O ŘÁDU ILLUMINÁTŮ

       Dne 1. května 1776, na pokyn nově vytvořeného Domu Rothschildů založil dr. Adam Weishaupt organizaci s názvem "Starobylí osvícení vizionáři bavorští", která vešla ve známost pod názvem Řád Iluminátů. Weishaupt řekl, že jméno řádu bylo odvozeno luciferského učení a znamenalo 'Nositelé světla'. V latině to znamená 'osvícení'. Je to označení někoho, kdo je duchovně a intelektuálně osvícený. Satan, když byl andělem, byl znám jako Lucifer, 'Světlonoš' a z názvu této skupiny se můžeme domýšlet o její povaze a cílech.

  

Zakladatel Adam Weishaupt

       Vůdce této skupiny Adam Weishaupt se narodil 6. února 1748 jako syn židovského rabína. Když otec v roce 1753 zemřel, byl konvertován ke katolicismu baronem Johannem Adamem Ickstattem, který chlapce dal do výchovy k jezuitům. Ickstatt byl v roce 1742 jmenován kurátorem univerzity, aby ji reorganizoval. V roce 1765 odešel do důchodu, přesto však nadále řídil její politiku. Ačkoli se Weishaupt stal později knězem, vyvinula se u něho zřetelná zášť vůči jezuitům a stal se ateistou. Ickstatt, jeho kmotr, mu umožnil přístup do své soukromé knihovny, kde se mladý muž začal zajímat o práce francouzských filozofů, studoval právo, ekonomii, politiku a historii. Panuje názor, že Weishaupt získal své myšlenky, ohledně zničení křesťanství, z Voltairových spisů. V roce 1768 promoval na bavorské univerzitě v Ingolstadtu. Sloužil čtyři roky jako učitel, poté byl povýšen na pomocného instruktora. V roce 1770 byl vybrán Mayerem Amschelem Rothschildem, aby založil organizaci, která by mu sloužila. V roce 1772 se Weishaupt stal profesorem občanského práva. V roce 1773 byl jmenován profesorem církevního práva, což byl post, který jezuité drželi 90 let. Založili většinu univerzit a drželi je pevně pod kontrolou, aby vyloučili vliv protestantů. V roce 1773 se Weishaupt oženil, navzdory přáním Ickstatta, který ho za to odsuzoval. O dva roky později, ve věku 27 let, byl jmenován děkanem Právnické fakulty.

       Jezuité měli z jeho rychlého postupu obavy, a proto se pokusili omezit jeho vliv tajnými pletichami proti němu a jeho liberálnímu smýšlení. Protože se nechtěl stát mučedníkem pro své volnomyšlenkářské ideje, zaměřil se na založení své vlastní organizace. Aby zmátl své pomlouvače, založil organizační strukturu podle vzoru jezuitů, avšak jeho záměrem bylo mít tajnou liberální koalici. Studoval protikřesťanské doktríny Manichejských, jejichž učení se točilo kolem astrologie, medicíny a magie. Byly mu vštípeny egyptské okultní praktiky neznámým obchodníkem jménem Kolmer z Jutlandu (oblasti na hranicích Dánska a Německa), který od roku 1771 cestoval po Evropě. Studoval moc Eleusiánských mystérií a vliv uplatňovaný tajným kultem Pythagorejců. Pythagoras byl filozof, který žil v 6. století před Kristem, a který učil, že muži a ženy by měli spojit své vlastnictví - což se stalo základem komunistické ideologie.

