PRŮLOM!!! "MĚSÍC PHOBOS" JE OBŘÍ PRAVĚKOU KOSMICKOU LODÍ - ("ESA" - Evropská kosmická agentura na základě dat pořízených sondou Mars Express, se tuto skutečnost chystá v letošním roce oznámit veřejnosti) (7/8)

Hoagland Richard

Hoagland Richard

autor

16.05.2010 Exkluzivně

V následujících dnech budou vzrůstat požadavky na ESA (Evropská kosmická agentura), aby se veřejně vyjádřila k tomuto tématu… a zveřejnila další důkazy o potvrzení či vyvrácení našich hypotéz kvůli „odhalení o Phobosu“, které jsme zde byli schopni publikovat a které neustále proniká do povědomí lidí (a ze zpětných vazeb, které dostáváme se tak definitivně děje na VŠECH úrovních NASA/ESA a Bílého domu, když čtou naši práci…).

Barevně označené třídimenzionální radarové snímky interiéru pořízené MARSIS jsou „na prvním místě v seznamu“ nových údajů, které nyní musí veřejnost a celosvětová vědecká komunita požadovat, aby mohla porovnat tyto dosud nezveřejněné radarové snímky s již publikovaným „MARSIS Phobos grafem“ .

Oproti jistým výmluvám ESA („připravit takovéto barevné 3-D snímky z 2-D radiolokačních hlásek trvá týdny…“) se jedná o záměrné zdržování a utajování skutečnosti, kterou před několika dny připustil náš vlastní „zdroj“ z ESA… když si na svém monitoru prohlížel již vytvořené 3-D radarové snímky, spatřil „místnosti a stěny“ uvnitř Phobosu!

Ve skutečnosti by měly „axiální počítačové tomografické“ 3-D snímky „interiéru Phobosu“ z MARSIS vypadat zhruba takto (níže)…

Radarová zobrazení z MARSIS a SHARAD (výše) znázorňují typickou 3-D radiolokační hlásku.

Projekce dráhy letu sondy Mars Express a MRO nad jižním pólem Marsu je zobrazena na horním panelu (1).

Dva 3-D radarové snímky pod ním, přesně ve stejném měřítku, představují údaje z MARSIS s nižším rozlišením, pořízené z „odezev“ povrchu Marsu při obletech sondy Mars Express (2) a radarový snímek SHARAD s podstatně vyšším rozlišením, vytvořený z vysokofrekvenčního radarového systému, který nese podobná platforma obíhající kolem Marsu, průzkumná sonda NASA Mars Reconnaisance Orbiter (MRO) (3).

Takovéto 3-D snímky Phobosu pořízené sondou MARSIS měly být vytvořeny a zveřejněny současně s jednofrekvenčním grafem radaru MARSIS, který ESA již dříve na svých stránkách publikovala.

Kdyby byly zveřejněny tyto 3-D údaje, předpokládali bychom, že - na základě předběžného zkoumání společnosti Enterprise o jaký druh „kosmické lodě“ se mohlo jednat, když byla „nová“ - na těchto dalších snímcích uvidíme obrysy této „lodi“, odhalující její spodní strukturální geometrii - pro porovnání s jinými snímky NASA a ESA potenciálně podobného plavidla umístěného někde jinde ve sluneční soustavě.

Na základě pouze optického zobrazení Mars Express (oproti stále nezveřejněným radarovým snímkům) můžeme docela dobře porovnat to, jak Phobos vypadá nyní - jako zcela nová „třída“ starověkého objektu sluneční soustavy - s některými stejně „mimořádnými objekty“, které sondy NASA a ESA zblízka vyfotografovali ve sluneční soustavě…

A nejlepší shodou, kterou jsme dodnes našli, je 2867 Steins.

„Steins“ je dalším „malým objektem sluneční soustavy podobným asteroidu“, kolem kterého letěla další mise ESA - Rosetta  - na podzim roku 2008; ukázalo se, že Steins je také lodí… 4,8 km širokou starověkou kosmickou lodí, která obíhá kolem Slunce, a co je ještě zajímavější, tvar této lodi vypadá úplně stejně jako klasický diamant (níže vlevo)!

Obří kosmické plavidlo, jako komolý „dvojitý čtyřstěn!“

Ohromující (i když vysoce erodovaná) podobnost mezi Steins a Phobosem (níže) je nepřekonatelná…

Phobos je také „čtyřstěnnou kosmickou lodí!

Ve skutečnosti to vypadá, že je mnohem více poškozen než Steins… to je možná další klíč k jeho „bodu vzniku“ během starodávných „kataklyzmatických změn celé sluneční soustavy“, které spolu s Josephem Farrellem již nějakou dobu studuji.

Charakteristické body označené očíslovanými červenými šipkami (níže) zdůrazňují tři hlavní oblasti identičnosti (odkaz) mezi snímky Steins pořízené sondou Rosetta a snímkem Phobosu pořízeného sondou Mars Express:

Neexistuje žádná důvodná pochybnost: Steins a Phobos navrhl stejný „starodávný designér kosmických lodí“, který plně využil mnohostranné parametry „čtyřstěnného“ rámu… v tomto případě na dvou velmi odlišných stupních.

Bylo by poučné podívat se teď do minulosti - po současném objevu skutečné základní čtyřstěnné povahy Phobosu - a pouvažovat nad tím, co jsem napsal téměř před dvěma lety … o zcela jasně umělé povaze „2867 Steins“.

