Temná mise NASA, aneb skryté praktiky manipulace směrem k veřejnosti (14)

           Nezávislý internetový magazín Matrix-2001.cz svým příznivcům přináší unikátní rozhovor s autorem světového bestselleru "Dark Mission" panem Richardem Hoaglandem. Tento rozhovor byl v rámci "Projektu Camelot" uskutečněn v prosinci roku 2007 (jde tedy o velmi čerstvý a hlavně aktuální materiál) v Albuquerque, Nové Mexiko. V písemné podobě má bezmála 70 stran textu a Matrix ho zprostředkuje v plnném znění. Na jeho konci budete mít možnost shlédnout tento rozhovor ve video záznamu. Richarda Hoaglanda se ptá jeden z autorů jmenovaného projektu paní Kerry Cassidy. Vážení přátelé již v minulosti v několika reportážích jsem poukazoval na vrcholný význam výše uvedené knihy pana Hoaglanda, kterou napsal společně se svým kolegou Mike Barou. Materiál poukazuje na temné praktiky americké agentury NASA včetně systematického zatajování nesmírně zásadních skutečností před světovou veřejností. Tento rozhovor vám umožní lépe pochopit jisté skryté souvislosti spojené s prezentovaným tématem. Jsem hluboce přesvědčen, že informace zde uvedené budou skvělým přínosem pro Váš osobní rozvoj a aktuální přehled v nastíněném tématu. V současné době nezávislý internetový magazín Matrix-2001 připravuje překlad dalších nesmírně zajímavých rozhovorů na aktuální témata - např. s panem Valeri Uvarovem, Davidem Wilcockem, dr. Chernobrovem, Lucou Scantamburlou a dalšími. Máte se tedy na co těšit.

Kerry: Když jsme vás tady naposled navštívili, nedostali jsme rozhovor. Pracoval jste na videu zvaném Kokopelli, a právě jste se vrátil zezdola, z jihu, poblíž Palm Springs, kde jste byl na konferenci.

Richard: Joshua Tree.

Kerry: Přesně tak. Přednášel jste o svých zjištěních ohledně toho, co se teď děje.

Richard: Byla to čtyřdenní konference s mnoha dalšími badateli.

Kerry: Byl tam také David Wilcock.

Richard: David tam byl. Byl tam Davidův přítel. Byl tam Sean David Morton. Byl tam jeden z lunárních badatelů Steve Troy, byl tam Ken Johnston.

Kerry: Opravdu jsem tam chtěla být, ale nemohla jsem, ale byli jsme fascinováni, když jsme se doslechli, že Richard Hoagland nyní zkoumá, co se děje s planetou, právě ve chvíli, kdy vstupujeme do neprobádaných vod budoucnosti, počínaje současností - rokem 2008, jsme právě na jeho počátku - až do roku 2012 a dále.

Pochopili jsme z toho, že máte nějaké důkazy, na nichž pracujete a myslím, že  David Wilcock vám vlastně pomohl napsat článek na vaše internetové stránky, nazvaný Meziplanetární Den Poté, který začíná dokumentovat změny, k nimž dochází na dalších planetách, nejen na naší vlastní Zemi, ve smyslu zahřívání planet a dalších změn.

A o čem jsme s vámi chtěli hovořit je toto: Co jste zjistil?

Richard: Způsob, jak jsem k tomu přišel a zároveň skutečnost, která spojuje tato dvě zdánlivě oddělená témata dohromady zní: co to je, co NASA dělá celé ty roky a nechce nám o tom říct a co přijde v roce 2012?; ukazuje se, že tyto dvě otázky jsou velice zásadně a kriticky propojeny.

Nezapomínejte, začínal jsem tím, že jsem zkoumal skupinu marťanských ruin... dokonce i když NASA tvrdila, že to nejsou ruiny, jen hra světla a stínu. V rámci práce zveřejněné v Monumentech na Marsu, k níž jsme se vrátili a detailně ji rozpracovali ve druhé kapitole Temné Mise, jsme narazili na tuto fyziku - tuto fyziku, o níž jsme neměli mít ani tušení.

Onehdy večer mi po telefonu zdroj z tajné zpravodajské služby sdělil, a toto je přesná citace - je to tak ohromující a je velice důležité, abych vám to řekl přesně, protože to znázorňuje, co se odehrává v zákulisí po všechny ty roky ohledně toho, zda nám říkají pravdu:

Bylo mi řečeno, že raději vydají významné americké město nukleárnímu terorismu, než aby vydali tuto fyziku.

Jde o fyziku antigravitace, takzvanou volnou energii, dokonce vědomí a život sám. Všechno je to spojeno se skutečností, že fyzika, před více než sto lety, když Maxwell sepisoval své rovnice a moderní základy pro electromagnetickou teorii byly položeny v Anglii, nabrala radikálně špatný směr.

Nyní při pohledu zpět, tak jak jsem to rozpracoval - a o tomto hovoříme ve druhé kapitole - nebyl to špatný obrat učiněný lidmi, kteří byli uvedeni v omyl, kteří dělali chyby nebo nevěděli, co činí. Bylo to vědomé ovlivňování pravdy. Bylo to vykonáno lidmi, kteří manipulovali vědou a vědci tím, že ovládali periodika, vytvářeli kolegiální proceduru recenzí a v zásadě tak zlikvidovali nechtěné práce, útočným způsobem zdiskreditovali vědce, kteří nebyli ochotni 'vést spořádaný život'.

Záměrné udržování vědecké komunity v izolaci od technologií a zásadního chápání fyziky, která by osvobodila celé lidstvo. Jinými slovy, ovládání.

Pamatujte, zpětně se dopátrávám těchto záležitostí tím, že zkoumám skupinu ruin na jiné planetě. Studiem určitých útvarů a skrze výjimečně zajímavé kroky, kterými vás teď nebudu nudit, protože jsou popsány v obou knihách, uvědoměním, že jsme rozprostřeli na povrchu jiné planety celou fyziku, okno do zcela nového způsobu nazírání na svět, nahlížení na realitu, toho, co ve skutečnosti ovládá všechny věci až po naši technologii a včetně ní, té, kterou považujeme za takovou samozřejnost a myslíme si, že funguje jedním způsobem a přitom ve skutečnosti funguje na trochu, někdy hodně, odlišných principech.

Takže toto bylo pozadí okolností, když jsem začal sledovat ruiny na Marsu a pak jsem rozšířil své pátrání na zkoumání ruin na Měsíci a tyto úlomky skla a potvrzení, že je to doopravdy všechno skutečné, všechny ty věci, o nichž jsem říkal, že je před námi NASA všechny ty roky skrývá.

Poté vyvstala otázka: jestliže se díváme na prastaré civilizace na těchto planetách, civilizace, které zde již nejsou... co se stalo? Chci říct, jestliže měli tuto téměř magickou až božskou moc, proč zde už nejsou? A proč my, jako jejich poslední přeživší nástupci, v modelu, který říká, že - oni jsou námi a my jsme jimi, proč se tedy my nacházíme v tak děsivé situaci, bojujeme jeden s druhým kvůli pár kapkám ropy, když by nám vesmír, jenž nás obklopuje, mohl poskytovat neomezené množství energie, k vybudování ohromující škály věcí, které nalézáme hned vedle na měsíci?

Něco se muselo stát.

A tak jsem začal uvažovat: z pozemské historie víme, že život se neodehrává jen tak, ve skutečnosti se stávají zlé věci. Stávají se lidem, stávají se městům, národům a civilizacím. Tak jde život, vzestup a pokles. Jako v Shakespearovi, sedm věků člověka. Počátek, střed a konec.

Takže, jestliže tyhle věci, bez ohledu na to, jak úžasní tihle jedinci, kteří to všechno udělali, byli, jestliže to mohlo dojít ke svému konci, zaniknout, a ja to tak vypadá, tak došlo, v mnoha případech až do katastrofického konce... když se podíváte na ty věci na Marsu, je zřejmé, že došlo k obrovské planetární katastrofě, která vše smetla a pohřbila to pod nánosy bahna a usazenin, a docházelo k erozi.

Vidíme stopy budov vyčnívajících zespoda. Dokonce i Rusové vypráví ve své literatuře o městech pohřbených pod písky Marsu. Nalézá se to v jejich běžné sci-fi literatuře.

Takže se dívám na to všechno a říkám si: mohlo by se to stát znovu tady?

Mohlo by všechno, co vidíme kolem sebe - New York, mrakodrapy, jedinečná technologie, která se dostala do Apolla, všechny ty věci, které považujeme za samozřejmé, to, že se nacházíme na tomto nekončícím vítězném pochodu do budoucnosti - mohlo by to ve skutečnosti v určitém bodě všechno dojít ke svému konci? Mohli bychom, v současné době, projít nějakou zkázou, jakou zjevně prošli ti chlapíci [na Marsu]? Protože už tu nejsou.

To mě přimělo podívat se na věci jako jsou staré záznamy. V Egyptě jsou některé úžasné věci, které vám mohu ukázat - mám je vlastně v této databázi - které skutečně dokazují, že nejsme první.

Je zde ta tajuplná paralela mezi tváří na Marsu a tvářemi věhlasných faraonů Egypta, včetně pokrývky hlavy, která byla nazývána Manes. Mělo to pruhy.

Pokud se podíváte na rané verze vikingského vyobrazení tváře na Marsu, zjistíte, že má postranní pruhy na obou stranách podstavce, na kterém tvář spočívá. To mi napovědělo, že je zde potenciální spojení na Egypt.

Pak rychle přetočíte film dopředu a dostanete se k lidem jako je Vladimir Avinsky, což je ruský badatel, který naprosto nezávisle, v roce 1984, zveřejnil v časopise Sovětský život časovou posloupnost svého zkoumání Cydonie a nakonec nazval tvář na Marsu 'Marťanskou Sfingou'.

Další posun na filmu vpřed. V rámci mého výzkumu, když se k bádání připojil Errol Torun, jsme jednoho dne zjistili, že existuje dokonalé matematické propojení mezi fyzickým umístěním ruin na Marsu a fyzickým umístěním ruin v Egyptě. Vlastně, jestli si to pamatuji správně, tak kosinus jednoho se rovnal sinu druhého.

Pravděpodobnost toho, že by tomu tak mohlo být je 7000 ku 1. Jinými slovy, dvě zvláštní místa - Sfinga a pyramidy, na dvou samostatných planetách, že by znali umístění té druhé... A to nejsou jen nějaké dohady. Jak říká George Noory: 'Já nevěřím na náhodu'. George má pravdu: to nemůže být náhodné.

Čím více se ponoříte do egyptské historie a egyptských hieroglyfů, architektury, všech těch egyptských věcí, což jsou mimochodem záležitosti, na nichž zakládají své věci zednáři, tím více nalézáte toto neuvěřitelné podprahové napojení na Mars. Když se dívám na zmizelou civilizaci na jiné planetě, kde nemám žádná podkladová fakta, když na této planetě naleznu napojení někam, kde bych mohl mít podkladová fakta, to mě přiměje věnovat tomu pozornost.

Shrnutí: zdá se, že jak v mythologii tak v architektuře, matematice a geometrii, na všech úrovních, se objevilo nějaké hluboké závažné propojení mezi monumenty Marsu a monumenty Země, přesněji v Egyptě. Což v Monumentech na Marsa nazývám terestrickým spojením.

Můžete se podívat do knih a všechno si o tom přečíst. Je to doloženo obrázky a srovnáními a tím vším. Tedy, to mě přimělo opravdu pozorně se zaměřit na to, že v Egyptě mohou být ve skutečnosti současné záznamy, náznak někdejší vyspělé civilizace, která se v tomto modelu mohla dostat třeba na Mars a postavit to, co jsme viděli.

I když teď se domnívám, že takhle to není. Je tam příliš mnoho věcí. Ale civilizace na Marsu, jak vidíme na ruinách, mohla vyslat přesídlence nebo kolonisty nebo něco podobného na Zem a pak byste měli nezávislý rozvoj, kde by se vyvinula vyspělá civilizace a na Zemi byste mohli vidět záznam o tomto původu zrcadlící se v monumentech.

Jeden konkrétní případ se týkal toho, co vidíme na obrazovce. To je Abydos, což je mimochodem velmi zásadní planeta v celé Stargate mytologii v jednom velmi oblíbeném televizním pořadu. Což vyvolává otázku: Co tihle lidé vědí a kde se to dozvěděli?

Toto je Abydos. Co je na tom pozoruhodné je, že toto je chrám Setiho I, jenž byl jedním z renesančních faraonů . Je ze střední části egyptské historie, asi před 1 500 lety. Byl to renesanční člověk. V zásadě se ohlížel zpět na počátek své kultury, svých civilizací a měl moc a peníze a schopnost řídit své lidi, aby v zásadě nalezli dobré věci a vybudovali monumenty stvrzující to, kým tihle velcí chlápci, tihle prastaří originální zakladatelé egyptské kultury, byli.

