Dilema jménem Litviněnko

       Alexandr Litviněnko 1. listopadu navštívil restauraci londýnského hotelu Millenium. Zde se setkal s podnikatelem Dmitrijem Kovtunem. Právě zde, tedy ne v SUSHI Baru (kde dávka polonia byla na usmrcení Litveněnka malá), jak se původně domnívali vyšetřovatelé, došlo k požití smrtelné dávky polonia 210. Kovtun přiletěl z Hamburku, kde byly nalezeny stopy této látky a další míra radiace byla naměřena v německém městě  Haseleu, kde žije matka Kovtunovy manželky. Ale zpět do Londýna. Právě v hotelu Millenium byla naměřena nejvyšší míra radiace. Tam se setkal Litviněnko nejen s Kovtunem, ale i s Andrejem Lugovým. Nejen Kovtun (který je dnes v kómatu) a Lugovoj, ale i dalších sedm barmanů bylo ozářeno. Jed pro Litviněnka byl údajně připraven ve 4. patře zmíněného hotelu. Vpraven do těla mohl být nápojem nebo potahy z cigarety. A lidé v okolí se přiotrávili tím, že vdechovali jedovaté výpary.

       Andrej Lugovoj je v současné době hlavním podezřelým v této kauze. Zjistilo se totiž, že do Londýna přicestoval o 14 dní dříve, než uvedl policii a v jeho hotelovém pokoji, stejně tak, jako v letadle, ve kterém přicestoval, byly naměřeny stopy polonia. Lugovoj se však v současné době nachází v nemocnici, což brání důkladnému výslechu. Vzhledem k jasným souvislostem a vyřčeným podezřením, je Lugovoj dle mého názoru na konci své životní pouti.

      Kauza Litviněnko se každým dnem rozrůstá. Poslední šetření ukázala, že Alexandr Litviněnko nebyl pouze bývalým agentem FSB, který poukazoval na pochybnou minulost některých státních úředníků a na podivné kontakty mezi státní správou a podsvětím. Byl také bývalým agentem FSB, který plánoval prodej tajných informací, které nabyl během své zpravodajské činnosti, a bylo celkem jedno, komu tyto informace prodá.

      Takové plány se v této branži nikdy nikomu nevyplatily.

      Myslím, že nikdo nepochybuje o tom, kdo měl v zájmu odstranit tuto osobu.

      Světová veřejnost již řadu let kritizuje dodržování lidských práv v Ruské federaci. Mně tyto požadavky v jistém úhlu pohledu přijdou jako opodstatněné. Na druhou stranu nevím, jak můžeme od této země, s její historií a mentalitou očekávat to, co pro nás, středoevropany, s minulostí a mentalitou zcela odlišnou, je pro nás samozřejmostí. Připomíná mi to snahu o demokratizaci okupovaného Iráku. Ale to je téma na jiný článek.

      Kdo chce vládnout celé Rusi, a slovo "celé" má svůj opodstatněný význam, musí vládnout pevnou rukou. To zjistil už Petr Veliký.

      Evropský humanismus a jeho principy do této země nepatří. Nikdy tu nebyl a nikdy tu nebude, i když si na něj možná Rusko v budoucnu bude hrát.

      V kauze Litviněnko se střetává západní smýšlení a pojetí řešení problémů právě se specifiky smýšlení Ruského. Pokud si tuto kauzu představíme v civilním prostředí, uvidíme bývalého pracovníka firmy, který se rozhodl prodat konkurenci citlivé informace. Západní firma podá trestní oznámení a dá tím impuls policii k práci. Ruská firma také zajistí, aby nedošlo k předání informací. Avšak ruským způsobem. Dotyčného odstraní. Navždy. Doba se však mění a nejsem já a asi ani Vy skálopevně přesvědčen, že západní firma by nezvolila ruský způsob řešení problému.

      Přesto, ať se nám to líbí, nebo ne, po stovky let existují jisté principy, které se neporušují. Jejich porušení se platí smrtí?

 

Pro Matrix-2001.cz   Bc.Martin Kadrman, 11. 12. 2006 - PRAHA


(c)2006 Martin Kadrman