ČESKÝ ŘÍZEK V OHROŽENÍ (2)

Čáp Josef

Čáp Josef

autor

17.10.2017 Zdraví

Zastavme se ale ještě na chvilku u problému s dotovaným vepřovým masem. Chov prasat je z pohledu výživy obyvatel významným odvětvím živočišné výroby, a to nejen v České republice, ale i v ostatních státech Evropské unie. Nicméně v současnosti se největší chovatelé prasat v Evropě, potýkají s významným poklesem spotřeby právě u vepřového masa, což například ve Francii činní snížení o 1,5-2 %.

O důvodech menší konzumace vepřového, lze jen polemizovat, avšak některé indície nasvědčují tomu, že za tímto nepříznivým trendem, stojí etnické či náboženské zvyklosti. Ať chceme nebo ne, starý kontinent se nám začíná pozvolna proměňovat, takže pociťujeme na vlastní kůži klimatické změny, což se například projevuje nevídanými suchy či povodněmi, ale rovněž dochází k obměně složení původního obyvatelstva, a to je vskutku jedno z nejzásadnějších sdělení pro celou Evropu. Tohle vše přispívá k odlišnému vnímání a chápání světa, do jehož sfér nesporně patří kultura, která je prodlouženou rukou české kuchyně.

Milióny hladových imigrantů směřujících do otevřené náruče Evropské unie, z různých důvodů a příčin odmítají jíst vepřové maso, což se už patrně promítá do celkové spotřeby u tohoto prodejního artiklu. Tím jak se zvyšují počty těchto nových obyvatel v Evropě, dochází logicky k nižší poptávce po produktech s vepřovým masem, a to kvůli nezastavitelnému přílivu uprchlíků nepojídající vepřové maso, čímž nám doopravdy hrozí, že za pár let a to díky jeho vysoké ceně a hlavně nízké poptávce, zmizí nadobro z obchodních sítí a pultů.

S tímto vším rezonuje níže uvedené prohlášení:

Pokud se nepodaří uskutečnit „Marshallův plán pro Afriku“ a zamezit dalším klimatickým změnám, hrozí, že se do Evropy bude valit 100 miliónů lidí, uvedl v rozhovoru pro list Bild am Sonntag spolkový ministr pro místní rozvoj Gerd Müller (CSU). V Africe se rozhoduje o budoucnosti světa, řekl. (Uvedený zdroj: Novinky.cz)

Příchozí a občanskými válkami postižené obyvatelstvo, není ochotno evropské zvyky přijmout za své, natož se jimi řídit. Taktéž potraviny a národní jídelníček patří do našeho kulturního dědictví, což znamená, když si nebudeme tyto aspekty národní svrchovanosti patřičně hájit, tak se co nevidět, budeme muset přizpůsobit novým poměrům a pokrmům, které očividně popřou naši minulost, jenž byla vybudovaná na existenci dědictví ducha našeho národa.

Jakmile si nebudeme vážit sami sebe, tak si nás nebudou vážit ani etnika migrující do Evropy, o náboženských atributech ani nemluvě, poněvadž: „Kdo nechrání Vlasti chrám a čest, Nevěrným své vlasti synem - zrádcem jest!“ Níže pochopíte, co mám tímto citátem na mysli, protože to někdy vypadá, jako bychom si sami sebe už dávno přestali vážit!

 

Kdo chce jíst jádro z ořechu, musí ořech rozlousknout

Aby soužití příchozích národů a etnik s původními obyvateli našeho kontinentu, mohlo v harmonii a míru alespoň nějak fungovat, je k tomu zapotřebí vytvořit takové podmínky, které paradoxně vyžadují integraci původního obyvatelstva Evropy, a nikoliv naopak! Tahle obrácená integrace spočívá v tom, že se oslabuje chrakter toho či onoho národa, o nějž se opírá rozmanitá evropská kuchyně, v níž se nejčastěji vyskytuje hovězí či vepřové maso. Tudíž párky a salámy s obsahem vepřového masa, mohou v tomto obráceném začlenění představovat určitou překážku, kterou je nutné vyřešit.

Co to přesně znamená? Nejspíš se budeme muset smířit s tím, že se už v obchodech brzy nesetkáme s tradičními masnými produkty, tj. například uherský salám a čabajky, frankfurtské párky, tlačenka a sulc, škvarky či sádlo, jelita nebo jaternice, apod. A to už vůbec nemluvím o svátečních pokrmech, k nimž patří vepřový řízek s bramborovým salátem či klasické české vepřo knedlo zelo. Tohle všechno a ještě mnohem víc, je totiž neslučitelné s jídelníčkem nově příchozích obyvatel, tudíž se budou národní jídla a tradiční pokrmy z našeho dosahu nenápadně vytracovat, jako v případě másla! Jestliže jste toho názoru, že to nějak přeháním, tak se prosím podívejte k některým našim sousedům, co se tam u nich děje.

Konkrétně mateřská škola v dolnorakouském Amstettenu, se rozhodla vyřadit z jídelníčku vepřové maso a výrobky z želatiny s ohledem na stravovací zvyky dětí z jiných kultur. Není to snad integrace naruby (?), pokud to tedy nebudete považovat za projev bezbřehé tolerance. A to už vůbec nemluvím o německém diskontním řetězci Lidl. Tento prodejce se postaral o to, že na svých letácích propagujících řecké týdny, vyretušoval na svých reklamních obrázcích kříže z modrých kupolí kostelů na ostrově Santorini!

Takže až jednou budou podle této logiky někomu vadit skutečné kříže na kostelích, tak je v rámci náboženské neutrality z věží našich chrámů necháme raději odstranit, abychom ve své neuváženosti a pokoře neurazili nově se rodící společnost, vytrženou ze svých pradávných kořenů a vzpomínek dávnověku. Tímto způsobem bych mohl pokračovat do nekonečna, proto je potřeba, abychom si chránili národní kuchyni, která je spjata s českou kulturou a tradicemi, neboť tohle spojení nám neustále připomíná zemi z níž jsme vzešli a kterou milujeme. Samozřejmě nechci nikoho nabádat k tomu, aby se vyhýbal zahraničním pochutinám, protože i kvalitní dovozové potraviny obohacují jídelníček toho či onoho národa, včetně toho našeho!

To ovšem platí pouze tehdy, pokud zahraniční potraviny nezastíní světlo vlastního domova, jak se již přihodilo v mnohých evropských státech. Jestli si to ve spěchu dnešní doby nedokážeme uvědomit, potom přijdeme o nám svěřenou kulturu a domov, jenž je součástí naší národní identity. Pakliže se naše země stává kvůli nezodpovědným politikům, nesoběstačnou potravinovou provincií v tomto společenství evropských národů, vzniká zde jedno velké nebezpečí, které nás může připravit o kontrolu nad osudem této země. Avšak kdybyste s tímto závěrem nesouhlasili, tak se můžete zamyslet nad tím, proč je do této doby v EU dvojí kvalita potravin?!

-konec-

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly