TÁNÍ LEDOVCŮ ZVÝŠILO HLADINY OCEÁNŮ VÍCE NEŽ SE ČEKALO

Tání ledovců v Grónsku a Antarktidě probíhá rychleji, než se očekávalo. Vědci proto přehodnocují své prognózy a počítají s rychlejším zvyšováním hladiny světových oceánů. Tvrdí to studie amerických a evropských vědců, která byla 21. října publikována v časopise Science. Ledové šelfy za severním i jižním polárním kruhem rychle kolabují, což podle expertů může destabilizovat celé ledové masívy a umocnit jejich tání. Dosavadní odhady nebraly v úvahu nové hypotézy, domnívá se Peter Clark, profesor geologických věd na Oregonské státní univerzitě. Podle nových výpočtů bude stoupání oceánů mnohem dramatičtější, než si experti ještě v nedávné minulosti připouštěli. Zatím je obecně přijímána předpověď, dle níž se v tomto století hladina moří zvedne maximálně o 50 centimetrů.

     Kalkuluje se přitom s předpokladem, že úbytek ledu částečně vykompenzuje vyšší úhrn srážek a tím i větší hromadění sněhu v centrálním Grónsku a Antarktidě. Jenomže dynamika klimatických změn má svoji vlastní logiku a aktualizované výpočty nám dávají nahlédnout do blízké budoucnosti s hladinou o celý 1 metr vyšší než dnes.

     Clark se navíc obává, že akcelerující vývoj v posledních letech dává za pravdu pesimistům, kteří očekávající zhroucení ledových masívů na obou stranách zeměkoule. Rozpuštění pevninského příkrovu v Grónsku by hladinu zvedlo o 6 až 7 metrů. Po rozpadu Západoantarktického ledového štítu (West Antarctic Ice Sheet, WAIS) by hladina stoupla o dalších 5 metrů. Tato možnost je reálná, konstatuje Clark, protože WAIS je k náhlému zhroucení mimořádně náchylný. Jeho velká část se nachází na souši pod úrovní mořské hladiny. Už v současné době tam výzkumníci monitorují překvapivě rychlé odlamování ledových bloků. "Ke skutečnému problému by došlo, kdyby tento menší glaciální rozpad spustil jeden větší, a stoupající mořská hladina by uvedla do chodu mechanismus zpětné vazby, což by proces dále urychlilo," upozornil Clark.

     Za varovný příznak blížící se pohromy odborníci považují například grónský ledovec Jakobshavn, kde se rychlost pohybu ledového toku v 90. letech zvýšila dvojnásobně. Jako výstraha působí i rozpad několika mohutných šelfových ledovců v Antarktidě, z nichž některé byly staré tisíce let.

     Prudké kolísání mořské hladiny však není na této planetě ničím novým. Například před 14.600 lety se úroveň hladiny oceánů zvedla během pěti století o více než 21 metrů, což je dvacetkrát rychlejší tempo než nyní. Autoři studie jsou přesvědčeni o tom, že podobný scénář by se v blízké budoucnosti mohl opakovat.

     Kromě expertů z Oregonské státní univerzity se na vypracování zprávy podíleli také jejich kolegové z Pennsylvánské státní univerzity, Washingtonské univerzity a dalších univerzit v Belgii a Německu