POSELSTVÍ BOŽSKÉ PYRAMIDY

       Jsou rozesety po celém světě. Proč ? Jaký měly účel ? Obrovské čtyřboké jehlany z mohutných kvádrů, ty egyptské navíc obklopené pouští. Monumenty zaniklých civilizací staré možná tisíciletí, ne li desetitisíciletí. Nebo více? Zcela zřejmě a patrně záměrně jsou postaveny technikou, která umožňuje tyto věky bez větší újmy přečkat. Pro nic za nic ? Jen tak ? To určitě ne. Ve škole nás nutili se učit, že egyptské pyramidy byly postaveny jako hrobky faraonů. I když v žádné pyramidě nikdy žádný faraon nebyl pochován. O jihoamerických pyramidách se tvrdí, že je postavili jen proto, aby s jejich vrcholu mohli sledovat oblohu. Dnes mi to připadá trochu směšné, nehledě k tomu,že si navíc neumím dost dobře představit, jak se kněží, nebo kdo ta pozorování prováděl, každodenně pracně drápe nahoru po strmých stupních. Pozorování přitom určitě neprováděli žádní nezkušení mladíčci. Ale budiž, možná se opravdu drápali. Bylo ale nutné jen k vůli tomu stavět takový kolos ? Nestačilo by postavit nějakou boudu na stejně vysokém pahorku ?

      V Číně je dnes známa více jak stovka pyramid. Jedna z nich, nazývaná Bílá, je jednou tak velká jako mnohem slavnější egyptská pyramida v Gíze, nazvaná z jakéhosi důvodu Cheopsova. Čínská vláda všechny pyramidy na padesát let uzavřela. Uvnitř se totiž našli artefakty, se kterými si nikdo neví rady. Jako by nepocházely z tohoto světa. Hermetické uzavření zdůvodnili tím, že momentální věda není schopna tyto věci nejen pochopit, ale ani jim porozumět. Mají asi pravdu.

      Podívejme se do Egypta. Stokilometrový řetězec pyramid se táhne od Abu Roaš na jih až k osadě Fajúm. Jsou různě, na první pohled až nesmyslně "poházeny". Je to náhoda ? Teorií o smyslu rozmístění je jako máku, které je ale možno věřit ? Ponechme tedy prozatím otázku "proč" stranou a zkusme se podívat na otázku kdo vlastně mohl dát pyramidy postavit.

      Na tuto otázku nedokázaly dát odpověď ani generace, které lze označit jako staří Egypťané. Údajně "seriózní" kronikář Hérodot, pobývající v Egyptě v 5. století před Kristem tvrdil, že pyramidy v Gíze vznikly za vlády faraonů Chufeva a Chefrena. V jiné publikaci pak docela vážně tvrdil, že za vznikem pyramid stojí kurtizána Rhodope. Ta měla od každého ze svých nahodilých milenců poždovat jeden velký otesaný kámen, až z nich postavili pyramidu. Hérodot navíc sekl dalšího kozla jiným tvrzením, že pyramidy byly postaveny až po velkých stavbách faraona Ramsese II., který měl žít někdy od 1290 do 1232 před Kristem. Jména Chufev, Chefrén, nebo Mykerinos, která uvádí Hérodot a která jsou vcelku potvrzená i archologickými výzkumy, bývala už ve starověku zaměňována jinými faraony.

     Dá se předpokládat, že vinu za tyto zmatky nese křesťanství, které se v podobě koptické církve rozšířilo. Tato církev ostatně v uzavřených oblastech a osamělých pouštních klášterech přetrvala dodnes. Mnich Syncellus, příslušník této církve a poustevník tvrdí, že pyramidy dal zřídit jakýsi král Sufis. Prý to byl zprvu bezbožný člověk, ze kterého se ale stal přesvědčený křesťan. A na paměť svého obrácení dal postavit pyramidy. Arabští kronikáři zase připisují autorství pyramid králi Suridovi. Původní legenda o tomto králi však rovněž asi pochází z koptického pramene. Podle tohoto pramene tento král však spíše než zbožný, musel být značně pyšný. Dal prý do jedné pyramidy zasadit desku s nápisem : Já, Surid král, jsem vystavěl a dokončil tyto pyramidy za jednašedesát let. Bez komentáře.

     Autorství staveb je připisováno také kočovným Hyksósům jako nezničitelný monument hlásající jejich vojenské vítězství nad slavným Egyptem.

