"ZÓNA ZASVĚCENÍ": Uvolnění informací týkajících se prognostických utajovaných analýz vývoje lidské společnosti po roce 2012 - 2022, přednáška č.19 (TAJEMSTVÍ KOSMICKÝCH TĚLES "BEHEMOTH A LEVIATHAN)

Konečně své si v souvislosti s Nibiru přidala i známá spisovatelka (i českému čtenáři) Barbara Hand Clow  a potvrzuje, že těleso Nibiru se nachází na ekliptické dráze s periodou oběhu kolem Slunce trvající 3600 roků. Tímto počtem se shoduje nejen se závěry dr. Zecharia Sitchina, ale i mnohých jiných badatelů zkoumajících v této oblasti.
Na některé jsem se snažil poukázat v předchozí části tohoto seriálu. Spisovatelka Barbara Hand Clow je navíc přesvědčena, že Nibiru se ve svém aktuálním přiblížení dostane do největší blízkosti Země ve chvíli, kdy těsně mine planetu Mars, přičemž největší projev slapových destruktivních sil lze očekávat u jednoho z měsíců této planety, který se nazývá Phobos.

Popravdě řečeno, na jedné straně se mi nepodařilo přijít na to, odkud Hand Clow čerpala výše uvedené informace, až jsem se smířil s tím, že půjde zřejmě o některý z chanellingových prostupů, se kterými ostatně velmi šikovně pracuje. Jinak se mi její teorie o průletu Nibiru v blízkosti Marsu z mnoha důvodů moc nezamlouvala.

A to až do chvíle, kdy se mi dostal do rukou poslední materiál od výzkumníka dr. Richarda Hoaglanda, ve kterém poměrně detailním způsobem analyzuje právě těleso Phobos se závěrem, že by mělo jít o umělý technologický útvar pravěkého charakteru. Zde jsem se zarazil, neboť na některých místech se Hoagland zmiňuje o dlouhodobě chystané kosmické misi k tomuto měsíci s tím, že na její realizaci je činěn z určitých vysokých míst poměrně silný tlak.

V tuto chvíli jsem si zkusil dát jedna a jedna dohromady. V případě, že ona „jistá“ inkriminovaná místa mají dostatečně kvalitní informace týkající se Nibiru (nevidím žádný důvod tomu nevěřit) a pokud by se tyto informace jistým způsobem kryly s daty, která přijala Hand Clow, pak by byl spěch NASA nejen pochopitelný, ale i logický. Snaží se prostě dostat na Phobos dříve, než bude „sežrán tlamou Nibiru“. Nezávisle na tom všem je třeba mít na zřeteli, že i toto jsou zatím jen a jen spekulace, které teprve čekají na své rozuzlení.

U Phobosu bych ještě na malý moment zůstal. Spíše jako na jistý druh „perličky“ bych poukázal na materiál jistého Jamese van der Worpa, který se snažil předložit důkaz o tom, že dne 5. června 2000 došlo k výraznému ovlivnění oběžné dráhy Phobosu ze strany komety „76P“, tuším, že by mělo jít o známou „Kohoutkovu kometu“, která se prý od této chvíle začala výrazně měnit.

James van der Worp byl přesvědčen, že dne 12. 9. 2000 bude kolize Země s Phobosem nezvratná. Poté následovala poměrně zuřivá internetová diskuze s Glenem Deenem obsahující poměrně komplexní astrofyzické výpočty s tím závěrem, že ke kolizi mezi Zemí a Phobosem by mělo dojít 18. září 2012 s únikovou rychlostí 3,99731 km/sec.

Nicméně později došlo ze strany Glena Deena ještě ke zpřesnění jeho výpočtů s tím, že k výrazné výchylce oběžné dráhy Phobosu nedošlo v roce 2000, ale v roce 2001. Dále uvedl, že průlet „planety X.“ (předpokládám, že tím myslel Nibiru) by měl mít dopad především na planetu Merkur, jejíž dráha by se měla změnit někdy kolem 3. 2. 2012, s následným dominovým efektem na planetu Venuši v období kolem 6. 6. 2012 a Zemi někdy v listopadu 2012.

Hned bez mučení se přiznám, že jsem k teoriím Jamese van de Worpa a Glena Deena vysoce skeptický, když pominu mnoho jiných podezřelých indicií, je celá koncepce postavena na průletu Nibiru naší Sluneční soustavou v oblasti vnitřních planet v roce 2012 a tato časová koncepce se mi jeví prostě jako nemožná.

Navíc, když jsem si chtěl stáhnout jejich materiály ze stránek, nepodařilo se mi je dohledat i když vím, že tam původně byly. Během několika měsíců prostě zmizely. Jelikož chci být ke čtenářům ve výčtu zdrojů co nejpřesnější a komparativní faktor v rámci problematiky Nibiru (ostatně jako ke všemu ostatnímu) by měl být co nejbohatší, nemohl jsem tuto pasáž prostě vynechat.

