Pravda o projektu Montauk (6)

        U východního konce ostrova Long Island se nachází velmi důležitý energetický bod, který se nazývá Montauk. Pro okolní obyvatelstvo je toto místo známé malebnou přírodou a vysokým majákem, který jako opuštěné torzo připomíná přítomnost starobylé pevnosti a opuštěné letecké základny. I když tato základna byla oficiálně vojenským letectvem opuštěná v roce 1969 byla opětovně za prapodivných okolností znovu otevřená a byla provozována bez vědomí veřejnosti a mnohých oficiálních míst. Financování této základny zůstává doposud obestřeno silným závojem dohadů a domněnek. Mnozí vládní úředníci hledali odpověď bez úspěchu. Kruh jistých zasvěcenců je pevně přesvědčen, že Montauk je spojen s kulminací jistého fenoménu, který se počal odvíjet na palubě U.S.S. Eldridge v roce 1943. Jmenovaný fenomén je široké veřejnosti znám jako "Filadelfský experiment". Podle jistých faktografických materiálů katastrofou Eldridge experimenty neskončili, ale naopak vstoupily do další fáze, která trvala prakticky 30 let. Experimenty byly sousředěné do tří hlavních oblastí: řízená manipulace prostoročasu, navázání spojení s mimozemskou formou inteligence a mentální inženýrství zaměřené na manipulaci s lidským vědomím. Extrapolace toho výzkumu spadá do roku 1983, který v systému dilatace času tvoří druhou stranu časové trhliny jejiž ústí se nachází v roce 1943. Vážení příznivci Matrixu-2001.cz v tomto seriálu se vydáte na dobrodružnou cestu přímo do nitra laboratoří Montauk. Dozvíte se informace takové rozsahu, že jsou dodnes oficiálně opatřeny nálepkou "Top Secret". Průvodcem Vám bude bývalý vědecký pracovník, který se účastnil Projektu Montauk, vynálezce a inženýr elektrotechniky Preston Nichols. Člověk, který byl několikrát na pokraji smrti "jen proto", že veřejnosti odhalil fakta, který měla navždy zůstat pohřebená v nevědomí. Vítejte před otevřenou bránou do podsvětí?.. Vítejte v Montauk?..

        Zatímco "Projekt Phoenix" zkoumal počasí a používal radiosondy, "Projekt Rainbow" (Projekt Duha), který byl iniciován na konci roku 1940 byl znovu reaktivován. "Projekt Rainbow" (bylo ve skutečnosti krycí jméno pro sérií operací jež vyvrcholily "Experimentem Philadelphia") se vracel k výzkumu fenoménu se kterým se setkal na palubě USS Eldridge. Jmenovaný projekt se soustředil na výzkum na výzkum extrémně silného elektromagnetického pole. Plody tohoto výzkumu lze hledat např. ve vzniku tzv. "stealth craft".

       Ve stejné době byl znovu do původní funkce povolán Dr. John von Neumann s celou svou výzkumnou skupinou. Tito lidé stáli v podstatě u založení "Projektu Rainbow", takže se vraceli do známých vod jenom s tím rozdílem, že nyní měli za úkol zjistit jaké faktory způsobily krach Filadelfského experimentu.

       Někdy na počátku padesátých let 20. stol. bylo rozhodnuto sloučit výzkum v "Projektu Rainbow" s výzkumem radiosond, takže od této chvíle se pro obě nezávislé výzkumné linie počal používat jeden název a to "Projekt Phoenix". Ředitelství tohoto projektu se nacházelo v "Laboratořích Brokhaven" na Long Island přičemž mužem číslo jedna zde byl právě Dr. John von Neumann.

      Dr. John von Neumann byl matematik, který přišel do Spojených Států z Německa. Stal se významným teoretickým fyzikem přičemž se především proslavil svými pokročilými představami o prostoru a času. Byl vynálezcem počítače a na Univerzitě v Princeton kde sloužil jako vedoucí Ústavu pro pokročilá studia projektoval první počítačové vakuové lampy. Dr. John von Neumann měl dobrý intuitivně nastavený technický cit. Měl jedinečnou schopnost transformovat teoretické pozadí v praktický technologický konsensus. Je silná základna v teoretické matematice mu umožňovala velmi dobře komunikovat s Einsteinem a na straně druhé mohl tuto teorii přenášet k výkonnému inženýrskému týmu. Tvořil tak velmi dobře fungující most mezi těmito dvěmi enklávami výzkumu.

         (Za to dost silně, alespoň dle mého názoru postrádal pozitivní morálně volné vlastnosti - na rozdíl od Nikola Tesly. Ve chvíli kdy Tesla ohledně Rainbow zjistil o co ve skutečnosti vládní elitě jde okamžitě od projektu odstoupil a Einstein se také stáhl do pozadí, toho využil Neumann ke své kariéře atd., ale to je dlouhý příběh, pozn. J.CH.).

        Když tento vědec začal opětovně svou prácí na tomto projektu velmi rychle zjistil, že se bude muset velmi intenzivně věnovat metafyzice. Tedy aby jste tomu dobře rozuměli - metafyzické podstatě lidské bytosti. Jde o to že jednotlivé technologické aspekty "Projektu Rainbow" způsobily, že fyzikální resp. biologická struktura lidských bytostí nacházejících se v průběhu experimentu na palubě lodi "Eldridge" . Jak jsem již zmínil v některém z předchozích dílů tohoto seriálu došlo k tomu, že námořníci byli na lodi doslova molekulárně prorostlí s dřevěnými i kovovými přepážkami na lodi či jinými čistě hmotnými objekty. Celá řada těchto jedinců byla znetvořena k nepoznání. Zbytek posádky měl natolik esoterickým způsobem defragmentovanou mysl, že musel být do konce svého života umístěn v blázincích.

       Dr. John von Neumann se svým výkonným týmem  zhruba 10 let řešil tento problém, tedy to proč měli lidé tak fatální potíže s elektromagnetickým polem, které je navíc posouvalo zcela nepředvídatelně na různá místa a do různých časových vrstev. Během tohoto výzkumu např. zjistil jak nesmírně důležitý je přesný časový bod zrození a především početí jež příslušné linii přiděluje specifickou časovou linii fyzikální realizace. Lze konstatovat, že klasické fyzické, ale i metafyzické procesy lidského organismu (samozřejmě, že ne pouze něho) jsou velmi úzkým způsobem spojené elektromagnetickým planetárním polem. Je tedy zřejmé, že uměle vyvolané extrémně silné elektromagnetické pole muselo mít velmi silný vlil na lidský organismus a vyvolalo chronickou řadu nekontrolovatelných prostoročasových poruch pevně spojených s organismy všech osob ovlivněných tímto polem. Evidentně došlo k narušení prostorového a časového referenčního bodu.

        Na tomto místě by bylo velmi vhodné upozornit na fakt, že technologie "Projektu Rainbow" dokázala aktivovat jev, který bychom mohli nazvat  "pulsní umělá realita". Tento efekt dokáže doslova odvolat z existenční reference našeho prostoročasu jakýkoliv objekt a subjekt, který podlého uměle vyvolanému toku času ze své vlastní existenční roviny mimo rámec naší reality. Ovšem z pohledu naší reality nedochází k žádnému časovému ovlivňování. Daný prvek prostě stojí mimo čas. Tato situace svým způsobem stojí i za efektem totálního zneviditelnění daného objektu.

       "Projekt Phoenix" měl za úkol odstranit všechny výše popisované nežádoucí účinky nejen na lidský organismus, ale všeobecně na hmotu jako takovou. Nakonec se přišlo na to, že v soudobých technických možnostech lidstva (osobně bych spíše řekl "hordy samozvaných hazardérů", pozn. J.CH.) je v podstatě jediná možnost jak těmto negativním vlivům zabránit.  Bylo potřeba vytvořit kopii přirozené reference času u každého biologického organismu, který by se v budoucnosti potenciálně podobné akce zúčastnil. Jinými slovy bylo potřeba nahrát živý časový životní parametr příslušného jedince a takto vytvořenou časovou kopii implikovat do uměle vytvořené reality.

       Dr. John von Neumann byl v té době nejideálnějším  kandidátem jelikož byl velmi kvalitně obeznámen s funkcemi počítače a při této činnosti musel být počítač použit pakliže se měly vypočítat časové reference příslušných osob a zkopírovat tyto reference v okamžiku kdy tito lidé byli vystaveni účinkům silného elektromagnetického pole. Počítač musel vytvořit velmi specifické elektromagnetické pozadí, tak aby fyzické hmotné tělo bylo správným způsobem synchronizováno. Pakliže by se tak nestalo daly by se očekávat zcela stejné a nebo obdobné dramatické účinky.

       Jak vidíte dotkli jsme se dvou vysoce důležitých prvků. Jsou jimi hmotné fyzické tělo a samotná čistá lidská duchovní bytost. Zjistilo se, že kdyby nebyla dodržena všechno potřebná pravidla parametr času by se stal nepřekonatelnou překážkou pro lidského ducha a elektromagnetické pozadí stejnou překážkou pro hmotné fyzické tělo. (Jde o velmi interesující téma, které ovšem vyžaduje dostatečně velký prostor pro kvalitní prezentaci. Preston Nichols zde předpokládá, že čtenář má a nebo bude mít alespoň základní znalosti z této oblasti, pozn. J.CH.).

       V podstatě rehabilitační aktivity v rámci "Projektu Rainbow" a později "Projektu Phoenix" započaly v roce 1948 a vyvrcholily v průběhu roku 1967. Jakmile byl projekt dokončen byla vyhotovena závěrečná zpráva, která byla předložena Kongresu. Je to pochopitelné vždyť to byl právě Kongres, který projekt financoval. Ve zprávě byly velmi objektivně a po pravdě uvedeny a opsány příčiny selhání z roku 1943. Také bylo v tomto dokumentu zaznamenáno co je třeba učinit, aby se podobný tragický případ již neopakoval. Byly zde prezentovány informace jež navrhovaly jak postupovat při vývoji standardního bezpečnostního zařízení. Objevily se zde také informační náznaky návrhu jak postupovat při teoretickém vývoji zařízení ovlivňující vědomí lidské bytosti. A tak Kongres měl svým rozhodnutím schválit zda uvolní finanční prostředky pro další vývoj těchto zařízení.

       A stalo se cosi velmi neočekávaného.  KONGRES ŘEKL - NE!!!  Zainteresovaní lidé byli velmi znepokojeni tím co by se stalo kdyby se k držení této technologie dostali rizikové skupiny jedinců po celém světě. A tak v roce 1969 byl "Projekt Phoenix" definitivně rozpuštěn a ukončen.

-pokračování-