Toto je první část dalšího seriálu, který svý typologickým zaměřením se řadí po bok "Horizontu událostí" a Pádu Fenixe. V posledně jmenovaném seriálu se soustřeďujeme na historickou roli Spojených Států Amerických, ale nejde pouze o tuto mocnost. V podstatě se Vám budu v Pádu Fénixe snažit na chvíli rozhrnout oponu stávajícího informačního marasmu v oblasti důležitých historických událostí a epizod, které tak masivním způsobem určují události současné doby a co navíc v podstatné míře jsou určujícícm faktorem událostí naší blízké budoucnosti. To co popisuji a budu popisovat v avízováných reportážích soustředěných ve vytypovaných seriálech není vymyšlené a není pochopitelně výplodem nějaké mé bujné fanatzie. Jsou to fakta, fakta která získávám díky velmi důležitému napojení na velmi významné osobnosti esoterického prostředí naší osobnosti a věřte mi, že trávit čas s těmito lidmi je jeden neuvěřitelně fantastický příběh na pokračování, plný absolutních paradoxů a překvapení, ale nádherný ve své čistotě a ryzosti. Pojďme ale k věci. V tomto dalším seriálu "nového typu", který jsem příznačně pojmenoval "Zákony tajemství", jehož první část budete za chvíli číst, budeme studovat skryté prostředí těch, kteří v současné době vládnout tomuto světu. Budete mít k dispozici strategicky extrémně důležité informace a skutečnosti, které těžko obdržíte v prostředí klasické literatury a nebo oficiáních sdělovacích prostředků. Apeluji na vaší intuici, cit pro skutečnost a duchovní vyspělost, jelikož to všechno jsou kvality, které Vám sami určí jak důležité a podstatné pro události následující je vědění tohoto řádu. A prosím připomínejte si při četbě těchto a následujících řádků, odstavců, stránek a reportáží budoucích, že pochází od těch, kteří stojí v pozadí - ve skrytu a v tichosti aby v pravou chvíli vystoupili na světlo světa a pomohli. V podstatě jsou ve spojení s Vámi již nyní milí Učedníci Matrixu a přpravili pro Vás skrze mou maličkost pomocí tohoto a ostatních vybraných reportáží a seriálů prostředí zcela unikátní formy vyuky resp. vzdělávání. Boudoucnost nebude potřebovat charismatické hrdiny, ale zástupy lidských jedinců, kteří budou Vědět a Pochopí - historické paralely své civilizace, okolnosti současného dění a budou tak schopni se podívat přímo do očí své budousnosti, událostem které se kvapem blíží. Je to na každém z Vás..........

 

        Lidská společnost v onom nejglobálnějším pojetí svého evolučního výrazu byla vždy postavena na několika málo pilířích axiomatických principů, které se vždy uprostřed enklávy lidských bytostí dnes a denně odrážely. Jedním z těchto přirozených principiálních aktivit je to, co bychom mohli, pravda možná netradičně, ale o to upřimněji nazvat - Boj. Od nepaměti se aktivita známá jako boj dotýkala dvou nejvíce strategický významných oblastí:

a)      Boj o energii

b)      Boj o informace

 

       Takže v ranných stádiích lidské společnosti jednotlivá uskupení Homo sapiens bojovala o energii hořící větvě a nebo..... o informaci jak tuto větev zapálit. Dnes se pochopitelně vedou boje o jiné druhy energií a zcela jiné informace, potenciálně jiné druhy Vědění. Všimněte si, že taková informace - vědění, vytváří u individuálity, která Ví větší samostatnost resp. potenciál výhody oproti svému okolí. To musí úzkostlivě střežit oheň aby nezhasl,jelikož by to byla s největší pravděpodobností pohroma pro celou skupinu či rod takových humanidů. V jednoznačné výhodě ovšem by byly ty hypotetické humanoidní skupiny, kteří VĚDĚLI jak takovou větev zapálit. A tak když jejich oheň nedej bože zhasl, jednoduše rozdělali nový. Byli nezávislí. A tak ti, kteří věděli, ti kteří měli znalosti vždy určovali směr evoluce - PŘEŽILI......

       Ve Vědění je ohromná síla určující prakticky trvalou výhodu oproti zbytku společnosti. Na tomto principu jsou od samotného prvopočátku budovány tzv. "Tajné společnosti". Tedy uskupení těch, kteří Věděli. A toto Vědění jim zabezpečovalo a stále zabezpečuje chronickou výhodu proti převážné většině těch - Nevědoucích (Klasické lidské společnosti). Takže chápete už jednoduchá pravidla tohoto lidského příběhu? Chápete už základní princip budování skrytých společenství, která si pod úzkostlivým výběrem předávala informace z generace na generaci většinou koptací - což se děje do současné doby?

       A ještě jedna věc. Znovu opakuji. Nezapomeňtě na to, že ve složitém a nelitostném evolučním procesu šlechtění lidského rodu, určují jeho běh a z dlouhodobého hlediska přežívají pouze ti, kteří VÍ. Můžete to klidně nazvat třeba "přirozený výběr". Neberte prosím výše uvedené skutečnosti na lehkou váhu. Jsou totiž možná svou povahou to nejdůležitější co máme k dispozici.

       Dobře..... Pojďme se tedy detailním způsobem podívat na ty, kteří VÍ a díky tomu vládnou tomuto světu. Zvu Vás na neuvěřitelný výlet do světa skryté Pravdy plný zdánlivě nepochopitelných paradoxů. Ano, bude to vyžadovat odvahu a mnohdy jistou dávku sebezapření - to ve chvíli kdy se začné bouřit naše po generace naprogramovaná mysl. Takže rozhodnutí je na Vás........  Chcete přece vstoupit do skupiny těch, kteří VÍ, a nebo se mýlím ?

 

       Trilateral Commision

       Tajné společnosti nejenže existují, ale vždy hrály a hrají důležitou roli v národních a mezinárodních událostech. Chceme - li dobře pochopit rozsah potenciálu těchto moderních společností budeme muset zákonitě obrátit zrak k minulosti u některých amerických prezidentů a osob v jejich blízkosti.

       V tomto ohledu nemusíme chodit daleko. Ohromující množství američanů bude vždy vidět v kdysi populárním americkém prezidentovi Billu Clintonovi mladičkého hráče na saxofon. Stejná společnost si bohužel dostatečně dobře doposud neuvědomila, že ten samý člověk je notoricky spojen hned se třemi velmi proklamovanými tajnými společnostmi. Jsou to:

a)      Trilateral Commision

b)      Council on Foreign Relations (laikům spíše známá po zkratkou "CFR")

c)      Bilderbergers

 

       Trilateral Commison se nijak netají z pečlivě připravovaným oficiálním programem a má k dispozici i oficiální členství, která je v podstatě postavena na zcela primitivních a snobských podmínách. Jenže uvnitř existuje jednozančně stanovený profil "tajné činnosti". K této bázi jmenovaného společenství se dostane pouze několik málo nejdříve pečlivě studovaných, poté koptovaných jedinců. Drtivý zbytek tohoto společenství nemá o buňkové činnosti ani zdání. A protože se o tomto společenství v těchto intencích dnes již hodně mluví a píše. Tak se vždy čas od času najde někdo z této oficiální části skupiny, který chce vědět jak se věci ve skutečnosti mají. Odpověď bohužel nikd nedostane.

       "CFR" také umožňuje oficiální členství, ale stejně tak jako u předchozí skupiny se tito lidé nikdy nedozví o skutečných cílech a operacích této skupiny. Tyto věci znají pouze ti koptovaní a vyvolení uvnitř oficiální tělesnosti.

       Skupina Bilderberg ovšem střeží nejen svůj program, ale i své členství. Proto pro prostého byť velmi bohatého člověka je zcela nemožné se stát členem této společnosti.

