ZÁHADA TUNGUZSKÉHO METEORITU: Úvodní reportáž

       Redakce nezávislého internetového deníku Matrix-2001.cz již delší dobu připravuje unikátní sérii materiálu, který by měl čtenářům přinést ty nejnovější informace týkající se problematiky známého "Tunguzského meteoritu". Tato podivuhodná událost totiž v poslední době přinesla velmi zásadní skutečnosti, které bezprecedentním způsobem mění dosavadní pohled na tuto kauzu, která se dnes stala již klasikou záhadologické literatury. Patři mezi ně i prohlášení "Státní Sibiřské nadace pro výzkum Tunguzského jevu", kteří se nechali slyšet v tom smyslu, že v místě dopadu nalezly evidentní artefakty mimozemské technologie. Těleso, které se později proslavilo jako "Tunguzský meteorit" dopadlo na Sibiři v oblasti Vanavara - Evenská republika 30. června 1908.

       První expedice, která se na místo dopadu dostala až v roce 1927. Vedl jí známý vědec, profesor Leonid Kulik. Vědecká skupina byla ovšem velmi chabě technicky vybavená, což nebylo pouze technických možností tehdejší doby. Svůj dopad na tom mělo i hrubé podcenění situace v lokalitě (zdevastované lesy), které silně znemožňoval jakýkoliv pohyb. Tím pádem se expedice do epicentra dopadu prakticky nedostala. Přesto tým prof. Kulika, přes podmínky v jakých se nacházel, nasbíral mimořádné množství cenných informací, které byly později s povděkem využity.

       Počátkem července 2005 oznámila tisková agentura Evenské republiky, že na místě operuje velmi dobře technologicky vybavená a logisticky zajištěná badatelská skupina "Státní Sibiřské nadace pro výzkum Tunguzského jevu". Tato skupina měla v západní části epicentra dopadu nalézt artefakty naznačující mimozemský původ. Navíc v místě dopadu nalezly asi 50 kg zvláštního zeleného nerostu, který byl v menším množství nalezen dřívějšími expedicemi a u kterého bylo prokázáno, že vznikl obrovským žárem v epicentru dopadu. Minerál byl zaslán na univerzitu do města Krasnojarsk k dalšímu výzkumu a analýzám.

       Materiály týkající informací od očitých svědků katastrofy hovoří o tom, že před samotným výbuchem proletěla nad centrální Sibiří na obloze obrovská ohnivá koule. Vědci, kteří analyzovali stovky podobných výpovědí podchytili další zajímavý nevysvětlitelný detail: hromové dunění a zvláštní efekty na obloze nebyly patrné během letu a těsně po jeho dopadu, ale také hodiny před tím než se na obloze ohnivá koule objevila. Výpovědi jsou velmi důvěryhodné, a jednotliví svědci se vzájemně neznali. Šlo o jedince, kteří v době incidentu byli od sebe rozmístěni mnohdy i mnoho desítek kilometrů. Jedno je jisté, tzv. "rázová vlna" nemohla takový zvuk způsobit. Spíše se zdá, že podivné světelné a zvukové úkazy by mohly souviset s elektromagnetickým fenoménem.

       Další zajímavou okolností je směr letu tělesa. Podle informací sesbíraných především ve dvacátých a třicátých letech se ukazuje, že těleso s největší pravděpodobností letělo z jihu na sever, ale pozdější podrobná analýza poškozených dřevin na místě spíše svědčí o tom, že těleso letělo od východu na západ. Tento rozpor ve směru letu je doposud záhadou.

       Problematika Tunguzského meteoritu i na počátku 21. stol. patří do kategorie těch fenoménů, které stále vyžadují naší vrcholnou pozornost. V současné době existuje více jak 74 různých hypotéz a teorií, které se nám snaží dokázat cože vlastně za tímto jevem stojí. Žádná z nich však tuto záhadu objektivně nerozřešila. Možná se to podaří právě nyní, díky novým překvapivým objevům.