PRŮLOM!!! "MĚSÍC PHOBOS" JE OBŘÍ PRAVĚKOU KOSMICKOU LODÍ - ("ESA" - Evropská kosmická agentura na základě dat pořízených sondou Mars Express, se tuto skutečnost chystá v letošním roce oznámit veřejnosti) (3)

Věděli jsme to díky správné interpretaci oficiálních závěrů sovětské kosmické lodi na Marsu v roce 1989, které byly otevřeně publikovány „v nejprestižnějším vědeckém magazínu na světě“ - Nature. Tyto závěry se týkaly umělé povahy pozorovaných důkazů poslaných z první sovětské mise na Phobos - Phobos-2, před tím, než loď „zmizela“.

Zjištění a závěry, které mají být nyní - ze VŠECH těch politických důvodů a narážek, které již měsíce zde na Enterprise publikujeme - otevřeně potvrzeny Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Měsíc Marsu, který je prokazatelně „z 1/3 dutý“, jak bylo změřeno dvěma nezávislými vesmírnými programy s dvacetiletým odstupem času, NEMŮŽE EXISTOVAT V ŽÁDNÉM pravděpodobném astrofyzikálním scénáři, jako prostý „přirozený“ měsíc!

Prostě nemůže.

To nyní také experimentálně potvrdily radarové snímky MARSIS, také nezávazně (ale neméně dramaticky) - podle našeho zdroje „uvnitř“ ESA.

Náš zdroj obšírně popsal, že „vnitřek Phobosu je plný dutých, geometrických místností… s pravoúhlými stěnami… a podlahami, zjistitelnými prostřednictvím polopravidelné ‚struktury vracejících se radarových odrazů z interiéru’, jak jsou přesvědčeni z odražených signálů MARSIS…“

Překlad:

MARSIS fyzicky viděl (prostřednictvím radaru) třídimenzionální, zcela umělý, vnitřní svět uvnitř Phobosu; a „vnitřní geometrii odrazem dutin“, což je v souladu s předchozími „údaji ze sledování gravitace“ Phobosu (v nižším rozlišení).

Náš hlavní informační zdroj v ESA - akademik úzce spojený s radarovým týmem MARSIS (a to hned dvěma způsoby) - začal používat opravdu zajímavé fráze k popisu toho, co odhalovaly počítačové radarové snímky. Fráze jako „je to vnitřní nebeská klenba…“ (základy budov?); nebo že viděl „nejen celistvou skálu“ (NE asteroid!)… a povšiml si, že to také „není hromada kamenů“ (sbírka „malých asteroidů“).

Představte si naše překvapení (po kterém okamžitě následovalo zadostiučinění), když ESA na oficiálním blogu o Phobosu zveřejnila, hned potom, co nám dal náš „zdroj“ tip o „skutečně ‚mimořádném’ charakteru příchozích radarových údajů o Phobosu (výše)“, prvotní diagram jednoho ze zpětných radarových kanálů MARSIS … ze ‚sedmého dne’ nedávné série obletů … (níže)!“

Což potvrzuje (technickému „oku“) vše, co nám již dříve odhalil náš zdroj o podivuhodně „umělém“ (oficiálně zveřejněno) charakteru vnitřku Phobosu podle radarových snímků (výše)!

Oficiální komentář ESA, zveřejněný spolu s tímto diagramem, je také fascinující:

„… po zpracování vědeckých údajů na Zemi bylo zjištěno, že radar během obletu pracoval úspěšně. Výše uvedené údaje ukazují odezvy odražené Phobosem jako nejvyšší hodnotu signálu, jasně nad hladinou hluku. Vědecká analýza výsledků stále probíhá. Hlavním úkolem je určení původu zjištěných odrazů: jsou odrazy z různých povrchových útvarů Phobosu, nebo byly způsobeny vnitřní strukturou měsíce…

Vědecká analýza stávajících a budoucích dat nám poskytne nový a unikátní pohled na charakter interiéru Phobosu…“

Vědecká práce ESA zřejmě přijala za vlastní nově publikovanou gravitační mapu Mars Express (z roku 2008) a nyní zcela jasně uvádí, že „rozložení hmoty uvnitř Phobosu“, podívá-li se člověk na „prodlevy radarových odrazů“, NENÍ homogenní…“… potenciálně díky „hluboké vnitřní nehomogenní struktuře“.

Překvapujícím potvrzením tohoto umělého modelu, který je nyní zřejmý, jsou nově publikované oficiální údaje ESA z radaru u Phobosu, které byly zveřejněny na webové stránce agentury!

Včetně „obrovského“ asymetrického radarového odrazu (+ 33 dB) mezi plotem stejně hlubokých, ostrých radarových absorpcí (- 35 dB), z nějakého „symetrického, vnitřního, geometrického zdroje“ - začíná asi na „50 mikrosekundách“.

Každému kompetentnímu elektrotechnikovi nebo radiotechnikovi „tam venku“ to umožní skutečně spočítat za pomoci těchto oficiálně publikovaných údajů z MARSIS , přesně „jak velké“ musí být vnitřní odrážející „struktury“ uvnitř Phobosu, aby vypadaly tak, jak vypadají (výše) - jako „divoce kolísající, mnohonásobné radarové odrazy (a absorpce), oddělené „desítkami mikrosekund“ v rádiových odrazech vracejících se zpět zevnitř Phobosu na prvním oficiálním grafu.

Tyto signály poskytují odpovědi na otázky typu „jak velký je objem, který vytváří tak ‚super obří horní hodnotu’?“ (výše), odpovídající „asi 14 mikrosekundám šířky odrazu“, kdy signál prudce stoupá „přímo vzhůru“ na 47 dB (!) před tím, než opět spadne na předchozí „nízkou“ hodnotu, 47 dB pod touto nejvyšší intenzitou?

Odpověď:

Asi 61 m široký…

Zřejmě jakýsi druh „unikátně tvarovaného pravoúhlého vnitřního rohového odrazu“, součást mnohem větší „pravoúhlé dutiny či místnosti…“ (odtud relativně „velká“ síla signálu…) v hloubce uvnitř Phobosu.

Ten je podle ústního popisu našeho zdroje v ESA rozdělen do „tří… nebo čtyř hlavních, 402 až 804 m širokých geometrických komor rozmístěných tetraedricky uvnitř hutnější, částečně duté vnitřní struktury, kterou může proniknout rádiová frekvence…“

A pak se na základě těchto stejných údajů objevují rozsahy odrazů.

Kolísavost „odrazů“ (svislá osa výše uvedeného grafu) je v porovnání s kolísavostí předpokládanou „z obyčejné celistvé vesmírné horniny“ doslova mimo rozsah; rozsah odrazů z Phobosu je v celkové energii větší než 60 dB, což se rovná změně „hlasitosti“ více než MILION KU JEDNÉ!!

[Přesvědčte se pomocí jednoho z mnoha internetových kalkulátorů decibelů (dB) - odkaz (ach… ty nekonečné „divy internetu“…).]

Žádná přirozená „vesmírná hornina“ by nemohla disponovat tak enormním rozsahem „přirozených radarových absorbérů a odrážečů“; nic „přirozeného“ by nemohlo odrazit (nebo absorbovat) elektromagnetickou energii tímto způsobem napříč tolika řádovými hodnotami.

Nic, kromě „nepřirozeného… uměle vytvořeného… selektivně absorbujícího, ‚nepozorovaného’ elektromagnetického materiálu…“

Jinými slovy, radarové odrazy z MARSIS oficiálně zveřejněné na webové stránce ESA o Phobosu (opět) obsahují jednoznačné vědecké údaje, z několika hledisek, které silně „podporují názor, že takto by vypadaly radarové odrazy v případě, že by přicházely zevnitř ‚velké … geometrické… duté mimozemské kosmické lodě’…!“

Poté, co jsem získal představu o „jasně umělém aspektu“ obrovského rozsahu intenzity z publikovaného grafu (výše), poprvé jsem také spatřil, že tyto „obrovské odchylky energie z MARSIS“ mezi hlubokými radarovými absorpcemi a jasnými odrazy, nejsou jen obrovské - jsou také zřetelně „geometricky nenáhodné!“

Ve skutečnosti byly primárním zdrojem výrazně „interní, 3-D geometricky vypadající“ signatury (níže)…

Shoda všech tří nezávislých experimentů mise Mars Express - „snímkování“… „distribuce vnitřní hmoty“ (sledování)… a „vnitřní radarové snímkování“: VŠECHNY tři se nyní shodly na tom, že „vnitřek Phobosu je částečně dutý… s vnitřními, opakujícími se, VELKÝMI geometrickými ‚dutinami’…“

Což znamená, že Phobos JE „umělý“!

Neboli, jak okomentoval náš zdroj v ESA našemu agentovi na konci „rozhovoru“:

„Váš přítel (myslel tím mne…) musí být taky blázen - protože jste se tady oba ukázali… právě teď.“