Válečná strategie

Radikálně nový válečný plán Phantom zapříčinil stejně radikální revizi celkové válečné strategie USA. Články několika minulých strategií byly spojeny dohromady, aby vytvořily nový a vznešenou válku. Byla to nová velká strategie, kterou američtí váleční plánovači považovali za vítěznou válečnou strategii v jaderné válce č. 1 a plánovali použít tento válečný plán velice rychle - do podzimu 1982. A to s nebo bez řádného průzkumu, který měl provést raketoplán č. 3.

Strategické plánování jaderné války ve Washingtonu dostalo název "Projekt Z". Písmeno "Z" bylo vybráno, protože je to poslední písmeno abecedy. Váleční plánovači byli přesvědčeni, že to bude poslední válečný plán, který bude proti Rusku potřeba. Válečné plánování pod Projektem Z bylo tak tajné, že nebylo provedeno samotným Pentagonem, ale namísto toho elitní skupinou válečných stratégů, kteří měli svůj "hlavní stan" v jednom pokoji v bytě v centru Washingtonu. Válečný pokoj byl skryt v budově, kterou by nikdo pro tento účel nepodezříval. Byl prakticky ve stínu Bílého domu.

Elitní váleční plánovači pro Jadernou válku č. 1 byli seskupeni do velmi malé skupiny. Jejich úkolem bylo myslet v termínech velkého celkového obrazu. Měli k dispozici počítačové terminály, se kterými měli přístup k jakékoliv informaci, kterou potřebovali z jiných vládních počítačů (používali program PROMIS, který byl např. ukraden z Inslaw). To nezahrnovalo jen databanku Pentagonu, ale také počítačové soubory všech ostatních vládních institucí.

Do května plánovači Projektu Z dospěli až k hranicím náčrtku pro jejich hlavní válečný plán. Ještě zbývalo pořád udělat bezpočet detailů a vylepšení, ale o základní strategie bylo již rozhodnuto. Projekt Z byl třífázový plán, což znamená, že se mělo operovat ve třech rozdílných fázích: Fáze 1 - počátek, Fáze 2 - opotřebování (vyčerpání) a Fáze 3 - převaha. Hlavní proces byl založen na pořád vzrůstajících světových krizích, jako ta, která vedla k zahájení 1. světové války. Viděli jsme tento proces v plné rychlosti kolem nás. Plánovalo se, že tyto krize budou vrcholit v průběhu následujících zhruba 6 měsících a nakonec bude zažehnuta potřebná jiskra. Projekt Z počítal s vojenskými akcemi od samého počátku.

Fáze č. 1: Počáteční fáze podle jejich plánu by měla začít americkým překvapivým útokem proti Rusku. Tento překvapivý útok by využil letadel Phantom. Ty by také byly klíčovým faktorem pro zbytek války. V létě 1978 Amerika začala hlavní přesuny a přípravy k prvnímu nukleárnímu útoku proti Rusku. Měl to být první útok. Měl to být knock-out ruských pozemních základen strategických zbraní. Jestliže by toto mohlo být provedeno, ruská válečná síla ve vesmíru by brzy uvadla a dospěla k zániku. To by vedlo USA a Rusko k přibližně stejným termínům pro zbytek války. Pro počáteční útok byl plán využít kombinaci Subcraftu a nepilotovaného letadla , pod názvem RPV. Tento plán byl již vyzkoušen nějaké dva roky před tím, ale skončil celkovým fiaskem, protože RPV nemohl konkurovat ruským Cosmospheres s jejich laserovými zbraněmi, ale nová letadla Phantom byla téměř dokončena a válečný plán byl téměř hotov a byl oživován do jeho finální podoby. Letadla Phantom měla být umístěna nejméně na třech základnách poblíž ruských hranic. Oblasti jednotlivých základen byly: severní Norsko, východní Turecko a nejkritičtější z nich byla provincie Singkiang v severozápadní Číně. Nyní víte proč se Reagan a další začal tak s Čínou kamarádit! Vysoce výkonné lasery již byly do těchto oblastí přemístěny. Byly vybaveny novým zaměřovacím zařízením CEIR (sí-er). Tyto lasery měly vyzkoušenou schopnost sestřelovat Cosmospheres. Byly by použity k ochraně Phantomů před jejich zničením Cosmospheres. Letadla Phantom, která měla být nasazena měla být nepilotovaná. Byla vybavena roboty, kteří by byli naprogramováni jen na jednu cestu tam. Neviditelný robot a letadlo by letěly ruským vzdušným územím, bez možnosti zásahu laserovou zbraní. Protiletadlové střely, které by byly na Phantom vypáleny, by byly neschopné letadlo zasáhnout, takže plánovači Projektu Z věřili, že robotovaná letadla Phantom dosáhnout vytčeného cíle. Tyto cíle byly čtyři ruské raketové Cosmospheres (ve vesmíru) a dalších několik instalovaných ve střední Sibiři. Neviditelná robotovaná letadla by se zřítila jako kamikadze na tyto cíle. Zdálo se, že z ničeho nic se ruské vesmírné základny náhle zmizí v ohni jaderných výbuchů.

Co se týká ruských pozemních základen, útok Phantomů by byl také řízen na jiný druh primárních cílů. Toto byly základny ruských létajících systémů proti řízeným střelám. Systém se skládal z letky nadzvukových TU-144, které byly vyzbrojeny částicovými laserovými zbraněmi. Ty měly za úkol zajistit konečnou fázi (linii) obrany proti přilétávajícím řízeným střelám s nukleární hlavicí. Americká válečná letadla Phantom by byla naprogramována ke zničení základen TU-144. 1. fáze pokračovala podle časového plánu do května 1982. Jestliže by útok neviditelného letadla uspěl, rozhodně následoval by zuřivý zpětný útok Ruska. Projekt Z počítal s totálním zničením Ruska, a tak měl být na Rusko vypálen celý jaderný arzenál USA.

Bylo by to provedeno na základě falešné zprávy, že na Ameriku byl podniknut jaderný útok. Metoda, která měla být použita je známa pod názvem Electromagnetic Pulse (EMP). EMP je fenomén spojený s jaderným výbuchem ve vesmíru. Strategické síly byly naprogramovány tak, aby považovaly EMP jako pozitivní důkaz ruského útoku. Na základě těchto podmínek, byly instruovány podniknout okamžitý útok proti Rusku bez dalšího vyčkávání. V časovém plánu Projektu Z měly následovat krátce po explozích letadel Phantom v Rusku jaderné detonace nad Severní Amerikou. Toto měly být bojové hlavice amerických řízených střel ACM. Tyto měly být vypuštěny do prostoru s několika různých lokalit v USA, aby se vytvořil dostatečný efekt EMP. Strategické jaderné síly by potom provedly přesně to, co měly předepsáno - okamžitý útok proti Rusku.

Poněvadž americké ACM by byly vypuštěny přímo nad naše hlavy, ještě jedna věc se musela dořešit. Vzpomeňte si na epizodu z ledna 1982, kdy došlo k sestřelení ruského Cosmosphere, k čemuž došlo nad New Jersey. Tím samým způsobem by vysoce výkonné lasery na základnách na mnoha místech USA, sestřelily tolik Cosmosphre, kolik by jen bylo možné. Do té doby, než by byl o několik minut později vypuštěn ICMB, očekávalo se, že mnoho ohrožujících Cosmosphere bude zničeno. Nebyly by schopni zničit tolik řízených střel, kolik by jich bylo vypuštěno a mnoho by jich na své cestě do Ruska přežilo. Díky počátečnímu útoku letadel Phantom, Ruské létající systémy ABM by byly také již vyřazeny z provozu. Bez možnosti použít své obranné systémy, Rusko by se ocitlo ve chvíli v ohni jaderných detonací. V Projektu Z byl označen útok amerických ICBM na ruské cíle jako konec 1. , tzv. Počáteční fáze.

FÁZE č. 2: OPOTŘEBOVACÍ FÁZE

V průběhu 2. fáze váleční plánovači předvídali obrovské škody na obou stranách s postupným zeslabováním válečné intenzity. Nejdříve by se "rozlil" déšť ruských jaderných střel nad územím USA. Došlo by také k jadernému útoku na jiných místech ve světě, kde byly umístěny americké vojenské síly, ale k opravdové destrukci by došlo jen na vlastním území USA. Projekt Z nepočítal s tím, že by Spojené státy přežily tuto válku. Na rozdíl od Ruska, USA nemají žádný systém civilní obrany a k jadernému útoku by muselo dojít tak rychle (využít moment překvapení), že by neexistovala možnost včasného varování. Dovolenkáři by byli na plážích, obchodníci by právě dojednávali své obchody, ženy v domácnosti by právě nakupovali v supermarketech, děti by si hráli, atd.

