Padesát let trvající tajemství dr. Wernhera von Brauna - (objev družice Explorer I. mohl změnit celý svět) (2)

Hoagland Richard

Hoagland Richard

autor

06.10.2008 Exkluzivně

           Před půl stoletím na návětrné straně floridské pláže se Spojené Státy "vrátily do hry". Po šoku, jen tři měsíce poté co tehdejší SSSR vypustilo svůj "Sputnik" i Američané úspěšně vypustili svůj vlastní satelit na orbitální dráhu Země. Jmenoval se "Eplorer I." Veřejnost se nikdy nedozvěděla, že hrstka civilních inženýrů a armádního personálu osobně zúčastněných startu se staly svědky skutečně "historicky určujícího okamžiku". Tým, který řídil start se skrze "Eplorer I. stal bezděčně svědkem snad nejdůležitějším a překlenujícím objevem za celou dobu padesáti let dobývání Vesmíru. Tajemství gravitace a setrvačnosti odhaluje skutečný "anti-gravitační efekt", který z jakýchsi neznámých důvodů působil na "Explorer I." Tento klíčový objev, jenž Bílý Dům zatajil, mohl přepsat nejen vědeckou historii, ale i osud celého světa. Nicméně k tomuto prostě dojít nemělo. Tento monumentální a historický průlom inicioval ve Spojených Státech jeden z nejrozsáhlejších politických aktivit ve dvacátém století v USA. Velmi rychle bylo rozhodnuto, aby tento fenomenální objev antigravitace zůstal navždy tajemstvím. A to nejen před vlastními civilními vědci, vlastním "svobodným tiskem", vlastními občany a daňovými poplatníky, ale doslova před každým na Zemi! Budete číst příběh "Enterprise Mission", která po letech velmi pečlivého, dlouhého a náročného výzkumu připravila vědeckou a politickou analýzu tohoto "zvláštního objevu NASA", který "někdo" ze své autoritativní pozice moci prakticky přes noc jednoduše "pohřbil". V následujícím textu detailně ukážeme "kdo" učinil tento úžasný průlom, "jakým" způsobem toho dosáhl a "jaké" úžasné celosvětové implikace bychom mohli všichni společně užívat, kdyby tento objev, mohl být svobodně dále studován, diskutován v globální vědecké společnosti v následujících letech a v samém finále realizován v revolučním ovládnutí "gravitační technologie". Ovšem co je nejdůležitější popíšeme, jakým způsobem může být tento neuvěřitelný průlom okopírovat v jakékoliv průměrně vybavené středoškolské fyzikální laboratoři a to doslova kdekoliv na Zemi.

 

        Ve chvíli, kdy se kosmická loď ztratila nad obzorem jižního Atlantiku u Mysu Canaveral, poté co byl vypuštěn satelit na orbitu jihovýchodním směrem, neexistoval žádný způsob pro von Brauna anebo někoho jiného, jak sledovat "telemetrii" družice ohledně toho zda byl satelit raketou Jupiter C správně usazen na oběžnou dráhu či nikoliv. Takže nezbylo než trpělivě čekat na??

       Explorer I. se měl pohybovat rychlostí 18000 mil za hodinu (tedy 5 mil za vteřinu) a měl obletět planetu a vrátit se zpět k dosahu rozhlasových přijímačů připravených v pouštích na sever od San Diega v Kalifornii (konkrétně na místě, které se nazývá "Erathquake Valley").

       Ve chvíli kdy by přijímače zachytily slabé telemetrické signály sondy Explorer I. přicházející od Tichého oceánu, okamžitě by byl informován dálkovým telefonem na mysu Canareval, kde netrpělivě očekával informace dr. Von Braun se svou skupinou a dále i Pentagon kde stejně tak netrpělivě čekal na zprávu dr. Van Allen a William Pickering (Ředitel laboratoře tryskového pohonu - "Jet Propulsion Laboratory" (JPL), které postavilo tento satelit.