     Dnešní, oficiální datování vzniku pyramid, klade jejich výstavbu do období od roku 3000 do 2500 před Kristem. To datování jim trochu nesedí, protože teprve koncem tohoto období se na scéně objevuje stavitelský "otec" pyramid, stavitelský génius, lékař, inženýr, kouzelník, velekněz a ministr Inhotep. Od zakladatele III. dynastie faraona Zósera prý dostal příležitost postavit svou první pyramidu, jíž byla stupňovitá, šedesát metrů vysoká pyramida v Sakkáře. Zóser byl asi s Inhotepovým výkonem spokojen, protože sakkárská pyramida měla být vzorem pro stavbu Velké pyramidy v Gíze, údajně postavené o sedumdesát let později.

     Stanovení počátku tohoto pyramidového období vychází z jakéhosi prvního historicky zjištěného data, kdy bájný král Meni měl sjednotit Egypt. Teprve potom mohla vzniknout společnost, která by byla schopná takových výkonů. V protikladu s tímto oficiálním tvrzením je názor vědátorských outsiderů. Ti na základě jiných, také svým způsobem ověřených údajů, datují dobu vzniku pyramid na deset tisíc a někteří dokonce na sto tisíc let. Mají pro toto tvrzení dlouhou řadu důvodů, povíme si o nich příště.

      Teď se vraťme k otázce, k čemu vlastně mohly pyramidy sloužit když pomineme hrobky. Starý zákon a jím ovlivnění křesťanští pisálkové považovali pyramidy jako obilní sýpky biblického Josefa. Na starých kresbách, pocházejících z doby před okupací Egypta napoleonskými vojsky, jsou skutečně zobrazeny s okénky. Ti kreslíři pyramidy nikdy na vlastní oči neviděli. Což o to, podzemí kolem pyramid je doslova protkáno prostorami, jejichž využití uniká jakékoliv pro člověka smysluplné představě, kde staří Egypťané klidně mohli obilí skladovat. Prý tam nějaké dokonce našli. Má být uloženo v muzeu a když je objevili, bylo prý úplně jako čerstvé a neztratilo ani klíčivost. Otázkou zůstává, jak se dá zjistit stáří obilí.

      Velmi rozsáhlá literární díla jsou věnována využití pyramid jako nesmrtelných památníků zašlé slávy faraonů. Když už autoři museli volky nevolky přiznat, že pyramid nikdy jako hrobek faraonů použito nebylo, přišli tedy s originálním vysvětlením proč nebylo. Podle nich byly pyramidy vystavěny jako kamufláž. Mělo se tím zabránit vykradačům hrobů porušit posmrtný klid faraonů, jejichž hrobky prý jsou ukryty na blíže neurčeném místě v labyrintu skal a jeskyní kdesi daleko po proudu Nilu.

      Zvláštní zmínku si zaslouží verze o důvodech, které přiměly bájného krále Surida ke stavbě pyramid. Popisují to staří arabští historikové. Surida ke stavbě přiměly proroctví jeho astrologů. Podle nich lidé a Země budou zahlazeni a hvězdy vymrštěny ze svých drah. Pak bude následovat potopa a po ní vpád dobyvatelů, kteří vyhubí zbylé lidi. Surid tedy vystavěl pyramidy jako neporušitelný, i padajícím hvězdám vzdorující kryt pro mumie svých předků a pro své poklady.

     Těžko říci jak velký podíl má tato stará pověst, nebo Caiceho snová proroctví na dnešních předpokladech, že nitra pyramid ukrývají veškerou starou egyptskou moudrost, znalosti aritmetiky a geometrie, astrologie a přírodních lékařství. Navíc mají být v pyramidách uloženy jakési nástroje z nerezavějící oceli umožňující předvídat budoucnost z hvězd, ohebné sklo, nápoje nesmrtelnosti a rafinované jedy. Jako strážce prý Surid určil zlé duchy.

     V 15. století považovali někteří badatelé pyramidy za čistě umělecké dílo s dokonalými proporcemi. Nelze se tomu divit. Tehdejší společnost žila plně v duchu pozdní renezance, usilujícímu o postižení umělecké dokonalosti a estetické působivosti matematickými formulemi.

     Zbývá dodat, že vědou tak okouzlené 19. století vidělo v pyramidách astronomické observatoře, orientované na hvězdu Sotis, Sirius. Tuto orientaci mají mít na svědomí mimozemšťané, kteří kdysi u Nilu přistáli a přinesli pravěkým Egypťanům veškeré vědění. Příště si povíme o jiném, možno říci podivně senzančním vysvětlení smyslu pyramid. Vydáme se do oblasti proroctví a povíme si, jak s tím souvisí pyramidy.