       Celá řada prominentních členů Clintonovi administrace byli zároveň lidé z vnitřní buňky CFR. Konkrétně jde o tyto osoby: Peter Tarnoff, Anthony Lake, Al Gore, Wrren Christopher, Colin Powell, Les Aspin, James Woolsey, Wiliam Cohen, Samuel Lewis, Joan Edelmanová, Timothy Wirth, Lloyd Bentsen, laura Tysonová a George Stephenopoulos.

       K členům Tralateral Commision z řad Clintonovi administrace patřili tito jedinci: Bruce Babbit, Stephen W. Bosworth, William Cohen, Thomas Foley, Alan Greenspan, Donna Shalala a další.

        Zajímavý postřeh se objevil v roce 1998. Tehdá vydavatel John F. Mcmanus neopomenul zmínit jednu "maličkost". Ve chvíli kdy se objevila obžaloba na Clintona, ten okamžitě spěchal do New Yorku hledat podporu u svých přátel z "CFR". Vydavatel doslova píše:

       "Bill Clinton velmi dobře ví proč slouží jako prezident. Proto, protože členové tajné společnosti ke které patří si jej vybrali v očekávání, že v této roli bude realizovat jejich plány".

        Ale Clinton není zdaleko jediným prezidentem, který patří k citovaným společenstvím.

       Prezident George Bush byl Trilateralista, ale zároveň byl členem "CFR" a společnosti, která je známá jako "Skull and Bones".

       Bývalý prezident Ronald Reagan bývalý mluvčí velmi strategické ekonomické společnosti "General Elektric" (jednou z finančních frakcí této společnosti je i dnešní Money Bank - bývala G.E. Capital Bank, která má svou síť i v České republice, pozn. J.CH.) patřil minimálně neoficiálně k těmto skupinám.

       Ale i administrace dašího bývalého prezidenta Jimmyho Cartera na tom nebyla o mnoho lépe s významným zastoupením členů Trilateral Commison.

      Pojďme se ale podívat ještě více do historie. Na počátku sedmdesátých let 20. stol. díky rostoucí komunikační technologii se dovídalo stále více amerických občanů o existenci těchto prapodivných organizací. Pozornost byla upřena především na "CFR". Situace došla tak daleko, že bývalý předseda "CFR" David Rickefeller se očividně snažil odchýlit pozornost věřejností od této organizace a podnítil tak vznik více veřejně otevřené odnože "CFR", kterou již dobře známe pod názvem "Trilateral Commision". A tak obě tyto organizace - původní "CFR" a její pozdější odnož "Trilateral Commision" se staly pro mnohé výzkumníky konspirace typickými představiteli tzv. tajných organizací.

       Málokdo ale ví, že s původní myšlenkou "Trilateral Commison" k Rockefellerovi přišel Zbygniew Brzezinski, ředitel ruského studijního oddělení na Columbijské Univerzitě. V době kdy tento člověk působil na Brookings Institutu zkoumal potřebu bližší spolupráce mezi trostrannými národy Evropy, Severní Ameriky a Asie.

       V roce 1970 napsal Brzezinski pro "Foreign Affairs" a "CFR" publikaci kde zmiňuje:

      "Nový a širší přístup společenství rozvinutých národů je velmi potřebný. Takové společenství by se mohlo učině zaměřit na vytváření neklidu v onom neglobálnějším pojetí lidstva. Rada by měla reprezentovat Spojené Státy, Západní Evropu a Japonsku s pravidelným setkáním předsedů těchto vlád společně s menším výkoným aparátem. To by byl vemi dobrý start...".

       Později v tom samém roce vydává Brzezinski knihu s příznačným názvem: "Betwen Two Ages: America´s in the Technotronic Era". Na stránkách této podivuhodné publikace pak zveřejňuje svou vizi budoucnosti. Skutečně jsou velmi zajímavé jeho předpovědi, jež se týkají kulturního, psychologického, společenského a ekonomického formování společnosti s dopadem různých forem technologií a rozvoje elektronických systémů především v počitačové oblasti a v oblati komunikace.

