Veřejná kampaň NASA před dopadem byla neodolatelná… a byla všude. Snad teprve podruhé ve své historii (poprvé to bylo u Deep Impact, ale to bylo MNOHEM dál…) vyzývala veřejně kosmická agentura „obyčejné lidi“ - všech tříd, ekonomických vrstev a věkových-kategorií – aby se podíleli na jedinečném, výjimečném, doslova „jednou-za-život“ osobním kosmickém zážitku…

Velkolepý pád „kosmické lodi NASA“ přímo na povrch Měsíce... který pozorovali miliony Američanů ŽIVĚ na vlastní oči (viz. obr. níže)!

To si alespoň všichni mysleli (s více než trochou pomoci velkolepé animace NASA a jiného dodavatele - výše), že to je to, k čemu jsou zváni, aby pozorovali….

Ve skutečnosti, když kosmická loď LCROSS narazila do Měsíce – v pátečních ranních hodinách, 9. října v 7:31 EST (13:31 SELČ)...

Nikdo… kdekoliv na Zemi - od těch nejvybičovanějších amatérů až po odborníky v největších pozemních observatořích, Hubbelův teleskop na oběžné dráze Země nevyjímaje - nikdo z těchto lidí či přístrojů neviděl, že by něco SKUTEČNĚ zasáhlo povrch jižního pólu Měsíce!

Místo toho, navzdory tomu, že doslova miliony Američanů se dychtivě dívaly… a napínaly zrak, aby něco viděly… ve skutečnosti byla jediným „přímým pozorovatelem“ této celé přemedializované záležitosti pouze... agentura NASA!

Proto je HODNĚ „obyčejných lidí“ s agenturou momentálně velmi nespokojených ... a dokonce ještě větší procento je prostě zmateno „veřejným fiaskem“ tohoto šíleně vychvalovaného „LCROSS Lunar Impact Experiment“ ... jak sarkasticky poznamenal jeden čelní lunární a planetární vědec, Dr. Paul Spudis, ve svém blogu:

„… běda, slibovaný obří oblak trosek po dopadu [o kterém NASA tvrdila, že bude vytvořen LCROSSem, protože narazí na měsíční povrch v mnohem větší rychlosti než střela z pušky] byl ze Země neviditelný, čímž se vnímavá veřejnost cítí podvedená …“

Podvedená….

Před touto „událostí ne-událostí“ (a intenzivní negativitou, kterou vzbudila…) se angažoval dokonce i Obamův Bílý dům.

A tak 44. prezident Spojených států, údajně v rámci „Mezinárodního roku astronomie – 2009“, náhodou vybral noc 7. října - pouze jednu noc před dopadem LCROSSu – za noc, kdy bude pořadatelem první veřejné „hvězdné párty“ v dějinách amerického prezidentství … s téměř dvěma sty středoškolských studentů, celebrit, amatérských astronomů (a pravděpodobně i stejným počtem novinářů a televizních kamer ...), kteří byli osobně pozváni prohlédnout si „pár tuctů malých dalekohledů a několik mini-planetárií NASA“ zřízených na jižním trávníku Bílého domu ....

Vše bylo samozřejmě pečlivě naplánováno k dalšímu zvýšení procenta Američanů, kteří opravdu vstanou v pátek „za úsvitu“, aby viděli na vlastní oči úmyslný… „náraz vesmírné lodi do povrchu Měsíce“.

Tento očividný hlavní záměr NASA - zapojit co největší množství „průměrných Američanů“ do toho, aby na vlastní oči pozorovali vyvrcholení mise LCROSS - bez váhání připustila Jennifer Heldmann, koordinátorka NASA-Ames „pozorovací kampaně LCROSS":

„… Jedním z prvních cílů mise bylo všemi možnými způsoby získat co nejvíce lidí, aby se dívali na dopady LCROSSu, a v tom jsme uspěli. Množství doložených informací, které lze získat z této jedné události je fascinující…“

„Doložených…?“

Když NIKDO na Zemi… žádným přístrojem… NIC neviděl?!