     Psal se rok 1859 a přinesl pokus o snad nejfantastičtější teorii snažící se o vysvětlení smyslu Velké pyramidy. Teorie říká, že pyramida je božské zjevení a výraz mesiášských proroctví, které už před 5000 lety po celém tehdejším světě rozšiřovali předchůdci dnešních Židů. Proroctví předvídaly čas a okolnosti Kristova narození, smysl jeho působení i podrobnosti jeho smrti. Autoři teorie zcela zřejmě vycházeli z různých proroctví evangelistů. Pokusili se o jejich spojení a upravili je podle svých potřeb. Žádný z prorokujících evangelistů totiž celkové proroctví týkající se Ježíšova života a smrti nenapsal. A to ani židovští, ani křesťanští proroci.

     Každé z proroctví se týkalo pouze určité části, jako by Kristův život byl již dopředu "naplánován" a předurčen. Podle jednoho proroctví musel být Ježíš synem člověka, podle druhého musel být z rodu Josefova, podle třetího se musel narodit v Betlémě. Zajímavé na tom je, že jednotlivá proroctví pocházejí od různých proroků, kteří byli na sobě časově nezávislí.

     Nikde se ale nehovoří o nějakém přesném datu narození Mesiáše, natož data o jeho životě a smrti. Teorie však tvrdí, že v pyramidě jsou zakódována přesná data Ježíšova narození, událostí z jeho života a jeho smrti. Autoři sice hovoří o přesných datech, v celé teorii však jediné datum nenajdete.

     Ono to totiž není tak jednoduché. Dodnes se nikomu z řady různých odborníků nepodařilo toto datum chronologicky určit. Ať už vycházeli z bible, nebo jiných pramenů. Toto všechno má být zakódováno ve strukturálních symbolech Velké pyramidy v Gíze, která měla být postavena egyptskými domorodými dělníky pod božsky osvíceným dohledem židovských stavitelů.

     Ti měli do místností a chodeb pyramidy vložit tajný symbolický význam. Pro jeho porozumění bylo třeba znát neméně tajné měřítko. Po proměření tzv. pyramidovým loktem, nebo pyramidovým palcem, pak bylo možno data přečíst. Počítání prorockých dat má začínat při vstupu do královské hrobky. Ta je v teorii nazvána "Komora tajemství otevřeného hrobu", nebo "Komora Velkého Orientu" a také "Soudní síň národů". Počítání pokračuje přes "Prostor chaosu" a "Sál výšky a hloubky". Ať už se ale odborníci pokoušejí počítat podle jakéhokoliv systému nastíněného teorií, jejich výsledky se absolutně neshodují s výsledky, které prezentují autoři teorie.

     To nebudeme brát v potaz výsledky počítání některých také odborníků, podle kterých do pyramidy egyptští, židovští,či jací stavitelé, zakódovali pouze data týkající se křesťanů. Vlastně jen malé části křesťanů, totiž protestantů a zabývajících se ze všech zemí výhradně Anglií. Z kamenů pyramidy má jít vyčíst nástup kdejakého anglického krále, všechny maléry protestantských biskupů, dění ostatního světa však nechávají bez povšimnutí.

     Další pozoruhodností teorie je, že v prorokování podle ní je až nápadná shoda s minulostí. Nefunguje to však pokud se týká budoucnosti. Podle toho by Velká pyramida navzdory své mohutnosti nevěštila o nic lépe než pokoutní pavlačové jasnovidky. Jen malou ukázku. Proměřili chodbu vedoucí od schodiště k prahu "Síně chaosu" tajným coulem a došli k závěru, že 29. května 1928 dojde neodvolatelně k "Soudnému dnu". K ničemu nedošlo, to však zastánce teorie nijak "nerozházelo". Přispěchali s prohlášením, že se v onen den muselo udát cosi, co lidstvu přinese osudové ovoce teprve v daleké budoucnosti.

     Autoři v obhajobě své teorie tvrdí, že vycházeli ze studia zachovaných úryvků starých egyptských literárních dokumentů, zejména "Knihy o smrti", a dále pak studiem původu samotného slova pyramida. Řecký název "pyramidos" je odvozen z chaldejsko-hebrejského Urim-Midim, což znamená "zjevení", nebo "vysvětlení v mírách". O nějakém studiu ucelených dokumentů však sotva může být řeč. Snad jen o seznámení s překlady některých jednotlivých papyrů. Určitou inspirací pro autory teorie mohl být jeden z papyrů, tzv Ahmesův papyrus. Protože je v něm dost početních úkonů, byl původně považován za příručku zeměměřiče. Po jeho ošetření a důkladném prostudování vypadá spíše jako "školní sešit" nějakého egyptského studenta. Svědčí o tom celá řada počtářských chyb, které už tenkrát někdo opravoval červeným inkoustem. Papyrus měl vzniknout někdy kolem roku 2200 před Kristem a Ahmes jej po několika staletích pouze přepsal. Na přepisu je okouzlující úvod. Zní doslova takto: Předpis, jímž se dospěje k znalosti všeho temného, všech tajemství, ukrytých ve věcech.

