Kdo zabíjí vědce z Hvězdných válek?

Anonym

Anonym

autor

02.11.2001 Konspirační teorie

Spáchalo skutečně 22 výzkumných pracovníků SDI sebevraždu?

Padesátiletý Alistair Beckham byl úspěšný britský letecko-kosmický projekční inženýr. Jeho specializací byl vývoj počítačového software pro složité obranné systémy námořnictva. Podobně jako stovky dalších britských vědců pracoval na pilotním programu pro americkou Strategickou obrannou iniciativu (SDI = Strategic Defense Initiative) - známější pod názvem Hvězdné války. A podobně jako nejméně 21 jeho kolegů zemřel neobvyklou násilnou smrtí. Bylo teplé a slunečné nedělní odpoledne v srpnu 1988. Poté, co manželku odvezl do práce, šel do kůlny a sedl si na bednu vedle dveří. Omotal si holý vodič kolem hrudníku, připojil ho síťové šňůře a do úst si vložil kapesník. Potom sepnul spínač.

Jeho smrtí přibylo na rostoucím seznamu britských vědců, kteří zemřeli nebo zmizeli za záhadných okolností od roku 1982, další jméno. Každý z nich byl uznávaným počítačovým odborníkem a pracoval na vysoce klasifikovaném (rozuměj - s vysokým stupněm utajení - pozn. překl.) projektu pro americký program Hvězdných válek. Žádný z nich neměl zjevný motiv, aby spáchal sebevraždu.

Britská vláda tvrdí, že tato úmrtí jsou dílem náhody. Britský tisk viní stres. Jiní narážejí na podvodné vyšetřování hlavního smluvního partnera - průmysl obrany. Příbuzní obětí nevědí, co si mají myslet.

"V jeho životě nebyla žádná jiná žena, ani v mém životě nebyl žádný jiný muž. Měli jsme velmi dobrý vztah," říká Mary Beckhamová, vdova po Alistairovi. "Nevíme, proč to udělal... pokud to udělal. A nevěřím, že si to udělal sám. Také nevím, proč by volil zrovna tento způsob... Muselo v tom být něco..."

Řetěz neobjasněných úmrtí může být sledován do března 1982, kdy počítačový vědec dr. Keith Bowden z univerzity v Essexu zemřel v troskách automobilu během své cesta domů z Londýna, kde byl na nějaké společenské akci. Autority tvrdí, že byl opilý. Jeho manželka a přátelé říkají něco jiného.

Bowden, 45 let, byl odborník na superpočítače a počítačové řízení letadel. Byl spoluzakladatelem Katedry počítačových věd (Department of Computer Sciencies) v Essexu a pracoval pro jednoho z hlavních smluvních partnerů z Hvězdných válek v Anglii.

Jedné noci dokonale udržovaný Rover kličkoval po čtyřproudé dálnici a spadl s mostu na násep zrušené železnice. Bowden byl nalezen mrtvý.

Během vyšetřování policie potvrdila, že hladina alkoholu v Bowdenově krvi přesáhla zákonný limit a že jel příliš rychle. Jeho smrt byla prohlášena za nešťastnou náhodu.

Manželka Hillary Bowdenová a její právník měli podezření, že byla zakrývána pravda. Přátelé, s nimiž údajně strávil večer popírali, že Bowden pil. Potom zde byl stav Bowdenova auta. "Můj právní zástupce nařídil, aby specialisté na nehody prozkoumali automobil," vysvětluje paní Bowdenová. "Někdo odmontoval kola a namontoval jiná, která byla stará s ojetými pneumatikami. Při vyšetřování to nebylo bráno v úvahu. Někdo se zeptal, zda byl vůz v dobrém technickém stavu, a odpověď zněla, ano."

