoru neznáma“ podněcuje jeden z mnoha velmi silných lidských pudů a v našem případě jde o tzv. „pud sebezáchovy“.

Jinými slovy to znamená, že je-li ve hře jeden nebo druhý výše uvedený faktor, vnímá lidská bytost jakýkoliv cizí (neznámý) prvek jako potencionálně nebezpečný a ohrožující faktor, a to i v takovém případě, když neexistuje žádný objektivní důkaz nebo prostředek, že by tomu tak skutečně mělo být.

Na tomto místě si troufám tvrdit, že naše generace, která aktuálně obývá tuto planetu, nemá žádných objektivních fyzických zkušeností s právě jsoucím faktorem inteligence Anunnakiů. Na druhé straně je to opět ta naše generace, která zákonitým způsobem musí přistupovat k faktoru „Anunnakiů“ z pozice faktoru neznámého s momentálním minimem použitelných informací (viz mé pojednání výše) a prakticky nulovými osobními zkušenostmi.


Tuto stať jsem si dovolil napsat právě z toho důvodu, aby si rozumný čtenář a badatel v míře své vlastní upřímnosti uvědomil jistá stávající fakta (namátkou zde předestřená), než přistoupí k jakémukoliv rozhodování v rámci našeho tématu, byť by to měla být formální odpověď na hypotetickou otázku předestřenou na začátku.

Vězme, že myšlenka tvoří…….

-pokračování-

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly