ROK 2012 A TOPOLOGIE ČASU (část.1)

Železný věk sebou nese pouze jednu jedinou pečeť - pečeť smrti.

Jeho hieroglyfem je kostra, nesocí vlastnosti Saturnu: prázdné přesýpací hodiny, symbol ukončení času. ?"

                                                                                                                                                                                                                   Fulcanelli

_____________________________________________________________________________________________________________________

       Inspirace pro tento esej vychází z mého téměř devatenáctiletého výzkumu podivuhodného monumentu "Velkého Kříže v Henday" a odkazu francouského alchymisty Fulcanelliho. Byl to právě tento neznámý a anonymní Fulcanelli, který ve svém mistrovském díle "Tajemství katedrál" poprvé širší veřejnosti odprezentoval kříž v Henday. Detaily mého výzkumu představím v dalších písemnostech, které budou následovat. Jsou také komplexně k dispozici v mých dvou knihách "Svědectví o konci času: Alchymie, Fulcanelli a Velký Kříž", "Tajemství Velkého Kříže v Henday: Alchymie konce času".

       Jedním z velmi důležitých bodů výzkumu této prastaré památky je pochopení, že Velký Kříž v Henday nepopisuje pouze čtyři velké věky - Yugy, podle hindské esoterické tradice, ale také čtyři věky alchymistického chronologického času. Existuje velmi mnoho filozofií, hypotéz a spekulací které se snaží jednotlivé věky začlenit do klasické kalendářní časové posloupnosti. Podle kryptografického záznamu systému grafického šifrování, který je pro Velký Kříž velmi charakteristický bude "železný věk" (nepleťme si tento termín s vědeckým pojmem "doba železná" pozn. J.CH.) čili Kali Yuga s prezencí "velkého galaktického seřazení" ke kterému dojde přesně o zimním slunovratu 21. prosince 2012.

       Podle bájeslovného systému Yuga cyklů jsou na naší planetě aktivní čtyři věky života a času. Tento časový systém ovšem obsahuje celou řadu menších a větších cyklů, které platí v prostředí naší Sluneční soustavy i celé galaxie.

       První věk se nazývá Satya Yuga, čili zlatý věk podle Fulcanelliho. Hindské manuskripty hovoří o tom, že trvá 1 728 000 let. Je to období extrémní plodnosti, harmonie, nejsou války, nouze a vtělené bytosti se dožívají velmi vysokého věku.

       Druhý věk se nazývá Treta Yuga, čili stříbrný věk. Tak jako ve druhém zákonu termodynamiky tak i v tomto období začíná narůstat entropie - čili chaos v systému. To znamená prvotní přítomnost objektivně projevené disharmonie. Tento věk trvá podle starých Védických textů trvá 1 296 000 let.

       Třetí věk se nazývá Dwapara Yuga, čili bronzový věk. Toto období je charakteristické počátkem pádu člověka. Disharmonie v systému prudce narůstá, věk se rychle krátí a počínají se ve zvýšené míře vyskytovat nemoci, epidemie a pandemie. Tento věk trvá 864 000 let.

       Poslední, čtvrtý věk se nazývá Kali Yuga, neboli železný věk. V tomto období bychom se měli stále ještě nacházet. Pochopitelně se jedná o velmi náročný časový úsek, kdy nárůst entropie v systému je na vrcholu, délka života je tím pádem snížena na minimum, egoistický projev je v objektivním projevení prakticky všude a nabývá velmi nebezpečných hodnot. O tomto období se snad není potřeba více rozepisovat jelikož ho každý z nás se všemi zkušenostmi zažívá na vlastní kůži.