       Weishaupt také studoval učení Essejských a získal výtisky 'Kabaly', 'Hlavního klíče Šalamouna'a 'vedlejšího klíče Šalamouna', které mu odhalily, jak vyvolávat démony a provádět okultní rituály. Po setkání s protestantským zednářem z Hannoveru začal studovat různé zednářské spisy.Nejdříve přemýšlel o vytvoření dokonalé organizace zednářského typu, tvořené z mužů vynikajících schopností ve všech oborech, ale došel k závěru, že zednářství je příliš otevřené. Weishaupt byl Rothschildy (kteří byli prý satanisté) instruován, aby opustil katolickou církev a sjednotil všechny rozdílné okultní skupiny. Vytvořil sabat s názvem 'Zlatý Úsvit', který je údajně dodnes soukromým sabatem Rothschlidů. Weishaupt strávil pět let vypracováváním plánu, jehož prostřednictvím mohly být všechny jeho myšlenky redukovány na jednoduchý systém, který by se dal použít k potlačování náboženství, čímž by se uvolnily společenské vazby. Křesťanství chtěl nahradit náboženstvím rozumu. Původně zamýšlel vytvořit organizaci, zahrnující "školy vědění", jejichž cílem by bylo "z lidské rasy udělat jednu dobrou a šťastnou rodinu." Měly by usilovat o zdokonalování morálky, proto uvažoval o pojmenování této skupiny jako 'perfekcionisté', ale postrádala tajemství a intriky, jež hledal. V roce 1774 publikoval beletristický článek s názvem "Sidonii Apollinarus Fragment", o němž říkal, že má lidi připravit na doktrínu rozumu. Weishaupt napsal: "Princové a národy zmizí bez násilí ze Země. Lidská rasa se potom stane jednou rodinou a svět bude spočívat na racionálních lidech." O svých cílech napsal: "Zdokonalit síly rozumu, rozšířit znalosti sentimentů, jak lidských, tak společenských, aby bylo možno mít pod kontrolou sklony ke špatnostem, postavit se za trpící a utlačované ctnosti... usnadnit získávání vědomostí a znalostí."

 

Illumináti

       Začali s pěti členy a v roce 1778 byli Ilumináti již plně funkční. Weishaupt napsal: "Velká síla našeho řádu spočívá v jeho utajení, nechť se nikdy a na žádném místě neobjeví pod svým pravým jménem, ale vždy ukryt pod jiným jménem. Není nic vhodnějšího než tři nižší stupně zednářství; veřejnost je na ně zvyklá, mnoho od něho neočekává, a tudíž mu nevěnuje velkou pozornost." Také napsal: "Protože si Řád přeje být utajen a pracovat v tichosti, je lépe chráněn před útlakem vládnoucími silami a toto utajení dává celé věci největší říz." Řád byl tvořen třemi stupni: Novic, Minerval, Osvícený Minerval. Byl organizován podobným způsobem jako svobodní zednáři a jezuité. Přestože Weishaupt obdivoval strukturu jezuitské hierarchie, napsal, že nesmí být přijat žádný bývalý jezuita, s výjimkou zvláštních případů. Napsal, že se jim Řád "musí vyhýbat jako moru." Jejich rituály a ceremonie se podobaly zednářským rituálům. Jejich cílem, řekl, bylo vytvořit celosvětovou vládu, aby bylo umožněno elitě vládnout světu a tím zabránit budoucím válkám.

       Jedním z jejich raných programů bylo distribuovat protináboženské materiály, kritizující náboženské vůdce, kteří podle něho byli překážkami společenského pokroku a "nepřáteli lidské rasy a společnosti." Weishaupt napsal: "Jak může slabý získat ochranu? Jedině sdružováním, ale to je ojedinělé. Nejlépe může být realizováno pomocí tajných společností. Skryté školy moudrosti jsou prostředky, které člověka jednoho dne osvobodí od jeho pout..." Po všech členech bylo požadováno, aby přijali antická jména. Weishaupt byl nazván jako "Spartakus" (který byl vůdcem povstání otroků ve starověkém Římě). Xavier von Zwack, jeho pravá ruka a právník prince Salmského, byl znám jako "Cato"; Knihkupec Nicolai byl "Lucian"; profesor Westenreider byl "Pythagoras"; Canon Hertel byl "Marius"; Marquis di Constanza byl "Diomedes"; Massenhausen byl "Ajar"; ;Baron von Schroeckenstein byl "Mohomed" a Baron von Mengenhofen byl "Sylla". Jejich ústředí bylo v Mnichově a bylo známé jako Velká lóže Iluminátů (Lóže Velkého Orientu) s kódovým jménem "Atény".

