KLIMATICKÉ ZMĚNY PROSPÍVAJÍ ŠKODLIVÉMU HMYZU

       Globální oteplování a extrémní výkyvy počasí s tím spojené zásadním způsobem narušují ekosystém. Často se střídající období extrémního sucha a vydatných dešťů usnadňují šíření škodlivého hmyzu, který negativně ovlivňuje životní prostředí a snižuje zemědělské výnosy. Ohrožena je valná většina listnatých stromů. Na základě svého výzkumu to tvrdí vědci z univerzity v New Orleans. Odborníci analyzovali údaje o populacích housenek a na nich závislých parazitů v nejrůznějších klimatických podmínkách. Zjistili přitom, že zvyšující se nestabilita podnebí nesvědčí parazitům, jejichž množství klesá. Je to závažné zjištění, protože cizopasníci jsou nejdůležitějším přírodním regulátorem škodlivého hmyzu.

      "Je to opravdu velice znepokojivé, zejména s ohledem na zemědělské systémy, kde se na několik takových cizopasných druhů spoléháme," řekl novinářům Lee Dyer, biolog z Tulane University v New Orleans. A pokračoval: "Cizopasníci jsou nejčastější příčinou biologické mortality většiny druhů housenek. Mnozí lidé si myslí, že hlavními požírači housenek jsou ptáci, ale to není nic v porovnání s počtem úmrtí způsobeným vosami a mouchami."

     Na výkyvy počasí jsou obvzláště citlivé vosí larvy, které se hůře přizpůsobují a nejsou schopny změnit hostitele tak snadno jako mouchy.

     Dyer považuje výsledky výzkumu za důkaz narušené interakce mezi predátorem a kořistí. Nezdráhal se vyjádřit své obavy, že s dalším oteplováním se tato nerovnováha bude prohlubovat a to v globálním rozsahu.

     Profesor Dyer a jeho tým z New Orleans nejsou jediní, kdo v poslední době upozornil na nebezpečí přemnožených škůdců. Terry Root ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii prezentoval nedávno výsledky své studie, jež dokumentuje ústup dravých ptáků před oteplováním na sever, zatímco housenky své místo výskytu nemění.

     To všechno jsou faktory, které nemohou zůstat bez následků. Jedním z nich jsou stále větší škody na zemědělských plodinách. Napadány jsou i listnaté stromy. Některé lesy by se dokonce mohly proměnit v mrtvé zóny. Zemědělci se snaží stabilní produkci zajišťovat zvyšováním dávek pesticidů, což samozřejmě dále zhoršuje kvalitu životního prostředí a zvyšuje náklady.

     O souvislosti mezi klimatickými změnami a šířením škůdců nepochybuje ani Oldřich Nedvěd z Entomologického ústavu Akademie Věd ČR. "Nikoho by tato potvrzená souvislost mezi extrémními výkyvy počasí a přemnožením škodlivého hmyzu neměla překvapit," uvedl Nedvěd. "Extrémní vlivy počasí způsobují přemnožení, ale i vymírání místních populací různých organismů - škodlivých, užitečných i indiferentních." Nejškodlivější mohou být takové druhy, které migrují na velké vzdálenosti, což jsou létající můry či mšice, které se nechají unášet větrem. Buď je vichřice zanese do míst, kde ještě nebyly a nemají tam přirozené nepřátele. Nebo je vichřice zažene na poškozené místo. kde jsou oslabené rostliny a přirození nepřátelé jsou také zdecimováni a škůdci se tam uchytí."

     Globální oteplování samo o sobě hmyzí rovnováhu nenarušuje tolik, jako prudké výkyvy počasí. "Pouhé oteplování by mělo jen posunout hranice výskytu druhů a ekosystémů," vysvětlil Nedvěd. Podle jeho názoru se klima v České republice začne podobat podnebí, jaké je dnes v Maďarsku. Tam je prostředí stabilní. Nestabilita bude zaznamenána během změny, během posunu a výskytu druhů na sever. Různé druhy se totiž budou přesouvat různě dlouho.

     Hmyz je oproti savcům či ptákům studenokrevný, takže je na teplotu citlivý. Je citlivější i na vlhkost, vítr či zatopení. "Na druhou stranu je hmyzu moc - a tím nemám na mysli jen počet druhů, ale i jedinců, takže se z katastrof ty populace mohou rychleji vzpamatovat," dodal Nedvěd.