DESET RUSKÝCH A ČINSKÝCH DIVIZÍ SPECÍÁLNÍCH JEDNOTEK UVEDENO DO MIMOŘÁDNÉ AKTIVITY

       Zdroj blízký Ruské zpravodajské službě uvedl, že prezident Putin (Rusko) a prezident Hu (Čína) uvedli do mimořádné aktivity deset divizí speciální vojenských jednotek, které by v případě potřeby měly čelit zvýšené agresivní aktivitě USA v ropných oblastech Kaspického moře v Centrální Asii. Jde o speciální ruské jednotky "Spetsnaz" a čínské "Immediate Action Units". Ty by v případě potřeby měly zaujmout strategická stanoviště okolo velkých amerických vojenských základen v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu (jde o strategické americké základny, které měly své opodstatnění v během posledního válečného konfliktu v Iráku a před tím v Afgánistánu. pozn. red.).

       Již dříve vlády obou krajin vyzvaly Spojené státy ke stažení těchto vojenských objektů. Podle dostupných informací to byla nejdříve vláda Uzbekistánu, která se obrátila na Rusko o pomoc v této situaci. Referovaly o tom "Indian National Newspaper" (http://www.hindu.com/2005/07/09/stories/2005070900251500.htm ). V článku se píše: "Uzbekistán stupňuje tlak na USA ohledně stažení strategické letecké základny, která v centrální části Asie sloužila jako opěrný bod pro vojenské operace v Afgánistánu. USA Uzbekistánu nekompenzovaly přelety, ani náklady na bezpečnostní opatření, které stát musel učinit a nebo poškozené životní prostředí či za občanská omezení, které muselo místní obyvatelstvo strpět."

       Sdělení vyšlo dva dny poté co vypršelo datum do kdy se měli američané a jejich spojenci z dané oblasti stáhnout. Minulý měsíc Uzbekistán realizoval přísná opatření vedoucí k omezení letové provozu na základně Khanabad a tak donutil USA aby některá letadla přesunul do Afgánistánu. Nyní se k Uzbekistánu přidal i Kirgizstán, který se usiluje uzavřít americkou leteckou základnu nedaleko Bishek. Vláda této země dala jednoznačně najevo, aby američtí vojáci opustili jejich zemi. O této skutečnosti informovala "RIA Novosti News" (http://en.rian.ru/world/20050711/40886695.html). V článku se uvádí: " Americká vojenská základna nedaleko letiště Manas v Kyrgyzstánu musí být zrušena. V Rusku to uvedl velvyslanec této země Apas Jumagulov s tím, že situace v sousedním Afgánistánu se uvedla do normálu".

       Neuvěřitelná je ovšem absolutní nevšímavost a ignorování výzvy obou krajin včetně Ruska a Číny. Zmiňuje se o tom "USA Today News" (http://www.usatoday.com/news/world/2005-07-05-asia-summit_x.htm ). Píše: "Místní aliance Ruska a Číny vyzvala USA k radikálnímu stažení svých sil z několika států v centrální oblasti Asie. To způsobuje rostoucí neklid americké armády v těchto oblastech. Tzv. "Shanghaiská dohoda" o spolupráci seskupila Rusko, Čínu, Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tadžikistán v době válečného konfliktu v Afgánistánu a Iráku. Nyní však vypršel poslední termín ke stažení cizích vojenských sil z této oblasti. Jde tu zřetelně o snahu "vystrčit" USA z klíčové ekonomicky velmi důležité oblasti kontrolované Ruskem ve které i Čína hledá možnost dominantního vlivu díky rozsáhlým energetickým zdrojům".