Pokud by se vám dostala do rukou poměrně pozoruhodná publikace, která se jmenuje „E.Din: Land of Righteousness“ (E.Din: Země Spravedlnosti), od autora Elliotta Rudisilla, neváhejte a prostudujte si ji. Stojí skutečně za to. Autor na více jak 350 stranách textu (který je ale opravdu velmi drobného charakteru) vytváří velmi osobitý výklad lidské historie. Ke svému nesmírně zajímavému pojednání využívá Bible, stejně tak i „Svitků od Mrtvého moře“, „Knihy Enochovy“, „Knihy Jubilees“ a mnohá další důležitá apokryfní díla. To vše pak kombinuje s pracemi dr. Zecharia Sitchina, Popol Vuh, Bhagavad Gity, Ramayany, Talmudu nebo Upanišad, Kabaly i Koránu. Na seznamu jsou ale i moderní spisy toho nejvlivnějšího charakteru pojednávající o roce 2012.

Autor Eliott Rudisill ve svém materiálu hovoří o tom, že těleso Nibiru prošlo naší Sluneční soustavou někdy kolem roku 5100 př.n.l., přičemž se předpokládá jeho návrat kolem roku 2012. Jak vidno, tak Rudisill nepracuje s koncepcí oběžné dráhy Nibiru nastavenou na 3600 let. Nicméně hovoří o tom, že aktuální průlet tohoto tělesa je kodifikován s interpretací pojmu „Nový Jerusalém“.

Eliott Rudisill, který velmi zevrubně analyzoval „Knihu Jobovu“ je přesvědčen o tom, že Jobova rodina zahynula pod vlivem zvláštního jevu v podobě „nebeského ohně“, který byl doprovázen velkým větrem, přičemž obě velmi známá biblická monstra jmenující se „Behemoth“ a „Leviathan“ jsou ve skutečnosti personifikacemi dvou obrovských asteroidů (nebo jiných kosmických těles).

Určitou kombinací časové osy, která je definována vnitřkem „Velké Pyramidy“, Enochiánským kalendářem „Jubilee“ a mayským cyklem „třinácti baktunů“, přichází autor s „Galaktickým kalendářem“ a s následujícím časovým scénářem:

Mezi podzimem 2004 a jarem 2005 by měl Zemi ovlivnit jakýsi asteroid nebo kometa. Pokud jsem to dobře pochopil, měl by to být fyzikálně neregistrovatelný vliv. Zemskou kůrou by v tuto dobu měla proniknout subtilní energie v podobě psychické síly onoho tělesa (asteroid nebo kometa). Takže pokud budou mít čtenáři čas a chuť, mohou zpětně prohledat data (třeba na internetu), která by se vztahovala k výskytu tělesa v podobě asteroidu nebo komety v blízkosti Země v době mezi podzimem 2004 a jarem 2005.

Také by bylo zajímavé soustředit v tomto období pozornost na možný výskyt pozoruhodných klimatických nebo jiných přímo geofyzikálních jevů na naší planetě. Na tomto místě mne hned napadá katastrofální tsunami z prosince 2004. Já bohužel na tento průzkum nemám momentálně čas. Výsledky bych od pilných čtenářů i s případným komentářem zveřejnil zde na stránkách magazínu. Mimochodem autora této informace – Eliota Rudisilla bych vůbec nepodceňoval, zdá se mi totiž, že jde o velice podivuhodného chlapíka.

Nicméně Eliot Rudisill ve svém výkladu dále pokračuje. V následujících letech by se měl objevit na profilu souhvězdí Ryb zvláštní světelný objekt. Tento objekt se nazývá Leviathan. Měl by se pomalu pohybovat na trase od souhvězdí Ryb přes souhvězdí Orionu. (Informace o tom, že by se těleso Nibiru mělo pohybovat uvnitř severní hemisféry Orionu, jsme již zaznamenali).

Přibližně ve stejnou dobu by se mělo v oblasti „jižních souhvězdí“ někde poblíž souhvězdí Hydry objevit druhé těleso, které pojmenoval „Behemoth“. Toto těleso by mělo na své vlastní trase směřovat na pozadí hvězdné oblohy také k souhvězdí Orionu.

Psychická energie obou těles již od roku 2007 významně ovlivňuje celou naší Sluneční soustavu včetně naší planety a lidské bytosti. V polovině roku 2008 se měla obě dvě tělesa dostat do vzájemné blízkosti v levém horním kvadrantu „trapézy Orionu“ někde v blízkosti hvězdy Betelgeuse. (Je zajímavé, že zhruba v tuto dobu jsme začali pozorovat dramatické změny právě u tohoto slunce i když vztah jmenovaných těles a této hvězdy je spíše rituálně symbolického charakteru, který je definován geometrickým průsečíkem ve směru pohledu člověka ze Země. Stejně tak by bylo zajímavé se zpětně podívat, jaké výraznější události v tuto dobu zasáhly naší planetu a lidskou společnost).

Kvalitu psychické energie tělesa „Leviathan“ označil autor pojmem „sedm hlav“ a psychickou energii tělesa „Behemoth“ označil pojmem "deset rohů". Vzájemnou fůzí těchto dvou typů psychických energií vzniká třetí kvalita, kterou Eliot Rudisill ve svém díle nazývá „Červený Drak“, jehož účinek na naší planetu je stejný jako v případě „Červeného Draka“, který je popisován v biblické „Knize Zjevení“.

Plnou energetickou vládu nad Zemí by měla tato psychicko - energetická formace zaujmout o letním slunovratu v roce 2008. K dalším událostem by mělo dojít v roce 2012 v důsledku příchodu „galaktické supervlny“ (viz. aktuální videa s dr. Paulem LaViolettem na Matrix Films), která vůči trojúhelníku sil Země – Leviathan – Behemoth bude působit jako silný katalyzátor.