V mém červencovém článku z roku 1978 jsem varoval, že politikou USA je nevarovat populaci. Náhle by se rozezněly sirény, jako tomu bylo před lety v Hirošimě, ale bylo by již pozdě. Amerika, jak ji znáte a milujete, by zemřela v tisíci takových Hirošimách. Zatímco vy a vaše děti byste byli vymazáni z obrazu Země, oni zcela zamýšleli a stále zamýšlejí se ukrýt před útokem ve vládních bunkrech, postavených z vašich daní, jako např. Camp David, Mount Weather, Pine Gap, China Lake a desítky dalších. Máte přístup na tato místa? Myslím, že ne.

ČTYŘI Z PĚTI AMERIČANU MAJÍ ZEMŘÍT

Předpokládalo se, že postupně v průběhu mnoha měsíců dojde k postupnému ukončení bojů. Obě strany by byly vyčerpány a zničeny. Obě by ztratily kapacitu pokračovat dále ve válce. V Rusku by napáchané škody byly enormní - více jak 50 miliónů mrtvých, milióny dalších by bylo zraněno anebo by umíralo. ALE V USA BY TATO RÁNA BYLA SMRTELNÁ. Plánovači Projektu Z to vypočítali na svých počítačích. Kdybychom měli štěstí, 40 až 50 miliónů Američanů by mohlo přežít konec války. Všichni ostatní by byli na místě usmrceni při jaderných útocích, nebo by podlehli následným zraněním a nemocím. Američtí bolševici plánovali zůstat ve svých krytech do doby, kdy by došlo k úplnému ukončení války a zastavení veškerých válečných aktivit na obou stranách. Tak by došlo k ukončení fáze 2.

FÁZE 3: FINÁLE

Fáze č.3: Konečně by se válečný Projekt "Z" přesunul do své finální fáze. Tato fáze by samozřejmě byla fází převahy SATANICKÝCH BOLŠEVICKO-SIONISTICKÝCH PARAZITU, kteří již kontrolovali a kontrolují americkou armádu. Ve finální fázi jak bylo naplánováno na rok 1982, by Bolševici/Sionisté v Americe využili výhody tajných příprav, které začaly již dlouho a dlouho předtím. Jedna část tohoto plánu byla strategie, která vyžadovala, aby USA dávaly zdání, že růst v zemi se zpomaluje, uzavírají se vojenské základny, dochází k postupnému odzbrojování, atd. Ale to bylo jen pro veřejnost. Tajná strategie zahrnovala výrobu a vývoj nových zbraní v naprostém utajení. Tajná strana této strategie vyžadovala tajnou vládu, která byla ustavena Jimmym Carterem, Oliver Northem, George Bushem ad. pod záštitou FEMA - Federal Emergency Management Agency (Federální úřad krizového managementu).

Když Bolševici/Sionisté v USA uchopili moc od Rockefellerů, pokračovali v utajeném rozšiřování armádních rezerv po celém světě a zvláště v Izraeli. Bylo plánováno, že jakmile se válka začne, všechny tyto zbraně budou použity. Dokonce kdyby došlo ke zničení celé populace v USA a v Rusku, stále by ještě žilo 95% světové populace pod nadvládou "Elity". Jak Bolševici tak Sionisté opovrhovali jak Rusy tak také Američany a světová nadvláda bankéřů a globálních kartelů mohla jedině nastat v případě obrovských škod a/nebo v případě zničení obou hlavních mocností.

Jak se na toto všechno díval náš spojenec Velká Británie? Mohlo to být tak, že plánovali přežít volní a čistí a vládnout světu?

Dne 30.3. 1982 jeden den po plánovaném datu, jsme viděli přistávat raketoplán ve White Sands Missile Range v Novém Mexiku. White Sands je nervovým centrem programu raketoplánu bez ohledu na to, co sdělují média. Třetí let raketoplánu, bez ohledu na to, co který raketoplán udělal, znamenal další "poprvé" a to nebylo vidět v televizi. Poprvé došlo k tomu, že raketoplán uspěl v tajné vojenské misi. Tím byla odstraněna další bariéra na cestě k rozpoutání jaderné války. Třetí let raketoplánu se uskutečnil skoro rok po prvním letu v dubnu 1981. Porovnání mezi prvním a třetím letem je ironickou studie. V dubnovém fiasku bylo publikováno, že se jednalo o perfektní a bezchybnou misi. Zatímco tajná vojenská mise, kterou jste neměli možnost vidět, byla katastrofou. V případě třetího letu bylo vše opačně. Od počátku do konce všechna publicita vycházející z NASA dávala dojem, že raketoplán má spoustu problémů. NASA chtěla být schopna podat vysvětlení v případě, že by došlo ke katastrofě, ale věc se vyvinula tak, že vojenská mise ve vesmíru, která byla skryta vašim očím, byla úspěšná a ztráta jednoho dalšího raketoplánu nebyla pro celý program tak důležitá.