Pouhých několik dní před dopadem vědec projektu LCROSS, Anthony Colaprete, všechny oficiálně ujistil:

„… ze země je to velmi dobře pozorovatelné, takže na to bude koukat spousta lidí…“

Téměř fyzický podraz všech těchto zklamaných milionů Američanů ... kteří NEVIDĚLI tuto „NASou slibovanou podívanou“, asi nejvýstižněji shrnuje jednoznačný titulek, který se následujícího dne po události objevil v normálně velmi pro-NASovsých novinách San Jose Mercury News:

„… měsíční show NASA a Ames je mnoho povyku pro nic….“

Jeden zjevný důvod pro tuto rozsáhlou negativní reakci na „výsledky“ z LCROSSu lze ironicky vysledovat k předchozímu, jasně neobyčejně úspěšnému experimentu nebeského dopadu... ze všech stran probírané „misi Deep Impact“ ke kometě Temple I, která vyvrcholila velkolepým „nárazem do komety“ v noci 4. července 2005.

Při této vesmírné události (viz. obr. níže), i když to bylo příliš daleko, než aby to bylo na Zemi viditelné - buď pouhým okem, nebo dalekohledem –spousta lidí na Zemi VIDĚLA dopad na Temple-I… když ne ve vysílání národních televizních stanic a ve zpravodajství kabelových televizí, tak na internetu a televizním vysílání NASA.

A nikdo tehdy nebyl zklamán vším tím „humbukem“….

Úplně odlišně od LCROSSu

Při tomto aktuálním fiasku NASA, nejen, že veřejnost neviděla NIC, co by aspoň „vzdáleně připomínalo ‚Deep Impact’, když se raketa LCROSSu Centaur zabořila do Měsíce (dokonce ani na internetu nebo NASA TV…)“, největší dalekohledy na Zemi dokonce ani nezachytily „že by se něco do měsíčního povrchu vřítilo“… Čtvrt minuty po té, co měla raketa LCROSSu narazit na povrch silou rovnající se „tuně trhaviny“ a zvednout téměř šestnáct kilometrů vysoký „oblak“….

Nedošlo k žádnému „záblesku“… k žádnému „vytrysknutí gigantického oblaku lunárního ledu a prachu… vznášejícího se nad měsíční krajinou jako ‚obrovský obrácený kužel světla’“…

Nic takového se nestalo.

Nic…

Jižní pól Měsíce tam na videu a fotkách z observatoří „jen tak ležel“… a dokonce i přes největší teleskopy na Zemi byl vidět… jako zcela nezměněný (viz. obr. níže)

Takto jsme si to NEPŘEDSTAVOVALI!

Ve skutečnosti si to tak „nepředstavovala“ ani drtivá většina nadšených vědců a inženýrů NASA, kteří se přímo podíleli na projektu LCROSS – jistě ne při tom, když do této jediné měsíční mise investovali desetiletí osobní expertizy vesmíru a odborných zkušeností.

Za účelem najít použitelnou zásobárnu vody na Měsíci.

Protože každý člen týmu LCROSS věděl, že rostoucí ekonomická a politická realita „vesmíru“ - a nadcházející Obamovo rozhodnutí týkající se pokračování lidského vesmírného programu bylo:

Že, POKUD by se to nestalo… pokud by LCROSS „nepotvrdil přítomnost vodního ledu v polárním kráteru na Měsíci, který je permanentně ve stínu“, pak je současný ambiciózní (avšak primitivní…) program NASA na návrat na Měsíc v rámci chemických, raketových plánů… nebo na přesun někam jinam s lidským průzkumem sluneční soustavy – mrtev.

„Kosmický věk“ (zcela jistě jeho drahá, lidská část...) by doslova skončil ... a za pouhých ±50 let.

Pokud by LCROSS NENALEZL na Měsíci vzácnou vodu….

Takže budoucnost „programu pilotovaných letů do vesmíru“ - ne-li budoucnost samotné NASA – onoho pátečního rána pevně spočívala obrazně na ramenou LCROSSu....

Pokud tedy měl někdo pocit, že „je napálený“ nedostatkem „bezprostředních, jasných a velmi viditelných pozitivních výsledků o existenci ‚vody’ z dopadu LCROSSu“ ... MUSEL to být tento tým vědců NASA!

-pokračování-
Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly