Okolnosti smrti masového vraha Adolfa Hitlera stále obestřeny tajemstvím (2)

        Svědectví očitých svědků

         Zjistil jsem, že konvenční názor o tom, že Hitler spáchal sebevraždu a následně byl 30. dubna 1945 zpopelněn je odvislý od ústních i písemných informací předaných bezprostředně po válce malou skupinou zatčených nacistů. Většina z nich byli členy smutně proslulé "SS", kteří prohlásili, že na vlastní oči sledovali tyto důležité historické události. Nyní vyjmenuji šest nejdůležitějších nacistů z uvedené skupiny se kterými bylo na toto téma hovořeno:

-       "SS" Obersturmbannfuehrer Harry Mengershausen

-       "SS" Sturmbannfuehrer Otto Guensche

-       "SS" Obergruppenfuehrer Johanes (Hans) Rattenhuber

-       "SS" Obersturmbannfuehrer Erich Kempka

-       "SS" Unterfuehrer Herman Kamau

-       "SS" Hauptscharfuehrer Erich Mansfeld

       První tři očití svědci, tj. Mengershausen, Guensche a Rattenhuber se do rukou Sovětů dostali v Berlíně dne 2.května 1945. Své verze Hitlerova osudu vylíčili tehdejším sovětským autoritám v době mezi 13. a 20. květnem 1945. Výpovědi tří osob z výše uvedené skupiny nebyly veřejnosti známé až do roku 2005, kdy byla vydána antologie "Hitler´s Death" (Hitlerova Smrt). Je zajímavé, že ačkoliv osobní Hitlerův komorník "SS" Sturmbannfuehrer Heinz Linge byl chycen ve stejné době, nejsou výsledky jeho výslechu zachycené ani v uvedené antologii a pokud vím, nebyly nikdy pro veřejnost uvolněny.

       Za předpokladu, že se Linge ukáže jako jeden z klíčových protagonistů v oficiálním popisu Hitlerova konce, tento fakt zřejmě ještě více posílí pochybnosti o oficiální verzi Hitlerovi smrti. Pak tu je ještě výslech dalšího německého vězně, který byl vyslýchán 7. května 1945. Jde o SS" Sturmbannfuehrera dr. Helmuta Kunze, který sice netvrdil, že zná podrobnosti Hitlerovi smrti, ale na druhou stranu jeho výpověď obsahuje velmi zajímavé detaily týkající se poslední známé konverzace jeho Evy Braunové (Hitlerové).

       Další tři očití svědci - Kempka, Kamau a Mansfeld byli vyslýcháni Američany a Brity. Informace z výpovědi Kempkeho a Kamau byly až do roku 1947, kdy byla vydána kniha "The Last Days  of Hitler" (Poslední dny Adolfa Hitlera) od Hugha Trevora-Roperse, jediným dostupným materiálem pro veřejnost. V kontextu uvedených okolností je možné se domnívat, že výpovědi jmenovaných šesti nacistických svědků lze považovat za jakoby poměrně nezávislý průkazný materiál. Ať je to tak nebo tak, každopádně lze materiál "The Last Days  of Hitler" považovat za nejlepší originální a prvotně dostupný materiál.

Foto z roku 1946 ukazuje vstup do Hitlerova bunkru, strážní dřevěná věž byla postavena sověty na počátku července 1945

       Je šokující, že informace poskytnuté uvedenými šesti osobami tvoří podstatnou část důkazního materiálu z první ruky, které by kdy mohly být dostupné. Pouze dvě z těchto osob, které byly konkrétně jmenované ostatními s tím, že tyto dvě osoby měli co do činění spoledními dny - jde o osoby Heinz Linge a "Reichsjugenleiter" Artur Axmann, kteří přežili válku a byli schopni poskytnout své výpovědi později. Nicméně, a to je další zajímavá skutečnost, byli v obou případech tito očití svědci přinuceni, přizpůsobit svou výpověď písemnému scénáři Trevora Ropera, který byl spojenci považován od samého počátku jako konečný a neměnný.

       Žádný z dalších jednotlivců, kteří jsou ve výpovědích nejčastěji zahrnuti (Jansen, Kruge, Lindloff, Medle, Schaedle, Burgdorf, Krebs, Borman, Goebbels), pokud víme, válku nepřežili. Proto jsme nuceni u jedné z nejzásadnějších událostí vycházet z pozoruhodně hubených důkazů.

       Šest klíčových výpovědí popisuje v několika případech velmi shodně celou řadu důležitých okolností. Mohly bychom je shrnout do následujících pěti bodů:

1)     Mužské tělo bylo přeneseno z místnosti v bunkru ven před dveře tohoto bunkru¨

2)     Toto mužské tělo mělo na sobě černé kalhoty, boty a ponožky, které obvykle Hitler nosil

3)     Ve stejné době bylo z bunkru vyneseno i ženské tělo. Poté co byla odkryta tvář velmi rychle byla identifikována Eva Braunová (Hitlerová)

4)     Heinz Linge nesl tělo muže

5)     Dvě těla byla položená před bunkrem na zem vedle sebe, byla polita benzínem, zpopelněna a společně pohřbena v kráteru po výbuchu, který se nacházel nedaleko od dveří bunkru

        Jakmile se podíváme na elementy příběhu, ale jiné než jsou ty vyjmenované výše, ukáže se, že nesrovnalosti jsou pravidlem. Jestliže hovořili o té samé události, autentické výpovědi by se musely shodnout ve většině detailů do té míry, jako se shodli na dříve zmíněných pěti bodech. V podstatě je nemožné rozlišit svědectví skutečných očitých svědků od "svědků", kteří lhali. Z důvodu absence materiálů anebo písemně doložených podkladů, které by sloužily jako zpětná vazba je schopnost tohoto rozlišení prakticky nemožná.

      Z tohoto důvodu je nejvíce sledovaný materiál od Trevora Ropera i když v sobě zahrnuje a v podstatě i asimiluje všechny dostupné výpovědi, které však vyhovují jednomu konkrétnímu pohledu, přičemž ignorují nebo bagatelizují detaily, které se jednoduše řečeno prostě "nehodí do krámu". V tomto ohledu bych mohl uvést jeden příklad za všechny.

       Trevor Roper přijal výpověď událostí, o kterých očitý svědek Erich Mansfeld prohlásil, že se neodehrály později než 27. dubna 1945, ale zacházel s nimi tak, jako kdyby to byl popis událostí, které přednesl jiný svědek Erich Kempka a které se vážou konkrétně ke dni 30. dubna 1945. Nedostatky Trevor-Roperovy homogenizační techniky jsou zřejmé. Můžeme brát jako spolehlivé informace ty, o kterých jeden očitý svědek zřetelně prohlašuje, že se odehrály před 27. dubnem a jiný očitý svědek zase říká, že se odehrály 30 dubna a další svědek Herman Kamau dokonce ty samé skutečnosti datuje dokonce do 1. května.

      Jistě že na jedné straně je možné věřit tomu, že se prostě dotyční svědci neshodli na datu s tím, že jim selhala paměť. Ovšem na straně druhé je ze stejných důvodů prostě nemožné brát vyprávění shromážděná Trevor-Roperem (která jsou bez výhrad přijímána velkou částí společnosti včetně historiků) jako nezbytně správná!

        V následujících částech mého materiálu se pokusím zhodnotit původních šest výpovědí, zatímco se budu snažit dívat se na ně jako na skutečná fakta a budu odolávat pokušení považovat některé z modelů výpovědí prezentovaných Trevorem Roperem jako výmysly, nebo jako "cherry-picking" strategii.

-pokračování-