    Už jen tato věta mohla autory fascinovat. A protože přepis obsahoval výpočty, bylo asi autorům jasné, že papyrus obsahuje i výpočty rozměrů pyramidy. V matematice asi moc kovaní nebyli,protože na neopravené chyby nikdo z nich nepřišel. Natož pak se zamyslet nad výpočty samotnými.

     Početní příklady v Ahmesově papyru jsou opravdu na takovém stupni, že by odpovídaly znalostem dnešního žáka šesté třídy základní školy. Pokud je překlad originálně správný, mohu uvést jeden z příkladů egyptské matematiky oné doby. Například tento: Uchatebet její je 360, její pirems 250. Zadání : urči její seqd. Je připojeno i řešení: Vezmi polovinu z 360, což činí 180, děl 180 číslem 250 a dostaneš 1/2, 1/5 a 1/5 lokte. Loket má sedm pěstí, násob tedy sedmi. Její seqd pak činí 5 a 1/2 pěsti. Tady je chyba, správně by mělo být 5 a 1/25 pěsti. Egypťané nazývají pyramidu "smr", nebo "in". Výraz "pirems", který se nachází v početním příkladu, patrně už staří Řekové považovali za jméno stavby. A odtud je asi odvozen název pyramida. Je to ale trochu jinak. "Uchatabet" je hrana základny pyramidy, "seqd" cotangenta sklonu stěny a "pirems" je prostě výška pyramidy. Co nás to ale učili ve škole ? Prastaří Egypťané byli primitivní zemědělci. Tři tisíce let před Kristem se údajně měli sjednotit a vzniknout Egyptská říše. Je li datování Ahmesova papyru alespoň přibližně správné, pak se o primitivitě dá stěží hovořit. A v té době měli primitivové stavět pyramidy !

     Je tu ale jiná záhada, kterou dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. Je všeobecně známo, že čtverec, na němž pyramida stojí, má obvod rovný obvodu kruhu, opsaného výškou pyramidy. To by ukazovalo nejen na znalost řešení kvadratury kruhu, ale dalo by se usoudit, že stavitelé pyramidy znali a dokázali vypočítat Ludolfovo číslo nejméně na pět desetinných míst. Tato úvaha je namístě i přesto,že základna pyramidy je zasypána pískem a vrcholek údajně chybí. Nebo pyramida žádný neměla ? Aniž by vědátoři byli schopni alespoň připustit byť vzdálenou možnost, že stavitelé pyramidy by byli schopni znát Ludolfovo číslo a tím tedy byli schopni takové přesnosti, šmahem je to odmítáno jako zhola nemožné. Vždyť matematikové poprve dokázali vypočítat Ludolfovo číslo na pět desetinných míst teprve roku 1580 po Kristu !

     Co všechno lze údajně z pyramidy vyčíst ? Má toho být celá řada. Tzv. pyramidový loket má představovat desetimiliontinu polární poloosy Země, z níž byl loket zřejmě odvozen. Podobně je náš metr desetimiliontinou kvadrantu poledníku. Egypťanům je připisována také znalost kulovitého tvaru Země. I když je tato znalost zpochybňována, v egyptské "Knize mrtvých" stojí: .... nechť nechodím hlavou dolů jako protinožci. Výška pyramidy násobena miliardou má udávat vzdálenost Země od Slunce. Toto tvrzení je ale sporné. Nikdo neví, zda pyramida měla, nebo neměla nějaký vrchol a tedy jaká je její opravdová výška. Z rozměrů pyramidy se má dát vyčíst velikost a hustota nejen Země, ale i Měsíce. Z těchto rozměrů mají jít dešifrovat i atomové váhy prvků. Nekomentujme tato tvrzení. Jisté je jedno. Z astronomického hlediska je pyramida velmi zajímavá a podnětná.

     Dokazuje mimo jiné schopnost dá se říci přesné hvězdářské orientace stavitelů podle světových stran. Severojižní strany se shodují s poledníkem až na zanedbatelnou chybu 2´28" a 1´57", západovýchodní hrany jsou přesné. Neméně přesné jsou i vnitřní chodby, ty se shodují s poledníkem až na 4´30". Do Velké pyramidy se vstupuje přímou chodbou, která je v podstatě rovnoběžná se zemskou osou. Astronom Herschel z toho po mnoha měřeních usoudil, že chodba je skloněna tak, aby se v ní objevila hvězda Alfa Draconis. Pátráním ve starých záznamech a propočty zjistili, že to bylo možné jednou kolem roku 3400 a podruhé kolem roku 2100 před Kristem.

