UZDRAVUJÍCÍ MOC

      Kmenové buňky lidského zárodku mohou uzdravit mozek matky. Naznačují to nejnovější laboratorní výzkumy. Pokud se výsledky prokázané zatím u myší potvrdí i u lidí, bude to mít pro lékařskou vědu dalekosáhlý význam. Vědci zjistili, že mozkové buňky zárodku velmi schopně a bez impulsu zvenčí vyhledají a spraví poškozená místa v mozku matky. Je to v souladu s tím, co už vědí. Během těhotenství malé množství embryonálních kmenových buněk proniká přes placentu do matčina krevního oběhu. Tomuto jevu se říká mikrochimerismus.  Po další desetiletí pak tyto embryonální kmenové buňky mohou přežívat v kůži, játrech nebo mozkových plenách, prostě tam, kde je jich nejvíc zapotřebí. Je to v souladu s evolučními zákony. Dítě má lepší šanci na přežití, je-li matka zdravá a to jak během těhotenství, tak v pozdějším životě.      

      Podle prohlášení Diany Bianchi, světové odbornice na mikrochimerismus z bostonské lékařské fakulty, bylo nyní poprvé prokázáno, že buňky zárodku mohou proniknout i do mozku matky a opravit ho. 

     Výzkumný tým z národní univerzity v Singapuru a vědci ze singapurského institutu Molekulární a buněčné biologie prokázali, že pokud jde o myši, embryonální kmenové buňky v mozku matky okamžitě dorůstají a mění se v různé typy buněk. Vytvářejí buňky podobné neuronům, které jsou schopny přenášet elektrické impulsy. Astrocyty, které podporují neurony, oligodendrocyty, které zapouzdřují a chrání nerovové buňky. V podstatě mohou vytvořit jakékoli mozkové buňky. Zatím vědci ale neprokázali, zda takto vzniklé buňky jsou plně funkční, zda vedou vzruchy a reagují přesně tak jako vlastní mozkové buňky matky. 

      Výzkumy na laboratorních myších v Singapuru dokazují, že pokud je mozek matky poškozen podobně jako v případě mozkové příhody, soustředí se na toto místo šestkrát více kmenových buněk zárodku než na jiná místa a snaží se zničené buňky nahradit. Vědci zatím netuší, jak dostanou kmenové buňky zárodku signál, kde je jich zapotřebí, kam mají přednostně putovat. 

      Lékaři v mikrochimerismu vidí široké možnosti léčení. Objevují se teorie, že by stačilo nemocnému člověku vpravit injekčně do krve malé množství embryonálních kmenových buněk a ty by si samy našly místo, které mají opravit. Zda poškození způsobené mrtvicí, Parkinsonovou nemocí nebo Alzheimerovou chorobou. 

      Především bude třeba dokázat, že podobné účinky jako se projevily u myší v laboratorních podmínkách, mají embryonální kmenové buňky i u lidí. Doktorka Bianchi je přesvědčena, že tento mikrochimerismus bude fungovat i u lidí. Singapurští výzkumníci tomu také věří, ale varují, že k praktickému využití výsledků výzkumů k léčení lidí je ještě velmi dlouhá cesta. Potrvá to minimálně pět, ale spíše až dvacet let.

Převzato:100+1