       Abychom byli schopni pojmout širší souvislosti podstaty tohoto světa je velmi důležité dobře pochopit podstatu mechanismu "čtyř věků". Tato filozofie je v různých obměnách součástí základního kosmologického pojetí snad všech významnějších civilizací naší historie. Dokonce u některých národů (američtí indiány, maorové atd.) přetrvává do dnešního času. Již při běžném pohledu na koncepci jednotlivých věků nás zaujme jeden fakt. Každý následující je kratší než ten předchozí. Satya Yuga - zlatý věk je o jednu čtvrtinu delší než Treta Yuga - stříbrný věk. Treta Yuga je zase o jednu čtvrtinu delší než Dvapara Yuga - bronzový věk atd. Porozumění těmto rozdílům v délce jednotlivých vyjmenovaných epoch zásadní pro následující diskusi.

       Podle Fulcanelliho a kříže v Henday, alchymistické Čtyři Věky ve skutečnosti zahrnují čtyři kvadranty precesního cyklu o délce 25.920 let (Platonův rok, pozn. J.CH.). Podivná rytina na kříži, která je charakteristická "čtyřmi A ve čtyřech kvadrantech"  je podle Fulcanelliho vlastně jakýsi "hieroglyf vesmíru". Jednotlivé kvadranty nejenže jsou archetypálním výrazem čtyřech vyjmenovaných epoch, ale představují makrokosmos, mikrokosmos pod vlivem vibračního jangu a jinu. Přítomný kříž představuje "vykoupení" a archetyp kruhu - "svět" v asociaci.

       Fulcanelli navrhuje rozdělit precesní cyklus do čtyř jasně vymezených epoch o délce 6480 roků (4 x 6480 = 25920 let). Jednotlivé dílčí epochy můžeme také zaokrouhlit na celých 6500 let. Precesní cyklus je vztažný k zodiakálnímu cyklu, který trvá 25.920 let. Zvláštní postavení mimo uvedené zodiakální schéma mají paralelně tzv. čtyři pevná znamení - Vodnář, Býk, Lev a Štír. Každé z nich dominuje jednomu ze čtyř kvadrantů precesního (zodiakálního) cyklu. (Rád bych tu dal do souvislosti jeden zajímavý historický pramen. Biblickou pasáž o Ezechielovi, která je notoricky známá snad každému příznivci archeoastronautiky. Jde o známou vizi anděla se čtyřmi tvářemi - Lva, Býka, Lva a Orla . V prehistorických dobách byl Štír reprezentován Orlem.  Na tento poznatek jsem kdysi Joe Wiednera upozornil. Zaregistroval jsem, že ho tento postřeh očividně potěšil. Později pak inicioval vzájemnou spolupráci, která trvá dosud. pozn. J.CH.).

       Každému, alespoň povrchnímu znalci esoterických disciplín je známo, že se aktuálně nacházíme v přechodném období mezi věkem Ryb a Věkem Vodnáře. Fulcanelli shodně s Křížem v Henday naznačuje, že ekosystém naší planety (s největší pravděpodobností nezůstane pouze u Země) bude konfrontován s obrovskými změnami, které mohou nabrat až kataklyzmatický charakter.

¨      Pozornému čtenáři jistě neušlo, že pro západní esoterické doktríny, klasický způsobe datace čtyř cyklů o rozpětí zhruba 6.500 let nekoresponduje s hindskou filozofií jednotlivých Yug. Proto se tuto očividnou disproporci pokusím vysvětlit. V moderní fyzice je známé, že čtyřrozměrný prostor je finální kvalitou je čas bývá charakterizován "hypersféroidem" viz. následující obrázek.

       Tento útvar nevypadá přesně jako koule, ale spíš se tvarem blíží jakési fiktivní koblize. Energetický tok uvnitř tohoto útvaru je naznačen na ilustraci. Energie vyvěrá z nitra útvaru, obtáčí se kolem vnější hrany, protíná hypotetický rovník a vtéká do nitra u vrcholu "hypersféroidu". Ve víru jakoby klesá do nitra, kde se celý cyklus opakuje. Tento tok je spojitý a v jistém smyslu nekonečný.

-pokračování-