       Další čtyři lóže byly: Ingolstadt byl znám jako "Efezus", Heidelberg jako "Utica", Bavorsko jako "Achaia" a Frankfurt byl znám jako "Théby". Kalendář byl také přestavěn a měsíce dostaly hebrejská jména: leden byl "Dimeh", únor byl "Benmeh", atd. Své dopisy datovali podle perské éry, pojmenované podle krále Jezdegerda, který začal vládnout v Persii v roce 632 př. Kr. Jejich nový rok začínal 21. března. V roce 1777 Weishaupt vstoupil do eklektické zednářské lóže "Theodore of Good Counsel" v Mnichově a na konci roku 1778 přišel s myšlenkou spojení Iluminátů se zednáři. Zwack se stal zednářem 27. listopadu 1778 a společně s bratrem zednářem Abbé Marottim vyzradili tajemství Řádu. Do poloviny roku 1779 byla mnichovská lóže zcela pod vlivem Iluminátů. Během prvních čtyř let bylo výborem, známým pod názvem "Našeptávači", naverbováno kolem šedesáti aktivních členů a téměř 1.000 lidí bylo nepřímo přidruženo k řádu. Pouze málo lidí znalo pravý smysl Řádu. Pouze členové vnitřního kruhu, známého jako "Areopagite" ("Tribunál"), si byli vědomi jeho skutečného účelu. Všem ostatním Weishaupt řekl, že chce jednosvětovou vládu, aby se v budoucnosti zabránilo všem válkám. V knize World Revolution (od Nesty Webstera) se tvrdí: "Technika iluminismu spočívá ve verbování hlupáků i adeptů a v povzbuzování snů poctivých vizionářů nebo plánů fanatiků, v probouzení ješitnosti ambiciózních egoistů, ve zpracovávání nevyrovnaných mozků nebo v hraní na strunu vášní, jako je chamtivost a touha po moci, čímž je dosahováno toho, že absolutně rozdílné cíle slouží tajnému účelu sekty." Hlupáci, kteří měli dost peněz na rozhazování, byli obzvlášť vítáni. Weishaupt napsal: "Tito dobří lidé rozmnoží naše řady a naplní naši pokladnu; zapojujme tyto lidi do práce; na tyto pány musíme nastražit návnadu Ale vyvarujte se toho, říkat jim naše tajemství, tyto lidi musíme přinutit, aby uvěřili, že stupeň, kterého dosáhli je ten nejvyšší." Weishaupt vysvětluje: "Člověk musí někdy mluvit tak, jindy onak, aby náš skutečný cíl pro naše podřízené zůstal neproniknutelný." A jaký byl tento cíl? Nebylo to "nic menšího než získat moc a bohatství, aby byly podkopány světské nebo náboženské autority, a získání vlády nad světem."

       Zasvěceným bylo řečeno, že Řád reprezentuje ideály církve, že Kristus byl prvním obhájcem iluminismu a jeho tajná mise měla za cíl navrátit člověku původní svobodu a rovnost, kterou měl, než musel opustit Rajskou Zahradu. Weishaupt řekl, že Kristus nabádal své učedníky, aby pohrdali bohatstvím, za účelem přípravy světa na společenství dobra, které skoncuje se soukromým vlastnictvím. Weishaupt napsal Zwackovi: "Nejpodivuhodnější věcí je to, že velcí protestantští a reformní teologové (luteráni a kalvinisté), kteří patří k našemu Řádu, opravdu věří, že v tom spočívá pravý smysl křesťanského náboženství." Ale když některý z Weishauptových následovníků dosáhl vyšších stupňů, bylo mu odhaleno jejich tajemství: "Zři naše tajemství abychom zničili celé křesťanství, celé náboženství, předstírali jsme, že nám jde o pravé náboženství jednoho dne osvobodíme lidskou rasu od všech náboženství." Ženy byly také získávány. Napsal: "Neexistuje mocnější prostředek k ovlivňování mužů než prostřednictvím žen. Ty by měly být naší hlavní zbraní; měli bychom se snažit, aby o nás měly dobré mínění a aby stály na naší straně" Také napsal: "Toto pohlaví má velkou část světa ve svých rukou." Členky byly rozděleny do dvou skupin: jednu skupinu tvořily ženy ze společnosti, které společnosti propůjčovaly zdání ctihodnosti; druhou skupinu tvořily ženy, "které pomáhaly bratřím uspokojovat jejich choutky." Ilumináti také používali peněžní a sexuální úplatky, aby získali kontrolu nad muži na vysokých postech, vydírali je hrozbami finančního zruinování, veřejného odhalení a strachem ze smrti.

