SVĚT V KOLIZI: 516 bilionů dolarů tikající časovanou bombou ------------- Jak mocným nástrojem k vyvolání ekonomického chaosu může být lidská psychika? Je možné, že experiment na Washingtonské Univerzitě naznačil strategii Systému?

        Dnešní svět zírá do propasti celkového ekonomického kolapsu v měřítku, které nemá obdoby od roku 1929, což velmi trefně zhodnotil ekonomický odborník Will Hutton, když řekl: "V týdnu krachu v roce 1929, Wall Street klesl o 23%. Minulý týden došlo k poklesu o 18%, Londýn a Frankfurt o 21% a Japonská Nikkei o 24%. Každé velké finanční centrum na mezinárodním bankovním trhu je více či méně zmražené. Důvěra v systém se bortí. Globální systém je ochromen v takovém měřítku, které si v ničem nezadá s rokem 1929. Ekonomický propad se týká celosvětového bankovního obchodu, úvěrových trhů, ale je také důsledkem zhroucení majetkových hodnot prakticky po celém světě. Ekonom Nick Bloom ze Standfordské Univerzity varuje: "Nedávná rozkolísanost akciového trhu si co do počtu propadů v ničem nezadá s rokem 1929. Bloom, který také pracuje na prestižní "London School of Economics" patří do skupiny ekonomů, kteří mají za to, že problémem není úroveň trhu cenných papírů, ale rozsah kolísání. Před několika dny jsme mohli zažít jednu z nejdivočejších fluktuací. Británie by během příštího roku, říká Nick Bloom, mohla zažít propad ekonomiky až ve výši 3%. Zatím to vypadá jako zcela nereálné, ale pokud by k tomu došlo, pak půjde o nejhorší rok od třicátých let 20. stol. Další nemilé informace zveřejnila tisková agentura "London Times" v článku pod názvem "IMF varuje, že trhy by se mohly zhroutit o dalších 20%". Další podrobnosti se čtenáři dozví v této reportáži.

       V uvedeném materiálu se píše:

       "Svět stojí na pokraji finančního "roztavení", sdělil ředitel Mezinárodního Měnového Fondu (IMF). Jeho bezútěšné varování přišlo ve chvíli, kdy se ministři financí snažili uklidnit panující šílenství na mezinárodním trhu poté, co se zjistilo, že došlo k poklesu akcií v průměru o více jak 20%. Separátně pak hlavní ekonom "IMF" naznačil, že by podíly mohly klesnout o dalších 20%, než dojde ke stabilizaci. Ministři "G7" slíbili, že přijmou taková nutná opatření, aby maximálně podpořili bankovní systém a prolomili tak stávající ekonomickou krizi.

       Dominik Strauss Kahn, guvernér IMF, varoval, že analýzy zatím nenaznačují tendence stabilizace mezinárodního trhu a posílení sebedůvěry v ekonomický systém."

       A bude zřejmě ještě hůř, alespoň podle toho co říká americký miliardář Warren Buffett, když hodnotu světových obchodních derivátů ve výši 516 bilionů dolarů nazval "zbraní hromadného ničení" a "časovanou bombou", přičemž tato "časovaná bomba" je nastavená tak, aby zasáhla každého z nás. Podrobněji o tom píše tisková agentura "London´s Independent":

      "Trh má hodnotu více 516 bilionů dolarů (303 bilionů anglických liber), což je desetinásobná hodnota celkové celosvětové produkce, která jak je uvedeno výše, byla nazvána "tikající časovanou bombou". Jde o trh ve kterém jeho vedoucí protagonisté - typicky agresivní, vysoce vzdělaní a nyní bohatí mladí lidé prosperovali díky rozmachu derivátů. Ale jde o ten samý trh, který je v současné době v totálním havarijním stavu. Minulý týden znamenal počátek konce pro mnoho investičních fondů v kombinaci s potápějícími se tržními hodnotami produktů utrápených investorů.

       Největší světové investiční fondy jako "SAC Capital", "Lone Pine" anebo "Tiger Global" ukázaly, jak uvízly ve dvouciferných ztrátách v tomto roce. Pády v září letošního roku definitivně zničily případné zisky ze zbytku roku. "Polygon", kdysi velmi oblíbený londýnského okruhu investičních společností naznačil minulý týden, že přiškrcuje základní platy svých manažerů na 100 000 liber pro každého. To není špatné na průměrného burzovního spekulanta, což je tak trochu faux-pas vůči desítkám milionů  "oloupených"  těmito "esy" během časů prosperity. Ale málokdo uroní slzu.

       Ve své komplexnosti neprůhledné trhy s deriváty hrály investiční fondy roli "největší černé díry" jelikož se většinou nacházely mimo vliv vlád, daňových inspektorů a regulátorů. Nacházejí se ve sféře soukromých smluv mezi dvěma společnostmi nebo institucemi, které prostě nemohly být nijak kontrolované a regulované. Sami o sobě kontrakty na bázi derivátů nejsou nebezpečné, ale jakmile byť jediný z nich není zdravý, nastává lavinový efekt. Většina finančního trhu má k dispozici určité pojistky, např. Centrální Banky musí mít finanční rezervy, ale u derivátů nic takového není možné a to z toho důvodu, že nejde o reálné finance, ale o "papírové peníze".