        Brzezinski ve svém futurologickém pojetí vidí zcela jasně nemožnost dalšího formování světa na bázi velmi protichůdných národních politickýcha ekonomických sil, které nepřináší globální stabilitu, ale naopak globálně lidskou společnost oslabují. Upozorňuje na fakt, že tzv. "Národní svrchovanost" pod tlakem evolučního vývoje již není dále životaschopná ve stávající kvalitě a formě a předpovídá tak posun k větším typům společenství nadnárodního charakteru včetně takových forem společenských nástrojů jakým by mohl být "globální daňový systém".

       Vyvsvětluje, že takový útvar jakým je "Trilateral Commision" by mohl hrát velmi důležitou roli v rámci budoucí konsolidace lidské společnosti. I když připouští, že "tvarování společenství u rozvinutých národů může být méně ambiciózní akt než tvorba světové vlády, je podle něho, ale více reálné vzhledem k charakteru kolektivní psychologie lidské spoelčnosti.

       Velmi pozoruhodných je závěr týkající se tzv. "scialistického bloku států". Brzezinského naděje na globální společnost totiž nevylučuje fakt, že právě tyto státy v sobě skrývají ohromný potenciál, který by při budování oné globální společnosti mohl být velmi kreativním způsobem využit k oživení v případě stagnování původní vize.

      (Nemohu se zbavit nepřijemného pocitu, že "89" mohl být praktickou realizací výše uvedené Brzezinského myšlenky. Jinak jsem pevně přesvědčen o tom, že se američané pro výstavbu oné v současné době tolik diskutované raketové základny rozhodnou právě pro Českou republiku a to z jednoho prostého důvodu. Již několik let je demiurg českého národa nejvitálnější ze všech postkomunistických zemí. Souvísí to z blížícím se jeho dvacetiletým taktem, který jak jsem naznačil v jiném seriálu je shodný s rokem 2008. Takže jednoznačně budou pospíchat, aby základna stála do konce tohoto roku. Až přijde čas vzpomeňte si na tyto informace).

        Brzezinského plán realizace "Trilateral Commision" byl poprvé představen zainteresovaným složkám na velice tajném setkání Bilderberg skupiny v dubnu 1972 v malém belgickém městě Knokke - Heist. Reakce na Brzezinského návrh byly nadšené. Jde o to, že právě v tomto období byly nadnárodní finanční korporace velmi znepokojeni Nixonovou devalvací dolaru, byli také znepokojení poměrně nadějným zmírňováním napětí Spoených Států s Čínou což na druhé straně kazilo vztahy s Japonskem. Navíc rotsly energetické problémy s navýšením cen pod režií "Organization of Petroleum Exporting Countries" (OPEC).

       S požehnáním Bilderbergers a "CFR" začala Trilateral Commision ve dnech 23.-24. července 1972 na 3.5000 akrech pozemku, který byl majetkem Rockefellerů nedaleko Pocantico Hills organizovat velké neveřejné zasedání. Toto shromáždění se zúčastnili: Rockefeller, Brzezinski, Henry Owen, který v tu dobu byl ředitelem pro zahraniční politiku při Institutu Brookings, Mcgeorge Bundy, Robert Bowie, C. Fred Bergsten, Bayless Manning, Karl Carstens, Francois Duchene, Rene Foch, Max Kohnstamm, Kiichi Miyazawa, Saburo Ikita a Tadashi Yamamoto.

       Okonosti nasvědčují tomu, že výše uvedení zakladatelé byli osobně vybráni Rockefellerem a Brzezinskim.

       "Trilateral Commision" byla oficiálně založena 1. července 1973 a jejím předsedou byl pochopitelně zvolen David Rockefeller. Brzezinski byl jmenován ředitelem severoamerické enklávy. Členy této severoamerické enklávy byli dále: tehdejší guvernér pro Georgii Jimmy Carter, kongressman John B. Anderson (což byl svého času další kandidát na prezidentský úřad) a šéfredaktor "Time.Inc" Hedley Donovan. Později se k těmto lidem přiřadili Reginald Maudling, lord Eric Roll, Alistair Burnet, prezident společnosti FIAT Giovanni Agnelli a francouzský víceprezident "Komise Evropského Společenství" Raymond Barre. Celkově má exkluzivní členství v Trilateral Commison asi kolem 300 jedinců.

       Námět působení Trilateral Commison můžeme vnímat i v písemném vyjádření jednoho z úředníků, který se podílel na tvorbě výroční zprávy "Trialogue". Uvádí:

      "Trilateral Commison byla založena v roce 1973 na podkladě soukromých aktivit velmi vlivných a ekonomicky silných jedinců ze západní Evropy, Japonska a Severní Ameriky s úlohou podporovat a upevňovat spolupráci mezi těmito třemi světovými geografickými oblastmi."

       Skeptičtí autoři konspiračních teorií více méně naznačuje, že spíše než o uzavřenou spolupráci šlo o "tajnou dohodu" bankéřů s mezinárodním monopolem a korporační elitou inklinující k jednotné světové vládě.

       Trilateral Commison má svá ředitelství v New Yorku, Paříži a Tokiu. Výkoný výbor je složen z 35 členů a získává mandát na devět měsíců. Sídlo výkonného výboru tak s devitiměsíčním alogoritmem rotuje mezi New Yorkem, Paříží a Tokiem.

       Jistě bude na místě velmi logická otázka kdo vlastně tuto skupinu financuje? Mluvčí Trilateral Commision  stále dokola zarputile přesvědčují zainteresovanou veřejnost o tom, že skupina nedostává žádné vládní fondy. Proboha, ale i průměrně nadaný jedinec při troše zběžné analýze personálního obsazení této instituce musí vídět jasnou politickou provázanost.

       Pod tlakem veřejnosti byla nakonec mluvčí této organizace nucen ukázat doklady, které naznačují, že společnost je financována různými dary. Poměrně velké obnosy tečou z "Rockefeller Brothers Fond", další dary přichází z "Fordovi Nadace", "Lilly Nadace", německého Marshallového Fondu, od stavební korporace Bechtel, Exxon, General Motors, Wells Fargo a nebo Texas Instruments.

       Společnost pochopitelně kromě již zmíněné každoroční výroční zprávy v edici "Trilogue" vydávala a vydává velké množství zpráv např. pod hlavičkou "Task Force Reports" a nebo "Triangle Papers". Každému alespoň trochu zainteresovanému badateli ovšem musí být jasné, že tyto poměrně snadno dostupné veřejné zprávy neobsahují ani náznak o skutečných skrtytých aktivitách tohoto uskupení. Vytváří tak velmi šikovné, ale přesto okaté pozlátko směrem k neinformované veřenosti, které tyto šikovně nastrčené bulíky baští i s mašličkami. I v současné době platí pravidlo, že neexistuje žádná oficiální možnost jak se dostat k jaderným materiálům tohoto a nebo jiných uskupení. Jistou a zřejmě jedinou cestou jsou vědomě iniciované úniky informací z vnitřního prostředí. K nim skutečně dochází a jsou jednou ze základních zdrojových pramenů pro investigativní badatele. Zde první část ukončím s tím, že Učedníkům Matrixu může sloužit jako dobrý vstup či úvod k dalšími rozpracování skutečné činnosti a poslání Trilateral Commison, ale i další podobných uskupení ke kterým se postupně dostaneme.

       A nakonec pro ty skutečně hledající jedna otázka na závěr: "Jaké logo či ikonu chcete-li, oficiálně používá Trilateral Commison? Odpovědi můžete zasílat na mou e-mailovou adresu.

- pokračování-
(c) 2006 Jaroslav Chvátal

Další díly