O Božím řádu vesmíru

Běžnému člověku se může jevit život jako pouhý souhrn náhodných událostí bez zjevného smyslu a významu. Filozofie nás ujišťuje o tom, že žijeme ve vesmíru, který má smysl a není jen pouhou náhodou. Boží vůle v něm existuje všude, od atomu až k planetě. V pozadí vesmíru existuje určitý mechanismus a inteligentní Mysl, která jej řídí. Vesmír by skončil v chaosu, kdyby v něm neexistoval určitý druh rovnováhy a vyrovnávajícího uspořádání. Tím je inteligentní, tvořivý a vědomý Boží řád. Kdyby slunce a planety ovládala pouhá náhoda, vše by bylo nejasné, bez účelu a významu. Světová Idea řídí veškeré procesy, nastoluje určitý zákon, pořádek, harmonii, a umožňuje vývoj všech tvorů k jasně vyznačenému cíli. Je to celistvá idea, kterou žádná lidská mysl není schopna pochopit v jejím dlouhodobém celku a v jejich spirálovitých cyklech. Obsahuje vše co existuje a také vše co teprve existovat bude.

Pokud připustíme, že příroda projevuje nekonečnou inteligenci, uvědomíme si že v životě existuje hlubší význam a moudřejší účel než jsme schopni pochopit. Světová idea je nejen pevnou předlohou, ale zároveň je uvnitř této předlohy latentní zdroj neohraničených možností. Světová Idea obsahuje neomezené množství možností, druhů, změn a kombinací prvků, skrze které se může Nekonečná Mysl vyjadřovat v nekonečném vesmíru. Nemůže se stát nic co by bylo v rozporu s vůlí Světové Mysli, nebo co by již nebylo přítomné ve Světové Ideji. Vše se jí musí přizpůsobovat aby byl zachován řád, neboť ona je božím ustanovením. Žádný člověk není schopen změnit Světovou Ideu, protože ta je Vůlí Boha v každém možném významu tohoto slova.

V přírodě i v člověku existuje dostatek důkazů o existenci vyšší Síly, a pokud je uznána za reálnou, pak je snadné uznat i existenci příčinnosti. Pouze ti kteří se přidržují pouze své představy o vesmíru, nebo nehledají na správném místě, je nemohou nalézt. Materialista který vidí jen chaos a nahodilost všech jevů, je klamán zdáním a jednostranností své psýchy. Intelektuálně založení lidé mohou mít pocit, že stvořitel se dopustil určité chyby, a že oni by dokázali z vesmíru udělat lepší a laskavější záležitost bez zbytečného utrpení. Přitom máme spoustu důkazů o tom k jakým výsledkům vede lidské zasahování do přírodních zákonů, které narušuje celkovou rovnováhu.

Cokoli vnímáme ve vesmíru, je naplněním určité části Světové ideje. Lidé často soudí svět, a přitom nemají vědomý kontakt se Světovou Myslí, a neznají Světovou Ideu, která je dokonalá na každé úrovni svého věčného rozvíjení. Jedině správný vztah s Myslí za Vesmírem nám umožní vidět naprosto správně určité zkušenosti, které jsme dříve pokládali za zlé, a mnohá dřívější utrpení která jsme pokládali za skutečná se budou podobat snu, protože vesmír je řízen spravedlností a moudrostí, nejvyšší dobrotivostí a nekonečnou mocí. I násilná a nežádoucí smrt mnoha lidí ve válce, nemoci a katastrofy mají svůj význam v božské Světové Ideji, a vůbec nejsou marné a bez užitku. I když se to tak některým nejeví, stále je to svět Boha.

Pro mnoho lidí je nepochopitelné a dokonce i nepřijatelné, že vše co se děje kolem nás a každá událost kterou prožíváme je výrazem vůle Boha. Řád pronikající celým vesmírem je dokonalý, a jestliže to lidská mysl nevidí, je to částečně proto, že ji ovlivňují lidské city a předsudky, a částečně proto, že se Světová Idea odhaluje jen připraveným. Vesmír je dokonalý stejně tak jako jeho tvůrce, ale je na každém z nás abychom nalezli a viděli tuto dokonalost, přestože naše problémy a tragédie mohou zatemnit náš pohled. Neštěstí a utrpení, zkáza a smrt jsou součástí božské Světové Ideje, potřebné k zajištění evoluce tvorů. Násilí a zlo existuje jen na povrchu vědomí lidské existence, ale hluboko v Duchu je dokonalá harmonie a nepřerušované blaho.

Vesmír je vyjádřením Mysli, je svým původem a povahou mentální a tak nemůže postrádat srozumitelnost a účel. Proto podléhá vládě zákona, který je důsledkem mentální aktivity. Myšlenka světa existuje v intimním vztahu se Světovou Myslí - Bohem. Může se zdát, že všechny jevy jsou náhodné, ale ve skutečnosti tomu tak není. Souvisí s naším vlastním myšlením a jednáním, s modelem Světové Ideje a s aktivitou Světové Mysli. Je v nich obsažena božská Moudrost a dobrotivost. Svět je výrazem nekonečné inteligence, a je proniknut nesmírným významem. Čím více o vesmíru víme, tím tajuplnějším se stává. Málokdo tuší, že za tímto projeveným světem všech tvarů se skrývá skutečná realita. V podstatě je vesmírná existence sérií mentálních zkušeností, promítaných vlastní myslí člověka. Ale nesmíme zapomínat, že lidská mysl je součástí daleko obsáhlejší Světové Mysli.

