Nibiru versus Lemurie - odhalení skrytých souvislostí (19)

            I v tomto díle navážeme na informace z předchozí části, kde jsme se mimo jiné bavili, o velmi zajímavých informačních zdrojích Rosicruciánů, kteří zcela nepochybně měli velmi kvalitní povědomost o existenci bájného kontinentu "Mu" čili Lemurie. Dokonce lze i konstatovat, že dodnes špička této společnosti uchovává přísně střežené vědomosti, které mohou mít své kořeny až ve filozofii a vědě pravěké civilizace. Dříve než budeme podrobněji zkoumat tento starobylý odkaz v prostředí Rosicruciánů a Zednářů chtěl bych pozornost obrátit do podzemí naší planety. V první sekci našeho seriálu, kdy jsme se soustředili na kontinent Atlantidy, jsme již jednou věnovali pozornost této oblasti. Nicméně tentokrát jsem si připravil trochu jiný pohled na věc. Je všeobecně známé, že celá řada tzv. "tajných společenství" věnuje velkou pozornost otázkám, které souvisejí se s planetárním podzemím. Mnohé z těchto dokumentů reprezentují jakési romantické příběhy, které se dotýkající podzemních planetárních prostor, ale i Vesmíru. Zvláště pak tu jde o existenci jakéhosi mystického slunce v naší sluneční soustavě, které je v uvedených spisech známé jako "Slunce Magi". Jsou tyto velmi zvláštní příběhy pravdivé? Může být mystické "Slunce Magi" starobylým odkazem na těleso známé jako Nibiru?  Uvidíme?..

 

       Dalším z řady významných badatelů podporující existenci Lemurie a znalostí týkající se neviditelného slunečního boha (Slunce Magi) byl Max Heindel. Na tomto místě bych rád odcitoval poměrně zajímavé informace, která pochází z knihy "The Encyclopedia of Cults, Sects, and New Religions ?1998" Jamese R. Lewise:

      "Carl Louis Van Grasshof, německý přistěhovalec, založil Rosicruciánské bratrstvo v USA v roce 1909. Van Grasshof, více známý jako Max Heindel se pohyboval především v prostředí Los Angeles a v letech 1903 až 1905 se pravidelně účastnil akcí místní "Theosophické společnosti Katherine Tingleyiny". V letech 1904 a 1905 byl dokonce prezidentem této společnosti.

      V roce 1907 se Heindel vypravil do Německa. V průběhu tohoto výletu se podle jeho slov setkal s jakousi blíže nezjištěnou osobou, kterou nazval "Starším bratrem Rosicruciánské společnosti". Tento "starší bratr" slíbil, že bude Hendelovi pomáhat. Poté Heindel odcestoval do chrámu "Růžového Kříže", který se nacházel na hranicích s budoucí Českou republikou. V tomto objektu se dostalo Heindelovi zasvěcení do poměrně velkého spektra informací, které později publikoval ve své knize "The Rosicrucian Cosmo-Conception".

 


Max Heindel

       Po jeho návratu do Ameriky otevřel první centrum Rosicruciánského bratrstva v Columbusu ve státě Ohio. Již v roce 1910 přibyla další dvě střediska v Oregonu a v Kalifornii. Heindelova výuka samozřejmě nezbytně vycházela z theosophické filozofie (konkrétně z přednášek Rudolfa Steinera (1861-1925) z dob ještě před tím, než se "trhnul" a založil "Antroposofickou společnost". Diskutovali o původu, vývoji a budoucnosti lidské rasy a planety, stejně jako kosmické evoluční koncepci. Pravdou však je, že do svých přednášek vnášel podstatně více křesťanského symbolizmu, než bylo na theosophické myslitelé zdrávo.

       "Kniha Rosicrucian Cosmo-Conception je vzácná a fascinující kniha, která sahá hluboko do mystického křesťanství. I když v mnoha případech lze jen stěží porozumět někdy složitých esoterickým znalostem, existují zde jisté indicie, které se přímo dotýkají temné hvězdy Nibiru v našem planetárním systému. Tak například na str. 515 Heindel diskutuje o "starověké pravdě" spojených s prastarými znalostmi Řádu Rosicruciánů. Heindel se opakovaně zmiňuje o tom, že mimo naše klasické slunce, které se pohybuje z východu na západ, existuje v našem planetárním systému ještě jedno slunce - "temné slunce", které je na obloze vidět vždy jednou ze velmi, velmi dlouhou dobu. Přitom se vždy na obloze pohybuje ze západu na východ.

       Na straně 410-413 se zcela vážně zabývá myšlenkami o dvojhvězdné koncepci naší Sluneční soustavy. Jde o pozoruhodnou skutečnost vzhledem k nedávno zjištěným skutečnostem ve sporu, zda náš planetární systém disponuje jedním anebo dvěma slunci. Nebereme v úvahu pozici Jupitera, který tím, že vyzařuje více energie, jak přijímá, by svým způsobem, alespoň technicky řečeno by se post zvláštního typu slunce mohl pasovat také.

 

 
 

       Pokud se pohybujeme v německých vodách Rosicruciánského bratrstva rád bych věnoval pár informací fenoménu St. Germain.  Životopis tohoto muže je velmi podobný tomu, který nabízí Christian Rosencreuze, tedy za předpokladu, že jde skutečně o reálného člověka. Před několika lety napsal americký badatel a publicista Jim Marrs" poměrně zajímavou knihu "Rule by Secrecy". V jedné z kapitol na str.251 píše následující:

       "V počátcích zednářství byli ti, kteří prošli zasvěcením do mystérií "odvěké moudrosti" nazýváni mágy anebo mudrci. Až do 18. stol. byla magie (nebo alespoň některé její koncepty) to samé co se později začalo nazývat "vědou". Zasvěcenci v tomto období zcela vážně hovořili o tom, že mají k dispozici starověké znalosti týkající se transmutace kovů či podobných praktik, které se hluboce dotýkaly dnešních koncepcí organické i anorganické chemie a fyziky.

      Podle dochovaných tradic byl St. Germaine popisován jako mág a nesmrtelný člověk, který byl zasvěcen do těch nejvyšších mystérií přírody. Často byl popisován pod přezdívkou "Wonderman" a to kvůli jeho neuvěřitelným vědomostem a společenské obratnosti. Právě díky těmto svým přednostem patřil ve své mezi nejúspěšnější agenty tajných společností".

      V "Theosophy Magazine" (Vol. 27, No.1, No.28 ?November, 1938), str. 3-9 se píše:

       "??.St. Germain je svým přítelem princem Karl von Hesse označen za největšího filozofa, který žil na této planetě. Byl prý přítelem všech lidí a jeho srdce bylo silně zaujaté štěstím druhých. Byl důvěrným přítelem a poradcem mnoha králů a vysoce postavených zástupců Rosicruciánského Řádu, ale i Zednářů. Podle legend byl tento obdivuhodný člověk v Evropě aktivní po více jak sto let. Hovoří se o tom, že během neuvěřitelných 112 let jeho aktivního fungování ve společnosti prý stále vypadal na muže ve věku 45 let, štíhlé postavy, úchvatným úsměvem a očima velmi zvláštní krásy.

       V podobném duchu hovoří i hraběnka d´Adhémar, který prý měla možnost se s ním několikrát setkat. Podle ní byl St. Germain neobyčejný lingvista. Dokázal plynule a velmi přesně hovořit francouzským, německým, anglickým, italským, španělským, portugalským, ruským i švédským jazykem. Stejně dobře dokázal hovořit arabsky, hebrejsky, čínsky anebo v sanskrtu. Podle jiných poznámek se dozvídáme, že během několika vteřin si byl schopen zapamatovat do všech podrobností informace na hustě popsaném papíru a dokonce i za několik dnů je dokázal bezchybně interpretovat. Ve svých schopnostech byl velmi všestranný. Během několika minut dokázal v podstatě kdykoliv napsat nádhernou báseň a často dokázal přečíst i zapečetěné dopisy anebo odpovídal na otázky ještě dříve, než byly vyslovené.

        St. Germain byl také proslaven zcela jedinečnými alchymistickými znalostmi, přičemž nikdy neprozradil jejich zdroj. Proslýchá se, že během své návštěvy obdaroval francouzského velvyslance v Haagu obrovským diamantem, který svou krásou a všemi znaky odpovídal čistému přírodnímu drahokamu a přesto byl podle slov jeho dárce vytvořen umělým postupem. Při jiné příležitosti dokázal odstranit vadu z diamantu, který patřil Louisi XV. Při slavnostních akcích se objevoval s diamantovými prsteny a diamantovými sponami na botách v hodnotě přinejmenším 200 000 franků."

       Mnoho svých přátel udivoval svým "zvláštním" životním stylem. Nikdy nekouřil, nejedl žádné maso, nepil alkoholické nápoje ani víno. Jeho oblíbeným nápojem byl čaj, který si sám osobně připravoval ze směsi bylin, které byly tajemstvím, jenž nikomu neprozradil. Ovšem rád tento nápoj nabízel mnohým ze svých početných přátel. Kromě čaje pil už pouze pramenitou vodu. Dokázal dlouho a velmi podrobně hovořit o událostech, které se odehrály před mnoha stovkami roků.

      Mnohé z velmi kvalitních zahraničních pramenů hovoří o tom, že St. Germain žil velmi dlouhou dobu v Chaldeji a měl k dispozici mnohá z tajemství mudrců Starého Egypta. Mimo jiné znal tajemství okřídleného slunečního disku. Mezi roky 1737 až 1742 se St. Germain zdržoval na dvoře perského šáha zaneprázdněný alchymistickým výzkumem. Po svém návratu z Persie se usadil ve Versailles a stal se důvěrným přítelem krále Ludvíka XV. A Madame Pompadour. Během jakobínské revoluce v Anglii zatčen, ale záhy se objevuje ve Vídni, Brně a v Praze. Po nějaké době navštívil Frederika Velikého na jeho hradě "Sans-Souci" v Potsdami, kde býval častým hostem i známý Voltaire, který byl upřímným obdivovatelem St. Germaina.

       V roce 1755 doprovází St. Germain generála Clivea do Indie. Po svém návratu do Francie mu věnoval Ludvík XV. Část královského zámku Chambord v Touraine. Zde často bavil krále a členy jeho družiny ve své rozlehlé alchymistické laboratoři. V roce 1762 se St. Germaine objevuje v tehdejším St.Peterburgu, kde sehrál velmi důležitou roli v revoluci, která na ruský trůn Kateřinu Velikou. Poté opouští Rusko v uniformě ruského generála s plnou mocí ruského císaře umožňující velká privilegia v této zemi. Brzy poté se objevuje v Tunisu a Leghom společně s ruskou námořní flotilou a vystupuje pod jménem Grafa Saltikoff.

       Mise St. Germaine, není doposud vysvětlená. Existují indicie, které naznačují, že by mohl být učitelem Resencreuze. Mnoho zašifrovaných dopisů předal i svému příteli princovi Karl von Hesse.

-pokračování-


(c)2008 Jaroslav Chvátal

Další díly