Energie pro přežití 1. část (fotovoltaika)

          Jakkoliv se zdráhám přistoupit na katastrofické scénáře, každá mediální provokace o zdražení bídně výhřevného plynu, či bezprecedentní, až sprosté zdražování elektrické energie s dobře nastavenými jalovými proudy, čí dálkově spínané ledničky, mne fascinují natolik, že mé jediné přání je odstřihnout se od vnucených pupečních šňůr, jež do budoucností nevěští nic dobrého.  Je to až tak dávno, že si to nehodlám ani připustit. Hluboko v minulém tisíciletí. Zhlédl jsem náhodně nenáhodný kratičký propagační film o mongolských pastevcích kočujících kdesi mongolských pustinách. Sympatičtí nomádi smějící se do kamery si právě vařili ve sluneční pícce čaj. Zatímco v jurtě běžela televize rovněž na sluneční energii. Přesněji na fotovoltaické články. A co si přesně pamatuji, byl obří Křižíkův voltmetr a stejně starožitný ampérmetr. Jakkoliv jsme byli jako kluci živeni jedním z nejlepších časopisů Věda a technika mládeži (když i radioamatér budiž pochválen) mohli jsme čistě teoreticky snít o společnosti třetího tisíciletí, využívající i v Československu sluneční energii (cca 1,5 Kw na čtvereční metr), když i větrná energie byla za časů našeho mládí velmi reálnou šancí a vize výpočetní technikou řízené plachetnice novou šanci.

       Vše nasíleno elektromobily a vozidly s pohonem na vodu. Respektive vodík, když odpadem byla opět voda. Jakkoliv naše klukovské představy o třetím tisíciletí byly reálné, vývoj dospěl, během relativně krátkém období do takové úrovně, že se blížíme v poznání do úrovně blízké počátkům 19 století, eticky však do časů honů na čarodějnice. Když naopak vývoj ve všech komoditách techniky a manipulace s davem dospěl podstatně dál, než odpovídá vročení roku 2008. J

        Jinými slovy: Nůžky se rozevřely tak, že my zbývající (mimo mísu přežití), jsme zpátky ve větvích. Nicméně, mimo fakt, že konečně mohu sehnat téměř vše, co chci číst a mohu si do svého ucha blekotat cokoliv, lze některé naše klukovské sny realizovat. Jakkoliv se pomyslně lakomá pěněženka, u některých nerudný zaměstnavatel, kroutí příslovečným odporem. Jak tahitská tanečnice hula hula. Či tak nějak podobně. Fotovoltaické články německé provenience s mizernou účinností cca 11 procent (když ty americké, pro jednoho válečníka lehce ovladatelného z generálského štábu, tedy nedostupné, dosahují účinnosti až padesáti procent.).

       Ó jak moudří byli Hevils und his State Destroyers, když rozhodli o zrušení všeho moudrého, či prosperujícího. Tedy i elektrotechnického průmyslu v naší rodné zemi. Střípky a zrcadélka nám prý pro začátek i konec dozajista postačí. Přestože chemtrails snížili svit Slunce od roku 2004 o více než 80 procent (poctivého denního měření. Přičemž mám na mysli nejen dobu svitu Slunce.) a jiné fotovoltaické články než německé provenience (montované kdesi na Moravě) nejsou k mání, ubezpečuji případné zájemce, že se lze zcela odpojit, po neslušně vysoké investici, od pupeční šňůry velmi neslušných elektro mafií.

        Přičemž nejvýhodnější se jeví fotovoltaické články 24V (nejlépe 180 W a výše, když alternativní 12 V voltaický článek lze doporučit, jen na zkoušku). Jedná se o uzavřený soukromý systém výroby elektrické energie, zapojený skrze předražený regulátor (Nejlépe 40 Ampérový, jenž, lze zároveň kontrolovat skrze PC), měnič 24 V/220 V. Tato konstelace napovídá, že můžete buď pohánět stávající elektrospotřebiče, s příslušně rozumnými příkony, nebo alternativní spotřebiče 12 V, či 22 V. Když to hlavní - akumulátory (v ceně pytlíku ryzího zlata), jsou nejslabším článkem řetězu. Přičemž nejlepší investicí jsou více než předražené gelové akumulátory (mají však delší životnost, nikoli však věčnou.). Jakkoliv si neumím představit mořskou jachtu vybavenou těmito akumulátory.