       Ruský prezident Putin byl velmi rozezlen, když počaly USA tlačit přes EU na Rusko, aby se pokusily zajistit si dominantní vliv v prostředí naftových nalezišť tzv. "ugrofinských národů". Referuje o tom "Moscow Times News Service" (http://www.mosnews.com/news/2005/07/12/surkovfinns.shtml ). V deníku se píše: "Zástupce vedoucího ruské prezidentské administrativy Vladislav Surkov se nechal slyšet, že západní státy viní Rusko z toho, že utlačuje menšinu, které patří k ugrofinským národnostem a to z toho důvodu, že si chce ponechat strategickou pozici v místních oblastech bohatých na naftu".  Surkov dále sdělil: "Dnes Finsko, Estonsko i EU se stále více a více fixuje na téma ugrofinských národnostních menšin v Rusku s tím, že je diskriminujeme. Prý nemají v naší zemi žádná práva. Je zajímavé, že jde především o ty menšiny, která vlastní významná ropná naleziště. Nejsme žádným zastáncem teorie o spiknutí, ale toto je zřejmá plánovaná akce." V těchto souvislostech je pikantní připomínka prezidenta Putina: "Jestli je to tak, tak chci vidět jak jsou USA připravené odejít z Kalifornie a Mexika !"

       V těchto intencích je otázkou jaké zájmy vlastně stojí za aktuálně vyvolanou válkou proti terorismu. Jeden velmi podnětný příspěvek již dříve vyšel "World Socialist Web Site"  (http://www.wsws.org/news/1998/nov1998/casp-n16.shtml ), který naznačuje: "Silné geopolitické zájmy jsou doslova spínačem pro americká válečné akce. Takže současná americká politika v Perském zálivu je motivována stejným uvažováním a inspiracemi jako v době útoku na Irák před osmi roky". Svým způsobem to naznačil James Baker, když v souvislosti s iráckou okupací Kuvajtu sdělil: "Hovoříme tu o naftě. Je vám to jasné? Nafta, to jsou primární americké zájmy."

       Ale můžeme se podívat i do historie. Snad někteří si vzpomenou na silný politický zápas mezi Británií a Ruskem na konci 19.stol. o hegemonii na Středním Východě a Centrální Asii. Tento střet vešel ve známost jako "Velká Hra". Německo se snažilo o strategický vliv v oblasti například vybudováním železnice mezi Berlínem a Bagdádem. Vznikající napětí nakonec eskalovalo v I. světovou válku.

       Utekla mnohá desetiletí a bitva o nadvládu v této oblasti evokovala otázku výstavbu ropovodu mezi Azerií v oblasti Baku a západem viz. (http://www.wsws.org/news/1998/nov1998/casp-n16.shtml). Reportáž uvádí: "Ukazuje se, že Kaspická oblast je jedním z nejcitlivějších míst pro mocenskou politiku. Nejde tu v podstatě pouze o ropa, která samozřejmě hraje prim, ale také o logistickou intervenci do asijských krajin včetně Číny."

       Každému alespoň trochu vnímavému čtenáři musí být jasné, že Rusko a Čína, tyto dvě mocnosti, se nebudou v žádném případě chtít vzdát politického vlivu nad tímto strategickým územím. (Nezávislý internetový deník Matrix - 2001.cz nedávno zveřejnil reportáž o obrovském úsilí Ruska podílet se aktivně na vybudování asi dvaceti atomových elektráren v Iránu  (/v2/default.aspx?aid=447).

       Ve Spojených Státech a v Evropě narůstají požadavky na energetické zdroje. Jde především o naftu, elektřinu a zemní plyn. V takových zemích jako je Brasilie, Indie a nebo Čína energetická poptávka vzrůstá takovým tempem, že se v roce 2020 může zdvojnásobit. A to nemluvíme o energetické krizi v rozvojovém světě, kde téměř 2 miliardy lidí (třetina světové populace!!!!) nemá téměř žádný přístup k elektřině a nebo kapalnému palivu a jsou tak odsouzené k středověké existenci, která vytváří zoufalství přerůstající v regionální konflikty (http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/articles/A10714-2004Jun27.html).

Jaká nás čeká budoucnost?