Zákony tajemství: "Zpráva z Iron Mountain" (14)

Tímto pohledem na věc se podrobně zabývá kontroverzní studie z roku 1966 o válce a míru nazvaná „Report from Iron Mountain“ (Zpráva z Iron Mountain)!

Studie, která vedla ke Zprávě z Iron Mountain byla zahájena v roce 1961 za účasti představitelů Kennedyho administrativy, jako např. McGeorge Bundy (CFR, Bilderberger a Skull and Bones), Robert McNamara (Trilaterála, CFR, a Bilderberger) a Dean Rusk (CFR a Bilderberger). Protože věděli o snaze Kennedyho ukončit studenou válku, byli tito mužové znepokojeni z toho, že nedošlo k žádnému vážnému plánování dlouhotrvajícího míru.


         McGeorge Bundy                               Robert McNamara

Na počátku roku 1963 byla vybrána speciální studijní skupina pro výzkum problémů vyplývajících z míru, stejně jako vládní výzkumné týmy jako Rand Institute a Hudson Institute studovali válku. Patnáct členů této skupiny nebylo nikdy identifikováno veřejnosti, ale údajně byli mezi nimi vysoce cenění historici, ekonomové, sociologové, psychologové, vědci a dokonce i jeden astronom a průmyslník. Skupina se scházela zhruba jednou za měsíc na různých místech po celých Spojených státech.

Ale její hlavní setkání se konala v Iron Mountain, obrovském podzemním „protiatomovém krytu“ v blízkosti Hudson ve státě New York, sídla Hudson Institute (Hudsonský institut), všeobecně považovaného za intelektuální centrum CFR (Council for Foreign Relations, Rada pro zahraniční vztahy). Zde se pro případ jaderného útoku nacházely rezervní kanceláře různých společností, jako například Rockefellerem kontrolované Standard Oil z New Jersey, Morgan bank, Manufacturers Hanover Trust a Dutch Shell Oil, tehdy vedená zakladatelem Bilderbergu, Princem Bernhardem.

Kopie Zprávy z Iron Mountain unikla pomocí muže identifikovaného pouze pod jménem „John Doe“, profesora Midwestern University, který tvrdil, že je jeden ze zúčastněných osob. Zpráva byla vydána nakladatelstvím Dial Press v roce 1967. John Doe vydavateli řekl, že souhlasí se závěry studie, avšak nesouhlasí s rozhodnutím skupiny skrýt svou práci před veřejností „nevystavené naléhavým požadavkům vyšší politické či vojenské odpovědnosti“. Řekl, že se domnívá, že americká veřejnost, z jejíchž daní bylo financováno zpracování této zprávy, měla právo znát její znepokojující závěry, zatímco jeho kolegové se obávali „jasného a předvídatelného nebezpečí krize důvěry veřejnosti, která by mohla být očekávána nebo vyvolána špatně načasovaným zveřejněním Zprávy.“

V průběhu let získala Zpráva z Iron Mountain pouze malou nebo vůbec žádnou publicitu a určití členové vlády a médií se ji pokusili smést jako vtip nebo satiru. Ale Dial Press vydalo toto dílo bez jakýchkoliv takovýchto popíravých prohlášení a vážný a zasvěcený tón této anotované studie, spolu s jejím globálním a makroanalytickým přístupem, popírá obvinění z fikce. Je to úžasný dokument napsaný na počátku našich národních zkušeností ve Vietnamu a zcela jistě odráží elitářské názory těch, kteří si tuto studii údajně vyžádali.

John Doe řekl, že „Iron Mountain Boys“, jak se nazývali, provedli neformální tajnou studii nepotlačovanou běžnými vládními omezeními. Svou zprávu předali v březnu roku 1966.


Podle zprávy:

„Válka sama o sobě je základní sociální systém, v němž jsou ostatní druhotné způsoby společenské organizace v rozporu, nebo se spolčují. Jedná se o systém, který řídil většinu lidských společností, stejně jako dnes.“ Autoři zprávy viděli válku jako „hlavní organizační sílu“, stejně tak jako „základní ekonomický stabilizátor moderních společností.“

Vyjádřili své obavy, že „dvojsmyslným vedením“ může „vládnoucí skupina nejvyšších představitelů státní správy“ ztratit svou schopnost „rozumově zdůvodnit požadovanou válku“, což povede k „faktické likvidaci vojenských institucí“; tuto eventualitu považovali za „katastrofální“.

Proto autoři zprávy v závěru píší:

„V první řadě musíme namítat, jak nejdůrazněji můžeme, že nelze zodpovědně dovolit, aby válečný systém vymizel, dokud (1.) nebudeme vědět přesně čím [jakými formami společenské kontroly] jej plánujeme nahradit a, (2.) dokud si nebudeme jistí nadevší pochybnosti, že tyto nahrazující řády splní svůj účel…“

Nejvýznamnější je, že tato zpráva udává:

„Eliminace války předpokládá nevyhnutelnou eliminaci národní suverenity a tradičního národního státu.“ Dále se píše: „Možnost války dává pocit zahraniční nezbytnosti, bez které nemůže žádná vláda zůstat při moci dlouho… Základní moc moderního státu nad jeho obyvateli spočívá v jeho válečných pravomocích.“

Zpráva dále pokračuje slovy, že válka „sloužila jako poslední velká záchrana před eliminací nezbytných sociálních tříd… vykonavatelů podřadných úkolů“ a že válka kontroluje „základní vztahy mezi třídami“.

