Nikola Tesla a odhalení skrytých souvislostí. Dozvíme se někdy pravdu o utajovaných okolnostech jeho výzkumu a výzkumu jeho následovníků? (3)

            Ralph Ring je vynikající investigativní technik, který jako mladý člověk na konci padesátých let a na začátku šedesátých let 20. stol. pracoval v těsné blízkosti s Otisem T. Carrem. S pomocí jeho mladého týmu výzkumník Carr, který byl svého času v kontaktu s vynálezcem Nikolou Teslou, vybudoval množství zvláštních létajících disků. V této době ještě před spuštěním experimentů byl násilně ukončen vládními zmocněnci. Později v dramatickém experimentu, ve kterém byl pilotován 45 stop dlouhý disk, se tento dostal na vzdálenost 10 mil a to prakticky v okamžitém čase. Ralph Ring, kterému je dnes 71 let vypráví tento unikátní příběh "Projektu Camelot" a je to poprvé kdy se tyto jedinečné informace dostávají směrem k veřejnosti. Projekt Camelot je privilegovaný představit Ralpha Ringa. Před tím než se setkal s Carrem pomáhal známému francouzskému oceánografovi Jacques Cousteau ve vývoji speciální ponorky. Následně pak spolupracoval s vládní francouzskou organizací v rámci zajímavého výzkumu, který probíhal pod názvem "Advanced Kinetics". Bill Ryan z Projektu Camelot hovořil s Ralphem při jejich první schůzce v březnu roku 2006 více jak 12 hodin. Ralph Ring je bodrý, charismatický, jemný a přesvědčivý muž a výzkumník. Jak sami poznáte, jeho příběh je skutečně úchvatný.

       Jak se pracovalo s Carrem? Byl nepochybným géniem a Tesla to poznal velmi rychle. Proto se snažil co nejefektivnějším způsobem mu předat vše, co věděl. Carr byl neuvěřitelně inspirovaným člověkem a stejně tak jako Tesla dobře věděl, co dělá. Byl skromným člověkem s neuvěřitelně vyvinutým metafyzickým způsobem myšlení. Tím, že neprošel klasickým vzděláním v oblasti fyziky, byl paradoxně v obrovské výhodě. Nebyl totiž omezován předpojatými myšlenkami. Zcela jistě by z mnoha důvodu mohl být označen za blázna, ale copak by se Nikola Tesla zapletl se skutečným bláznem. Otis T. Carr tak předložil světu obrovský paradox a nezůstalo pouze u jednoho.

       Již samotné informace popisující let testovaného tělesa budou možná pro klasicky uvažujícího člověka těžko pochopitelné. To konečně naznačuje komentář Ralpha Ringa:

     "Ptáte-li se mne, jaké mám pocity ze zkušebního letu? Prostě neuvěřitelné. Letělo to velmi zvláštním způsobem. Spíše bych řekl, že to vzdálenost prostě přeskočilo. Všem nám chyběl během letu jakýkoliv dojem času. Byl jsem uvnitř s dvěma inženýry a musím konstatovat, že vzdálenost 10 mil jsme (i když je to skutečně těžko pochopitelné) překonali v nekonečně krátkém čase. Věřte mi, že jen velmi těžko hledám nejvhodnější přirovnání, které by alespoň částečně dokázaly popsat to, co jsme cítili.

       Čím déle o tom přemýšlím, nabývám pocitu, že jsme se snad ani nepohybovali klasickým způsobem, ale se prostě v okamžitém čase doslova propadli do vzdálenosti 10-ti mil. Všichni jsme byli v jednom úžasu, když jsme se vrátili se vzorky kamenů a rostlin z místa našeho cíle. To čím jsme prošli, byl zcela jistě dramatický úspěch. Bylo to něco víc než klasická teleportace.

      Analýzou výše uvedené skutečnosti jsme dospěli k logickému závěru, že čas byl prostě nějakým specifickým způsobem deformován. Nikdy se nám nepodařilo přesně zjistit, na jakém principu celý jev pracoval. Všechno muselo být velmi dokonalé a přesně podle Carrových instrukcí. Neustále nám kladl na srdce, že pokud se v konstrukci nebudeme řídit až pedanticky přesně podle jeho instrukcí nenaskočí jistý druh symbiotického stavu mezi člověkem a strojem.

       Ke všemu byl klíčem "Utron". Carr nám pouze sdělil, že se jedná o zařízení, které pracuje na zcela jiném principu fyziky resp. poznání přírodních procesů. Toto zařízení bylo schopné kumulovat energii díky jeho specifickému tvaru a díky dalším schopnostem prostě reaguje na naše vědomé záměry. Bude to znít asi velmi fantasticky, ale ve skutečnosti jsme nepotřebovali systém regulačních zařízení. Posádka se uvedla do jakéhosi stavu někde mezi rozjímáním a hlubokou relaxací a pak se stačilo soustředit na záměr, který jsme chtěli realizovat.

      Důležité bylo, aby se na tento záměr soustředila celá posádka. Takto jsme fungovali a tak to také pracovalo. Carr ve svém výzkumu narazil na princip, kterému se dá jen velmi těžko porozumět konvenčním způsobem uvažování a ve kterém energie vědomí působí přímo na inženýrsko-technologický komplex. Pochopili jsme, že tento princip nelze přepsat do rovnic, ale funguje.

      Během svého života jsem ztratil spoustu svých přátel především z vědecké oblasti, kteří odmítli věřit tomu, co jsem jim vyprávěl. Ale já jsem pouze popisoval přesně to, co se stalo. Jednoho dne někdo jiný postaví stejný diskovitý letoun a dojde k analogickým zkušenostem. Konstrukční plány existují dodnes!

      V jisté době jsem se dozvěděl, že některé mimozemské inteligence ovládají své dopravní prostředky na podobném principu. Jejich fyzika jak se zdá objevila nové možností vědomí. V tomto symbiotickém stavu s technologií dokáže technologie daného zařízení ohromně zesílit myšlenkové energie. Bez tohoto vzájemně technologicko-biologického nastavení je zařízení nefunkční.

       Dozvěděl jsem se také, že toto je jeden z několika důvodů proč se nám nedaří ovládat jejich především leteckou technologii. Nechci se nikoho dotknout, ale stále jasněji se ukazuje, že člověk ještě nemá k dispozici dostatek zkušeností v oblasti mentální a ryze duchovní kapacity. V podstatě vedou k výrobě takového zařízené dvě tajemství. První z nich souvisí s pokročilou formou strojírenství a druhé pak s mentálními a duševními schopnostmi člověka. Oficiálně se nám do určité míry daří kopírovat tu první část, ale stále ještě existuje velmi dlouhá cesta, než zvládneme druhou půlku."

      Když se Bill Ryan loučil s Ralphem Ringem, vzájemně se dohodli na tom, že pokud Ryan sežene někoho, kdo by byl schopen porozumět experimentům a objevům Otise Carra a to bez zaujatosti a předpojatosti, poskytne Ralph Ring všechny dostupné informace z předmětného výzkumu včetně potřebných plánů. Brzy po tomto rozhovoru nastoupil Ralph Ring do nemocnice na rutinní operaci kolena. Bohužel tento medicínský zákrok se velmi zkomplikoval a Ring málem zemřel. V této době (červenec 2006) s námi opět navázal spojení, ale je stále ještě velmi slabý, ale odhodlány čtenářům sdělit svůj neuvěřitelný životní příběh.

-pokračování-