Historický a vědecký pohled na proces osvícení

           Mnoho starých tradic po celém světě tvrdí, že lidé nejenže vlastní potenciál pro ztělesnění světelné energie na fyziologické úrovni, ale dokonce naznačují, že již někteří dosáhli tohoto stavu s tím, že současná doba je velmi příhodná pro nastolení této kvality. Historická literatura naznačuje, že existují mimořádné stavy na fyzické úrovni bytí, stejně tak jako na úrovni psychologické. Tyto velmi specifické stavy mohou být východiskem pro velmi vysokou potenci vědomí, která je jednoduše známá jako "osvícení", píše biochemik Colm Kelleher ve své skutečně fascinujícím článku "Retrotransposons", který byl vydán v "Journal of Scientific Exploration" s tím, že tato specifická nastavení vědomí jsou motory lidské tělesné transformace. Tyto prezentované změny stavu ovšem nesouvisí s nějakým náhlým zvratem dosavadní přirozenosti, či náhlou změnou v kvantovém stavu lidské bioenergetiky. Kelleher je přesvědčen o tom, že k praktické realizaci této "transformace" může dojít během aktivního fyzického života daného jedince. Cesta a způsoby transformace fyzikální podstaty lidské bytosti či biografie duchovního osvícení prostřednictvím tzv. "aktivace světelného těla" byla považována za samozřejmou realitu především v období antiky. Smrt a vzkříšení Krista nebo Osirise jsou dva asi nejznámější příklady. Ještě ve středověku velmi známá národnostní enkláva Katarů, která svého času pobývala v oblasti jižní Francie tvrdila, že vlastní tajné evangelium Ježíšovo, které se nazývalo "Evangelium Lásky". Tento materiál má prý obsahovat velmi specifické lingvistické iniciační klíče, které jsou schopné aktivovat konfiguraci tzv. "světelného těla".

       Poté co existence tohoto textu se stala známou, začala církev s mučením a postupným vyhlazováním Katarů. Během tohoto masakru přišlo o život mnoho milionů lidí. V průběhu tohoto pohnutého období se "Evangelium Lásky" tajemně ztratilo. Je zajímavé, že ústředí katolické církve díky přísným požadavkům na důkazy v rámci kanonizace svatých archivuje mnoho záznamů o nadpřirozených fenoménech, které s největší pravděpodobností souvisí s aktivitou světelného těla. Tyto záznamy zahrnují například případy levitace nebo bilokace.

       Jisté studie naznačují, že "Evangelium Lásky" by za jistých okolností mohl být i manuálem pro aktivaci mechanismu Merkaba (Světelné tělo Duše). Mnozí badatelé jako například William Henry jsou přesvědčeni o tom, že Merkaba je v podstatě vysokofrekvenční bioenergetický kvantový nástroj na světelné bázi, který se nachází uvnitř našeho těla.

      Henry je hovoří o tom, že aktivní fungování Merkaby evokuje vnitřní energetické transformační procesy, které jsou v klasické náboženské a nebo i esoterické literatuře známé pod pojmem "vzkříšení". V článku "Finding the Holy Grail,"psychologové Barry a Janae Weinhold jsou na základě svého vlastního historického výzkumu přesvědčeni o tom, že skutečným "Svatým Grálem" je individuální lidské tělo. Nejde o nic vnějšího. Jako ladička může být náš organismus přizpůsoben zcela jiným frekvencím. Spínacím spouštěčem bude zřejmě naše DNA a ve hře je především její nekódující část.

      Badatel Weinholds píše, že mnoho domorodých tradic Mesoamerických indiánů věří, že tento zdroj je velmi citlivý na tón, který je v těchto kulturách známý jako "Ge", který má nejen unikátní léčivé schopnosti v oblasti fyzického, psychického a mentálního těla, ale za jistých okolností prý dokonce zajišťuje i nesmrtelnost.

