PRŮLOM!!! "MĚSÍC PHOBOS" JE OBŘÍ PRAVĚKOU KOSMICKOU LODÍ - ("ESA" - Evropská kosmická agentura na základě dat pořízených sondou Mars Express, se tuto skutečnost chystá v letošním roce oznámit veřejnosti) (8/8)

Konec 50. let patřil také knize The Organization Man. Titulní ilustrace z reklamy na pojištění znázorňuje muže v šedém flanelovém obleku, dvojníka existenčně zmateného Dona Drapera ze seriálu „Mad Men“, který znepokojeně a zmateně poletuje mezi planetami a hvězdami. Znovu a znovu jsou například hory a údolí Měsíce vykreslována jako hory, kaňony a pouště amerického západu, což dělá z vesmírného programu pouze další kapitolu pokračujícího „zjevného poslání“ (Manifest Destiny).

Na jednom obrázku byl z rukou Boha a Adama z Michelangelovy malby na stropě Sixtinské kaple utvořen obrovský pár rukavic skafandru, které se k sobě navzájem natahují. V jiné ilustraci tvoří silueta kosmické lodi kříž.

„Tyto snímky naznačují, že nevzdálenější cíle, které chtěli humanoidé v kosmu najít, byly v podstatě skutečnou podstatou nekonečna“, píše paní Prelinger.

Pečlivé bádání paní Prelinger dokumentuje, že reklamní reakce na první kosmický věk - ten, který nám ekonomicky a technicky dal „druhou polovinu 20. století“ - vyzdvihla důležitost „Nového pohraničí“ (New Frontier)… a zapříčinila investování federálních dolarů NASA do dalšího výzkumu a vývoje, což nakonec mělo za následek, že v roce 2010 (o 51 let později) je ekonomika třicetkrát větší, než v roce 1961, kdy Kennedy poprvé navrhl misi Apollo.

Jestliže je toto zdokumentováno jako historie, zkuste si představit ekonomický dopad „definitivního, podloženého, oficiálního důkazu“, že „kdysi existovala obrovská, neuvěřitelně vyspělá, mimozemská civilizace rozšířená po celé sluneční soustavě“.

A „jedna z jejích dochovaných lodí je ve skutečnosti to, co jsme měli za ‚měsíc‘… měsíc Marsu.“

Bezpochyby nastane díky zkoumání 24 km širokého artefaktu opravdu vyspělé starodávné mimozemské civilizace exploze vědeckého, technického a kulturního pokroku, která tisícinásobně předčí jakékoliv dřívější „velké skoky vpřed“ v technice či společnosti… včetně „fenomenálně vynalézavého období“ (brzy nacistického) Německa v letech 1929 - 1945.

A MNOHO z tohoto neobyčejného nového vývoje nebude pohánět NASA, ale soukromé korporace pro vývoj vesmíru, dychtící po tom, aby „vydolovaly“ obrovský potenciál „mimozemské vědy a techniky“, který lidští badatelé musí nevyhnutelně nalézt a přivézt zpět na Zem ke zkoumání… pokud se dostanou na Mars.

Ale NASA musí vést „první vlnu“ - ve vývoji technologií, které jsou zapotřebí k vyslání lidských badatelů na Mars i ve vývoji techniky, jak je udržet naživu, když tam budou… uvnitř Phobosu. Nemluvě o organizačních dovednostech, kterých je zapotřebí pro úspěšné dokončení takovéto masivní, multiplanetární, víceoborové mise.

Ale protože jsme, jak se ukazuje, již půl století investovali do vývoje přesně takových technologií, které by nám umožnily dostat se úspěšně na Phobos dřív než kdokoli jiný… stanou se jisté státy na Zemi „téměř nepochopitelně bohatšími“.

V jistém smyslu to bude tak, jako by téměř pět desetiletí - mezi lety 1968, kdy člověk poprvé stanul na Měsíci (Apollo 8) a 2010, kdy je světu konečně ukázán vědecký důkaz o tom, že NENÍ sám - nikdy neexistovalo.

„Ekonomicko-technická revoluce 21. století“, kterou Kennedy a James Webb, jeho druhý ředitel NASA, opatrně prosadili na jihu, nyní, díky takovému oznámení, propukne po celé zemi v horečku… a mnoho a mnoho lidí si uvědomí, co dokonce i v krátkém horizontu udělá „získání skutečné mimozemské technologie“ pro hospodářství Spojených států … pokud ne pro ně osobně.

Okamžité ekonomické výhody, pokud si Obama vybere pro NASA takovouto „cestu vpřed“, jsou dobře známé (a dobře prozkoumané); někteří ekonomové konzervativně odhadují, že z plánů trvajících „méně než jednu generaci“ bude zisk z investic NASA do výzkumu a vývoje „mezi 8 a 20 ku 1“.

Delší „efekt výzkumu a vývoje NASA“ je v podstatě nezjistitelný, protože výnos je příliš vysoký (a příliš propletený v ekonomii jako celku) na to, aby byl přesně izolovaný a změřený…

Ale i při 20 ku 1…

Za každou miliardu utracenou na vytvoření lidské mise ala „Apollo“ na Phobos by se do americké ekonomiky vrátilo dvacet miliard dolarů během jedné generace. Dnešní cena vyslání lidské posádky na Phobos by byla zhruba stejná jako cena mise Apollo v roce 1969, samozřejmě s přihlédnutím k inflaci - asi 200 miliard dolarů v dnešní měně; takže za 20 let by tato investice (konzervativně) znamenala čistý příjem do domácího produktu Spojených států 4 bilionů dolarů navíc… které by jinak nebyly nahromaděny.