Asteroidy „třídy E“ v minulosti vykazovali jedinečné odezvy na odražené radarové signály - „… nejneobvyklejším rysem těchto pozorování je, že všechna vykazují velmi vysoký koeficient polarizace, u=0,8… Hodnoty vyšší než nula jsou způsobeny vlnovým rozsahem připovrchové hrbolatosti a nestejnorodostí podpovrchové vrstvy anebo četnými rozptyly…“

Překlad:

„Podle těchto nedávno zveřejněných radarových snímků Arecibo - zejména snímků dvou asteroidů třídy E střední velikosti, „44 Nysa“ a „434 Hungaria“, by některé radiové vlny odražené zpět na Zem (pamatujte, z asteroidů spektrálně identických s „2867 Steins“…) mohly v podstatě pocházet ne z jejich povrchů, ale z mnohonásobných odrazů hluboko uvnitř!

Podle těchto „vysoce polarizovaných“ radarových pozorování jsou tyto dva objekty typu E také celkově zhruba o 20 procent efektivnější v odrážení radarových signálů v porovnání s jinými typy asteroidů!

Tato kombinovaná pozorování jsou proto plně konzistentní s tím, že asteroidy typu E jsou a) pokryty nějakým druhem vysoce účinného vodivého „opláštění“ a b) jsou také v podstatě „duté“!

Jinými slovy, údaje naznačují, že jakýsi druh radarových odezev se doslova vrací z hloubi - několikanásobně „rozptýlený“ (a tím polarizovaný…) nesčetnými odrazy mezi plochými, geometricky rozmístěnými stěnami mnoha vnitřních chodeb a místností!

Na základě předchozích vizuálních a radarových pozorování těchto objektů třídy E ze Země - v kombinaci s historickým obletem Rosetty, kdy byl první příklad pozorován zblízka - by Steins mohl být vskutku nejlepším představitelem úplně nové třídy „objektů“ sluneční soustavy.

Jedním z několika málo desítek starodávných kosmických platforem „typu E“, které stále obíhají okolo Slunce…“

A dalším z nich, o kterém nyní víme, je Phobos!

Je překvapivé, že ani tato myšlenka „starověkých, obrovských čtyřstěnných kosmických lodí… potloukajících se sluneční soustavou…“ není nová;  dostala se dokonce na titulní stránku jednoho z hlavních časopisů takzvané „Zlaté doby“… kdy vyvstávaly různé zajímavé otázky týkající se toho, kdo si co „pamatoval“ a kdy.

A pak je zde obdivuhodně prorocké dílo (opět!) mého dávného přítele Arthura C. Clarka.

Ve světle těchto důkazů, že Phobos představuje obité zbytky jiné starověké čtyřstěnné kosmické lodě, se opět můžeme podivovat nad Arthurovými „zdroji“ pro Vesmírnou odyseu 2001 (níže)…

Protože jeden z prvních uměleckých konceptů u MGM pro „Monolit“ v Odysei 2001, vymodelovaný podle Arthurova vlastního popisu „mimozemského majáku“ v „Hlídce“, je, jak se ukázalo, dalším obrovským čtyřstěnem (výše), jehož ozvěnou byla verze velikosti fotbalového hřiště, která se tak náhle objevila přímo nad moskevským Rudým náměstím, loni v prosinci (níže)…

Člověk by mohl začít mít podezření na spojitost neobyčejného „vzorce čtyřstěnu“ mezi „starověkou kosmickou lodí velikosti města a tvaru čtyřstěnu“, která stále obíhá Mars jako „falešný měsíc“… a moderními „replikami“ stejného typu (pod pláštíkem pouhé „science fiction“).

A pak je zde úžasně současné zjevení této identické geometrie - moskevská pyramida, která se vznášela celý den a celou noc (odkaz), jako nejlepší imitace „Dne nezávislosti“, přímo nad jedním z nejmocnějších měst na planetě…

Velmi soudobý „čtyřstěnný vzkaz“, který se na druhé straně odráží v jiném Clarkově slavném díle - „Setkání s Rámou“.

Dalším epickém příběhu zasazeném do dutého světa, kde se věci také objevují „ve [čtyřstěnných] trojicích“.

Z toho, co skutečně najdeme uvnitř „dutého světa Phobosu“, zbledne pravděpodobně i Arthurova ohromující představivost…

Mám tím na mysli, že toto znamená, že čirá science fiction 50. let oživla!!

„… pozemští astronauti v bílých oděvech prozkoumávají nezprostředkovaně tajemství 24 kilometrů dlouhé starověké mimozemské kosmické lodě…!“ zaparkované hned vedle ve stejné sluneční soustavě… Prozkoumávají ji V PŘÍMÉM PŘENOSU!

V jistém slova smyslu jsme to už všichni zažili, jak je popsáno v nové knize, jejíž recenze byla nedávno v New York Times - „Another Science Fiction: Advertising the Space Race 1957-1962“ (Další science fiction: reklama na závod v dobývání vesmíru 1957-1962) autorky Megan Prelinger.

Toto pozoruhodné dílo Times trefně popsali jako „šílení muži potkávají Flashe Gordena“

„… paní Prelinger a její muž Rick vedou Prelinger Library, soukromou vědeckovýzkumnou knihovnu v San Francisku, která se soustřeďuje na média, techniku a historii krajiny.

V e-mailu [novinám New York Times] paní Prelinger uvádí, že vyrostla „na kulturní dietě science fiction a vesmíru“, v mysli se jí prolínaly vzpomínky na přistání na Měsíci a „Star Trek“. „Výsledkem toho“, říká, „je, že jsem vyrostla ve víře, že jsem pouze mladým členem technicky vyspělé společnosti.“

Říká, že kniha byla inspirována zásilkou starých publikací do knihovny, včetně časopisů Aviation Week & Space Technology a Missiles and Rockets. „Vůbec jsem nepředpokládala, že reklamy na jejich stránkách mě zaujmou více než samotné články,“ píše v prologu své knihy.

-pokračování-
Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly