SVĚT V KOLIZI: Smaragdově zelená kometa "McNaught" objevující se synchronicitně s letním slunovratem je nebeským poslem blížících se klíčových událostí ---------------- Ropná plošina se nachází na gigantické metanové bombě

V roce 2005 vzrušily celý svět zprávy o pozorování smaragdově zelené „Machholzovy komety“, která díky svému zvláštně zelenému odstínu dostala přídomek „posel špatných zpráv pro lidstvo“. Faktem je, že zeleně zbarvená kometární tělesa byla od těch nejstarších dob považována za velmi špatné „znamení“. Tyto „zelené komety“, kterých mimochodem není mnoho, jsou také nazývány souhrnným výrazem „Hermovy komety“. Hermes podle mytologických pramenů byl „průvodcem duší mrtvých dolů do podsvětí“.

Takže tato mysteriózně zelená kometa se naposledy objevila 20. ledna 2005, přičemž se zjistilo, že „sluneční vítr“ dokázal u této komety uvolnit největší doposud zaznamenané množství protonů, které dosahovaly rychlosti až jedné poloviny rychlosti světla. V letošním roce, a to přesně v období letního slunovratu se k nám přiblížila jiná kometa zeleného typu. Jmenuje se kometa McNaught. Pokud vezmeme na vědomí sílu a účinky principu synchronicity, pak jistě její doba zviditelnění není náhodná.

Kometa McNaught má aktuálně za sebou jeden z největších výbuchů magnetizované plazmy našeho Slunce v letošním roce, díky kterému se vytvořil obrovský nazelenalý chvost a tak je kometa viditelná i pouhým okem. Okultní či esoterická symbolika spojená s aktivitou komet v jistých konkrétních časech nemusí být zdaleka nutně spojená s nějakými pověrami nebo čistými mýty.

V makro a mikro kosmu existují neviditelné síly pro člověka ještě stále zcela neznámého druhu. Tyto síly, jak je dnes velmi dobře známo, stojí za zvláštními fyzicky projevenými mechanismy v čase, kterým říkáme synchronicitní události. Tato sinavě zelená kometa se objevuje právě ve chvíli, kdy lidstvo čelí jedné z největších ekologických katastrof všech dob.

A ve skutečnosti nejde jen a pouze o Mexický záliv. V tomto ohledu si jako naprostý laik v oboru kladu znovu otázku, proč se klasická, či chcete-li tradiční astrologie, ve svém výkladu a horoskopu věnuje tak málo kometárnímu vlivu na různé události. Bohužel jsem doposud žádnou solidní odpověď nedostal.

To, že otázka katastrofické události v Mexickém zálivu může mít ve skutečnosti podstatně hrozivější parametry, než jak se nám, prosté veřejnosti, předkládá, naznačují některé z myšlenek, které jsou součástí zatím zřejmě posledního projevu Baracka Obamy, když mimo jiné sdělil:

„…. Únik ropy není zdaleka poslední krizí, které bude muset Amerika čelit. Tento národ má před sebou velmi krušné časy. Ovšem to, co by nás mělo vést dál, a to, co nás vždy vedlo přes všechny překážky, je naše síla, naše odolnost a naše houževnatá víra, že nás tam někde vepředu čeká cosi lepšího. Pokud sebereme veškerou odvahu, pak onoho pověstného Světla dosáhneme. Dnes večer bychom se měli modlit za tuto odvahu, měli bychom se modlit za všechen život v Mexickém zálivu a modleme se za jasnější zítřek.“

Zdá se, že americký prezident je velmi dobře informován o tom, co nás v podstatě čeká a co nás nemine. Sám si velmi dobře uvědomuje, že člověk nemůže být pasivní a čekat pouze na nějakou hypotetickou milost přicházející z „nebe“, ale naopak, člověk by měl udělat všechno, co je v jeho silách, aby byl sám o sobě takové milosti dosáhnout. A hlavně, aby byl schopen jí s čistým svědomím a v upřímnosti přijmout.

Možná, že by na tomto místě nebylo od věci připomenout si, čím ropa je a čím naopak není. Tradiční školský systém učí, že ropa pochází z chemicky se rozkládající pravěké biomasy. Tento proces je znám jako teorie „biologického původu ropy“.

