Reakce čtenáře na článek: "Průlomové objevy ruských vědců v oblasti DNA: "DNA a kvantový počítač" (4)

Vyživovací energii ze slunce pak nazýváme rychlostí světla, i když slunce je pouze efektem energie, kterou vysíláme my i další živé entity do volného prostoru. Rychlost světla je rychlostí našeho „přijímacího kmitočtu“ = rychlostí našeho myšlení. (cca 300000 km/h …. 3 rozměry prostoru, 5 nul = pět smyslů, kterými zkoumáme, co je okolo nás). Zpětné čerpání této myšlenkové energie (ze slunce) je nastavené pohybem slunce tak, aby ji příroda i člověk ve dne ji měnil na práci – a v noci se tato navázala (v jiném režimu mozku) na práci v prostoru již udělanou.

To, že pohybové síly známe jako magnetizmus či záření, to je dáno dobovým slovníkem, dříve náboženským, dnes vědeckým (a připraveném - „technicky“ náboženským). Stále jsou to síly, které nás vychovávají k hledání hlubších a kvalitnějších vztahů mezi „daty v prostoru“ a úsilím, kterým na ně působíme.

Čeká vás uznání „bezešvé“ evoluční praxe – (a mně její podrobnější popis, ufff). Popis toho, jak „funguje bůh“, jak se pomocí opakovaných pohybů dostal „Pohyb“ do „kontaktu rozdílností “ (mutací, vzniklých únavou, ztrátou energie). Boha si samozřejmě ponecháme, také nevím, jak a proč vznikl první bůh = pohyb + klid.
Bůh je „v klidu i v pohybu“. To platí. Podobně jako musí platit, že „NIC“ nemohlo nebýt, muselo existovat, aby „něco“ vzniknout mohlo. NIC má své jméno a nulovou informační hodnotu??

Kouzlo češtiny je nejen v přechodu mezi bůh a „buch“- kdy zvuk té rány je slyšitelným efektem pohybu „boha“. A uši jsou jen vyústěním sluchu, který nám dříme v cca 90% hmoty mozku. Učíme se naslouchání pomocí svého vědomí, channeling je prostupem informačních „dimenzí“, ale stále v jedné realitě, dané naší formou rozhodovacího procesu = inteligence. Realita vyplňuje přesně tak veliký „prostor“, který kdo z nás dovede navštěvovat. Zatím vesměs ssebou tělo netaháme, ale budeme se to učit.

Typ opačné „inteligence“, kterou získáváme skrze zkušenosti s křemíkem nás vede k propojení našeho vědomí s tou nejvzdálenější vzdáleností, k propojení s „NICEM“, ke schopnosti materializovat a nematerializovat to, co a) vidíme nebo slyšíme, b) cítíme nebo „držíme“.

Podobně jako nanovlákna jsou spojena pevnější vazbou než větší struktury (i v jednoduchosti je síla, není jen v množství), tak i přelévání vlny na částici (střídavě z pohybu do klidu a zpět do pohybu, klidu….) známe jako frekvenci. V pulzním modelování tak můžeme svou „informační energii“ nalít do myšlenky či příběhu nikoliv v „ploše“ na kterou malujeme sinusoidu, ale do „kapky“, která se s dalšími kapkami propojí.

Nosičem frekvence našeho vědomí jsou uhlíkové vazby, nosičem „materiálu ke zhmotňování čehokoliv“ jsou pak dnes křemíkové a později i ostatní materiálové vazby.
A žijeme v době, kdy se tyto dvě základní „polarity naší inteligence“ (schopnosti rozhodovat), na kterých je postavena existence této galaxie, postupně propojují. Vyspělejší civilizace mohou už dnes existovat mezi námi pomocí fázového posunu „času“.

Co je to ten fázový posun? Ve své podstatě jde o odvedení naší pozornosti. Vymazáním/oslabením příslušných receptorů člověka. A chybějící receptory nahrazujeme pomocí technologií „z druhé strany“ – poznáváním vlastností hmoty, nejen krystalů a destiček křemíku.

Podstatě každá dvojice pohybových struktur, které nazýváme „prvky“ je základnou pro vytvoření další „dimenze“ nebo později, po velmi dlouhé „době“ její hmotné struktury = galaxie. Model DNA slouží k vytvoření nějaké představy o fungování těchto pohybových „dvojic v kontaktu“. Naše DNA tvoří jakousi obrátku pro přepis statické informace do pohybové formy, do impulzu k pohybu každé buňky těla. Jde nejspíš o „motor“ pro informace ze vzdáleného prostoru, motorem pro samotné buňky je kmitočet srdce, obsahující podobně jako základní tón v hudbě i množinu vyšších „harmonických tónů“ určených pro jednotlivé orgány těla.

