"Nobelův torzní vzkaz" nad Norskem? (5) - Je toto konec Obamova kosmického programu?

V jistém smyslu by se pak OBA „okamžité pohledy diváků“ na tento neuvěřitelný jev – že „to byla jen ruská raketa“, a že „to byl test přísně tajné energetické zbraně HAARP“ – jevily jako paralelně správné!

Konec konců BYLA to ruská raketa, ale s trochou „mimořádné pomoci“ skandinávského „Projektu vysokofrekvenčního aktivního aurorálního výzkumu“.

Jakmile víte, co máte hledat, jsou důkazy, že HAARP,z nějakého důvodu a nějakým způsobem (více na toto téma dále), „převzal kontrolu“ nad testem ruské rakety před úsvitem 9. prosince, všude.

Jako například v rozbíhajících se úhlech zarážející „modré vývrtky“, která se odvíjela od středu spirály; jak lze změřit ze snímku spirály (níže), shoduje se zvyšování úhlů této modré „vývrtky“ se zvětšující se vzdáleností přesně s proslulým „zákonem nepřímé závislosti na čtverci vzdálenosti“ pro standardní tříprostorovou elektromagnetickou radiaci, což dále podporuje teorii, že „nějaký druh technologie vyzařující paprsky“ byl skutečně použit na „unikající a rotující zbytky paliva třetího stupně Bulavy“…

A tím byl vytvořen přesný, rezonanční Chladniho obrazec pozorovaný v konečných fázích této velkolepé „události“.

Další náznaky této „vnější síly“ přicházejí z náhlé, měřitelné změny v trajektorii letu spirály, zcela ve shodě s tím, že „Chladniho obrazec“ byl stanovený vnější silou (níže)!

Toto přímé měření „náhlé jedenáctistupňové změny směru“ v dráze spirály, jakmile je „zapnuto“ vysokofrekvenční buzení technologie HAARP, je potvrzeno překryvy po sobě pořízených snímků spirály (níže).

Tato jednoduchá měření potvrzují dramatické, náhlé použití externí energie na unikající palivo z počátečního neúspěchu testu rakety a transformují jej na rezonantní, nápadně geometrický Chladniho obrazec, který se najednou rozprostírá na norské obloze.

Pádný důkaz o tom, že HAARP opravdu „převzal“ tuto ruskou raketu Bulava uprostřed jejího letu pomocí torzní síly vytvořené intenzivní interakcí záření elektromagnetické radiace HAARPu a víření plazmy bylo v ionosféře vytvořeno jako přímý důsledek tohoto intenzivního, směrově naváděného vysokofrekvenčního záření.
Ideální podmínky, jak se uvádí ve vědecké literatuře, pro vytvoření vysoce energetických účinků rezonantního torzního pole(níže).

Další doklad tohoto „použití vnější torzní síly“ je také očividný v tom, „jak spirála odumřela“ (níže).

Po náhlém zmizení jejího předchozího, překvapivě uceleného, geometrického spirálovitého vzoru, a to v přesném okamžiku, byla náhle nahrazena něčím, co mnozí udivení svědkové popsali jako „… zvětšující se černá díra“ (výše)!

Opět je to vše v souladu se scénářem, v němž „ruské sběrnici třetího stupně najednou prostě došlo palivo“ a vnější „buzené pole“, vnější paprsky HAARP vytvářející intenzivní Chladniho obrazec, který rezonoval oblak roztroušeného paliva, také současně odumřelo.

Ve vzduchu zůstal viset pouze zvětšující se (a rychle mizící) „aerosolový prstenec paliva“ (níže), který vypadal stejně jako klasická „černá díra“, do které byl stále zabodnut „paprsek záhadné modré vývrtky“.