A do této sumy NENÍ započítána „objektivní tržní hodnota“ jakýchkoliv „magických“ vědeckých, technologických a jiných pokroků, které uvnitř Phobosu čekají.
Jak může člověk správně ocenit jejich společenský a ekonomický dopad… nebo hodnotu alespoň částečného „zpětného sestrojení“ a „komercializace“ mimozemské technologie?

Ale dokonce, i když pomineme tyto „doplňkové výhody“, jsou „normální“ investice do výzkumu a vývoje nových technologií, kterých je třeba k bezpečnému vyslání lidských posádek na oběžnou dráhu Marsu a následné rendezvous s Phobosem, mimořádné; žádné jiné „vládní výdaje“ nenabízí žádný podobný „finanční, technologicky dokázaný výnos 20:1“… pouze NASA.

Věřím, že toto je jedním z důvodů, proč si prezident vybral „den placení daní“ - 15. duben - za den POŘÁDÁNÍ jedinečného prezidentského summitu o budoucnosti NASA a amerického vesmírného úsilí; k tomu, aby podtrhl, „že NASA je jedinečná“… a peníze investované do budoucnosti prostřednictvím NASA nás za posledního půl století všechny prokazatelně obohatily.

Nedávno mě byla ve vysílání „Coast“ položena otázka o tom, jak „se dostat na Phobos“. Řekl jsem, že „dostat se na Phobos a zpět je jednodušší, než dostat se na povrch našeho vlastního Měsíce a zpět…“. Pak jsem slíbil důkaz, který toto tvrzení podepře.

Zde je…

Nespočetné vesmírné studie za posledních pět desetiletí - provedené agenturou NASA i jejími předními kosmickými dodavateli (společnostmi jako je Boeing, Grumman a Lockheed…) - prokázaly, že požadavky (a tím i důležité financování) na vývoj nosné rakety pro robotickou (nebo lidskou) misi na dva malé měsíce Marsu Phobos a Deimos a zpět jsou výrazně nižší, než na JAKOUKOLIV JINOU planetární destinaci ve sluneční soustavě …

„… mohli bychom letět na Phobos krátce poté, co se vrátíme z Měsíce, pokud bychom to dobře naplánovali… To by dostalo lidi na Mars mnohem dříve, než kdybychom čekali na vytvoření veškerého zařízení, které umožňuje zkoumání povrchu Marsu…

"Ve skutečnosti je levnější poslat kilo mrtvé váhy na povrch Phobosu, než nechat měkce přistát jedno kilo na Měsíci…“
- Pascal Lee, prezident Mars Institute

Toto je pouze jedna z mnoha nedávných zmínek, která dokazuje obrodu myšlenky navštívit Phobos jako první - jako součást déle trvajícího plánu konečně vyslat lidské bytosti na samotný povrch Marsu.

Nyní, s objevem, že Phobos je neocenitelnou vesmírnou relikvií - skutečným „zbytkem“ lodi z epochy viditelně „extrémně vyvinuté mimozemské civilizace ve starodávné sluneční soustavě…“ - se všechny diskuze o „brzké technické dosažitelnosti“ Phobosu stávají šťastnou náhodou klíčové.

Protože „upjaté rovnice“ jednoduché nebeské mechaniky dovolí raketové technologii třídy Apollo… nebo ekvivalentní od raketoplánu odvozené technologie „s vysokou únosností“ (jako je ta nastíněná v návrhu DIRECT 3 SDV), aby bezpečně dopravila astronauty na rendezvous s Phobosem… a tím dovolila lidské či robotické výzkumy uvnitř během méně než deseti let.

Nabízí se ozvěna Kennedyho harmonogramu pro Apollo… ale s konečným větším výnosem, kterým je…

Bohatství celé, super vyspělé (podívejte se jen na velikost těchto lodí) mimozemské vesmírné civilizace!

Výjimečné civilizace, která má - dokonce i v mlžném oparu ér sluneční soustavy - tisíc způsobů, jak vztáhnout ruku a přeměnit pozemské „primitivní ozvěny“ této starodávné mytické doby na 21. století renesance, které bezpochyby způsobí převrat ve sluneční soustavě 22. století.

Takže, jaké bude veřejné rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy týkající se toho všeho - velkého potvrzeného artefaktu obíhajícího kolem Marsu - na jeho nadcházejícím „Vesmírném summitu“ tento čtvrtek odpoledne, 15. dubna 2010?

„Zveřejní toto všechno“ - podle nejlepší tradice Johna F. Kennedyho?

Dá nám - podle nejlepší tradice Star Treku - bezmezné 22. století… 23.?

Tím, že dramaticky oznámí - s živou posádkou Mezinárodní vesmírné stanice nad našimi hlavami - že „NOVÝM cílem pro americký vesmírný program… a celé lidstvo je Phobos!“ - neuvěřitelná „nově objevená“ kosmická loď - měsíc Marsu…

A že zjistit, „co tento překvapující objev znamená pro každého člověka, který momentálně žije na Zemi“ bude vyžadovat to nejlepší z každého segmentu společnosti… a v rámci toho vytvoření doslova „Nového pohraničí naděje“ (New Frontier of Hope) .

Nebylo by to poprvé, co by Star Trek doslova změnil historii…