      Jakmile by obdrželi pozitivní informace, měli všichni tři vědci naplánovanou živou tiskovou konferenci na půdě "Národní Akademie Věd" a zpráva by byla oznámena stejně napjatě čekajícímu světu. První věta by zřejmě zněla: "Dokázali jsme to!"

       Jenže zatím se nedalo nic jiného než čekat. Šlo o dlouhé hodiny bdění a víře v archaický způsob předání případné zprávy o "úspěchu" prakticky přes jednu telefonní linku mezi Kalifornií a Washongtonem DC. Tu noc skutečně nemohl nikdo nic jiného dělat než čekat na to zda satelit Explorer I. úspěšně obletěl planetu Zemi.

      Vzhledem k trajektorii sondy kolem Země, která se pohybovala od 220 do 1000 mil byl klíčový signál v Kalifornii očekáván ve 12.30 AM EST dne 1. února 1958.

 

       V době něco málo přes hodinu a půl po startu satelitu z Floridy, nastala "hodina pravdy" a stejně tak intenzivně předvídané "okno"  pro možné spojení.

     A??

     Nic.

     Pak se na hodinách ukázalo 12.31 a pak 12.32 a stále nic.

     Mechanické hodiny ukazovaly 12.33 a stále nebyl zaznamenán žádný signál. V tuto chvíli začalo být celému týmu von Brauna až příliš jasné, že něco není v pořádku. To samé si začal uvědomovat i generál John B. Medaris, který byl vrchním velitelem Army Ballistic Missile Agency (ABMA) jenž měl v podstatě na starosti vypuštění Exploreru I.  Ve stejné situaci se nacházel i William Pickering, ředitel "JPL", která měla smlouvu s "ABMA" v rámci designu a konstrukce tohoto satelitu.

 


General John B. Medaris

 


William Pickering

      Všichni se již vzdali naděje, že signál z Exploreru někdy uslyší, jelikož se stalo něco zcela radikálně špatného.

       V 12.41 to již všem zcela jasné.

       Místo toho, aby se ve stanovený čas na příslušně orbitě satelit Explorer I. přihlásil, někde na druhé straně světa klesl zpátky do atmosféry a shořel. Technika v "Erathquake Valley" byla umístěna zjevně zbytečně. V tuto chvíli již Explorer I. zřejmě neexistoval.

      Níže uvedená fotografie von Brauna byla pořízena ve chvíli kdy on i jeho kolegové v Pentagonu zoufale očekávali příjem družicového signálu, přičemž ještě neměl vůbec tušení, jak celá akce vlastně dopadne a s evidentním strachem uvnitř sebe sama možná tušil tu nejhorší možnou variantu.

 


von Braun

       Von Braun se později o tomto okamžiku a svých pocitech 13. dubna 1958 zmínil v "Des Moines Sunday Register":

       "??.. satelit byl v Kalifornii očekáván přesně v 12.30 AM., EST. Měli jsme k dispozici čtyři kontrolní stanice připravené přijmout její signál a Bill (Pickering) byl připraven zachytit přenos tohoto signálu pomocí dálkového telefonu.

       Bylo 12.30 hod a žádný signál nepřišel.

       Pak prošla následující minuta a další a další. Stále nic. Nebylo zaznamenáno jediné pípnutí satelitu. Uplynulo už osm minut navíc a stále jsme nic neslyšeli.

       Byli jsme frustrovaní a nešťastní. Prostě jsme se zmýlili. Explorer I. se nepodařilo dostat na orbitu.

 


       A pak ve 12. 42 hod??.  To přišlo!!!!

       Během následujících 30 vteřin všechny čtyři instalace v Earthquake Valley přijímaly jasný a zřetelný signál vysílaný satelitem Explorer I.

       Spojené Státy Americké se dostaly na oběžnou dráhu!

      Jenže "Explorer I." měl zpoždění.

      Ale proč?

-pokračování-


Převzato. Původní zdroj: www.enterprisemission.com

(c)2008 Richard Hoagland

(c)2008 Alhambra

Další díly