        Pak je výhodnější vyhledat trakční, nebo ještě podstatně dražší akumulátory. Tento systém, pokud je dostatečně dotován fotovoltaickými články a příslušně výkonově nadopovaným měničem, může skrze příslušné převodové ztráty, jež jsou však, vzhledem k získané sluneční energii, teoreticky i prakticky nulové finanční hodnoty, pohánět mimo automatické pračky a vařičů, prakticky všechny možné rozumně příkonové spotřebiče (televize, radio, notebook, lednička, osvětlení.). Nebo naopak dobíjet akumulátory el. vrtaček, el. kos, automatických sekaček, automatických vysavačů, elektrických kol i elektrických motocyklů. Pokud si pořídíte malý fotovoltaický článek (např. 12 V/ 25 W) s příslušným regulátorem a nejlevnějším akumulátorem, pak nezapomeňte, že se dají nabíjet i z pouličního, či takového osvětlení, jehož provozovatelé očividně plýtvají a pravé divy se někdy dějí i při téměř pravidelných záblescích na noční obloze.

       Přičemž mobil nabitý sluneční energii má podstatně (o několik dní) delší dobu provozu. Což si lze vysvětlit výhodně nastavenými jalovými proudy polostátního dodavatele elektrické energie, jež nekonají námi očekávané výkony. A protože jsem nikdy nezapomněl na provokativní úsměvy mongolských kočovníků z druhé poloviny minulého století, nelze než doporučit opět příslušně předraženou sluneční parabolickou pícku na 1, 5 KW opět německého vývozu do černé Afriky (Nebo zrcadlový systém udělej si sám. Povídačky, že u nás sluníčko nesvítí a větry nevějou se zakládají sice na pravdě, ale týkají se jen velkovýrobců. Nikoli malého českého človíčka. Brambory jsou uvařené podstatně rychleji, než na elektrickém sporáku s počátečním příkonem 6 kW. A když Slunce nesvítí, tak se vaří, peče, ohřívá jinak.

       Jiným anachronizmem se mi subjektivně jeví lednička v zimě. Když v létě sedmý schod dělá pravé divy a v chladničkách dlouholežící několikrát zmražené a již neurčité mrtvolky, lze vynechat z repertoáru. Není nad čerstvou stravu. A pokud jste movitější můžete kombinovat svůj soukromý energetický systém větrnými generátory. A opět nejste velkododavatel a vítr mnohdy fouká i v noci. Když nejméně 8 uraganů do roka zajisté zabezpečí zahraniční systém HAARP. A to zcela zadarmo. A když nefouká, tak nefouká. Pak je dobré vlastnit kousek potoka, či říčky a příslušné malý vodní generátor zapojený do téhož soukromého energetického systému.

      Co se týká tepelné pohody, nelze nevzpomenout na naše předky - starověrecké Slávy, kteří krátkovlnné tepelné záření plamenů (odvozeně i našeho ústředního topení), rychle unikající z chatrčí, nasílili kameny, jež měnily krátkovlnné záření na delší vlny, které se odrážely od stěn zpět do místnosti a navíc kameny regulovaným snížením vlhkosti dokázaly nasílit již popsaný efekt zamezení úniku tepla. A pamatujte, že naší slovanští předci, měli podstatně kvalitnější informace o přežití, než okolní barbarikum. A na nás je, abychom si své moudré předky považovali a zachovali příslušné informace svým dětem i jejich dětem.

      Pokud jsou skutečně dobří a důvěry hodní partneři, příslušně velká parcela, pak lze uvažovat i o výrobě el. energie do veřejné sítě s. r. o. Systémem, odměn dle vložených investic a počtu voltaických článků. Když cena sluneční, větrné a vodní energie je dána nikoli globalfašistou a jeho náčelníkem, určujícím daň z ukradené hodnoty, ale Stvořitelem veškerenstva. Tou cenou je zbytečné neplýtvání darem. A to je jedno z našich nezadatelných práv. Tak jako právo na tvrdý postup proti drancování rodné země, proti dealerům drog, právo na čistý vzduch, svět bez generátorů uměle směrovaných rámusů. Jinými slovy tzv. občanská společnost se od samého počátku neosvědčila doslova v ničem. A nenechal bych jimi řídit ani dětskou koloběžku. Pokud by byla moje. A má rodná zem je víc než koloběžka.

(c)2008 Zdeněk Patrick