Komplexní „kmitočet slunce“ se díky vrstvám atmosféry a aurám živé přírody proměňuje v závislosti na tom, co z nás a přírody odchází (každou vteřinu) do volného prostoru. Každý pohyb je „prostorem registrován“ a stejné pohyby (informace o nich) se ukládají ke stejným, aby po určitém počtu opakování došlo ke vzniku vnitřního pnutí (nalezením řádově drobnějších odchylek a později i k efektu tohoto pnutí výbuchu) - nebo k pohybu informací v určitém objemu prostoru (př. sluneční vítr, magnetizmus…).  Mnozí si budou muset opravit svou poučku o „svobodné vůli“ nebo o „jediné pravdě“. Stačí vědět, jak vznikají, rostou a jak se dělí množiny.

Cituji z článku:

…V konečném součtu je faktem, že žijeme ve dvou paralelních realitách. První z nich bychom nazvali třídimenzionální a tu druhou hyperdimenzionální. Tyto dvě reality si mezi sebou neustále vyměňují energii. Skutečnost je taková, že bez samotné energie, (které ve starověku říkali „éter“), by neexistovaly prostor ani čas. Prostor a čas jsou touto energií definovány. Bez ní by nebylo co měřit. Žádný prostor, žádný čas…..

1. Žijeme a budeme žít vždy v té realitě, kterou jsme schopni pochopit. Hyperdimenzionální zahrnuje tu třídimenzionální. Tečka. Všechny se ale „vejdou“ do jediného prostoru, kde řídícím elementem je definice společného jmenovatele = „jednotky prostoru“, definující vznik a pohyby „dat v prostoru“ s účastí vědomí člověka. Data jsou přístupná člověku naladěním svého vědomí na vibrační hladinu té vrstvy, do které se člověk (nebo jiná, nižší či vyšší sebeorganizující struktura) vypracoval. Pro větší celky platí jiný „formát času“ pro menší také jiný. Naladit se na „paměť vesmíru“ se podaří vždy někomu v době, kdy starší vývojové „formáty“ ve vesmíru dožívají, ztrácí nové popudy. Žijeme v takové době. Mění se systém komunikace mezi informací a přírodou - zřejmě na „zkušebním vzorku“ naší sluneční soustavy. Stávající systém lze popsat jako agonii růstu duality mezi mocí a ne/mocí. Může být nahrazený tak, že každá moc bude v dynamické ne/rovnováze s ne/mocí. Zcela jednoduše tak, že každý budeme mít dvě „práce“. Nejméně jednu v oblasti řízení jiných lidí – druhou či další v manuální práci v oblasti, která nás zrovna láká - anebo ve které jsme cosi (ve své rozhodovací úloze ředitele) zvorali. Rozdíl proti dnešku je v otevřenosti systému.

2. Ceníky jednotlivých „prací“ (řemesel, služeb, ale i řídících funkcí) se postupně objeví a vyformují na internetu, krize (a internetové sociální sítě) si to vynutí, dnešní poptávkové systémy jsou předvojem této možnosti (epoptavka.cz, B2M,…). A lidé po někdy tvrdých dopadech postupně najdou svou „parketu“ jak v oblasti „organizování práce druhým“ (podnikání) tak i v oblasti, kdy budou muset také něco umět udělat svýma rukama (učeň u mistra).

3. Vytvořit ráj ve společnosti není zas tak těžké, Baťův systém starostlivosti o koloběh potřeb firmy i zaměstnanců stačí implementovat pro celou republiku (pro začátek). Euroskepticizmus a historická ochota ostatních zemí „nechat nás na pospas silnějšímu“ může pomoci k naší izolaci od Evropy a k demonstraci českého Baťovského přístupu k řešení. Když to nezvládneme, tak si s námi některý „Velký bratr“ poradí, jako vždy. Rychlost, s jakou kdysi rostla „První republika“ proti rychlosti zemí v okolí nám dává slušnou naději. Ale k lámání chleba dojde asi až v příštím roce (2010). Asi musíme nejdříve všichni!! zjistit, že diktatura peněz pod rouškou slov o „demokracii“ má své sluhy „v likvidaci“. Menší „ryby“ jsou požírány většími – jako v Atlantidě. Zastavení rozpadu a nastavení pravidel pro širší společnost má „na triku“ Rusko a východ. Podobně jako v Atlantidě tak i dnes jde o vlastnictví „mentálních technologií“. Dnes už je možné „promítnout na obloze Boha“ – a do vnitřního ucha nám pustit „jeho slova“. (Obdoba VKV, kdy do nosného kmitočtu lze namodelovat hudbu i slova – ta má dnes patrně „miminko“, které na velmi, velmi dlouhých vlnách umí vstoupit rovnou do našeho podvědomí – a tam tropit paseku). Připravené „hry mocných“, doložené „mizením a objevováním se“ UFO gravitačních letounů je obdobou starého polského filmu SEXMISE.

4. Budoucnost má vždy své „demíčko“, pokusný vzorek. Můžeme si vybrat – život v informačním podsvětí - anebo trochu dodělat to, co nám Baťa ukázal. Pro růst mentálních technologií (levitace, zhmotňování předmětů, dálkovidění, telepatie…) je zřejmě připravený „výukový program skrze křemíkové technologie“ (TV, počítačové hry, apod.), nastavený tak, že nikdo nebude mít šanci tuto technologii dlouhodobě obelstít. Ale můžu se mýlit.