     Pokud by se tato teorie "ujala", zcela by vyvrátila oficiálně platnou chronologii egyptských dějin. Doba pyramid je podle ní kladena do vlády IV. dynastie, tedy do 27. až 26. století před Kristem. Rozdíl je tak značný, že ho nelze vysvětlit připouštěnou tolerancí 200, nebo 300 roků. Dnešní egyptologové se přesnějšímu datování zcela vyhýbají i přesto, že disponují údajně spolehlivými metodami. Příště se na pyramidy podíváme z jiného pohledu.

     Už dávno neplatí, že veškeré záhady a tajemství pyramid jsou vyřešeny a už není co objevovat. Je toho tolik, že není daleko doba, kdy nejen pro turisty bude přístup k pyramidám zakázán. Čínská vláda prohlásila oblast, v níž se nacházejí čínské pyramidy, za zakázané území, vojenské území. Egypťané kolem oblasti pyramid staví mohutnou zeď. Proč ? V prosinci roku 1935 viděl slavný americký ″spící″ prorok Edgar Cayce v hypnotickém stavu scény z pradávné historie Egypta. Podle záznamů z této seance Cayce řekl, že okolo roku 10 500 před Kristem přišli do Egypta obyvatelé bájného kontinentu Atlandida, kteří se zachránili z jejich potápějícího se domova. Jenže Cayce ″hovořil ze sna″. Řekl také, že vědci 20.století naleznou pod sfingou, a nejen tam, artefakty zaniklé atlantské civilizace.

     Doposud je známo, že byly nalezeny rozsáhlé podzemní prostory tak perfektně vytesané do skal, že ani při použití dnešní nejmodernější techniky by takové preciznosti nebylo dosaženo. Jestliže Egypťané nelitují nákladů na postavení zdi, vždyť při ubohosti životní úrovně by mohli tyto finanční prostředky využít daleko účelněji, muselo se toho najít podstatně více. Nechci přitom brát v potaz probleskující fámy o sochách a nepochopených přístrojích. Asi na tom ale něco pravdy bude.

     Tradiční egyptologie tvrdí, že sfingu, společně s pyramidami, postavili za panování faraona Cheopsa někdy kolem roku 2500 před Kristem. Toto datum je asi pro vědátory něčím magické. Konkrétně pro toho, kdo celý scénář egyptské historie vymyslel. Nebo spíše vysnil. Vždyť nepochybně dokázat se z toho nedá vůbec nic. Autoři scénáře patrně vycházeli z pouhých indicií a navíc v souladu s politickými potřebami. Kdo viděl bombastické vítání problematické mumie faraona Ramsese na káhirském letišti, když jej letadlem přepravili zpět do Egypta po zkoumání na amerických univerzitách, ten dá mému tvrzení za pravdu. Nic proti tomu, Ramses je pro Egypťany pojem.

     Ale vraťme se do Gízy ke sfinze. Pro řadu archeologů tvář sfingy zpodobňuje faraona Cheopse. Vždyť podle scénáře on měl být investorem stavby. Je to prezentováno jako fakt i přesto, že srovnávací analýzy se sochou faraona v káhirském muzeu jakoukoliv podobu vyloučily. O pochybnostech týkajících se historie sfingy obšírně psal roku 1949 egyptolog Selim Hassan. Se zlou se ale potázal a to na dlouhou dobu další kritiky odradilo.

     Teprve na počátku 90. let dvacátého století přišla na inkriminované místo nová generace geologů. Na pomoc si přinesli elektroniku. A pak to začalo. První vážnější ránu tradiční teorii zasadil americký badatel John West. Zkoumal erozi na trupu sfingy a došel k jednoznačnému závěru. Eroze nemohla vzniknout působením prudkého větru nesoucího písek, nýbrž působením vody. Sklidil výsměch,vždyť v této oblasti údajně nepršelo už dobrých 12 000 roků. Protože West nebyl ″oglejtovaný″ geolog, pouze amatér, pozval si na pomoc na slovo vzatého odborníka. Tím byl další Američan, geolog Robert Schoch z bostonské univerzity. Asi proto, že teď už šlo do tuhého, Egyptská organizace pro starožitnosti odmítla dát Schochovi povolení ke zkoumání sfingy. Protože se ale ke Schochovi přidali další geologové a navíc se přidali také klimatologové, na jejich nátlak museli Egypťané povolení vydat a skupina odborníků se mohla dát do práce.