 

Lóže Columbia

       Roku 1785 řád Iluminátů v New York City založil lóži Columbia. Mezi členy byli guvernér DeWitt Clinton, Horace Greeley (politik a redaktor New York Daily Tribune), Charles Dana a Clinton Roosevelt (předek Franklina . Roosevelta). Roosevelt napsal knihu s názvem Science of Government Founded on Natural Law (Věda o vládě založená na přírodním zákonu), v níž napsal: "Žádný spravedlivý Bůh, který spravedlivě řídí věci na zemi, neexistuje. Pokud nějaký Bůh existuje, je to zlomyslná a pomstychtivá bytost, která nás stvořila pro utrpení." Mluvil o sobě a o ostatních členech jako o "osvícených" a řekl, že Ústava USA je "děravá loď", která byla "narychlo dána dohromady, když jsme opustili britskou vlajku", a proto by měla být přepracována. Roku 1786 byla založena lóže v Portsmouthu, Virginia, kde byl údajně členem Thomas Jefferson, jejž následovalo 14 dalších lidí z různých měst třinácti kolonií. Dne 19. července 1789 David Pappin, prezident Harvardské univerzity, vydal varování třídě absolventů, které se týkalo vlivu Iluminátů na americkou politiku a náboženství.

       V dubnu 1793 Francie poslala do Ameriky nového velvyslance Edmonda Geneta, aby mohl vymáhat dluhy Ameriky, které vznikly během Americké revoluce, aby peníze, takto získané, mohly být použity k financování války Francie s Anglií. Avšak skutečným důvodem pro jeho přítomnost zde bylo získat politickou přízeň pro Francii a rozšířit Iluminismus, což se mu podařilo založením "Demokratických klubů". Washington řekl, "(Ilumináti) otřesou vládou v samých základech," zatímco John Quincy Adams, nejstarší syn druhého prezidenta Johna Adamse, který se roku 1825 stal 6. prezidentem USA, řekl, že tyto kluby byly "tak dokonale spřízněny s pařížskými jakobíny, že své společné rodiče nemohou zapřít." Z důvodu hrozby od Iluminátů Washington a Adams se v Kongresu zasazovali za přijetí zákona proti cizincům a pobuřování. Tento zákon byl "navržen na ochranu Spojených států proti rozsáhlému jakobínskému spiknutí, placeným agentům, kteří byli dokonce i na vysokých místech ve vládě."

       Dne 9. května 1798 reverend Jedediah Morse, pastor Kongregační církve v Charlestonu, Jižní Karolína, v kázání v New North Church v Bostonu o Iluminátech řekl: "Prakticky celé společenské a církevní zřízení Evropy bylo již otřeseno v samotných základech touto strašnou organizací; původ Francouzské revoluce může být nepochybně vystopován k jejich machinacím; úspěch francouzských armád může být vysvětlen na stejném základě. Jakobíni nejsou ničím jiným než otevřenou manifestací skrytého systému Iluminátů. Řád zřídil své větve v Americe a jejich agenti zde vyvíjejí činnost. Dceřinné organizace jakobínů v Americe mají bezpochyby za cíl propagaci principů osvíceného mateřského klubu ve Franci.? Bratři, považuji za svou povinnost vůči Bohu, církvi, své vlasti a vám, sdělit vám tuto pravdu. Mým jediným cílem je probudit vás v této znepokojivé době k bdělosti a k ochraně našich nejdražších hodnot. Jako věrný strážce vám dávám toto varování o současném nebezpečí." Později v červenci Timothy Dwight, prezident Yale University, řekl lidem v New Havenu: "Stanou se naši synové žáky Voltaira a dragouny Marata, nebo naše dcery konkubínami Iluminátů?" Aby pronikli do zednářských lóží v Evropě, Weishaupt si zajistil podporu Johna Robisona, který byl dlouhou dobu zednářem vysokého stupně skotského ritu, profesorem přírodní filozofie na univerzitě v Edinburgu ve Skotsku, britským historikem a generálním tajemníkem Královské společnosti v Edinburgu. Když odjel do Německa, dostal od Weishaupta k prostudování plán spiknutí s cílem rozšířit vliv Iluminátů na Britské ostrovy. Avšak Robison nesouhlasil s jejich principy a po varování amerických zednářů v roce 1789 vydal roku 1798 knihu s názvem "Proofs of a Conspiracy Against All Religions and Governments of Europe, Carried On In the Secret Meetings of Freemasons, Illuminati, and Reading Societies" (Důkazy o spiknutí proti všem náboženstvím a vládám Evropy, připravovaném na tajných schůzkách zednářů, Iluminátů a Čtenářských společností), která prezentuje protestantské názory. Napsal: "Pozoroval jsem, jak tyto doktríny postupně pronikají a mísí se s různými systémy svobodného zednářství, až bylo konečně zformováno sdružení pro účely vykořenění všech náboženských institucí a svržení všech existujících vlád Evropy."