Celý kosmos má svůj rytmus a jeho procesy jsou cyklické. Všude vládne matematický pořádek a geometrická spořádanost. Každá věc, osoba nebo tvor mají v kosmickém vzoru své individuální místo. Dokonce i každý detail ve Světové Ideji je naprosto jedinečný, nikde jinde neexistuje jiný přesně stejný. Lišíme se nejen tělem ale i myslí, naše osobní zkušenost nebude nikdy úplně stejná jako zkušenost jiného člověka. Tento svět je zakořeněn v božské substanci a je nepřímým projevem božské skutečnosti. Boží záměr je ukryt za střetem protikladů, střetem jin a jangu. Bod rovnováhy ukončuje boj a místo něj odhaluje harmonii. Bolest a utrpení přináležejí jen fyzickému světu, existuje vyšší svět, kde člověk zažívá jen radost a štěstí.

Většina náboženství obsahuje nauku o stvoření, což pomáhá lidem vytvořit si jasnou představu o světě, přestože nemůže být vytvořeno něco z ničeho. Vesmír je bez počátku a bez konce, proto nepotřeboval prvotního stvořitele. Nepochopitelné pro náš intelekt je, že to co vždy existovalo nemá žádný počátek ani konec. Nikdy neodhalíme účel stvoření, protože jeho existence není ničím podmíněna. Neslučovalo by se to s věčnou přirozeností vesmíru. Božská Mysl je svou vlastní substancí a svou vlastní energií. Nepotřebuje hmotu k vytváření všech věcí, protože přímo její myšlenky věci vytvářejí. Nekonečné Bytí se nemůže nikdy plně vyjádřit v konečném počtu způsobu vyjadřování. Kosmos vzniká sám od sebe z vrozeného zákona nutnosti a evoluce všech jsoucností umožňuje zrcadlit něco z Božského základu.

Počet možných vesmírů je nekonečný, a zároveň rozdílný, jako by bylo neustále hledáno sebevyjádření. Ve světě existuje jev příčinnosti ale mimo čas a prostor tomu tak není. Vesmír se projevuje prostřednictvím cyklů, je zrozen a zmírá, nepřetržitě se objevuje a mizí tak jak Světová Mysl myslí Světovou Ideu, nebo ji nechává zaniknout. Vyplynul z původního zdroje a v určený čas tam vplyne zpět. Je vyzařováním skutečnosti, projevem v prostoru a čase, výrazem toho co je bezčasé, bez prostoru a věčné. Jsme svědky nesmírné dokonalosti pohybu ve vesmírném měřítku i v mikroskopických částicích hmoty, za jejímž spořádaným vzájemným působením existuje Inteligence. Vědecké výzkumy nám odhalily, že ve všem včetně neživých věcí je život i když jen na subatomární úrovni. Kde je život musí být i vědomí, které svědčí o inteligentní Síle přítomné ve všem.

Vesmír je pro Světovou Mysl zrcadlem, a nemá pro ni žádný vnitřní účel. Je však důležitý pro každou žijící jsoucnost a především pro člověka. Neexistuje žádný cíl pro Světovou Mysl samu, ale existuje velmi určitý cíl pro člověka, který je jejím výtvorem. Každý jakkoli rozlehlý vesmír je konečný, nekonečnost je pouze v možném množství vesmírů. Nekonečné Bytí dává provždy vznikat novým vesmírům, čímž vyjadřuje svou vlastní nekonečnou přirozenost. Svět se projevuje v neuvěřitelné rozmanitosti jako výraz nekonečnosti Boží Síly za ním. Neustálé změny přírody jsou pokusem vyjádřit nekonečné bytí ve výrazech času prostoru, tvaru a pohybu. A tento pokus je nekonečný.

Lidská forma, která by měla být vstupní branou k božštějšímu významu, se stala vězením, ve kterém člověka vězní jeho vlastní tupost. Stíny a náznaky duchovní podstaty jsou mnohem skutečnější než hmatatelné věci, které jsou všeobecně považovány za skutečnost. Pravda je vždy přítomná, ať zaznamenaná nebo ne, její skutečnost zůstává vždy ve světové Ideji a nikdy se neztrácí. Jakmile člověk odhalí své skutečné Já, jeho mysl bude zářit tajnou slávou lidské přirozenosti a jeho život vstoupí do souladu s vesmírným řádem a krásou. Pak pochopí, že celý vesmír je utkán z Boží inteligence a udržován Boží energií.

Paul Brunton: „Existuje univerzální řád, způsob, kterým příroda (Bůh) uspořádává věci. Proto vše to, co kolem sebe vidíme jako svět, vyjadřuje všepronikající význam, inteligenci a záměr. My však zachycujeme jenom pouhý náznak těchto zahalených vlastností – mystérium, které z nich ustupuje do pozadí, je nezměřitelně větší."

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.