      Tento svět  "nereálných"  financí stahuje světové hospodářské systémy do propasti. To konec konců zdůraznil známý ekonom z  "Yale Univerzity" Robert Shiller, který dost  přímo uvedl:

      "Pokud budete hledat své chybějící peníze a přijdete na to od koho je žádat - možná budete zklamáni, když zjistíte, že peníze nejsou na prvním místě. Představa, že ztratíte hromadu peněz, když vyschne kapitálový trh - je klam. Říkám tím, že cena akcie není to samé jako peníze. Je to jednoduše řečeno ten nejjednodušší odhad jakou cenu akcie má.

      Vše se nachází v mysli lidí. My jen zaznamenáváme míru toho, jakou představu mají lidé o hodnotě cenných papírů na trhu. S čím vlastně lidé, kteří jsou dnes ochotní obchodovat na burze a takových lidí je opravdu velmi, velmi málo, doopravdy obchodují? Takže my pouze extrapolujeme toto myšlení, pokud jde o to jakou kdo má představu o ceně. Shiller používá příklad odhadce nemovitostí, který ocenil dům na 350 000 dolarů a to týden poté co sdělil, že jeho hodnota je 400 000 dolarů. V jistém smyslu se 50 000 dolarů ztratilo ve chvíli, kdy sděloval jeho původní cenu. Ale ve skutečnosti to pouze řekl to, co měl ve své mysli."

       V našem světě dnes v prostředí masivní bitvy mezi silami "skutečných financí" a "fiktivních financí" má vnímaní mnohdy mnohem větší váhu než realita a toto ve svém účinku může být velmi masivní nástroj k likvidaci aktuálního ekonomického systému. Na toto téma píše deník Telegraph následující:

      "Pro mnoho nezúčastněných diváků je drama velmi přesvědčivé. Noviny, televizní kanály hovoří o probíhající krizi v podobném stylu, jako když reportovali o hurikánu Katrina anebo tsunami v Indonésii. Málokdo se dokáže vyrovnat s tím, že v průběhu třiceti dní se svět v mnohém velmi radikálně změnil. Úzkost a strach jsou velmi nakažlivé destruktivní postoje a ze všeho nejhorší je panika. Toto všechno jsou velmi mocné destruktivní nástroje destabilizace. V tomto ohledu je velmi důležité si uvědomit, že sama společnost množiny prostých lidí se může stát vražedným nástrojem vlastního ekonomického sebezničení a to v důsledku podlehnutí negativním náladám, které směřují k chaotickým činům."

     Naše společnost se nachází v sevření dvou globálních faktorů, které enormním způsobem tlačí na naší globální společnost. Hovořím o faktoru globálního oteplování a faktoru globálního ekonomického chaosu. Je otázkou, jak dalece jsou tyto faktory vyvolány umělým způsobem Těmi, kteří usilují o pevný systém globální vlády. V tomto ohledu je na místě malé zamyšlení. Může vést faktor globálního oteplování souběžně s faktorem globálního ekonomického chaosu k faktoru třetímu a finálnímu - ke globální válce?

      Hovoříme-li o jmenované triádě globálních faktoru je na místě zmínit, že jejich hypotetická umělá aktivace je postavena na velmi logických vědeckých principech. Tyto jako jeden z prvních definoval již v 19. stol. známý německý filozof Friedrich Nietzche, když řekl: "Z chaosu se rodí řád". Toto tvrzení lze doložit i přímo na velmi zajímavém experimentu.

      Podle počítačové studie prováděné skupinou fyziků "Washingtonovi Univerzity" v St. Louis můžeme iniciovat řád tím, že do konkrétního systému zavedeme chaos. Při práci na jejich modelu (šlo o síť navzájem propojených kyvadel či oscilátorů) si výzkumníci povšimli, že když byly řízené uspořádanými silami, počaly se kyvadla chovat chaoticky a houpala se nesynchronickým způsobem, což bylo neočekávané. Neměly by synchronizované síly evokovat synchronizované reakce kyvadel?

      Ale pak přišlo opravdové překvapení: Když byly do systému začleněné chaotické síly, čili síly byly aplikovány náhodným způsobem na každý oscilátor - systém se stal synchronizovaným, tedy uspořádaným.

      Tímto experimentem byla opakovaným způsobem doložena zdánlivě nelogická skutečnost - pokud zavedeme chaos do systému, když se síly působící na kyvadla chovají nahodile, chaos, který byl původně přítomen, zmizí a nastane řád. Tyto skutečnosti velmi dobře popsal fyzik Sebastian F. Brandt ve "Physical Review Letters v roce 2006.

      Výše uvedené informace mají velmi závažnou hodnotu ve chvíli, kdy si uvědomíme, že globální lidská společnost je jedním takovým masivním systémem. Principy, které fungují na experimentální mikroúrovni laboratorních prostředí, fungují stejným způsobem i v systémovém prostředí mikroúrovně.

     Jsem přesvědčen o tom, že je nad čím přemýšlet?..