     Ve stejném roce Abbé Augustin Barruel (francouzský vlastenec, jezuita a zednář 3. stupně) vydal své Memoires pour servir a l'Histoire du Jacobinisme (Ilustrované zápisky z dějin jakobinismu), kde prezentoval své římsko-katolické názory. Obě knihy se snažily varovat Ameriku před spiknutím Iluminátů, ale varování nebyla brána vážně. V lednovém vydání 1798 Monthly Magazine obsahujícím dopis od Augusta Bottigera, provosta univerzity ve Wiemaru, který Robisona obvinil z nepravdivých tvrzení a řekl, že od roku 1790 "všechen zájem o Ilumináty ustal." Thomas Jefferson byl údajně členem lóže Iluminátů Virginia a zednářem (který pomohl Iluminátům proniknout do zednářských lóží Nové Anglie). Popřel všechna tvrzení a Weishaupta popisoval jako "nadšeného lidumila" a Barruelova odhalení nazval "blouzněními Bedlamity". Bedlam bylo jméno léčebny pro duševně nemocné v Londýně. Během léta roku 1798 reverend G. W. Snyder, luteránský kněz, napsal dopis prezidentu Washingtonovi a přiložil kopii Robisonovy knihy. Ve svém dopise vyjádřil obavy z pronikání Iluminátů do amerických zednářských lóží. V odpovědi s datem 25. září 1798 Washington napsal: "Slyšel jsem mnoho o zločinných a nebezpečných plánech a doktrinách Iluminátů," ale pokračoval tím, že nevěří, že pronikli do zednářských lóží. Snyder ve svém dalším dopise požadoval jednoznačnější odpověď, jehož výsledkem byl další dopis od Washingtona, datovaný 24. října 1798, který se nachází v knize The Writings of George Washington, svazek 20, strana 518, která byla sestavena komisí s názvem "U.S. George Washington Bicentennial Commission" a vydána Tiskovou kanceláří vlády USA v roce 1941. Washington psal: "Nebylo mým záměrem pochybovat, že doktriny Iluminátů a principy jakobinismu nepronikly do Spojených států. Naopak, nikdo není více spokojen s tímto faktem než já. Myšlenka, kterou jsem chtěl sdělit, byla ta, že nevěřím, že lóže svobodných zednářů v této zemi se, jako společnosti, snaží propagovat ďábelská učení nebo zhoubné principy. Že někteří z nich to mohli dělat, nebo že některé demokratické společnosti ve Spojených státech mohou mít tento cíl a skutečně chtějí oddělit lid od své vlády, je příliš očividné, než aby to mohlo být zpochybněno." Krátce před svou smrtí Washington vydal další dvě varování ohledně Iluminátů.

 