Postavil tento chrám v Abydosu. Co se mi zdá pozoruhodné je tohle - když se podíváte na tuto fasádu, jak vám to připadá? Mně připadá moderní. Nevypadá jako starý. Vlastně vypadá opravdu moderně. Vypadá jako velká, masivní pěti-stranná budova na druhé straně Potomaku, zvaná Pentagon.

Když se podíváte na Pentagon z úrovně země, vypadá takhle. Včetně sloupů, které jsou vyrobeny z betonu. Tyto jsou vyrobeny z kamene. Když vstoupíte dovnitř, tam se skrývá skutečné překvapení, protože uvnitř, nahoře na překladech, které drží střechu, na jednom konkrétně, uvidíte tento úžasný vlys něčeho, co zpočátku vypadá jako hieroglyfy, ale ve skutečnosti se zdá, že jde o vyspělé technologické zařízení. Tady je helikoptéra, tady je tank, zřetelná antigravitační kosmická loď s ocasem. Tady je land-speeder... Chci říct, že to vypadá přesně jako land-speeder z Hvězdných válek, víte?

Také tu máte další věci, které vypadají spíše jako ikonografie. Snad písmena, možná nějaký druh hieroglyfů. Nevypadají egyptsky. A já jsem jednoduše uspořádal srovnávací obrázky. Přímo tady.

Teď se na to někdo podívá a řekne: Pane bože, chcete říct, že Egypťané měli válečné tanky a helikoptéry Cobra? Ne, to není to, co říkáme. Já říkám, že toto je Abrams tank srovnaný s tímto tankem zde. Já říkám, že tato prastará kultura, vedená Setim I, hledícím zpět do vlastních posvátných záznamů, do vlastních posvátných textů, do své dokumentace o tom, co se v egyptštině nazývá první čas, což je kronika určité mimořádné éry, která se odehrávala před tehdejší-současnou egyptskou civilizací. Uctíval památku těch úžasných chlápků, kteří vybudovali a zachovali tyto věci.

Takže já se domnívám, že Seti I vlastně v zásadě budoval muzeum k uctění památky technologie z doby, která ho předcházela - z prvního času. Shemsu Hor, stoupenci Hóra, byli dědiční kněží, kteří vedli záznamy. Když se podíváte na Manathovu chronologii, jeho kalendář, uvidíte obří časové bloky, které konvenční egyptologové zavrhují jako hloupé nebo chybná identifikace lunárních cyklů jako let a podobné věci. Ale hovoříme zde o časových obdobích, která se v celku rovnají třeba deseti, dvaceti, třiceti tisícům let. Když přetočíte celé ty hodiny zpět, toto časové období by ve skutečnosti mohlo být současným s tím, kdokoli vybudoval to, co  jsme viděli na Marsu.

A ukotvujícím kouskem skutečné vědy je to, když se podíváte na Gizu a podíváte se na tvar pyramid shora dolů. Podívejte se na Bauvalovy a Hancockovy rekonstrukce hvězd a pásu Orionu kopírujících umístění pyramid v Gize. Podívejte se, jak jsou tyto pyramidy uspořádány téměř, ale ne přesně, na sever.

Pokud vezmete obyčejné hodiny, tektoniku litosférických desek ve standardní geologii a přetočíte tyto hodiny rotace plátu Afriky, díky fyzice planety pod Gízou, se ukazuje, že architektura Gízy a časový rámec pro kohokoli, kdo vybudoval Cydonii, je naprosto stejný: čtvrt milionu let. Což znamená, že se díváme na neskutečnou civilizaci, která přišla a nyní je pryč.

Kerry: Mluvíme zde o Atlantidě?

Richard: Metaforicky, ano. Jinými slovy, jestli jste četli Platóna, tedy příběh Atlantidy, domnívám se, že badatelé - a toto je můj osobní názor - se příliš úzce soustředili na jedno místo, jeden ostrov, jednu noc, jednu katastrofu. Platón naslouchal kněžím z Egypta. Získal všechny ty informace o Atlantidě od chlápků, kteří tohle dělali. Hovořil o éře, o civilizaci a kultuře, ani malý kousek země, kde banda týpků dělala něco skutečně potrhlého a byla vyřízena bohy.

Atlantida je pojem, nikoli místo.