     Obavy egyptských starožitníků se vrchovatě naplnily. Geologové s klimatology prokázali, že eroze musela vzniknout působením prudkých lijáků. A přišla další rána. Ta přišla, když svou elektronickou aparaturu zapnul Luis Kalvarez. Namířil proud elektronů do nitra pyramidy a měřáky se mohly zbláznit. Grafy, zobrazující pronikání elektronů sfingou ukázaly, že pod vápencovou ″slupkou″ skrývá sfinga i jiné minerály a prvky. Má tam být i nějaký kov a v základech sfingy je nejméně šest dutých prostor.

      Po Schochovi přišli další odborníci a beze zbytku potvrdili jeho závěry. Z toho by tedy mělo být jasné, že oficiální datování vzniku sfingy ″trošku nesedí″. Vždyť další oficiální teorie říká, že lijáky v tomto pásmu byly obvyklé někdy na konci doby ledové, což by mělo být někdy kolem roku 15 000 před Kristem. Ještě další teorie říká, že pršet v oblasti Nilu přestalo 7000 roků před Kristem. I kdyby jsme podle další teorie snížili dobu bez dešťů na polovinu, stejně to neřeší zásadní problém, kdo tedy vlastně pyramidy postavil. Další teorie přece říká, že v tu dobu se po egyptských pláních ″proháněly″ primitivní kmeny! Mělo by být jasné, že všechny teorie jsou na nic, ale není.

      Další výzkumy pak už Egypťané nepovolili. Lépe řečeno výsledky výzkumů za halasného souhlasu konzervativců úplně zpochybnili. Jenže oponentů ″zastánců tradice″ je zřetelná značná převaha. Před vědou tak vznikl obrovský, a zdá se, že v současnosti neřešitelný problém. Předpoklad, že průzkum podzemních prostor pod sfingou a pyramidami přinese buď potvrzení, nebo vyvrácení stále oficiálně platných teorií, není možné naplnit vzhledem k zákazu dalších výzkumů. Ten zákaz ale zřejmě platí jen pro cizince, proč by jinak stavěli tu zeď? Je tak důkladná, že ta berlínská by vedle ní musela ″blednout závistí″.

     Po čase se pak asi v egyptské vládě našel přemýšlivý člověk. Vláda z celkem jasných příčin změnila svůj názor a povolila výzkum americkému milionáři Shorovi, majiteli nadace spícího proroka Cayceho. Nikde není uvedeno, kolik za to musel Shor zaplatit. Zadarmo to určitě nebylo. Za asistence šéfa egyptských starožitníků Hawasse pak na závěr ″výzkumu″ oznámili, že pod sfingou a kolem ní jsou opravdu duté prostory a tunely. Tím pouze oficiálně potvrdili to, co už bylo dávno známé. Hawass však nepřiznal, že už byly zkoumány prostory kolem Velké pyramidy. Slíbil ale, že až budou podzemní prostory pod sfingou otvírány, svět to uvidí prostřednictvím přímého televizního přenosu. Sliby, chyby. Uběhlo šest let a kde nic, tu nic. Zato zeď utěšeně roste.

    Už jsme se o dr. Hurtakovi zmínili. Tento vědec byl, nebo dosud je jedním z vyvolených, které egyptská vláda vpustila do podzemí. Hurtak při předvádění filmu o výzkumech podzemí pod gízkou plošinou prohlásil mnohé. Řekl mezi jiným, že gízký nález lze přirovnat k nečekanému, ale o to překvapivějšímu a šokujícímu, kontaktu s nepochopitelně vyspělou mimozemskou kulturou. Tato slova můžeme brát s určitou rezervou. Proč překvapivému? Že se nějaká civilizace vydala úplně jinou cestou než ta naše? Je naprosto pochopitelné, že pro člověka dnešního ražení setkání s čímkoliv neznámým musí být senzační, šokující. Navíc je celá tato společnost masivně ″krmena″ nesmysly o vyjímečnosti nynější populace. Nejen vědátoři, tím jsou myšleny převážně ty ″rozhodující páky″, spolu s vládami, buď nejsou schopni akceptovat skutečnost, že před touto civilizací mohly být jiné, na podstatně rozdílné úrovni, záměrně se vyhýbám označení na daleko vyšší úrovni, nebo, stejně jako dříve církevníci, si z toho udělali soukromý byznys.

    I přes veškeré výkřiky nevole je jen dobře, že egyptská vláda ″zarazila″ přístup do podzemí kdekomu. Už i to svědčí o vyjímečnosti nálezů. Číňané uzavřeli oblast kolem jejich pyramid tím, že ji vyhlásili za strategicky významné místo a pyramidy na padesát let zakonzervovali. Jako důvod uvedli, že dnešní věda není schopna nálezy nejen pochopit, natož pak smysluplně využít.

     Egypťané už poušť dost dobře za strategicky významné místo vyhlásit nemohou. Jedině že by tam nechali Američany rozmístit rakety. A to zaplať pán bůh nehrozí. I přes nemalé náklady tedy stavějí masivní zeď a není daleko doba, kdy vstup, pokud bude vyjímečně povolen, bude možný jen opravdu vyvoleným a povolaným. Dobře tak, vždyť různých darebáků je i mezi vědátory jak naseto. I vědátoři jsou jen obyčejní lidé.

     Podle Hurtaka je v podzemí záznamů a artefaktů spousta a jejich studium si vyžádá dost času. Už dosavadní první ″nahlédnutí″ dokumentují naprosto zřejmě jediné. Veškeré dnešní pozemské jazyky, kultury a náboženství, vycházejí z jediného společného zdroje. Tento zdroj by se dal označit jako ″mateřská civilizace″. To ale asi nebude nic nového, tato civilizace rozhodně bude něčím potomkem. Jinými slovy tato civilizace nevznikla na základě nějakého božího slova. Nevznikla ani evolucí. Byla vytvořena. Že pro to nejsou důkazy? Jsou, byť někdy nepřímé. Chybí jen vůle je akceptovat. Ať už jde o vůli církevní, nebo politickou. Tyto vůle jsou rozhodující pro to, jaký postoj pak vědátor zaujme. A v neposlední řadě také okolnost ″co za to″.

     Budeme li alespoň trochu brát na zřetel Cayceho ″snová″ proroctví, a po nálezu města bohů v Gíze bychom měli, pak mimo tohoto nalezeného depozitáře by měly existovat ještě dva další. Jeden z nich by měl být nedostupný až do doby, než bude nalezena, nebo se vynoří z moře bájná Atlantida. Ten další depozitář by měl být ukryt na území Yucatanu v Mexiku. Cayce hovořil o tom, že ukryté záznamy jsou sepsány částečně rannými egyptskými hieroglify a částečně atlantským písmem. Hurtak to víceméně potvrdil. Nehovoří sice o písmu kterým jsou záznamy napsány, ale prohlásil, že ″se dají přečíst″. Ovšem přečíst něco a pochopit o čem je řeč, jsou dva naprosto rozdílné pojmy.

     Už po prvním ″ohledání″ podzemních prostor bylo zřejmé, že dnešní badatelé nejsou první, kdo do podzemí vkročil. Na několika místech je patrné, že někdo tam vstoupil už někdy dříve a vchody za sebou pečlivě zasypal. O tom kdo tam tajně vstoupil a proč vchod tak pečlivě ukryl, můžeme jen spekulovat. Lze usoudit pouze jediné. Musel to být někdo, kdo moc dobře věděl kam leze. A hlavně co tam asi může najít. Pak báchorka o místu posledního spočinutí faraona Cheopse, který měl být pohřben v podzemí na ostrůvku uprostřed jezírka, mohla být určitým varováním před pokusy o vstup do podzemí. Za narušení faraonova posmrtného klidu čekal provinilce přísný trest. Jedno takové místo badatelé našli. Objevili komoru z větší části zaplněnou vodou a bahnem. Vodu odsáli a bahno museli vynášet v kbelících.

     Když se dostali až na dno, uprostřed komory našli kruhový objekt, který při troše fantazie mohl být umělým jezírkem. Chyběl jen ostrůvek, na němž měl stát vznosný faraonův sarkofág. Pokud měl být vznosný,pak by byl nejméně granitový. Jenže kde nic, tu nic. Ostrůvek mohli klidně vynést v kýblech s bahnem, se sarkofágem by to už tak lehké nebylo. Nějaké kosti se tam ale přece jen našly. Byly jakoby pohozené na podlaze a kolem nich ležely střepy nějaké keramiky. Víc se o tom buď neví, nebo nemluví. Ta povídačka o hrobce faraona, navíc určitě správně ″okořeněná″ hrozbami trestů, asi moc účinná nebyla. Ty kosti mohou být pozůstatky zloděje, kterému se podařilo dostat až do komory a tam mohl narazit na nastraženou past. Jinými slovy došel kam neměl a zasypalo jej to. Zdá se, že obdobná zabezpečovací technika proti násilnému vstupu je použita i ve Velké pyramidě.