       Weinholds nalezl důkazy o tom, že duchovní praxe používaná v prostředí starověkých mysterijních škol v Egyptě a Řecku používala rozmanité frekvenční nástroje k tomu, aby aktivovali spouštěcí mechanismy uvnitř DNA za účelem ustanovení světelného těla. V podstatě šlo o mechanismus, který dokázal naladit jádro nekódující DNA na tajemný tón "Ge", který je v podstatě frekvencí našeho galaktického jádra. Tato vzájemná harmonická konsekvence mezi mikrokosmickým aspektem DNA lidské bytosti a makrokosmickým centrálním galaktickým zdrojem aktivuje "Svatý Grál" v těle člověka.

        Tento proces je v kódové řeči zasvěcenců znám jako "milostná píseň krve" vytvářející "duhový most", který synchronizuje lidské vědomí se Zdrojem. Je možné, že tento proces zároveň uvádí do činnosti jisté nám zatím skryté mechanismy v endokrinním systému, které mohou aplikovat do krevního řečiště zcela nové biochemické receptory otevírající nové kvality energie Lásky.

       V podobném duchu hovoří i známý lékař a badatel Leonard Horowitz, který ve svém materiálu "Pirates of the Sacred Spiral" píše:

        "Mnoho indicií naznačuje, že DNA je ekvivalentem, který je schopen datově propojit duchovní energetickou podstatu člověka s galaktickým jádrem. Zároveň je DNA schopná emitovat jisté důležité frekvence života, které lze transformovat ve zcela konkrétní tóny a geometrické tvary, jež zřejmě důležitou součástí prastaré vědy známé jako "posvátná geometrie".

       Velmi nápadné a frekventované spojitosti mezi egyptským Osirisem a Ježíšem jsou známé generacím učenců. V mnoha podobách jsou oba spojování s hieroglyfickým znakem volavky a nebo fénixe přicházející z "Galaktického centra", které se také nazývá Tula, a nebo "Klíč Života". V egyptských hieroglyfech se tento klíč zobrazuje jako "ankh", který může být ve skutečnosti druhem velmi účinné ladičky umožňující sladění s rezonančním tokem Galaktického jádra a nebo přinejmenším spouštěčem důležitých harmonických procesů. Je možné, že "Klíč života" nebo "ankh" nějakým způsobem souvisí s řečí (frekvenčním tokem) která je známá jako "řeč ptáků".

       Tento "jazyk ptáků" podle Weinholdse, který cituje Henryho výzkum "je samohláskový fonetický kód". (Mí studenti, kteří absolvovali Techniku Lorean a nebo její nástavbové pokračování - S.A.T.I.R. si jistě velmi dobře vzpomenou na prezentované praktické metody postavené na zvukové vibrační síle samohlásek, pozn. J.CH.). Genetický a lingvistický výzkum ukazuje, že pět samohlásek odpovídá pěti základním kódům DNA a RNA. Jedinci, kteří jsou zasvěceni do "jazyka ptáků" jsou schopni aktivovat zvukové vibrace těchto samohlásek jistým konkrétním postupem jelikož vědí, že jsou takto schopni trvale aktivovat speciální receptory uvnitř DNA.

       Podle Kellerova výzkumu může taková radikální aktivace na genetické úrovni proměnlivých součástí DNA vyvolat "skok" resp. aktivní transmutaci prostřednictvím přesunu zahrnující nové uspořádání možná tisíce genů. Tato hypotéza by mohla být ve shodě s důkazem Bruce Liptona, že vědomí může změnit genetiku, viz. spis "The Biology of Belief" a výzkumem  Davida Wilcocka týkající se modelu spontánní evoluce, která současně mění jak biologický potenciál, tak i potenciál vědomí., viz. spis "A Scientific Blueprint for Ascension".

        Kelleher je přesvědčen o tom, že skutečné osvícení sebou nese kromě radikální změny vědomí i pozitivní důsledky na ryze fyzické úrovni: "charakter světelného těla, by mohl být popsán jako vznik nového druhu doslova v průběhu jedné generace lidstva.

       Zatímco historické prameny hovoří o tom, že světelné tělo je možné ustanovit pouze tehdy, pokud daný jedinec dosáhne duchovního mistrovství, Kelleher zdůrazňuje, že existují jakási specifická stádia na této cestě k osvícení, které může prožít velké množství tzv. "normálních lidí". Bohužel ty si to ve velké většině případů ani neuvědomí. To podporuje možnost, že existuje i postupný proces aktivace DNA. Během něho pak může dojít ke "skokovému efektu" ve chvíli kdy je na to lidský jedinec vědomě zcela připraven.