Jak již bylo uvedeno výše, je pozoruhodné, že k mnohým závěrům z této zprávy došli nezávisle i další badatelé několika jinými způsoby; jedno šetření, provedeno Danem Elderem, poskytuje přesvědčivý důkaz o tom, že spirála byla opravdu s největší pravděpodobností „přímým důsledkem technologie HAARP“.

Elder otiskuje části e-mailu, který dostal od „známého zdroje z námořnictva“, někoho, kdo je důvěrně seznámen s projektem HAARP na Aljašce, a to jak z viditelné stránky, tak i z té „ukrývané“!

Zdroj uvádí:

„… když jsem viděl ty fotografie a videa spirály na obloze nad Norskem, okamžitě jsem věděl, co to je. Zvlášť, když jsem viděl tu modrou spirálu mířící k bílé. To samé jsme viděli, když na Aljašce ‚testovali’ zahřívač na mělčině.

Musíte chápat, jak tato věc funguje. Je to dvoufázová věc. V první fázi vysílají narůstající energii prostřednictvím pole antén, což je ve skutečnosti sfázovaná anténní soustava. Všechny antény vysílají mohutný signál na stejné frekvenci, ale všechny mají mírně odlišnou fázi…

Každopádně další etapou je vysílání na velmi nízké frekvenci. To je ta modrá spirála. Můžete skutečně vidět jednotlivé vlny nebo spirály, protože toto je pásmo takzvané „velmi nízké frekvence“. Kompletní cyklus při tak nízké frekvenci může být kilometry dlouhý. To je to, co vidíte. Způsobuje, že atmosféra modře září. Můžete to vidět v noci …“

Dodatek:

Jeden z mnoha e-mailů, které Enterprise dostala během posledních několika týdnů v reakci na naše předchozí zprávy o Spirále, popisuje fantastický zážitek něčeho velmi podobného, co bylo viděno v noční poušti na jihozápadě Spojených států před mnoha lety:

„… Mám svou vlastní verzi příběhu o norské spirále a raketě, která se udála před 10-12 lety, i když to, co jsem viděl, nebyla spirála, ale čtvercová pyramida světla [viz ilustrace níže].

Byl jsem tenkrát ve věku dospívání a jel jsem s pár přáteli ze San Diega do Phoenixu, uprostřed noci, přes poušť. Den ani hodinu si už nepamatuji, když píšu tyto řádky, i když vím, že to bylo v roce 2000. Na cestě do San Diega, na dálnici I8, jsem náhle uviděl modrý/tyrkysový paprsek, který se objevil na obloze a z jeho vrcholu (ne spodku) začalo vycházet rostoucí světlo. Spíš než spirála, která je na enterprisemission.com znázorněna na mnoha fotografiích norského incidentu, to byla čtvercová ‚pyramida’ světla, která pomalu rostla a rostla, až byla tak velká, že ji už nebylo možné vidět. Čtverec byl rozdělen přímkami z rohu do rohu, jako kdybyste se dívali na pyramidu seshora přímo nad jejím vrcholem.

Zvláštní bylo, že i potom, co pyramida narostla/vybledla do bodu neviditelnosti/nerozeznatelnosti, modrý paprsek na obloze zůstal a nakonec se rozplynul. Vzpomínám si, že celá věc trvala asi 30 minut, přičemž se jako první objevil na pár minut paprsek, pak se objevila pyramida, která rostla nějakých dalších zhruba 15 minut, a pak dalších 15 až 20 minut paprsek pohasínal (zdálo se, že jej ovlivňuje vítr, stejně jako kondenzační stopy raket, které jsem viděl již dříve). Nevím nic o norské „raketě“, ani jak dlouho to trvalo, ale nemůžu vám popsat, jak moc jsou ty snímky podobné tomu, co jsem viděl, až na spirální efekt …“

Svědek předložil svůj pozoruhodný nákres toho, co viděl (níže)…

… což je zjevně další „Chladniho obrazec“, který až děsivě zrcadlí snímky NASA umírající hvězdy zintenzivňující svoji vlastní „Chladniho torzní geometrii plazmy“, 5.000 světelných let daleko.

Nyní tedy máme šest hlavních linií důkazů, že norská spirála NENÍ – naproti tomu, jak se nám s velkým úsilím snaží „prodat“ mainstreamová média – „jen dalším testem ruské rakety“.

Ale že to byl ve skutečnosti tento test plus „MNOHEM, MNOHEM víc“, kvůli:

• 1) překvapivé umělé vnitřní geometrii, které se objevila souběžně s „Chladniho obrazcem stojaté vlny“, který spirála náhle přijala…

 

• 2) náhlé, potvrzené (dvěma samostatnými studiemi) „změně směru“, kterou prošel střed spirály, právě, když tento vzorec stojaté vlny „převzal fyzickou kontrolu“…

 

• 3) skutečnosti, že „něco“ - změřitelného – uvedlo ruskou raketu k téměř úplnému zastavení, a pak UDĚLALO „spirálu“…

 

• 4) okamžitému zmizení této vnitřní rezonanční geometrie spirály, když byl jakýsi vnější zdroj energie, který napájel její působivý interferenční obrazec (přenášený prostřednictvím čehokoliv, co také vytvořilo „modrý paprsek spirály ...?“) ...náhle „neutralizován“.

 

• 5) objevení toho, že energetické záznamy EISCATu ráno 9. prosince 2009 zobrazují probíhající, aktivní experiment v době, kdy se spirála poprvé objevuje.

 

• 6) objevení zvláštního „experimentu HAARP před úsvitem“ - původně plánovaného na 9. prosinec, ironicky nazvaného „Tequila Sunrise“.

Bylo tedy toto důvodem, proč ruské námořnictvo, a pak samotné ruské ministerstvo obrany, zpočátku popírali, že by dokonce „nějakou raketu vypustili“, jen proto, aby pak s nechutí přiznali „da, byla naše…“ [ačkoliv stále (až kupodivu) rázně popírají, že by „raketa byla zodpovědná za spirálu ...“]?

Zakrýval premiér Putin ve skutečnosti opožděně (poté, co se podíval na telemetrii) to, co se doopravdy stalo s jeho pečlivě naplánovaným raketovým testem 9. prosince načasovaným na „předvečer převzetí Nobelovy ceny za mír Obamou“?

Jako trapnou skutečnost, že „něco“ (nebo „někdo“) převzal onoho osudného rána fyzickou kontrolu nad ruským nejmodernějším zbraňovým systémem, a pak se všechno obrátilo do až příliš viditelné celosvětové potupy!?

Naše vlastní geometrická měření „anomálních změn polohy“ spirály na několika sadách snímků nás přesvědčily, že „něco“ skutečně fyzicky zakročilo v předchozí trajektorii ruské rakety, což mělo za následek prudkou změnu úhlu letu norským nebem (níže).

Pečlivá a zcela nezávislá analýza Tonyho Spella znovu potvrdila naše vlastní předběžná měření, pomocí trigonometrického odvození „projekce dráhy letu“ spirály ve vertikální projekci Google Maps (níže), od okamžiku, kdy se poprvé objevila nad poloostrovem Kola, až do odumření nad Barentsovým mořem.

Očividně prokazuje, že nejenže „něco“ skutečně fyzicky téměř zastavilo ruskou Bulavu uprostřed letu, ale pak fyzicky PŘEMÍSTILO „vytvořený střed“ spirály více než 80 km na východ (od její původní newtonovské trajektorie severovýchodně).

To něco definitivně nepůsobí „newtonovským“ způsobem!

Jak jsme se ptali v části I., vysílal také někdo onoho rána nezaměnitelný „vzkaz“ ruské vládě s očividným demonstrováním hyperdimenzionální technologie fyziky torzního pole…?

A jestliže ano, pak „kdo“… „komu“… a „proč“?

A co je nejdůležitější…

… proč teď?