     V písemných záznamech má být mnoho zajímavého, prý až šokujícího. Pokud na tomto tvrzení opravdu něco je, pak se pravdu o obsahu textů hodně dlouho nedozvíme. Možná je to dobře. Šokovat může i to málo, co už proniklo ven. Celosvětová potopa ukončila minulý životní cyklus. To by měl být podle záznámů nesporný fakt navzdory tomu, že vědátoři se dodnes přou zda byla, nebo nebyla. Po opadení vod měl začít současný životní cyklus. Podle záznamů na jeho počátku stálo egyptské bájné období Zep Tepi. Objevili se bohové, kteří přeživší lidi učili základům civilizace. Potopu tedy nějací lidé museli přežít. Otázkou také je, za jak dlouho po opadení vod se bohové objevili. Jen velmi ztěží si lze představit jací mohli být lidé, kteří potopu přežili. Nebo spíše jejich potomci.

     Hovoříme o cyklech. Jsou to zřejmě určité časové úseky určené pro život jedné civilizace. Je pouze věcí civilizace, jak s tímto časovým obdobím naloží. Každopádně je jí dána šance nějak se rozvinout. Cyklus předchozí civilizace byl násilně ukončen potopou. Proč? Co toho bylo příčinou? Opět spekulace, vždyť důvodů mohlo být hned několik. Pomiňme přitom bláboly vědátorů o tom, že předchozí civilizace absolutně nemohly dosáhnout úrovně této civilizace. Klidně mohly a jak se ze záznamů zdá, tak nás i předčili. Hurtak řekl, že šli jinou cestou. Jakou? Technologicky možná, ale lidsky? Jestliže my sami jsme takoví, jací jsme, tedy se sklony k násilnictví, zlodějně, sebedestrukci, museli být alespoň v zásadě stejní. Vždyť jsme patrně potomky těch, co přežili potopu!

     Nebude proto vůbec od věci zamyslet se kdo a jakým způsobem mohl dostat šanci přežít. Jestli šlo o náhodu, nebo nějaký výběr. V záznamech to má být popsáno, ale zatím bohužel se o tom nikdo nezmínil. Asi mají proč, nebo to ještě není řádně prostudováno. A protože Hurtak označil řadu údajů za šokující, pak .... Spekulovat se o tom ale dá.

     Je možné tvrdit, že Utnapištim, nebo chcete li biblický Noe, nebyli žádná ″ořezávátka″, tedy primitivové na slovo poslušní pánaboha. Pohádka o arše naplněné všemi druhy flory a fauny se dobře poslouchá, ale už hůře provádí. A to ani v případě, že by šlo o zázrak. Ale ty kresbičky, kde jedním okénkem archy vyhlíží Noe, přes rameno mu vykukuje žirafa a ve vedlejším okénku pak lev,jsou opravdu rozkošné. Tak to ale ani v nejmenším nemohlo být, snad mimo jakési archy. Předpokládejme, že vybrané hrstky lidí a zvěře na odlehlých místech potopu přežily. Vody opadaly jen zvolna a klidně to mohlo trvat i jednu, až dvě generace. Za tu dobu se z původně civilizovaných lidí zákonitě museli stát divoši. Možná jeskynní lidé, živící se plody a kořínky. Jaké jiné možnosti mohli mít? A Noe? Předpotopní bohové tento stav patrně předvídali, asi to pro ně nebylo žádné novum. Noe pak musel být jedním ze zasvěcenců, pro které život nebyl tajemstvím. A určitě nebyl sám, kdo se snažil zachránit co se dalo. Archa pak mohla být depozitářem, laboratoří, vědeckým pracovištěm, určeným k záchraně vzorků života. Předpokládá to ovšem znalost genetických kódů a schopnost jejich aplikace.

      Tak se klidně mohla v bájném období Zep Tepi ″odněkud″ vynořit skupinka bohů,která zasvěcovala přeživší tvory do základů civilizace. Lépe řečeno ″šlechtila″ je do stavu, kdy byli schopni pochopit to, co se je bohové snažili naučit. Nevím. Pokoušel jsem se vžít do role jeskynního primitiva a srovnávat to s vědátorským samovolným evolučním vývojem. Je to patrně krávovina na entou. Je známo, že mozek se ″programuje″ vjemy a zkušenostmi. To znamená, že aby mohlo dojít k jakékoliv změně přemýšlení, v jakémkoliv směru, musí k tomu být dostatečně silný impulz. Oko něco nového vidí, ucho slyší, mozek zaznamená a hajdy to vyzkoušet. Jenže .... Mohl mít jeskynní člověk při značných starostech o přežití rodiny ještě čas na pokusy? A pokud by i nakrásně fungovala nějaká kmenová pospolitost a dělba práce, pak křesáním kamenů o sebe asi nikdo nevymyslel kamennou sekyru. Ačkoliv .... Dědictví otců v genech se nezapře. A k tomu bohové ....