V tomto článku odhalíme nové skutečnosti, které by správně měly být dostupné všem – ale pouze tehdy, kdybychom žili ve světě volného šíření a sdílení informací. Jako takové by byly považovány za neobyčejný průlom ve vědění, protože konečně odhalují pravou podstatu a strukturu našeho vesmíru. Ale zkušenost nás učí, že pro takové pokrokové myšlení má mainstream pramálo pochopení.

Proč? Protože se otevírá Pandořina skříňka a z ní se derou ven všechna tajemství parapsychologie a metafyziky, a ta všechna potvrzují, že vesmír by mohl být jen výtvorem inteligentního designera, nejvyšším bytím s holografickými nebo fraktálovými vlastnostmi – od kvantového stupně až po stupeň obecný.

Co je to hmota?

Abychom plně porozuměli naší „velké“ teorii, musíme začít od malých věcí. Většina z nás bere existenci fyzického světa jako danost. Ve skutečnosti ale to, co o fyzickém světě „víme“, nedoznalo za posledních sto let příliš mnoha změn.

I navzdory mnoha již známým skutečnostem a dokázaným nesrovnalostem, vám bude každý průměrný člověk tvrdit, že hmota se skládá z molekul, které jsou složeny z atomů, a ty jsou zase složeny z miniaturních částeček, které obíhají kolem jádra jako maličké planetární systémy a okolo nich je 99.999 % objemu atomu tvořeno „prázdným“ prostorem.

Tento model je v „kvantové fyzice“ znám pod jménem Rutherfordův model atomu, a jak říká dr. Milo Wolff v textu Exploring the Physics of the Unknown Universe (Zkoumání fyziky neznámého vesmíru).

Ať už to byl kdokoliv, kdo stanovil, že elektrony v atomu obíhají kolem centrálního jádra jako planety, se dopustil hrubého omylu! Pokud vás toto učili, okamžitě to zapomeňte. Všechny pokusy, které by potvrdily centralizovanou strukturu atomu a elektronů kolem, měly negativní výsledek (Wolff, 1990).

Na rozdíl od dr. Wolfa by vám průměrný moderní vědec sdělil, že atomy se skládají z vlnění-částic („wavicles“), tj. něčeho, co se chová jako částice, když to vědec měří jako částici, a jako vlnění, když to vědec měří jako vlnění.

To se zdá být přijatelné pro matematickou rovnici, ale není možné na základě toho vytvořit funkční fyzikální model. Když sedíte na židli, nemusíte přece věřit, že je to židle, aby vás udržela.

Téměř všechny naše vědecké modely jsou protkány nesrovnalostmi, o kterých se ale v tištěných masmédiích téměř nikdy nehovoří. V důsledku toho můžete právě teď, při čtení tohoto textu, prozkoumat své okolí a jednoduše se utvrdit v tom, že víte, na co se díváte.

 Dřevo. Kov. Umělá hmota. Sklo. Látka. Pěna. Tyhle věci znám, vím jak se vyrábějí. Byly tam včera a budu tam i zítra – jen mrtvé, inertní věci bez života.

Faktem je, že pokud jde o hmotu, žádná z mainstreamových teorií se ani náznakem nesnaží vysvětlit paradoxy kvantové fyziky. Mainstreamová fyzika nemá ani ponětí, co to vlastně hmota doopravdy je. Více zdůraznit než takto už se to nedá.

Většina lidí se domnívá, že odpověď už „známe“, ale žádný mainstreamový model tuto hádanku zatím nebyl schopen rozluštit. Naštěstí se našla řada vysokoškolsky vzdělaných jedinců, kteří o těchto problémech napsali na Internet a pokoušeli se je i vyřešit, takže nyní již známe nedostatky všeobecně přijímaných a konvenčních modelů.
Se vším internetovým bohatstvím dříve potlačovaných, odmítaných či upozaďovaných vědeckých materiálů nyní můžeme směle vytvořit model vlastní a mnohem kvalitnější – takový, který vyřeší paradoxy a zodpoví otázky kritiků.

Vyžaduje mnoho času a pozornosti, aby bylo vše vyloženo správně, a výsledky jsou k nahlédnutí v mé knize Konvergence, která je volně k dispozici online. V tomto článku bych rád odhalil několik fascinujících nových informací, o kterých jsem ovšem dříve nepsal.

Pokud chceme uchopit pravou podstatu hmoty, musíme si být vědomi, že členové tajných společností jako například Řádu Svobodných zednářů jsou povinováni přísahat pod hrozbou smrti, že „navždy zachovají a nikdy nevyzradí“ tajemství svého Řádu, a ti, kteří mají hodnost Royal Arch Mason a vyšší na to, že „vražda a zrada jsou nepřípustné.“ (Duncan, 1865, Still, 1990)

Jedním z nejvyšších Zednářských tajemství je, že geometrie je skrytým klíčem k odemknutí záhad vesmíru, tj. to, že „Bůh pracuje geometrickými metodami.“ (Lawlor, 1985)

-pokračování-

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly