DNEŠNÍ HIROŠIMA A SVĚDOMÍ ZÁPADNÍHO SVĚTA

Rozhovor s Gilbertem Burnhamem z univerzity v Baltimore, jedním z autorů průzkumu úmrtnosti v Iráku, jehož výsledky uveřejnil v prosinci 2004 časopis The Lancet.

- Vzato z historického pohledu, domnívali jsme se, že 75 tisíc civilních obětí v Hirošimě představuje práh, který už nikdo nepřekročí. Byli jsme šokováni nečekaným počtem zabitých Iráčanů, který se podařilo stanovit díky naší spolupráci se skupinou badatelů z bagdádské univerzity al-Mustansiríja. Více než 100 tisíc, v čemž nejsou započítáni civilisté zabití ve Fallúdže, které nebylo možno spočítat pro intenzivní vojenské akce. Odtud porovnání s Hirošimou. Dnes dokonce média situaci v Iráku líčí jako "zvětšování pouště". Počet nad 100 tisíc se vztahuje k době před měsícem (15. 11. 2004).

A to následkem amerických náletů? A co Fallúdža?

- Naše zkoumání obsahovalo analýzu všech příčin nepředstavitelného růstu úmrtnosti populace od začátku války o 58 %. Počet zemřelých ve válce nezahrnuje jiné příčiny smrti jako epidemie tyfu, podvýživy, nehody či nemoci. Stanovení přesných statistických přehledů podle jednotlivých společenských skupin nebylo možné vzhledem k nebezpečí, na něž jsme naráželi na kontrolních stanovištích, přepadům hlídek a neustálému bombardování.

Fallúdža byla jen jedním z míst vybraných k průzkumu. Viděli jsme tam nesčetné mrtvoly civilistů ponechané na ulicích. Obětí bylo mnohem víc než v jiných vytipovaných místech. Právě Fallúdža způsobila, že se analýza celkového počtu zabitých stala nadmíru těžká.

To znamená?

- Před americkou invazí se míra úmrtnosti v Iráku pohybovala kolem 5 promile. Od počátku války vzrostla na 7,9 promile. Kdybychom započetli civilisty zabité ve Fallúdže, míra by se téměř zdvojnásobila na 12 promile. Jen ve Fallúdže 51 % zabitých civilistů zahynulo při leteckém bombardování. Většinou to byly ženy a děti. Nejcitlivější část občanské společnosti.

Po zveřejnění zprávy v The Lancet Pentagon prohlásil počty v ní uvedené za "nemožné". Co vy na to?

- Použili jsme standardní vědeckou metodu, používanou k ověřování daných odhadů civilistů zemřelých následkem konfliktů. Naposledy byla použita např. v Dárfúru a v Kongu.

Proč tedy ani Mezinárodní Červený kříž ani Světová zdravotnická organizace tyto masakry neodsuzují?

- Sami jsme se nad tím pozastavovali. Je to věc svědomí západního světa.

Připomíná zpráva politickou odpovědnost za válečné zločiny?

- Naším úkolem nebylo stanovení odpovědných osob za tuto novou Hirošimu. To překračuje naši úlohu.