Satelit "Rosetta" letí kolem něčeho velmi, velmi podivného ...... (4)

         Ve večerních hodinách středoevropského času dne 5. Září 2008 oznámila "Evropská organizace pro kosmonautiku" (ESA), že bezobslužné kosmické plavidlo "Rosetta" kolem malého objektu o velikosti 500 mil (+ - 3 míle). Tento asteroid byl objeven v roce 1969 a je evidován pod značkou "2867 Steins". Tento malý asteroid ovšem nebyl primárním cílem "Rosetty" na její jedenáctileté kosmické misi, ale pouze jakousi interní zastávkou. Skutečným cílem této třítunové kosmické lodi, která byla vypuštěna v roce 2004 je poměrně vzdálený kosmický prostor s finálním setkáním s malou periodicky obíhající kometou "67P/Churyumov-Gerasimenko" s elipsovitou orbitou kolem Slunce o délce 6,6 let. K tomuto setkání by mělo dojít v roce 2014. Podrobnější data ukazuje níže uvedený diagram. Lze konstatovat, že setkání s asteroidem "Steins" je z pohledu vědeckého pro "Rosettu" jakýsi vědecký bonus a také něco málo rizika. V případě budoucího setkání s kometou by se praxe získaná během setkání s asteroidem "Steins" v letošním roce a s asteroidem "Lutetia" v roce 2009 může velmi dobře hodit. Operace "Steins" zahrnuje několik velmi riskantních manévrů, které by mohly hrozit samotným poškozením kosmické lodi anebo jejich nástrojů. Z tohoto důvodu plánovači této mise rozhodli, že v době nejbližšího přiblížení nebude "Rosetta" sbírat žádná data! Nakonec však během tiskové konference agentury ESA, která proběhla dne 6. září 2008 na půdě "European Space Operations Centre" (ESOC) v Darmstadu v Německu, byla dr. Davidem Southwoodem (ředitel robotického výzkumu) zveřejněna přece jen vědecká zpráva v rámci které byla zveřejněna některá velmi důležitá data získaná během největšího přiblížení "Rosetty" k objektu. Jenže??

      Jediné rozumné vysvětlení pro jinak velmi matoucí odrazový jev týkající se povrchu asteroidu Steins musí spočívat v nějakém velmi zásadním druhu kompozičního rozdílu v hemisféře asteroidu (shodou okolností) v době, kdy se přibližovala Rosetta k tělesu se sluncem přímo za kamerou (tzv. nulový fázový pohled) viz. snímek vlevo dole. Jak jsem již naznačil, odrazivost povrchu se radikálně změnila na dalším snímku, který byl pořízen o několik minut později ve vektoru asi devadesáti stupňů proti původnímu snímku více na východní straně, viz. foto vpravo dole.

        Hemisférická rozdílnost v jasu povrchu ovšem není jediným zvláštním faktorem. Další podivností je přítomnost velkého množství impaktních kráterů v jeho východní polovině. Když se podíváme na jeden z nejlepších obrazů asteroidu Steins, který pořídila Rosetta (vlevo dole), můžeme vidět několik vrstev povrchu na jeho východní straně (dole vpravo). Toto postupné zvrstvení (označeno červeně, zeleně a modře) zjevně klesá z vyšších úrovní na západě k nižším úrovním na východě.

       Takže co mohlo toto všechno způsobit?

       Nejjednodušším modelem vysvětlení všech výše uvedených anomálií "Steinsu" je pravděpodobnost, že jde skutečně o "umělý objekt". Shodou okolností vědec Uwe Keller, který byl sám zainteresován do projektu "Rosetta" podobnou situaci nazval "komplexem kolizní historie".

       Výše uvedený model skupiny badatelů "Enterprise" předpokládá, že ohledně častým kolizím, jedna celá polovina tohoto malého nebeského tělesa byla v oblasti vnějšího povrchového krytí značně deformována, kdežto druhá hemisféra zůstala více méně neporušená. Ta byla nafilmována systémem NAC, (obr. vlevo dole), kdežto více poškozená hemisféra (obr. vpravo dole) byla nafilmována kamerou typu WAC.

       Uvedený model by odpovídal uhlazenému a proporcionálně šikmému povrchu jedné hemisféry tělesa. Při podrobnějším průzkumu můžeme nalézt další velmi zvláštní detaily. Mnohé z nich mají charakteristiku jakýchsi obrovských vzájemně oddělených "oken" které se nacházejí ve dvou souběžných vodorovných řadách tvořící jakýsi "opasek" v rovníkové oblasti tělesa, viz. obr. vlevo nahoře.

      V prostředí východní hemisféry jsme během detailního průzkumu těch nejostřejších fotografií tělesa Steins objevili struktury s nápadně podobným geometrickým profilem, které vzdáleně připomínají jakoby "stavební dílce". Je možné, že jisté oblasti tělesa jsou v současné době zbavené krycí (mimikry) vnější vrstvy a tak vystupuje ven možné umělé vnitřní opláštění objektu.

         Na základě doposud sdělených skutečností vycházející z pečlivě prováděné analýzy povrchu tělesa "Steins" za pomocí dostupné fotodokumentace je vysoce pravděpodobné, že tento objekt není přirozeného původu. Tudíž existuje velmi vážné podezření, že se díváme na prastarý umělý objekt, jenž je umístěný hluboko uvnitř našeho planetárního systému. Pakliže budeme schopni alespoň částečně přijmout hypotézu uměle vytvořeného objektu (tedy, že Steins nejsou pouze skály, jak předpokládají astronomové), pak je třeba si uvědomit, že hovoříme o objektu s průměrem tří mil, což je v podstatě malé město. Takový technický kolos je možné vybudovat pouze v prostředí nulové gravitace. Není třeba připomínat, že takové nároky by i v těch nejoptimálnějších podmínkách NASA byly na hranicích možností soudobé vědy a technologie.