Hillary, která byla ve stavu šoku, nikdy neprotestovala proti zveřejněnému verdiktu. Přesto byla nadále přesvědčena, že někdo manipuloval s autem jejího manžela. "Určitě to vypadalo jako špinavá hra," trvá na svém Hillary. O čtyři roky později britský tisk konečně přidal Bowdenův případ do své rostoucí sbírky dokumentů o nevyjasněných úmrtích vědců. Nejdříve se zdálo, že se jedná o dvě vzájemně související smrti, potom šest, potom dvanáct - a náhle jich bylo 22. Vezměme si případ sedmatřicetiletého Davida Sandse, staršího vědce v Easams, který pracoval na vysoce citlivém, počítačem řízeném satelitním radarovém systému. V březnu 1987 Sandsův vůz při cestě do zaměstnání prudce zatočil a narazil do cihlové zdi výletní restaurace. Kufr jeho auta byl plný kanistrů s benzínem. Automobil po nárazu explodoval.

Při nehodě byly nesrovnalosti a chyběl motiv k sebevraždě, avšak koroner odmítl připustit, že mohlo jít o zločin. Mezitím do tisku pronikly informace, že Sands byl vystaven obrovskému emočnímu napětí.

Margaret Worth, Sandsova tchýně, tvrdí, že tyto pověsti jsou absolutně nepravdivé. "Když David zemřel, byla to pro nás velká záhada," namítala. "Byl velmi úspěšný. Byl také velmi sebejistý. Pro svou společnost získal velký kontrakt a měl za to být štědře odměněn. Měl před sebou velmi jasnou budoucnost. Týden předtím, než se mu to stalo, byl dokonale šťastný."

Tato vlna podezřelých neštěstí v ultra-tajném světě dokonalých zbraní nezůstala bez povšimnutí vládou Spojených států. Minulý podzim americké velvyslanectví v Londýně veřejně požadovalo britské ministerstvo obrany o úplné vyšetření.

Někteří členové britského parlamentu, jako např. labouristický poslanec Doug Hoyle, podobné požadavky vznášel po dobu více než dvou let. Vláda Thatcherové odmítala zahájit jakékoli vyšetřování.

"Kolik lidí bude muset ještě umřít, než přinutíme vládu, aby nám dala odpovědi?" ptá se Hoyle. "Z hlediska bezpečnosti bychom se my i Američané měli zabývat jejich vyšetřováním." Pentagon odmítá tyto smrti komentovat. Avšak podle zdrojů Reaganovy administrativy: "Nemůžeme to již ignorovat."

Zpravodajské služby Velké Británie a USA jsou se situací seznámeny. Když londýnský Sunday Times minulé září zveřejnil podrobnosti dvanácti záhadných úmrtí, zdroje na americkém velvyslanectví připustily, že vědí minimálně o deseti dalších obětí, jejichž jména již byla poslána do Washingtonu. Zdroje dodaly, že velvyslanectví monitorovalo zprávy o "záhadných smrtích" po dva roky.

Anglická zpravodajská služba ve dvacátém století utrpěla několik špionážních skandálů, které ji poškodily. CIA může mít podezření, že úmrtí jsou známkou úniku informací, že Hvězdné války byly prodány Rusům. Tito vědci byli možná vydíráni, aby Moskvě dodávali klasifikovaná data, a nedokázali již snést psychický tlak. kterému byli vystaveni. Jeden nebo více z nich mohlo narazit na špionážní kruhy a je možné, že byli umlčeni.

Jak se vyjádřil londýnský dopisovatel NBC News Harry Champs, "Ve světě špionáže existuje rčení: Podruhé - to může být náhoda, ale třikrát - to je nepřátelská akce." Pokud jde o SDI, toto číslo bylo překročeno mnohonásobně.

Na oplátku vládě Thatcherové za její podporu programu Hvězdných válek v jeho začátcích Reaganova administrativa slíbila řadu neobyčejně lukrativních kontraktů v oblasti SDI pro britský obranný průmysl - kontrakty v hodnotě stovek milionů dolarů si strádající britská ekonomika sotva mohla dovolit ztratit.

Británie má tradičně jeden z nejlepších obranných průmyslů na světě. Jeho roční obrat prodeje zbraní do zámoří činí téměř 250 miliard dolarů. Publicita špionážního skandálu Hvězdných válek by mohla tyto kontrakty značně ohrozit.

Zdá se, že jenom počáteční sliby premiérky Thatcherové způsobily, že USA tyto kontrakty nezrušily. Americký zdroj z vysokých kruhů byl citován novinami Sunday Times: "Kdyby se to stalo v Řecku, Brazílii, Španělsku nebo Argentině, nejednali bychom s nimi v rukavičkách!" Problémem vlády Thatcherové je skandál kolem Marconi Company Ltd., největšího kontraktora britského zbrojního průmyslu v oblasti elektroniky. Mezi mrtvými je sedm vědců ze společnosti Marconi. Marconi, která zaměstnává 50.000 lidí po celém světě, je dceřinnou společností britské odnože společnosti General Electric (GE). GE nedávno zahájila vlastní vnitřní vyšetřování. Přesto GE a Ministerstvo obrany stále tvrdí, že 22 úmrtí je náhodných. Mluvčí Ministerstva obrany tvrdí, že nebyly nalezeny "žádné důkazy o vzájemných souvislostech těchto případů." Avšak článek v britských novinách The Independent tvrdí, že výskyt sebevražd mezi vědci ze společnosti Marconi je dvakrát vyšší než je celostátní průměr u duševně nemocných jedinců. Buď Marconi zaměstnává abnormálně labilní vědce, nebo je zde něco velmi neblahého. Dvě úmrtí byla vynesena na světlo na podzim roku 1986. V průběhu několika týdnů po sobě byli nalezeni mrtví dva vědci z Londýna od Marconiho ve 100 mil vzdáleném Bristolu. Oba byli zapojeni do vývoje software pro obrovský, počítačem řízený simulátor Hvězdných válek, ústřední bod Marconiho programu SDI. Oba pracovali na simulátoru několik hodin před svou smrtí. Podobně jako ostatní, žádný z nich neměl zjevný důvod k sebevraždě.

Vimal Dajibhai byl čtyřiadvacetiletý elektronický inženýr, který pracoval u Marconi Underwater Systems v Croclex Green. V srpnu 1986 bylo jeho rozbité tělo nalezeno na chodníku, 240 stop pod mostem Clifton Suspension Bridge v Bristolu.

Při soudním vyšetřování nebylo možné zjistit, zda byl Dajibhai shozen s mostu, nebo jestli skočil. Žádní svědkové nebyli. Verdikt zůstal otevřený. Přesto se autority snažily případ uzavřít jako sebevraždu.

Policie dosvědčila, že Dajibhai trpěl depresemi, což jeho rodina a přátelé rozhodně odmítli. Dajibhai v minulosti neměl absolutně žádné osobní nebo emocionální problémy. Policie také tvrdila, že mrtvý popíjel s přítelem Heyatem Shahem krátce před svou smrtí, a že v jeho autě byla nalezena láhev vína a dva použité papírové kelímky. Přesto jeho auto nebylo nikdy soudně prozkoumáno a ti, kdo Vimala znali, včetně Shaha, říkají, že ve svém životě alkohol nikdy nepil. Investigativní žurnalisté našli rozpory v jiném důkazu. "V policejní zprávě je uvedeno, že na levé hýždi Dajibhaiova těla byla nalezena stopa po vpichu," vysvětluje Tony Collins, který o tomto případu psal v britském časopise Computer News. "To byl zřejmě důvod, proč byla jeho kremace odložena.

"Členům rodiny bylo řečeno, že tělo bylo odloženo pro další ohledání patologem. To je normální. Potom, o několik měsíců později, policie uspořádala tiskovou konferenci, na které oznámila, že na těle žádná stopa po vpichu nebyla, že to byla rána způsobená zlomeninou kosti. "Původní koronerova zpráva je v rozporu s tím, co o několik měsíců později říká policie," namítá Collins.