Její autoři připisovali vojenským institucím zásluhy na tom, že poskytují:

„antisociální prvky s přijatelnou úlohou v sociální struktuře… Není těžké představit si, například, míru sociálního rozkolu, ke kterému mohlo ve Spojených státech dojít za posledních dvacet let v případě, že by problém sociálně nespokojeného období po druhé světové válce nebyl předvídán a účinně vyřešen,“ konstatuje zpráva.

„Mladší a nebezpečnější z těchto nepřátelských sociálních uskupení byly udržovány pod kontrolou agenturou Selective Service System (nezávislá federální agentura, která spravuje povinnou vojenskou službu, pozn. překl.) .“

V minulosti dostávali mladiství delikventi možnost jít buď do vězení, nebo do armády.

Zpráva navrhuje, co by mělo být uděláno s těmi z nás, kteří jsou „ekonomicky a kulturně strádajícími“.

„...Možná náhražka kontroly potenciálních nepřátel společnosti je znovuzavedení otroctví, v některé formě konzistentní s moderní technologií a politickým procesem … Vývoj sofistikované formy otroctví může být absolutně nezbytným předpokladem pro sociální kontrolu v mírovém světě.“

Možná se tím míní současný vzrůstající trend, že soukromé podniky využívají práci vězňů nebo „platí otroky“, lidi, kteří se natolik utápí v úvěrech, že nemají jinou možnost, než dál pracovat v neuspokojujícím zaměstnání.

Je velmi zajímavé porovnat doporučení této zprávy s životem dnešních Spojených států. „Iron Mountain boys“ sepsali tyto možné náhražky za „funkci války“:

  • • komplexní program sociální péče

  • • obrovský, časově neomezený program kosmického výzkumu zaměřený na nedosažitelné cíle (mise na Jupiter, atd.)

  • • trvalý, ritualizovaný, přepečlivý kontrolní systém odzbrojování (jako v Iráku a Bosně)

  • • všudypřítomné, prakticky všemocné mezinárodní policejní síly (mírové síly OSN ve válce v Perském zálivu nebo na Balkáně) – zřízená a uznávaná mimozemská hrozba (UFO a mimozemské únosy)

  • • masivní globální znečištění životního prostředí

  • • fiktivní alternativní nepřátelé (Saddam Hussein, Muammar Quaddafi, Slobodan Miloševič, a kdokoliv další)

  • • programy obecně odvozené od modelu mírových sborů (pracovní sbory, dobrovolníci ve službě v Americe)

  • • moderní, sofistikovaná forma otroctví (zmiňovaná výše)

  • • nové náboženství nebo jiné mytologie (teologie New Age, kulty, atd.)

  • • sociálně orientované krvavé sporty (Národní fotbalová liga, World Wrestling Federation)

  • • rozsáhlý program aplikované eugeniky (potraty a kontrola početí)


Autoři připustili, že „alternativní nepřátelé“ se mohou ukázat jako nepravděpodobná varianta, ale kladli důraz na to, že „nějaký se najít musí“, nebo, což je pravděpodobnější, že „musí být takováto hrozba vymyšlena“.

Nakonec, speciální výzkumná skupina Iron Mountain navrhla zřízení trvalé a vysoce tajné „War/Peace Research Agency“ (Agentura pro výzkum války/míru). Tato agentura by měla být zřízena prezidentským výnosem, měla by být organizovaná „stejně jako Rada pro národní bezpečnost (mimo kompetenci Kongresu, sdělovacích prostředků a veřejnosti)“; budou jí poskytnuty „nezúčtovatelné fondy“ a bude se „zodpovídat pouze a jedině prezidentovi“. Účelem této agentury by byl „výzkum míru“, který by zahrnoval vytváření výše zmiňovaných náhražek za funkce války a „neomezené právo zatajit informace o svých činnostech a aktivitách komukoliv kromě prezidenta, kdykoliv posoudí, že je takovéto utajení ve veřejném zájmu.“

Zdá se, že nikdo neví – nebo nechce říct – zda se o takovéto tajné agentuře kdy uvažovalo, nebo zda byla vytvořena. Bez ohledu na to, zda ano nebo ne, povaha tohoto návrhu je jistě konspirativní a byl vymyšlen muži napojenými na tajné společnosti, jejichž třídně uvědomělé cíle se v této zprávě odrážejí. Tito stejní lidé byli zodpovědní za angažovanost Ameriky ve Vietnamu v 60. a 70. letech dvacátého století a jejich psychologie stála také za pokusem podnítit válku v Nikaraguy v 80. letech, stejně jako za konflikty let devadesátých na Středním východě a Balkánu.

„Z lidského hlediska je to skandální dokument“, komentoval Leonard C. Lewin, který dohodnul vydání této zprávy. „A vysvětluje, nebo se alespoň tak jeví, aspekty americké politiky jinak nepochopitelné běžnými standardy prostého rozumu.“

Navzdory této studii „míru“, při tom, jak se studená válka počátkem 90. let chýlila ke konci, existovala ještě jedna rozsáhlá, zdánlivě „nepochopitelná“ moderní válka, která podporovala cíle těchto lidí z tajných společností, kteří baží po zisku z nepřátelství: válka v Perském zálivu.

-pokračování-

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly