Hra o naftu a deštný prales - Brazílie pohrozila použitím jaderné zbraně

         Ruský šéf ozbrojených sil, generál Jurij Balujevski se dostavil k prezidentovi Medveděvovi a premiérovi Putinovi, aby jim oznámil, že Brazilie vyzvala Moskvu, Činu, ale i západní ozbrojené síly, aby se nepokoušely vměšovat do vnitřních záležitostí této země ohledně deštného pralesa v Amazonii s tím, že si Brazilie vyhrazuje právo odpálit atomovou bombu jako první pakliže by k takové situaci došlo. Brazilský premiér Luiz Inacio Lula da Silva je podle dostupných zpráv silně znepokojený agresivním postojem "západu" k Amazonii, která je také nazývána "Plícemi světa" a kterou Brazilie považuje za své vlastní svrchované území. Západu, ale konec konců možná i celému světu je málo známo, že je to právě Brazilie a ne Irán nebo Israel, která disponuje jedním z nejstarších tajných vvojových programů jaderných zbraní na světě (od třicátých let 20. stol.). Již v roce 1987 tento stát disponoval dvaceti procentním obohaceným uranem. Brazilie odmítla na půdě Spojených Národů podepsat dohodu o atomových zbraních a odmítla všechny žádosti o inspekci mezinárodní vyšetřovací komise pro atomovou energii na svém území.

        S největší pravděpodobností bude muset Brazilie očekávat odpor západního světa pakliže se bude snažit zrealizovat svůj plán zaplavit rozsáhlé oblasti deštného pralesa v oblasti Amazonie. Tuto informaci přinesla skotská tisková agentura pod titulkem "Brazilie se chystá zaplavit celý komplex deštného pralesa", kde se mimo jiné píše:

       "Přehrada Beůo Monte zřejmě spolyká rozsáhlé pásy deštného pralesa přičemž dojde k devastaci velmi vzácných ryb, ale i jiné fauny. O své živobytí i domov by tímto způsobem přišlo na 15 000 obyvatel, kteří žijí ve vzdálených severovýchodních oblastech ve státě Para.

      Brazilie se snaží prudce posílit svou ekonomiku přičemž se chystá v nejbližších dvou letech utratit přes 150 miliard dolarů v investicích do vodních elektráren, silnic a další infrastruktury rozvíjející průmysl a export. Těmito aktivitami chce významně přispět k pozvednutí ekonomické síly Latinské Ameriky."

      Tento stát je navíc stále více a více znepokojený postupně sílí agresí americké armády v oblasti Jižní Ameriky obzvláště ve světle rychle klesajících zásob ropy ve světě. Konečně na toto téma psal před nedávnem "Wall Street Journal News Service":

       "Vlna náhlé aktivity uvnitř naftového giganta "Petróleo Brasileiro SA" nahrává spekulacím, že Brazilie může mít dost nafty na to, aby se dostala do skupiny významných globálních naftových vývozců. Petrobras, známá státem kontrolovaná společnost před nedávnem zveřejnila významný objev nového naftového naleziště. Mělo by se nacházet asi 155 mil od pobřeží u města Sao Paulo. Nové naftové pole se nachází nedaleko naftového pole "Tupi", které bylo objeveno před dvěma lety a je považováno, za největší nález ropného pole od roku 2000 a vůbec největší na západní polokouli."

       Od roku 2005 američtí vojenští činitelé se pustili do drastické redukce humanitární pomoci směřující do Jižní Ameriky, zatímco souběžně prudce navýšili vojenské výdaje na "ochranu" toho v co věří, že je "jejich dvorek".

       Vrcholní političtí představitelé zemí regionu Jižní Ameriky se v poslední době se stále narůstající nevolí dívali na americké akce namířené proti jejich národům a tak před několika dny došlo k podepsání historické dohody, která je základem k vytvoření vzájemného ekonomicko - politického uskupení, které by mělo být svou podstatou jistou analogií k Evropské Unii. Nicméně Američané jsou přesvědčeni o tom, že tato jihoamerická aktivita "nebude plodit ovoce".

       V posledních letech se výrazně zmenšil vliv Spojených Států v oblasti Jižní Ameriky a to především v takových státech jako je Brazílie, Argentina, Chile, Venezuela, Bolivie, Ecuador a nebo Paraguay. Zde v minulosti USA významně podporovaly různé armádní junty, aby zde posílily svůj vliv na úkor vlastní interní politiky těchto států.

       I když Kolumbie zůstává zřejmě jednou z posledních bašt americké armády v tomto regionu i zde dochází k postupnému rozčarování nad jejich americkými "přáteli". Obzvláště pak poté co se prokázalo, že americký ovocnářský gigant "Chiquita International" platil své zabijáky k tomu, aby zlikvidovali hlavy organizací, které stály v opozici vůči jejich otrokářské finanční politice.

       Ruští vojenští analytici jsou přesvědčeni, že pravděpodobnost americké vojenské agrese vůči jihoamerickým národům je minimální, ale existují zřejmé důkazy, že USA buď již změnila a nebo změní svou politiku proti některým národům v tomto regionu. Příkladem může být incident související s přeletem amerického špionážního letadla nad nejpřísněji utajovanou vojenskou oblastí ve Venezuele. Podle prezidenta Chaveze šlo jednoznačně o věc špionáže.

 Hlavní zdroj: www.whatdoesitmean.com