Děti zimy, nebo...

        Se zájmem jsem si kdysi přečetl článek Sorcha Faal: Children of Winter: Apocalyptic Message of Hope (Děti Zimy: Apokalyptická zpráva naděje). s tím, jak se blíží rozhraní věků lidství a šílenými debily chystané čipizantní otroctví ubohého zbytku někdejšího lidstva, se k němu budu vracet. Onen článek je pouhou nabídkou podstatně vydatnějšího sousta, již od samého počátku působí v mnohých detailech nepříliš přesvědčivě, až tajemně mysticky, v němž geniální Vladimír Ilji Lenin sehrává téměř kladnou roli, jež mu nepřísluší. S viditelnými snahami zainteresovaných Ničemů přetransformovat Leninovy zločiny na Stalina, jenž jich měl také habaděj. Nyní ve zkratce podstatu toho, čím se článek Sorcha Faal (nabízející "západnímu světu" celý příběh Dětí Zimy) vlastně zabývá: Červenou nití táhnoucí se skrz text, je kataklyzmatický konec lidského společenství, tak jak jsme ho znávali. Jediným zářícím světlem v nastávající temnotě budou "Děti zimy", které ochrání Rusko a později část zdecimovaného lidstva. Hraničním datem dramatu má být, mnohými domorodými (českými) odborníky na povýšení člověčenstva do vyššího řádu bytí, stále omílaný časový interval roků 2010 - 2012. Přechod "masa a kostí" do vyššího duchovního řádu? Zhola nemožné! Pokud uvažujeme přerod z materiálního světa do vyšší, duchovní dimenze. Jakkoliv je dnes jasné, že spirit každé lidské bytosti je vnucovanou fiktivní realitou spíše ubíjen, než by se ubíral cestami sebezdokonalování, takže další opakované setrvání v narůstajícím marazmu je na příště bezpředmětné. Vyplývající rezumé: Informačními stokami nabízený časový interval není, z pohledu ukončení lidského společenství na této planetě, až tak zcela bez šancí.

       Následuje jedno z nanejvýš neuvěřitelných dobrodružství nemající obdoby v celé lidské existenci napsáné právě nyní a úplném překladu, přinášené západnímu světu poprvé v jeho historii: "Děti zimy: Rusko vladne světu v roce 2012".

       V roce 1921, za vlády prezidenta lidových komisařů Vladimíra Iljiče Lenina, v časech vypuknuvšího hladomoru a epidemie tyfu v obtížném ohrožení revolucí, z plného zdraví zemřelo tenkrát 27 milionů mužů, žen a dětí. Tehdy, v roce 1920, začal, v malé vesničce v Leningradské (Sant Petěrburk) oblasti, poblíž Boksitogorsku (?) jeden z nejutajovanějších pokusů, jež se kdy, nejen v rámci sovětského Ruska, ale i celého světa konal. Na jaře téhož roku (1920) se narodily děti, jež budou v budoucnosti nazývány "Děti zimy". Bylo vybráno 37 dětí všech lidských ras, jež byly ponechány volnému životu, bez jakéhokoliv návaznosti na souvztažnost s lidským společenstvím, nezávislé na vládách, sociálním uspořádání, náboženství, či politice. Byly ponechány jen samy sobě a svým smyslům.

      Leninem uskutečněné a Staliném pochopené metody experimentu, jež měly přinést zásadní odpovědi na všechny lidské otázky: "proč vůbec lidské bytosti jsou, proč jsou zrozeny právě na zemi, kam kráčíme a co následuje bezprostředně po smrti. Bezprostředně s tímto pokusem byli sověty vybráni jedinci, plná tehdejší třetina sovětské brané moci a rozmístěna v okruhu 300 mil v blíže neurčené oblasti, aby po náležitém výcviku byli výjimeční jedinci infiltrováni do okolního, nic netušícího "západního světa". Oblasti se říkalo Ocelový prsten. Krátce po napadení Hitlerovským Německem, vydal Stalin rozkaz bránit zmíněnou leningradskou oblast i za cenu, že padne Moskva. Výsledek pokusu Dětí zimy byl nanejvýš ohromující a přinesl zásadní odpovědi na války, lidské utrpení, význam všeho lidského života, smysl jsoucna i přicházející budoucnosti.

       Po roce 1980 bylo jasné, že Děti zimy nepotřebují k ochraně lidskou armádu a především ukázaly Ruskému (tehdy sovětskému) managmentu, že oni samy ochrání nové Rusko. Zatím zcela opuštěné mezi industrializovanými národy světa, aby světlo z Ruska opět jasně zářilo. A tak zatím , co účastenství lidí západního světa na religiozitě vzrůstá a prorůstá celým společenstvím, v Rusku započala obzvláště významná era spirituálního procitnutí lidství, jaké svět kdy viděl. Založená na výsledcích pokusů a výjimečných vlastnostech Dětí Zimy, které ve věku 6 let, za jakéhokoliv počasí, procházejí nazí sněhem i zimou. Které od 10 let mohl jít skrze vařící se vody: bez opaření, spálení, či jiného porušení.

       Které od 15 let věku mohly cestovat rozlehlými vzdálenými prostory a jednoduše se vzájemně dotýkat. Které od 20 let věku byly prosty všech nemocí, jež eliminovaly pouhým dotykem svých rukou. Které od 30 let věku mohly doslova hýbat horami, skrz pouhý dotyk. Tyto Děti Zimy v době planetárních pohrom a apokalyptických zpráv zachrání Rusko, jež bude vládnout světu od roku 2012. Mají být i nadějí pro zbytky lidstva.

       Celý příběh je nám bližší, než by kdokoliv z nás vůbec předpokládal. Bližší skrze super tajná, tajná, méně tajná i drze zjevná uskupení, pilně pracujících na devastaci všeho lidského. Z téhož důvodu si dovolím upřesnit, z pohledu mých zanedbatelných znalostí a zkušeností, některá fakta možná souvisejících z problematikou "Dětí Zimy. Přesto, že je onen příběh určen pro "západní svět", jenž vlastně ani nezná prameny a pravou podstatu slovanské vitality, a tak si neumí ani představit jakou škálu lstí, podvodů a krvavých masakrů, s hrůzností detailů a následných zdeptaných lidských osudů, musel nájemný masový vrah Vladimír Iljič Lenin, za svých bídných 30 šekelů, vydupat z pekla, aby zdeptal ruský národ a posmrtně i část střední, či jižní, převážně slovanské Evropy. Přesněji ty, kteří se nepoddali dogmatu marx-leninizmu, jenž byl spáchán kompilací všeho tehdy známého, možného i nemožného. Ty, kteří radostně nehulákali hesla ukradená skrz naskrz překroucených novozákonních příběhů.

      Nyní si dovolím, komentovat jednotlivé pasáže zmíněného článku, neboť některé části článku Sorcha Faal se mi zdají být zavádějící:

      V roce 1921, za vlády prezidenta lidových komisařů Vladimíra Iljiče Lenina, v časech vypuknuvšího hladomoru a epidemie tyfu v obtížném ohrožení revolucí, z plného zdraví zemřelo tenkrát 27 milionů mužů, žen a dětí.

      Především zdůrazňuji, že Velká Říjnová revoluce byla generována finačními žoky skrze uměle vyvolané hrůzy a bídy I. světové války. Cílem bylo potrestání nepoddajného ruského cara Nikolaje a postupné vyhubení ruského národa.

      Již za revolučních let soudruh A. Zinovjěv (Apfelbaum) vypracoval téze o nutném vyhubení ruského národa. Nejpozději však všeobecným světovým útokem roku 2010 až 2012. Z ruského národa (Potažmo veškerého slovanstva) by mělo zůstat maximálně 80 000 nic netušících nevzdělaných otroků. V souladu se současnými plány na umenšení lidstva o několik zanedbatelných milliard. Hrůzovláda vrchního komisaře všech lidových komisařů, nájemného masového vraha, přinesla již v prvních letech revoluce příslušně slibné výsledky.

      Z plného zdraví neumíraly na hladomor a tyfus, ale byly surově zavražděny miliony mužů, žen a dětí. Krátce po roce 1917. Přičemž naučenou neschopností dobře živených lidových komisařů později, po ukončení I. světové války, vygenerovaný hladomor a tyfus byl jen třešničkou na Leninově dortíku. Právě hladomor považoval VIL, za skvělého spojence: "V časech, kdy se lidé požírají navzájem, využijeme hladomoru ke konečnému zúčtování s ruskou pravoslavnou církví". Vladimír Iljič Lenin

     Soudruhu Lenine, dívám se právě na fotografii z těch hrůzných dob. Dokument ukazuje kupce a jeho stejně hrůznou ženštinu nabízející k prodeji rozřezaného, asi devíti letého chlapce, včetně chutných vnitřností ležící vystavené na dřevěném stole, před kupeckým domkem.

       "Chceme-li zničit národ, musíme nejprve zničit jeho morálku, jeho děti a pak nám padne do klína jako zralé ovoce. Vladimír Iljič Lenin

       Nikoli roku 1921, ale prakticky od počátku roku 1917 se stovky tisíc opuštěných dětí všeho věku se toulalo po celém tehdejším sovětském Rusku. Bojujících o holé přežití v tlupách i jednotlivě. Do českého jazyka bylo, za časů první komunizace Československa, importováno ruské slovo "bezprizorný". Kde se vzalo, tu se vzalo? Po roce 1920 začal bolševiky tížit problém nekontrolovaného pohybu sověty nekontrolovatelných tlup bezprizorných, jejichž množství, jak bylo původně bolševiky uvažováno, vůbec přirozenou úmrtností z nelidských poměrů neklesalo. Ba zdálo se, že právě naopak. Bezprozorní se toulali celou matičkou Rusí, v chatrných hadrech, mnozí nazí.