Úředníci si nevedli o nic lépe ani při druhém neštěstí v Bristolu. Policie se mohla přetrhnout, jak se snažila najít motiv pro domnělou - a neobyčejně násilnou - sebevraždu Ashaada Sharifa. Sharif byl dvaceti šestiletý počítačový analytik, který pracoval v ústředí Marconi Defense Systems ve Stanmore, Middlesex. 28. října 1986 údajně jel autem do veřejného parku nedaleko místa, kde zemřel Dajibhai. Jeden konec nylonové šňůry přivázal ke stromu a druhý konec si uvázal kolem krku. Potom nasedl do svého Audi 80 s automatickou převodovkou , sešlápl pedál plynu, rychle rozjel vůz a tímto způsobem se sťal.

Společnost Marconi původně tvrdila, že Sharif byl jenom bezvýznamný zaměstnanec, a že s Hvězdnými válkami neměl nic společného. spoluzaměstnanci říkali něco jiného. Sharif měl být v krátké době povýšen. Ashaad prý také jeden čas pracoval v sekci Vimala Dajibhaie. Vyšetřování bylo uzavřeno verdiktem, že šlo o sebevraždu. Vyšetřovatelé tvrdili, že muž spáchal sebevraždu, protože mu milenka dala košem. Ashaad během posledních tří let se s žádnou ženou na veřejnosti neobjevil.

"Sharif prý měl deprese z nešťastné lásky," vysvětluje Tony Collins. "Ale žena policii neoficiálně řekla, že byla jeho bytnou, když pracoval pro British Aerospace v Bristolu. Ona je vdaná, má tři děti a je silně nábožensky založená. Je velice nepravděpodobné, že by ti dva měli spolu poměr - zvláště proto, že Sharif měl v Pakistánu snoubenku. Jeho rodina mi řekla, že ji velmi miloval." Policie náhle příběh změnila. Začala říkat, že Sharif byl hluboce zamilovaný do ženy, s níž byl zasnoubený, a že spáchal sebevraždu proto, že jiná žena na něho naléhala, aby své zasnoubení zrušil.

Autority tvrdily, že v Sharifově autě našly magnetofonový záznam zprávy "rovnající se" oznámení úmyslu spáchat sebevraždu. V ní, řekli úředníci, připustil, že měl aféru, která by zostudila jeho rodinu. Členové rodiny, kteří zprávu slyšeli, říkají, že to nemůže být důvod Sharifovy sebevraždy. Koroner Sharifově rodině řekl, že "není v jejich nejlepším zájmu" účastnit se soudního vyšetřování. "Je téměř nemožné získat informace o úmrtích, která by měla být přístupná veřejnosti," stěžuje si Collins. "Dali mi falešná jména nebo nepřesné hláskování jmen, nebo mi neřekli, kde se přelíčení koná. Potom je pro mě velice těžké takové případy sledovat."

V Sharifově případu jsou důležitá dvě fakta: Ashaad v minulosti neměl nikdy deprese a absolutně neměl důvod být v Bristolu.

V oficiálním tisku je velmi rozšířená teorie, že tato záhadná úmrtí jsou nehody zaviněné stresem nebo jde o sebevraždy. Takové teorie mohou, ale také nemusí být pravdivé. Podle vysoce postaveného úředníka britské vlády během uplynulého roku a půl Ministerstvo obrany tajně vyšetřovalo firmu Marconi z důvodu podezření na podplácení vládních úředníků a podvody. Rozsáhlé vyšetřování si vyžádalo většinu zdrojů Ministerstva a týkalo se i subdodavatelů společnosti Marconi a výzkumných zařízení, jako jsou Royal Military College a Royal Air Force Research Center.

Téměř všichni mrtví vědci byli spojeni minimálně s jedním z těchto subjektů. Pokud Marconiho zaměstnanci byli vedením přinuceni provádět krýt nezákonné činnosti, je možné že skutečně byli vystaveni neobyčejnému stresu.

"V Americe existují značné pobídky lidem, aby věc oznámili autoritám, pokud jsou požádáni, aby provedli nějaký nezákonný čin, jako např. okrást vládu," vysvětluje důvěrný zdroj v Parlamentu. "Avšak v této zemi je možná dvacet lidí, kteří promluvili, a žádný z nich již na svém místě nepracuje. Nedostali ani žádnou náhradu. Tady se vám žádného uznání nedostane. Budou vám vyhrožovat žalobou podle zákona na ochranu úředního tajemství. Můžou vás vyhodit. Můžou vám také sebrat dům a dostanete se na černou listinu.

"To je nemožná situace," dodává zdroj. "Lze si lehce představit, že tito lidé spáchali sebevraždu proto, že se cítili velmi zahanbeni tím, co dělali. Je možné, že některé z těchto nehod nebo sebevražd spáchali lidé, kteří brali úplatky, ale nemohli snést pomyšlení, že budou odhaleni." Jestliže Marconi systematicky okrádal vládu o miliony liber ročně, možná nějaký zaměstnanec narazil na usvědčující důkazy a musel být odstraněn. Je snadné zařídit to tak, aby to vypadalo jako nehoda.

Vezměme si například podivnou smrt Petera Peapella, který byl nalezen mrtvý pod svým vozem v garáži svého domu v Oxfordshire. Peapell, 46 let, pracoval pro Royal Military College of Science, světovou autoritu v komunikačních technologiích, elektronickém dozoru a detekci cílů. Peapell byl odborník na použití počítačů pro zpracování signálů emitovaných kovy. Jeho práce údajně zahrnovala testování odolnosti titanu proti výbušninám.

22. února 1987 Peapell strávil příjemný večer se svou ženou Maureen, a jejich přáteli. Když se vrátili domů, Maureen šla hned do postele, zatímco Peter odvezl auto do garáže. Když se Maureen druhý den probudila, zjistila, že Peter v posteli vůbec neležel. Šla ho proto hledat. Když přišla ke garáži, všimla si, že vrata jsou zavřená. Přesto slyšela, že motor běží. Našla svého manžela, jak leží pod autem na zádech. Jeho ústa byla přímo u výfuku. Vytáhla ho na čerstvý vzduch, ale byl již mrtev.

Nejdřív si myslela, že smrt jejího manžela je dílem nešťastné náhody. Předpokládala, že vlezl pod auto, aby prozkoumal klepání, které slyšel, když jel minulou noc domů, a potom se udeřil do hlavy. Ale stojan na světlo v garáži byl rozbitý a Peter neměl s sebou baterku. Policie měla určité podezření. Policejní komisař, který měl stejnou výšku a váhu jako Peter Peapell, zjistil, že je nemožné vlézt pod auto, když jsou vrata u garáže zavřená. Také zjistil, že je nemožné vrata zavřít, když je pod autem.

Uhlíkové sloučeniny z vnitřní strany garážových vrat dokazovaly, že motor běžel jen krátkou dobu. Přesto paní Peapellová našla tělo téměř sedm hodin poté, co ulehla do postele. Koroner nebyl schopen určit, zda šlo o vraždu, sebevraždu nebo o nešťastnou náhodu. Podle Maureen Peapellové Peter neměl k sebevraždě důvod. Neměli žádné manželské, ani finanční problémy. Peter svoji práci miloval. Právě dostal přidáno a podle jeho kolegů nejevil "absolutně žádné známky stresu." Možná se nikdy nedozvíme, kdo vraždí tyto vědce. Každý má nějakou teorii.

Konzervativní National Forum Foundation se sídlem ve Washingtonu D.C. věří, že za těmito vraždami stojí evropští levicoví teroristé, jako jsou například ti, kteří spáchali pumový atentát na byrokrata ze Západního Německa, jenž sjednával kontrakty na Hvězdné války. Tato skupina také tvrdí, že tito teroristé mají na svědomí také smrt, způsobenou pumovým útokem, ředitele výzkumu společnosti Siemens - západoněmecké high-tech elektronické firmy.

