SVĚT V KOLIZI: Nástup globální energetické krize se stává realitou ------ Boj o ropné bohatství ----- Mnohé jihoamerické státy začaly prudce zbrojit

        Ruští vojenští analytici se shodují a jejich jihoamerickými kolegy v tom, že reaktivace jmenovaných vojenských sil Spojených Států není standardního charakteru a s tím souvisí i převelení velmi zkušeného velitele zvláštních námořních sil do tohoto sektoru.

       Tato velmi provokativní aktivita namířena proti jihoamerickému sektoru způsobila velké znepokojení na politické scéně mnoha států tohoto kontinentu. Argentinský ministr zahraničních věcí Victorio Taccetti sdělil zpravodajům následující:

      "Jsme velmi znepokojeni záležitostí čtvrtého amerického loďstva. Momentálně nemáme k dispozici žádné informace o tom, proč k reaktivaci tohoto kontingentu došlo."

      Venezuelský prezident Chavez dodává:

      "Bohužel se můžeme jen dohadovat o tom, proč se Spojené Státy rozhodly odeslat tak silné námořnictvo do mírové oblasti. Bohužel USA nikdy nepřizná,  že tato aktivita může souviset s tím, že Američané prostě chtějí v této oblasti kontrolovat přírodní zdroje."

       Ovšem nejostřejší reakce namířenou proti frakci neocon ve Spojených Státech byla učiněna brazilským prezidentem Luiz Inacio Lula da Silva, který během své návštěvy ve Vietnamu chválil vítězství tohoto státu na USA v nechvalně proslulé "vietnamské válce", když přímo řekl, že šlo o "vítězství utlačovaných".

      Ruští naftoví analytici jsou ve svých zprávách přesvědčeni o tom, že USA stále zřetelněji upínají zraky k poměrně bohatým nalezištím ropy v jižní Americe. Jde o to, že zdroje v Saudské Arábii a Mexiku odkud USA nejvíce dováží ropu, se stávají již poměrně hodně vyčerpanými.

       Situace především v Mexiku se stává poměrně drastickou. Podle několika nezávislých informací například výroba v ropném komplexu Cantarell v minulém roce poklesla o třetinu. Dokonce prý aktuálně hrozí, že Mexiko ztratí vlastní palivovou soběstačnost.

       Situace v prostředí saúdskoarabských ropných polí není také vůbec růžová. Poměrně detailním způsobem se o tom rozepisuje "Business Week News Service":

       "?..velmi detailní dokument, který byl získán od osoby s přístupem vysokým úředníkům saudského ropného průmyslu sděluje, že saudská Aramco, bude v roce 2010 ve své produkci limitována 12 miliony barelů za den a tento stav bude schopna dodržet pouze po krátké a dočasné období. Poté produkce bude muset nutně klesnout na 10,4 milionů barelů za den. "Business Week odhaduje, že v období mezi roky 2009 až 2013 dojde k výraznému zhroucení produkce arabské ropy".

       Tyto zprávy naznačují, že Spojené Státy v nejbližších letech nebudou schopné získávat potřebné množství ropy ze svých tradičních zdrojů. Tato situace se velmi úzkým způsobem dotýká globální krize, která postihla palivový průmysl. Stále narůstající poptávka po palivech související s narůstajícími energetickými nároky světa vyhání ceny ropy do astronomických výšek. Znamená to, že i Spojené Státy se nachází ve velmi kritické situaci. Miliardář a ropný investor T. Boone Pickens je snad nejlépe informovanou osobou na světě co se týče ropného byznysu. Nedávno prohlásil, že současná energetická krize je "velmi blízká válce".

      Pan Pickens poukázal na to, že Američané jsou vedeni k tomu, aby obviňovaly své ropné společnosti z katastrofického zvýšení cen ropy. Jenže ve skutečnosti není nic co by bylo více vzdáleno pravdě. Ve skutečnosti přes 70% ropy na světě je vlastněné státními společnostmi. Tyto společnosti jsou v podstatě americkými ropnými giganty vysávány a prodávají to, co ve skutečnosti patří jiným národům.

       Pickens dále upozorňuje na to, že Američanům uniká fakt, který se týká toho, že lačnost Spojených Států stojí jejich národ přes 700 miliard dolarů ročně. V podstatě jen za minulou dekádu v tomto případě šlo o největší přenos bohatství ve světových dějinách.

      Globální energetická krize zřejmě skutečně klepe na dveře, ale v mnoha ohledech se to netýká jihoamerického regionu. Vše nasvědčuje tomu, že Venezuela má největší ověřené zásoby ropy na světě. V tomto se benzín prodává za neuvěřitelných 12 amerických centů za galon. Brazilie zase před nedávnem na svém území objevila třetí největší zásobu ropy na světě.

      Nedávné aktivity a reakce Spojených Států se mohou jevit, jako velmi průhledné směrem k politickému uskupení států Jižní Ameriky kde jsou stále více a vice přesvědčeni o tom, že USA velmi prahnou po přírodním bohatství, jež se nachází v této části planety. Bolivie má k dispozici největší zásoby přírodního plynu na světě a největší koncentraci železné rudy. Chile má zase největší koncentraci kovů na světě včetně stříbra, zlata a disponuje 35% světové produkce mědi.

       Přesto i zde mají Spojené Státy dva velmi významné spojence. Jsou jimi Peru a Kolumbie jakožto největší exportéři kokainu, heroinu a marihuany. Na politické scéně tohoto regionu se tak velmi živě diskutuje o tom, zda se Amerika vrátí k "éře dělových člunů" s podporou radikálních jihoamerických diktatur, tak jak tomu bylo ve 20. století, včetně atentátů na prezidenty a hromadných vražd civilistů.

       Bohužel tato skutečnost vůbec neprospívá již tak výbušnému prostředí na světě. Ukazuje se, že státy jihoamerického regionu se v žádném případě nebudou sklánět před militantní politikou USA. Brazílie objednala dalších 120 moderních bojových letounů, Venezuela začala intenzivně nakupovat zbraně od svého ruského spojence, ecuadorský prezident Rafael Correa nařídil odstranění všech amerických základen na svém území a argentinský prezident Cristina Femández de Kircher sdělil: "ministerstvo obrany musí být připraveno prosadit svrchovanost své země za účelem ochránění vlastních přírodních zdrojů".

       Jak se zdá prostí Američané nemají zřejmě ani potuchy o těchto nových možných válečných strategiích, které kuje jejich vláda. Jejich obavy jsou spojené s informační kampaní týkající se možného íránského zbrojního průmyslu. Možná, že by však měli svůj zrak obrátit více k jihu. Vždyť Brazílie před nedávnem oznámila, že připravuje test jaderné bomby, který odůvodnila nutností chránit území Amazonie před cizími zájmy.