       Za třeskutých zim toulající se krajem. Z téhož důvodu byl bolševiky naplánován jejich odchyt a internace v koncentračních táborech. Při téže činnosti byly zjištěny u bezprizorných některé lidské přirozenosti odporující skutečnosti. Tehdy byl pověřen vedením zvláště zajímavého uskupení soudruh Makarenko, jenž měl společně s přiřazeným politrukem vybírat zvláště zajímavé kusy, když mnohé jednotlivce přeživších skupin se Makarenkovi dařilo vracet zpět do života. A to budou ti vybraní, z nichž byla zřejmě osazena 300 milová oblast "Ocelový kruh". Z oddolných dětí, mající některé vyjímečné vlastnosti.

       Vychovatelské metody Makarenka byly pak vzorem tézi, jak vychovávat nepřizpůsobivé, i nás. A tak slovo "bezprizorní" konečně dokráčelo až do českých a slovenských knih, filmů a politických školení. Lenin zřejmě kontaktoval své chlebodárce a tak bylo v roce 1920 rozhodnuto vybrat obzvláště oddolné děti a ponechat je zcela bez prostředků k vnějšímu pozorování. Že jde o celosvětový komplot vyznívá z faktu, co je hledáno!

        Připomeňme jen, že náboženské dogma o duchu (spiritu), jenž prochází skrze mnohé lidské životy k stále vyššímu poznání, aby napříště mnozí splynuli se světlem, jiní stále hledali svoji cestu ke zdokonalení, bylo kolem roku 358 n. l. katolickou církví prohlášeno překvapivě za kacířské a nepovolené. Ač bylo základem celé víry. Děti Zimy. Zajímavé pojmenování, uvážíme-li, že staroslověnskou slovanskou bohyní zimy a smrti byla milenka Kostěje Nesmrtelného (Kostrouna) Morana. Sídlící ve svém paláci v bezrozměrném prostoru. A nahé děti brouzdající se sněhem třeskutými mrazy. To není až tak velký problém. Ale pohybující se volným prostorem? Pohybující dotykem vrchy a horami? To jsou již úkazy na něž nestačí ani má Asakra akta. Všimněte si prosím, že prozatím neuvažuji vliv žádné z přítomných mimozemských entit.

        Za pováženou považuji zmínku, že bez jakéhokoliv poškození procházely Děti Zimy vařící kapalinou, či bez viditelných zranění úspěšně absolvovaly "zkoušku ohněm". Tedy nic, co by nejen tehdejším lidovým komisařům bylo cizí! Surové mučení! Jakkoliv nemuseli tehdy mučení uzákonit. Oni sami byli zvrácenými zákony a iniciátory. I když to výjde na stejno.

       Mnozí vzácní chemicko - lékárenským průmyslem "zhýčkaní" cizinci, přicházející k nám zejména ze zámoří, jsou mnohdy šokováni způsobem, jakým se (i při zaručeně bezplatném zdravotnictví a asistovaném uvraždění), mnozí z nás úspěšně léčíme nejen ze chřipek. Když i laskavé dotýkání se nemocného přináší, vedle účinných bylin a léčebných metod našich slovanských babiček, své požehnané účinky. Když i těžká otrava krve, nemusí být, za jistých okolností, tak těžká. Zvláště, když určená cesta ducha, nesmí být ukončena tak banálně.

       Cesta k poznání může jít i přímými stezkami, většinou však skrze velké utrpení. A právě na utrpení zcela opuštěných dětí, o něž sovětský režim projevil zájem až po té, co zázračně přežily, mohlo přinést nové netušené, či kdysi ztracené. Přičemž mávnutí motýlího křídla, v tomto případě skrytými tvůrci promyšlené zvrácenosti a nezákonnosti, prosazované současnými pseudo zákonodárci, politiky a šílenci, v časech druhé, vyšší fáze komunizace mé rodné země, se načítá a násobí. Jako podivné dolévání dávno zcela naplněného poháru, silným proudem velmi učinné hasičské stříkačky. K témuž cíli - "výjimečného poznání" lze totiž dojít programovým sebezdokonalováním, aktivní hudbou, výchovou dítěte společně a bezprostředně vnímající i ostatní tvory pozemské fauny, ale i flory, v souladu mravními hodnotami Když víra a poznání vycházející z Pravdy je v souladu. I s používanými technologiemi.

       Proč je tedy neustále omílán jakýsi, pro lidstvo hraniční časový interval roků 2010 - 2012? Jakoby kdosi hrající si na nemilosrdně pragmatického dravce, obtížený vinou, zlatem a diamanty shromážděným ze všec bíd celého světa, beznadějně ležící na smrtelném lůžku, byl skálopevně rozhodnut, že společně s ním musí zahynout všichni ostatní! Stále máme ještě čas přesvědčit zmíněné dravce, že se mýlí.