Odvážnější teorie navrhuje, že Rusové vyvinuli elektromagnetické "paprsky smrti", pomocí nichž nutí britské vědce k sebevraždě. Zastánci této teorie tvrdí, že ultrakrátké vlny emitované tímto přístrojem interferují s mozkovými vlnami cílové osoby, čímž u ní dojde k prudké změně nálady a sebevražedné depresi.

Tato zbraň je geniální v tom, že oběť všechnu špinavou práci odvede sama. Pokud Sověti opravdu vyvinuli takovou zbraň, proč s ní zabíjejí zrovna britské vědce?

Jsou tito vědci obětí korupce ve zbrojním průmyslu? Byli zapleteni do nějaké špionážní hry? Jsou tato úmrtí obyčejnými náhodami? Kdo ví?

SEZNAM ÚMRTÍ

AUTONEHODA - Profesor Keith Bowden, 45 let, počítačový vědec, Essex University. V březnu 1982 Bowdenovo auto spadlo s mostu na násep zrušené železnice. Jeho smrt byla označena jako nešťastná náhoda.

POHŘEŠOVANÁ OSOBA - Podplukovník Anthony Godley, 49 let, vojenský expert, vedoucí studijní skupiny na Royal Military College of Science. Godley zmizel v dubnu 1983. Jeho otec mu odkázal více než 60.000 dolarů s podmínkou, že z těchto peněz bude moci čerpat až v roce 1987. Od jeho zmizení ho nikdo už nespatřil a předpokládá se, že je mrtev.

ZASTŘELEN - Roger Hill, 49 let, konstruktér radarů a návrhář, Marconi. V březnu 1985 se Hill údajně zastřelil pistolí ve svém rodinném domku.

PÁD Z VÝŠKY - Jonathan Walsh, 29 let, odborník na digitální komunikaci, pracoval v tajném výzkumném zařízení Martlesham Health Britského Telecomu (a v GEC, Marconiho mateřské firmě). V listopadu 1985 Walsh údajně vypadl z okna svého hotelového pokoje, když pracoval na projektu Britského Telecomu v Abidjanu, Ivory Coast (Afrika). Vyjadřoval obavy o svůj život. Verdikt: případ neuzavřen.

PÁD Z VÝŠKY - Vimal Dajibhai, 24 let, softwarový inženýr (pracoval na naváděcím systému pro torpédo Tigerfish), Marconi Underwater Systems. V srpnu 1986 bylo Dajibhaiovo rozbité tělo nalezeno v hloubce 240 stop pod zavěšeným mostem Clifton v Bristolu. Smrt nebyla označena jako sebevražda.

STĚTÍ HLAVY - Ashaad Sharif, 26 let, počítačový analytik, Marconi Defense Systems, v říjnu 1986 v Bristolu Sharif údajně jeden konec provazu přivázal ke stromu a druhý konec kolem svého krku, potom prudce rozjel svůj vůz. Verdikt: sebevražda.

UDUŠENÍ - Richard Pugh, počítačový poradce pro Ministerstvo obrany. V lednu 1987 byl Pugh nalezen mrtev, okolo krku měl čtyřikrát omotaný provaz. Koroner označil jeho smrt jako nehodu při perverzních sexuálních praktikách.

ZADUŠENÍ - John Brittan, expert na tankové baterie Ministerstva obrany, Royal Military College of Science. V lednu 1987 byl Brittan nalezen mrtev v zaparkovaném autě ve své garáži. Motor ještě běžel. Verdikt: nešťastná náhoda.

PŘEDÁVKOVÁNÍ SE LÉKY - Victor Moore, 46 let, konstrukční inženýr, Marcini Space systems. v únoru 1987 byl Moore nalezen mrtev po předávkování se léky. Jeho smrt byla označena jako sebevražda.

ZADUŠENÍ - Peter Peapell, 46 let, vědec, Royal Military College of Science. V únoru 1987 byl Peapell nalezen mrtev pod svým autem, jeho tvář se nacházela blízko výfuku, v garáži jeho domova v Oxfordshire. Smrt byla způsobena otravou kysličníkem uhelnatým, přestože testy prokázaly, že motor běžel jen krátkou dobu. Cizí zavinění nebylo vyloučeno.