Guiseppe Mazzini a jho filozofie

       Po Weishauptově smrti 18. listopadu 1830, ve věku 82 let, byl novým vůdcem Iluminátů určen Giuseppe Mazzini(1805-72), italský vlastenec a revoluční vůdce. Když Mazzini navštěvoval univerzitu v Janově, stal se zednářem 33. stupně, a vstoupil do tajné organizace známé jako Karbonáři (jejich proklamovaný cíl v roce 1818 byl tento: "Naším konečným cílem je, po vzoru Voltaira a Francouzské revoluce, úplně vyhladit katolicismus a celé křesťanství."), kde se zavázal sjednotit Itálii. V roce 1831 byl poslán do vyhnanství do Francie, kde založil hnutí "Mladé společnosti", k nimž patřila Giovane Italia (Mladá Itálie), Mladá Anglie atd. Tato skupina sdružovala ty, kteří chtěli dosáhnout jednoty pomocí síly. Mazzini se v roce 1837 přestěhoval do Anglie, pak se roku 1848 vrátil do Itálie, aby zde vedl revoluci proti Rakušanům. Opět byl poslán do vyhnanství. V padesátých letech vedl více revolučních aktivit a díky nim byla Itálie v roce 1861 sjednocena do jednoho království a ne do republiky, o niž usiloval Mazzini. Mazzini, který byl znám jako "Zlý génius Itálie", se pokoušel vyvíjet aktivity Iluminátů prostřednictvím Alta Vendita Lodge, nejvyšší lóže Karbonářů. V rozmezí let 1814-48 skupina známá jako Haute Vente Romaine řídila aktivity většiny evropských tajných společností. V dubnu 1836 šéf Haute Vente, jehož pseudonym byl "Nubius", napsal "Beppovi": "Mazzini se chová příliš jako spiklenec z melodramatu a nás ostatní odsunuje do role diváků. Mazzini rád mluví o spoustě věcí, ale především o sobě. Neustále píše, že převrací trůny a oltáře, že zúrodňuje lid, že je prorokem humanitářství". V roce 1860 Mazzini zformoval organizaci nazvanou "Oblonica", jejíž jméno bylo odvozeno z latinského slova "obelus". Uvnitř této skupiny zřídil vnitřní kruh, zvaný Mafia. Normané kolem roku 1.000 po Kr., poté, co vyhnali Araby ze Sicílie, založili feudální systém. Dozorčí, kteří chránili jednotlivá panství, byli vybráni ze známých zločinců. Šarvátky mezi barony vybojovávali tito kriminálníci. Ačkoli byla feudální privilegia roku 1812 zrušena, tito strážci drželi pod kontrolou zemi prostřednictvím pronajatých zařízení. Byla to banda zločinců, které Mazzini dal jméno "Mafia", což bylo zkratkové slovo pro Mazzini, Autorizza, Furti, Incendi, a Avvelengmenti. Byli známí jako Mafiosi a byli Mazzinim zmocněni k páchání krádeží, žhářství a vražd. Tato organizace se dostala do Ameriky v 90. letech 19. století, kdy začala vlna italského přistěhovalectví. V roce 1859 byl Albert Pike (1809-1891), právník a vůdce amerického zednářství Skotského ritu (který byl nazýván "Svrchovaný pontif univerzálního svobodného zednářství", "prorok svobodného zednářství" a "největší svobodný zednář devatenáctého století"), který byl fascinován jednotnou světovou vládou, vybrán, aby koordinoval aktivity Iluminátů ve Spojených státech. Řekl, že je třeba vytvořit politickou stranu, která bude udržovat svět ve válce, dokud všichni nezačnou volat po míru. Pike řekl, že to všechno bude provedeno "jazykem a perem, naším otevřeným a tajným vlivem, pomocí peněz a, pokud to bude zapotřebí, mečem".

       Po Mazziniho smrti 11. března 1872 Pike pověřil Adriana Lemniho (1822-1896, zednáře 33. stupně), bankéře z Florencie, aby vedl jejich podvratné aktivity v Evropě. Lemni byl mecenáš vlastence a revolucionáře Giuseppe Garibaldiho a mohl být aktivní v luciferské společnosti, kterou založil Pike. Dne 14. července 1889 Pike vydal toto prohlášení, určené pro 24 Nejvyšších rad světa, které se sešly v Paříži: "Davu musíme říci toto: 'Uctíváme Boha, ale je to Bůh uctívaný bez předsudků.' Avšak vám, Suverénním velkým generálním inspektorům (zednářům 33. stupně) říkáme, že Bratrům 32., 31. a 30. stupně můžete opakovat toto: 'Zednářské náboženství by mělo být všemi z nás, kteří jsou zasvěceni do vyšších stupňů, udržováno v čistotě Luciferské doktríny.'" Dále řekl: "Pokud Lucifer není Bůh, je jím Adonay (nebo Adonai, hebrejské slovo pro "Pána", které odkazuje na slovo "Jehova", označení Boha Izraele, jehož používání se vyhýbali), jehož činy dokazují jeho krutost, věrolomnost a nenávist k člověku, barbarství a odpor k vědě, kterého jeho kněží pomlouvají? Ano, Lucifer je Bůh a Adonay je bohužel také Bůh. Podle věčného zákona není světla bez stínu, krásy bez ošklivosti, bílé bez černé, proto Absolutno může existovat pouze jako dva Bohové: temnota je nutná jako pozadí pro světlo, jako je podstavec nutný pro sochu a brzda pro lokomotivu". "Doktrína Satanismu je hereze a pravé a čisté filozofické náboženství je víra v Lucifera, který je na stejné úrovni jako Adonay; ale Lucifer, Bůh Světla a Bůh Dobra bojuje za lidstvo proti Adonayovi, Bohu temnoty a zla."