Oproti této teorii však stojí to, čemu se oficiálně říká „abiogenní ropná hypotéza“, která tvrdí, že ropa vznikla z hlubinného uhlíku, jehož přítomnost by se dala datovat až do doby vzniku Země. Přítomnost metanu na Saturnově měsíci Titanu je často zastánci této teorie citována jako důkaz podporující tvorbu uhlovodíku bez vlivu klasické biologie.

Takže sečteno a podtrženo jedna z teorií (biologická) uvádí, že ropa je vedlejším produktem biomasy a lze jí nalézt v hloubkách nepřesahujících 5000 stop. Přičemž především u hloubkových vrtů by se mělo dávat velký pozor na to, aby nedošlo k přímé konfrontaci s geotermálními silami naší planety, které dodnes nejsou zdaleka plně pochopeny.

Kdyžto druhá teorie (abiogenní) uvádí, že ropa je vedlejším produktem vnitřních geotermálních sil naší planety, přičemž se tento produkt nachází v jakýchsi „studnách“ v obrovských podzemních jeskynních systémech, jež se nacházejí v hloubce stovky tisíc metrů pod povrchem Země.

Velkými zastánci „abiogenní teorie“ byli ve 20. století Sověti. Ti od roku 1962 naplánovali několik projektů na realizaci tzv. „super hlubokých vrtů“ na několika místech bývalého Sovětského Svazu. Jenže již první vrty přinesly zcela katastrofální důsledky.

Postupně totiž došlo k narušení vnitřního tlaku Země, takže dne 30. září 1966 se musely minimálně dva vrty zaplombovat, a to s použitím atomové bomby s ekvivalentem 1,5 násobku bomby, která byla svržena na Hirošimu. K explozi této bomby došlo v hloubce zhruba 1, 5 kilometru pod povrchem země.

Nakonec museli Sověti použít atomové hlavice na dalších celkem 5 hlubinných vrtů!! Poslední z nich dostal název „Kola Superdeep“. Vznikl v roce 1989, existuje dodnes a je hluboký 12 262 metrů. V podstatě jde o nejhlubší uměle vyhloubený bod na Zemi.

Západní ropné společnosti se poučily z chyb, kterých se Sověti dopouštěli, a proto hloubka jejich vrtů nepřesahuje 30 000 stop, tedy asi 9144 metrů. Tato čísla ovšem platila až do chvíle, než na svět přišel „Deepwater Horizon“ se svým nejhlubším ropným vrtem v historii, který sahá do hloubky 35 050 stop (10 683 metrů). Vrt byl dokončen v září roku 2009.

V dubnu letošního roku u „Deepwater Horizon“ ve vrtné hloubce 18 000 stop, tedy asi 5 486 metrů, dochází k prudkému nárůstu tlaku, který je odhadován na více jako 100 000 poundů (689,5 MPa) na čtvereční palec. To znamená, že tlakový sloupec metanu, zemního plynu a ropy by udeřil do vrtné soupravy takovou silou, která by údajně zničila i letadlovou loď o průměrné velikosti.

V současné době vychází najevo, že celá plošina byla v podstatě umístěna v naprosto nestabilním prostředí. Již více jak rok byla firma „British Petroleum“ za toto ze strany geologických expertů kritizována. Situace je taková, že přímo pod ropnou plošinou se nachází gigantická kapsa metanu o průměru asi 15 až 20 mil.

Celá tato kapsa je pod tlakem 100 000 poundů (689,5 MPa) na jeden centimetr čtvereční. Pokud by došlo k jakémukoliv úniku metanu (je jedno zda by šlo o postupný únik, nebo formu exploze), zcela jistě by to zabilo miliony lidí v širokém dalekém okruhu.

O katastrofální situaci před několika dny informoval oceánograf John Kessler z Univerzity v Texasu, který doslova prohlásil, že může jít o největší erupci metanu v moderní historii lidstva, která by mohla z celého Mexického zálivu učinit mrtvou zónu.

Již nyní je zřejmé, že člověk udělal ohromnou chybu s katastrofálními důsledky a navíc, je nyní na tahu příroda……