ZADUŠENÍ - Edwin Skeels, 43 let, inženýr, Marconi. V únoru 1987 byl Skeels nalezen mrtev ve svém autě, stal se obětí otravy kysličníkem uhelnatým. Dovnitř jeho vozu vedla hadice napojená na výfuk. Jeho smrt byla označena jako sebevražda.

AUTONEHODA - David Sands, manažer satelitních projektů, Eassams (Marconiho sesterská společnost). Přestože měl být brzy povýšen, v březnu 1987 Sands najel autem plným kanistrů s benzínem do cihlové zdi opušťené kavárny. Byl na místě mrtev. Nebyla vyloučena nečistá hra.

AUTONEHODA - Stuart Gooding, 23 let, postgraduálně studoval, Royal Military College of Science. V dubnu 1987 Gooding zemřel při záhadné autonehodě na Kypru v době, kdy na ostrově probíhalo cvičení školy. Verdikt: nešťastná náhoda.

AUTONEHODA - George Kountis, zkušený systémový analytik na Britské polytechnice. V dubnu 1987 se Kountis utopil poté, co jeho BMW spadlo do řeky Mersey v Liverpoolu. Jeho smrt je označena jako autonehoda.

UDUŠENÍ - Mark Wisner, 24 let, softwarový inženýr na experimentální stanici pro bojová letadla Ministerstva obrany. V dubnu 1987 byl Wisner nalezen mrtev ve svém domově s plastikovou taškou přetaženou přes hlavu. Jeho smrt byla označena jako nehoda při perverzních sexuálních praktikách.

AUTONEHODA - Michael Baker, 22 let, odborník na digitální komunikace, Plessey Defense Systems. V květnu 1987 Bakerovo BMW prorazilo svodidla u silnice, přičemž řidič zahynul. Verdikt: Autonehoda.

SRDEČNÍ INFARKT - Frank Jennings, 60 let, konstruktér elektronických zbraní pro Plessey. V červnu 1987 Jennings údajně zemřel na srdeční infarkt. Vyšetřování jeho smrti nebylo provedeno.

PÁD Z VÝŠKY - Russel Smith, 23 let, laboratorní technik v Atomic Energy Research Establishment. V lednu 1988 bylo Smithovo polámané tělo nalezeno v polovině útesu Cornwall. Verdikt: Sebevražda.

ZADUŠENÍ - Trevor Knight, 52 let, počítačový inženýr, Marconi Space and Defense Systems. V březnu 1988 byl Knight nalezen mrtev ve svém autě otrávený výfukovými plyny z hadice připojené k výfuku. Smrt byla označena jako sebevražda.

ZÁSAH EL. PROUDEM - John Ferry, 60 let, pomocný marketingový ředitel u Marconi. V srpnu 1988 byl Ferry nalezen mrtev podnikovém apartmá, v ústech měl jeden konec elektrické šňůry. Nebyla vyloučena nečistá hra.

ZÁSAH EL. PROUDEM - Alistair Beckham, 50 let, softwareový inženýr, Plessey. V srpnu 1988 bylo nalezeno Beckhamovo mrtvé tělo v zahradní kůlně za domem. Holé dráty, jež vedly do elektrické zásuvky, měl omotané kolem svého hrudníku. Nebyl nalezen žádný dopis na rozloučenou a policie nevyloučila špinavou hru.

UDUŠENÍ - Andrew Hall, 33 let, technický manažer, British Aero-space. V září 1988 byl Hall nalezen mrtev ve svém autě. Byl otráven výfukovými plyny z hadice, která byla připojena na výfuk. Jeho přátelé říkali, že byl oblíbený a že k sebevraždě neměl žádný důvod. Verdikt: sebevražda. Časopis, datum a autor nejsou známi.

PŘEVZATO:
Jak funguje svět?
www.volny.cz/l_kopecky