       V jednom neautorizovaném textu známém jako "Pistis Sophia" (kde se pojednává i o mistrech "Jazyka Ptáků") se nachází zmínka o posmrtném životě, která nápadně připomíná texty z "Egyptské Knihy Mrtvých". Henry to nazývá "první lekcí Mer-Ka-Ba mysticismu" s tím, že bychom měli pátrat po tajemstvích Světla. V "Pistis Sophia" je citován Ježíš jak praví: "Ti, kterým se podaří očistit tělo, budou moci vstoupit do čistého Světla".

       V dalších částech tohoto materiálu Ježíš popisuje spojení mezi našim rozměrem a vyššími rozměry a to skrze konkrétní postupy tzv. "transformace Vědomí" s tím, že ono mystické "Království Nebeské" je uvnitř každého z nás. K podobným závěrům dochází skrze svůj vlastní pečlivý vědecký výzkum i dr. Horowitz, který říká:

       "Bioakustická a elektromagnetická matrice, prostřednictvím kterých se iniciuje tok toho, čemu křesťanská mystika říká "Duch Svatý" je skutečnost. To co oživuje naší DNA je zvláštní tok Světelné energie, která sestupuje z makrokosmických úrovní našeho Bytí."

       Další související paralely můžeme studovat v pojetí filozofie egyptského Thotha čili Herma Trisměgista, který je mnohými považován nejen za vysoce osvícenou bytost, ale také za otce alchymie. Je možné, že Hemres byl důvěrně obeznámen s praktikami přivedení duchovního Světla do lidského těla, které díky tomu může postupně transformovat z fyziologické koncepce do stavu čistého "božského záření". Jinými slovy tu můžeme hovořit o vysokofrekvenčním kvantovém skoku živé formy Vědomí. Je možné, že celou koncepční filozofii tohoto mechanismu umně popsal skrytým způsobem v prosté větě:

       "Jak nahoře, tak dole".

      Thoth byl také ctěn jako tvůrce písma. Nejnovější výzkumy na poli lingvistiky ukazují, že písmo je v mnohém analogickým systémem reprodukující všechny důležité datové genetické uzly lidské bytosti. Je to nástroj tvoření stejně tak jako lidská mysl.

      Koncepce existence aktivního světelného těla resp. stavu osvícení se proplétá globální lidskou historií ve všech částech světa. Samostatným příkladem mohou být starověké mystické tradice centrální a jižní Ameriky. Existuje tu paleta mytických osobností podobných inckým bohům jako je Amanumuru se svým neuvěřitelným kosmickým příběhem.

      V oblasti kde se dnes nachází Mexiko je zase známá osobnost Quetzalcoatl, který v sobě podle dobových legend ve svém těle nesl vysoké frekvence "božského světla". Badatelka Judith Bluestone Polich zcela příznačně nazvala Quetzalcoatla "Osirisem Mesoameriky".

      V tomto ohledu je velmi zajímavé, že Quetzolcoatl je často zobrazován jako had s ptačími křídly. Někteří vědci jako např. Jeremy Narby (autor vynikající publikace "Kosmicky Had", vyšlo i v ČR, nakl. Rybka Publisher, pozn. J.CH.) jsou přesvědčeni o tom, že ikonografické zobrazení hada je ve skutečnosti zřejmým odkazem na DNA.

      V souvislosti s mytickou a záhadnou historickou postavou Quetzolcoatla velmi zajímavě zaznívá i myšlenka některých investigativních archeologů nového vědeckého paradigmatu, kteří se nebrání myšlence, že ceremoniální centrum Teotihuacan mohlo být zároveň jakousi "interdimenzionální bránou" spojující frekvence galaktického centra s bioenergetickým potenciálem adeptů, kteří v prostředí tohoto komplexu byli zasvěcování do praktik duchovní transformace.

      Žijeme ve velmi zajímavé době. Je zřejmé, že po mnoha staletích, ne-li tisíciletích slepé uličky materialisticko - technokratické dominance se vracíme k bodu opětovného a přirozeného evolučního rozměru lidské bytosti.