PROBLÉMY

Raketoplán č. 3 měl za úkol vypustit na oběžnou dráhu nový špionážní satelit. Byl speciálně upraven proti možnému útoku ruských kosmických zbraní a vyzbrojen laserem kontrolovaným robotem, který byl schopen zpětné palby. Raketoplán sám byl vyzbrojen laserovými zbraněmi. Představa veřejnosti problémového letu raketoplánu se vlastně začala rozvíjet několik dní před startem, a to díky počasí. Dešťové bouře změnily základnu Edwards Air Force Base v Kalifornii, která byla použita pro první dva lety, v mokrý močál. Přísný časový harmonogram raketoplánu vyžadoval, aby raketoplán odstartoval včas a místo přistání raketoplánu bylo tedy přesunuto do Nového Mexika. Tento náhlý přesun na jiné místo přistání byl jen předstíraný. Bylo to provedeno tak, aby veřejnost nezískala jakékoliv podezření o tom, že White Sands je klíčové místo pro celý program.

Raketoplán odstartoval z Cape Canaveral jen s hodinovým zpožděním oproti plánu, v pondělí ráno 22.3. Od samého počátku, jak raketoplán odstartoval, NASA si začala připravovat půdu pro případ, že by mise dopadla neúspěšně. Nejdříve jsme slyšeli předem nahraný hlas velitele raketoplánu Jacka Lousmy jak popisuje blíže nespecifikované bílé vločky, letící za ochranným štítem. Později, když raketoplán zmizel z dohledu, nám bylo řečeno, že jedna z pohonných jednotek APU nefunguje. Tyto počáteční náznaky možných problémů byly předem nahrány pro vysílání v průběhu startu - pro případ. Existoval obava, že raketoplán může být zničen ruskými laserovými zbraněmi před tím, než se dostane na oběžnou dráhu. V případě, že by se tak stalo, řídící letu chtěli být schopni zahájit zastírací manévr, který by neodhalil bojovou situaci. Ale jak se situace vyvinula a po provedení nepředpokládaného manévru raketoplánu, který jsem v minulých dílech již popisovali, raketoplán alespoň dosáhl potřebné výšky na oběžné dráze.

Když raketoplán č. 3 odstartoval, směřoval severovýchodním směrem. Speciální kamery s dalekým dosahem jej sledovaly až do doby, kdy se oddělily dva raketové nosiče. Potom raketoplán zmizel z dohledu a započal svou zatáčku směrem na sever. Byl naveden na oběžnou dráhu nad polární oblastí Ruska. To té doby byl letový plán shodný s těmi dvěma předchozími, ale potom následoval nový prvek. Méně než 30 vteřin poté, co raketoplán zmizel z televizní obrazovky, dveře nákladového prostoru se zcela otevřely. To umožnilo připravit obranný laser v přední části do palebné pozice. Potom začal raketoplán pomalu rotovat kolem své osy. Ve 2. světové válce byl tento manévr používán bojovými piloty, aby nebyli zasaženi kulkami nepřátelského letounu. Stejným způsobem raketoplán použil tento manévr, aby se vyhnul případnému útoku Cosmospheres. Raketoplán vypadal jako rotující korková zátka, a tak znemožnil přiblížení Cosmosphere z jakéhokoli směru. Nicméně pro raketoplán byl tento manévr velmi riskantní. Raketoplán nebyl konstruován pro tento typ akrobatického letu, ale bylo vypočítáno, že při pomalé rotaci, by měl vydržet, což se také nějakým způsobem stalo. Jedna s největších otázek byla, jak na tento manévr budou reagovat oba astronauti Lousma a Fullerton. Bylo potřeba, aby vydržely toto přetížení po dobu zhruba 6 minut. Ve stejném čase raketoplán stále zvyšoval své obrátky až na 3G. To rozhodně nedělalo dobře palivové nádrži, která měla speciální design. Vojenští lékaři věděli, že přinejlepším bude Lousmovi a Fullerotovi po jistou dobu špatně, jakmile dosáhnou oběžné dráhy. Jejich divoká jízda by skončila v beztížném stavu. Tato kombinace zaručeně rozhodí i toho nejodolnějšího astronauta. Nic podobného ještě nikdy předtím nebylo uděláno. Lékaři měli lehkou obavu, že i v tom případě, že oba astronauti misi přežijí a vrátí se na Zem, dojde k trvalému poškození jejich zdraví. Když raketoplán dosáhl oběžné dráhy, oběma bylo velmi špatně. Proto jste slyšeli zprávy o nevolnosti, která postihla oba astronauty. NASA chtěla mít vysvětlení pro případ, že se oba vrátí a nebudou vypadat zdravě. Ale lidé, kteří let naplánovali věděli velmi dobře, proč jim bylo špatně. To je důvod, proč mluvčí NASA reagoval tak nepřesvědčivě poté, co se ho reportéři dotázali na nemoc obou mužů. Když to nazvali "nemoc z pohybu", pochopili zhruba důvod.

Lousma a Fullerton měli zahájit práci ihned poté, co se raketoplán dostane na oběžnou dráhu. Rozsáhle upravený prostor pilotní kabiny měl být automaticky odtlakován, přičemž oba astronauti zůstali ve svých skafandrech. Tento plán musel být trochu upraven, když došlo k začlenění výše popsaného rotačního únikového manévru.

Když raketoplán dosáhl oběžné dráhy, astronauti byli ve skafandrech, ale kabina byla pořád přetlakována. Měli jen několik minut na to, aby se přemístili z pilotní kabiny do únikového modulu typu Gemini, který byl uložen pod kabinou. Jakmile se dostali do tohoto modulu, odtlakovali kabinu. Poté se laserové dělo vysunulo do palebné pozice, aby ochránilo raketoplán od jakéhokoli ruského útoku. To umožnilo Lousmovi a Fullertonovi, kteří již seděli v únikovém modulu, aby se zotavili se stavu vyvolaného dlouhotrvajícím přetížením. Jejich hlavním úkolem po nadcházející dobu zhruba dvou dnů, bylo zůstat v pořádku a fit. Byla to doba absolutní zranitelnosti, spoléhání se jen na nevyzkoušený automatický laserový systém obrany. Plánovači tohoto letu chtěli mít omluvu a vysvětlení pro případ, že by byl raketoplán atakován a zničen. Takže den po startu raketoplánu byly v televizi ukázány fotografie ztracených dlaždic tepelného ochranného štítu na čumáku raketoplánu- Podle tohoto obrázku to vypadalo, že chybí alespoň tucet těchto dlaždic. Kdyby k tomu opravdu došlo, byl by to důvod k maximálnímu alarmu. Později to mluvčí NASA zamluvil tím, že ztráta těchto dlaždic nebyla kritická. Ale neexistuje něco takového jako nekritická ztráta tohoto typu dlaždic. Tyto dlaždice chrání raketoplán proti vysokým teplotám a mají vydržet teplotu přes 1500 stupňů Fahrenheita. Pod těmito dlaždicemi není nic než kus plsti, která se nazývá "izolační podložka", která by nevydržela za těchto teplot déle jak 5 vteřin a pod plstí je již kovové tělo raketoplánu, které je vyrobeno z hliníkové slitiny, která měkne již při teplotě 350 stupňů. Jestliže by byl raketoplán vystaven teplotě 1500 stupňů bez několika ochranných dlaždic, nevyhnul by se pravděpodobně velice vážnému poškození.

PŘEDEM NAHRANÝ KANADSKÝ ŽERTÍK

Krásný film z vesmíru, který NASA vyprodukovala, a který jsme měli možnost vidět v televizi byl předem nahraný kanadský žertík pro případ, že by došlo k nějakému problému. Ale k ničemu takovému nedošlo. Astronauti se zotavili, zahájili předepsanou činnost a vypustili nový špionážní satelit. Mluvčí NASA byl poté nucen zamluvit a minimalizovat problém se ztracenými dlaždicemi. V průběhu zbytku celého týdne jsme slyšeli o jednom problému za druhým. Údajně nešly zavřít dveře nákladového prostoru a já bych hádal, že tomu tak bylo, protože byly zcela odstraněny, toaleta nefungovala, 3 ze 4 komunikačních kanálů přestaly fungovat, jedna ze tří monitorovacích obrazovek v kabině přestala fungovat, atd. Ani jedna z těchto zpráv nebyla pravdivá. Ale nakonec žádná z nich nebyla potřeba, a tak je mluvčí NASA označil za nedůležité.

Tajná vojenská mise byla úspěšná, a tak předstíraná mise, která byla předem připravená pro TV byla také označena za velký úspěch.

Přeložil: Petr Zeman

ZDROJ: "FIRE FROM THE SKI: Battle of Harvest Moon & True Story of Space Shuttles by One Who Knows."