UFOlklor: III. Démonologie & mytologie UFO: Evangelium kosmické hrůzy (1)

San

San

autor

13.01.2018 Ufo

Válka na nebesích – Vzkříšení gnosticismu – Návrat UFO

„Gnostické téma planety Země coby kosmického vězení má předlouhou, a i jistou vznešenou tradici,“ píše Timothy O’Neill.[1] Řada gnostiků vnímala Zemi jako truhlu, morbidní hrob či peklo lapených a šílených duší zápasících v temné díře o světlo.

Koncem čtyřicátých let byl svět rozdělen mezi dvě velmoci a pevně zavládlo přikázání válečných bohů.[2] Návrat do světa, v němž platí předkřesťanská krvavá oběť bohům. Svým způsobem jaksi opakujeme židovsko-křesťanský mýtus v režimu „rychlého převíjení“. Jakmile porazíme pohanské bohy, Jehova se vrátí, aby je znovu potřel. Co se už jednou stalo, stane se znovu, leč mnohem rychleji. Tento návrat sebou přináší sled obrazů z hájemství politiky a technologie obdobný biblickým dějům. Heroldy Jehovy jsou neidentifikované létající objekty, se svým vlastním pronikavým světlem, horkem a radiací.[3]

Jaakko Närvä analyzoval náboženský rozměr víry v UFO a ufologii ve své práci "Ufologie a zážitky spjaté s UFO jako náboženský fenomén".[4] Podle něj religionistické studie mají co nabídnout při pochopení ufologie a zážitků spjatých s UFO, neboť je lze analyzovat z historického, komparativního a sociologického hlediska. Närvä k tomu využil knihy a další tiskoviny ufologů a kontaktovaných osob, a s ohledem na tuto tématiku a poměrně neznámé Finsko, je zajímavá kapitola "Finská tradice UFO".[5]

Pitch Black
(Režie: David Twohy. USA 2000)

Jedna ze starých gnostických nauk zastávala názor, že Bůh Stvořitel Starého zákona byl jistým druhem démona. Vznešený všemocný Bůh nemohl stvořit svět, neboť jinak by se v něm nenacházelo žádné zlo. Poněvadž však tady zlo je, je za skutečné stvoření odpovědný demiurg, nižší „bůh.“ Když Bůh uviděl, že zlo vešlo do světa, poslal svého Syna, aby to napravil. A protože Židé uctívali tohoto demiurga (Jehovy), drželi se přirozeně jeho přikázání, aby Syna člověka zničili, neboť se chystal zrušit povahu toho světa, jak jej tento demiurg stvořil. Velmi podobné obrazy se znovu objevují v moderní teologii týkající se UFO. 

Podle ní jedna sekta zastává víru, že létající talíře z Plejád jsou poslové „vyššího mimozemského boha,“ jiní poslové pocházejí od „Hoovy“[6] (Jehova, Jahve, demiurg) a obracejí se na ty ubohé duše, jež se dosud neseznámily s nadřazeností dobrotivých mimozemšťanů z Plejád. Novognostické a antisemitské UFO hnutí založené na těchto prastarých názorech v současné době existuje a jeho počátky se kladou do počátku sedmdesátých let dvacátého století, kdy se začaly objevovat první případy mrzačení dobytku ve spojitosti s UFO a pořád ještě k němu dochází. Vychází zpravodaj s příznačným názvem "Stigmata", který podobné případy monitoruje.

Za pozornost stojí i Stillingsova[7] studie o mýtických a folklorních aspektech mrzačení dobytku. Jahve se v symbolice popkultury objevuje v souladu se svojí podstatou – dostává se mu obětin v podobě zvířat. Tento groteskní soubor metafor a symbolů může mít i pozitivní náboj. Bůh požaduje místo Izáka beránka. Ale doba hromadných lidských obětí během světových válek nemusí být ještě minulostí. Santería se rozšiřuje a počet dalších kultovních rituálů zahrnujících zvířecí oběti se zdá rovněž narůstat. Podobné praktiky byly součástí pohanského obrození mezi mladistvými v nacistických hnutích, takže takové chování lze považovat za zlověstné.

H. P. Lovecraft ve slavné povídce "Z neznámého světa"[8] naznačuje, že plaveme v černém moři nekonečna, v němž jsou úděsná stvoření, která nás vidí, my je však nikoliv, a v novele "Volání Cthulhu" popisuje:

"....zkoumání „Williama Channinga Webba, profesora antropologie na Princetonské univerzitě, který při cestě nahoru podél pobřeží západního Grónska narazil na izolovaný kmen či kult degenerovaných Eskymáků, jejichž náboženství – podivná forma uctívání ďábla – ho vyděsilo tím, jak bylo záměrně krvežíznivé a odporné. Sami o tomto ritu téměř nic nevěděli a tvrdili, že pochází ze strašlivě vzdálených věků, z časů ještě před stvořením světa. Vedle neznámých obřadů a lidských obětí byl součástí tohoto kultu také podivný rituál, zasvěcený nejstaršímu, nejmocnějšímu ďáblovi, zvanému tornasuk.“[9]

Erwin Schrödinger měl v Dublinu roku 1952 přednášku, na jejímž počátku své posluchače žertovně varoval, že se chystá říct cosi „zdánlivě šíleného.“ Když se zdálo, že rovnice, které napsal na tabuli, popisují řadu odlišných historií, sdělil jim, že „nejde o alternativy, nýbrž všechny se odvíjejí simultánně.“ Je to nejstarší známý odkaz na mnohovesmír či paralelní světy. Americký filosof a psycholog William James použil výraz „mnohovesmír“ už v roce 1895, avšak v poněkud odlišném kontextu.

Paralelní světy (mnohovesmír) představují formy konkrétní existence vesmíru, v němž se nachází vedle „našeho“ či jiného referenčního světa alespoň jeden další, relativně samostatný, relativně uzavřený (singulární, schopný relativně samostatného vývoje), relativně rozprostraněný a referenčnímu světu alespoň v něčem podobný (srovnatelný) svět, tedy alespoň někdy ve svém vývoji neprázdný a nelokální paralelní časoprostor vymezený alespoň čtyřmi základními parametry (dimenzemi) včetně času.[10]

Film "Černočerná tma"[11] se odehrává na planetě se třemi slunci, na níž jednou za 22 let dojde k jejich zatmění všech tří sluncí seřazením dalších planet této soustavy a nastane černočerná tma. Právě tehdy vylezou z jeskyní na povrch neskuteční masožraví predátoři a sežerou vše, co se hýbe. Je to dokonalá metafora hodící se na naši planetu, kde jsou lidé lapeni do pasti bezmyšlenkovitých a nesmyslných elektrokratochvílí, zatímco „kolem vás se vznášejí a prostupují vaším tělem v každičkém okamžiku vašeho života“[12] všechny možné inter-dimenzionální,[13] extra-dimenzionální[14] a ultra-dimenzionální bytosti. Jak Lovecraft poznamenává, že:

„....jednoho dne do sebe zapadnou znalosti, jež doposud nebyly uvedeny v souvislost, a před námi se otevřou tak úděsné pohledy na skutečnost a na naše strašlivé postavení v ní, že z toho zjevení buď zešílíme, nebo uprchneme z nesnesitelného světla do klidu a bezpečí nového věku temna.“[15]

Dormammu

Kolem celé ideje našeho vztahu s Velestarými a Staršími bohy – kteří jsou, koneckonců, mimozemšťané nebo extra-dimenzionální nebo nadzemské bytosti – panuje značná mnohoznačnost. Má se zato, že nás stvořili jako vtip či stálý přísun potravy nebo genetický experiment pro pobavení. Charles Fort poznamenal, že to vypadá, jako by nás kdosi vlastnil a tohle může být odpověď pro ty, kdož po ní pátrají. Přátelské Vesmírné bratrstvo třebas i existuje, ale zkušenosti s UFO nám říkají, že tam venku může být skutečnost ještě daleko temnější a hrůzostrašnější.

Máme jisté vodítko, které nám říká, že tajemství se nacházejí nejen v geometrii, nýbrž i na poli topologie. Joseph P. Farrell se zhostil tohoto předmětu velmi fundovaně výkladem své topologické metafory, jež podle něj obsahuje klíč k tajemstvím R. A. Schwallera de Lubicze o prvotním rozštěpu nicoty v něco. Je naprostou pravdou, že dokonce i příchozí tam vocaď musejí uposlechnout těchto rovnic, mají-li fyzickou podobu. Bystří to náš rozmysl, jejž můžeme použít k filtrování a ochraně mysli přinejmenším aspoň po jistou dobu jejich přítomnosti. Existuje bohatá literatura o únosech mimozemšťany a setkáních s UFO, která v tomto ohledu mohou rovněž pomoci. Krajní podivnost[16] těchto návštěvníků lze vyvolat a využít, jakmile je její zdroj identifikován topologickými vědami.

Hlavní zájem magie spočívá v obcování s nevtělenými nebo mimozemskými inteligencemi.[17] Je třeba „souhlasit s Kennethem Grantem, že koncem čtyřicátých let dvacátého století se něco stalo a bylo otevřeno cosi na způsob brány. Ať už za to může Aleister Crowley, Jack Parsons nebo kdokoliv jiný, vynoření fenoménu UFO je bez diskuse klíčovým signálem, že jsme někým sledováni a testováni.“[18]

Když pomineme skutečnost příchozích tam vocaď, je tu zástup dalších, kteří vyvinuli zvláštní stroje a pohonné systémy, a jsou jak pozemského, tak i podzemního původu.[19]

-pokračování-

 

REFERENCE:

[1] Timothy O’Neill: The Gospel of Cosmic Terror. Why Open the Gateways to Extra-dimensional Worlds and Entities? in The Fenris Wolf. Issue no. 7. Edda Publishing, Stockholm 2014, str. 174n.

[2] Srv. Aleister Crowley: Kniha Zákona (Liber AL vel Legis). Horus, Brno 1997. AL, III:46.

[3] Dennis Stillings: Meditations on Atom and Time. An Attempt to Define the Imagery of War and Death in the Late Twentieth Century in Adam Parfrey (ed.): Apocalypse Culture. Feral House 1990, str. 339.

[4] Jaakko Närvä: Ufology and ufo-experiences as religious phenomena. A theoretical research. (Ufologia ja ufokokemukset uskonnollisina ilmiönä: Teoreettinen tutkimus). University of Helsinki, Faculty of Arts, Department of Comparative Religion 2008.

[5] Christopher Partridge: UFO Religions. Routledge 2003. Srv. rovněž James R. Lewis,‎ Inga Bårdsen Tøllefsen: Handbook of Nordic New Religions. BRILL 2015, str. 116.

[6] Blíže k „Hoovah“ entitám viz Uri Andrija Puharich: A Journal of the Mystery of Uri Geller. Doubleday/Anchor Books, Garden City 1974, a Greta Woodrew: On a Slide of Light: A Glimpse of Tomorrow. Macmillan, New York 1981. Ohledně mimozemských bytostí z Plejád viz W. C. Stevens: UFO Contact From Pleiades: A Preliminary Investigation Report. AbundantHope 1983, http://abundanthope.net/artman2/uploads/1/UFO_CONTACT_FROM_THE_PLEIADES.pdf.

[7] Dennis Stillings: Mythopoeia on a Few Short Anomalies. Artifex 6, 4/5, August/October 1987, 1. 31.

[8] H. P. Lovecraft: Z neznámého světa in Spisy 1. Hrobka. Plus, Praha 2010. Srv. From Beyond.

[9] H. P. Lovecraft: Volání Cthulhu. Spisy 3. Plus, Praha 2011, str. 32.

[10] Srv. https://cs.wikipedia.org/wiki/Paralelní_světy.

[11] Pitch Black. Režie: David Twohy. USA 2000.

[12] H. P. Lovecraft: Z neznámého světa, str. 145.

[13] Vyskytující se střídavě mezi dimenzemi nebo mezi dimenzemi procházející.

[14] Nejlehčí supersymetrická částice [LSP] je kandidátem na temnou hmotu a částice temné hmoty musí být elektricky neutrální, jinak by rozptylovaly světlo, a tudíž by nebyly „temné“; jsou považovány za stabilní částice extra-dimenzionální teorie. Zlověstnou extra-dimenzionální entitou byl Dormammu, s nímž bojoval Dr. Strange.

[15] H. P. Lovecraft: Volání Cthulhu. Spisy 3. Plus, Praha 2011, str. 19.

[16] Dr. J Allen Hynek prvně použil tento pojem (‘High Strangeness’) v souvislosti s proslulým „bahenním plynem“ v článku, který prezentoval v prosinci 1969 pro American Association for the Advancement of Science. Hynek přiděloval případům index „podivnosti“ jako prostředek ke klasifikaci zpráv o UFO. Tento koncept dále objasnil a definoval ve své knize The UFO Experience (1974), kde tato „krajní podivnost“ je „mírou četnosti informací, jež zpráva obsahuje, z nichž každou je obtížné vysvětlit zdravým rozumem.“

[17] Kenneth Grant: Beyond the Mauve Zone. Starfire Book, Londýn 1999, str. 274.

[18] Timothy O’Neill: The Gospel of Cosmic Terror, str. 181.

[19] Viz David Hatcher Childress, Richard S. Shaver: Lost Continents & the Hollow Earth. Adventures Unlimited Press 1999, str. 270n.

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly