TÉMĚŘ POLOVINA OBYVATEL IRÁKU PODPORUJE ÚTOKY NA JEDNOTKY USA, ZJISTIL PRŮZKUM
Reklama
K velmi nepřijemnému zjištění došli v Iráku. Téměř polovina iráckého obyvatelstva schvaluje útoky na Spojenými sáty vedené síly a většina podporuje stanovení časového rozvrhu stažení amerických jednotek ze země. Ukázal to poslední výzkum veřejného mínění v zemi. Osmdesát procent obyvatel si přitom podle průzkumu myslí, že Spojené státy mají v plánu v zemi ponechat své vojenské základny natrvalo, a to dokonce i tehdy, když je nově zvolená irácká vláda vyzve k odchodu. Výzkumníci nalezli spojitost právě mezi podporou útokům a vírou, že si Spojené státy chtějí udržet stálou vojenskou přítomnost v zemi.
Průzkum však zároveň shledal, že se mnozí Iráčané myslí, že k zajištění stability v Iráku budou do doby, než se podaří nové vládě vystavět adekvátní bezpečnostní síly, vnější vijenské jednotky třeba. Jen 39 procent má za to, že irácké policejní a vojenské síly jsou dost silné na to, aby si s bezpečnostními ohroženími poradily samy. Celých 59 procent si myslí, že Irák potřebuje zahraniční vojenskou pomoc.
Sedmdesát procent Iráčanů podporuje stanovení časového rozvrhu na stažení amerických jednotek: polovina z tohoto počtu by chtěla, aby se USA stáhly během šesti měsíců, druhá polovina během dvou let.
"Iráčané požadují rozvrh stažení Spojených států a většina má za to, že USA nemají v plánu odejít, dokonce i když budou novou vládou k odchodu vyzvány," uvedl Steven Kull, ředitel výzkumného programu na marylandské univerzitě, který výzkum prováděl. Zdá se navíc, že u některých Iráčanů je právě otázka americké přítomnosti hlavním faktorem v jejich podpoře útoků na Spojenými státy vedené jednotky.
"Dáte-li si vše dohromady, je zřejmé, že zde je těžiště, nejedná se přitom o to, aby se Spojené státy stáhly okamžitě, ale o to, aby tam byly způsobem, který by potvrdil jejich zájem stáhnout se někdy v budoucnu," uvedl Kull, "v tomto bodě panuje skutečný konsensus."
Výzkum, který byl proveden mezi 2. a 5.lednem na vzorku 1 150 obyvatel Iráku všech náboženských a etnických skupin, byl zveřejněn na stránce WorldPublicOpinion.org.
Podle zjištění schvaluje útoky na americké jednotky 47 procent Iráčanů, existují však značné rozdíly mezi jednotlivými skupinami: zatímco útoky schvaluje 88 procent sunnitských muslimů, je to jen 41 procent šíitských muslimů a 16 procent Kurdů.
Téměř 93 procent neschvaluje násilí proti iráckým bezpečnostním silám a celých 99 procent proti iráckým civilistům.
"Jedná se o tytéž výsledky, které se objevují od roku 2003, takže jsou shodné s mnoha existujícími postoji," řekl Anthony H. Cordesman, někdejší činitel Pentagonu a dlouholetý pozorovatel Iráku v Centru pro strategické a mezinárodní studie, "sunité nás nevidí jako osvoboditele, co jiného se ale změnilo?"
Podpora útokům na koaliční jednotky ze strany šíitů byla v minulých průzkumech nižší, uvádí Cordesman, dodává však, že podpora americkým jednotkám byla mezi sunity a šíity smíšená od začátku.
Podle průzkumu má celých 80 procent Iráčanů za to, že USA mají v úmyslu zůstat v zemi permanentně: co se etnických skupin týče, jedná se o 92 procent sunitů, 79 procent šíitů a 67 procent Kurdů.
Více než 80 procent sunitů podporují stažení amerických sil během šesti měsíců, 49 procent šíitů dávají přednost delšímu období. Jen 29 procent všech Iráčanů má za to, že by se otázka odchodu Spojených států měla spojovat se zlepšením bezpečnostní situace - právě to si ale myslí více než polovina Kurdů.
Převzato: e-žurnál
jas/Knight Ridder Newspapers (01.02.2006)
Průzkum však zároveň shledal, že se mnozí Iráčané myslí, že k zajištění stability v Iráku budou do doby, než se podaří nové vládě vystavět adekvátní bezpečnostní síly, vnější vijenské jednotky třeba. Jen 39 procent má za to, že irácké policejní a vojenské síly jsou dost silné na to, aby si s bezpečnostními ohroženími poradily samy. Celých 59 procent si myslí, že Irák potřebuje zahraniční vojenskou pomoc.
Sedmdesát procent Iráčanů podporuje stanovení časového rozvrhu na stažení amerických jednotek: polovina z tohoto počtu by chtěla, aby se USA stáhly během šesti měsíců, druhá polovina během dvou let.
"Iráčané požadují rozvrh stažení Spojených států a většina má za to, že USA nemají v plánu odejít, dokonce i když budou novou vládou k odchodu vyzvány," uvedl Steven Kull, ředitel výzkumného programu na marylandské univerzitě, který výzkum prováděl. Zdá se navíc, že u některých Iráčanů je právě otázka americké přítomnosti hlavním faktorem v jejich podpoře útoků na Spojenými státy vedené jednotky.
"Dáte-li si vše dohromady, je zřejmé, že zde je těžiště, nejedná se přitom o to, aby se Spojené státy stáhly okamžitě, ale o to, aby tam byly způsobem, který by potvrdil jejich zájem stáhnout se někdy v budoucnu," uvedl Kull, "v tomto bodě panuje skutečný konsensus."
Výzkum, který byl proveden mezi 2. a 5.lednem na vzorku 1 150 obyvatel Iráku všech náboženských a etnických skupin, byl zveřejněn na stránce WorldPublicOpinion.org.
Podle zjištění schvaluje útoky na americké jednotky 47 procent Iráčanů, existují však značné rozdíly mezi jednotlivými skupinami: zatímco útoky schvaluje 88 procent sunnitských muslimů, je to jen 41 procent šíitských muslimů a 16 procent Kurdů.
Téměř 93 procent neschvaluje násilí proti iráckým bezpečnostním silám a celých 99 procent proti iráckým civilistům.
"Jedná se o tytéž výsledky, které se objevují od roku 2003, takže jsou shodné s mnoha existujícími postoji," řekl Anthony H. Cordesman, někdejší činitel Pentagonu a dlouholetý pozorovatel Iráku v Centru pro strategické a mezinárodní studie, "sunité nás nevidí jako osvoboditele, co jiného se ale změnilo?"
Podpora útokům na koaliční jednotky ze strany šíitů byla v minulých průzkumech nižší, uvádí Cordesman, dodává však, že podpora americkým jednotkám byla mezi sunity a šíity smíšená od začátku.
Podle průzkumu má celých 80 procent Iráčanů za to, že USA mají v úmyslu zůstat v zemi permanentně: co se etnických skupin týče, jedná se o 92 procent sunitů, 79 procent šíitů a 67 procent Kurdů.
Více než 80 procent sunitů podporují stažení amerických sil během šesti měsíců, 49 procent šíitů dávají přednost delšímu období. Jen 29 procent všech Iráčanů má za to, že by se otázka odchodu Spojených států měla spojovat se zlepšením bezpečnostní situace - právě to si ale myslí více než polovina Kurdů.
Převzato: e-žurnál
jas/Knight Ridder Newspapers (01.02.2006)
Reklama
partner Matrix 2001
0 komentářů
Připojte se mezi předplatitele a začněte diskutovat s ostatními
